Protext ČTKZa boj proti dezinformacím a pro odolnou demokracii. Vzniká Centrum pro informovanou...

Za boj proti dezinformacím a pro odolnou demokracii. Vzniká Centrum pro informovanou společnost

Praha 5. října 2023 (PROTEXT) – Podle průzkumu agentury STEM si téměř polovina Čechů dokáže představit autoritářského vůdce. Zvlášť po únorové invazi ruských vojsk na ukrajinském území čelí Česká republika dalším hrozbám v podobě narušování klíčových demokratických pilířů. To zahrnuje manipulaci volebním procesem, šíření falešných zpráv, omezení svobody médií a potlačení občanské společnosti. Na tyto výzvy reaguje tým kolem Andrey Michalcové založením Centra pro informovanou společnost (CIS).

„Naším cílem je především odolná a sebevědomá demokratická společnost, která nepodléhá autoritářským tendencím, hájí lidská práva a právní stát, ve kterém není nikdo diskriminován,” nastiňuje Andrea Michalcová, spoluzakladatelka CIS ambice nové organizace. „Toho chceme dosáhnout prostřednictvím 3 základních pilířů, jimiž jsou odolná demokracie, odolnost v infosféře a bezpečnostní akademie,” doplňuje.

Právě Bezpečnostní akademie bude prvním projektem, na který se nová organizace zaměří. Jejím cílem je posílit znalost a kompetence v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky České republiky. „V dnešním dynamickém světě potřebujeme mít silnou personální a odbornou kapacitu, schopnou reagovat na krizové situace a chránit společnost před nepřátelskými akcemi nedemokratických režimů,” popisuje výzvy Michalcová.

Roční vzdělávací program Bezpečnostní akademie bude určen pro studenty, absolventy a mladé profesionály. Podpoří tak nadané jedince a připraví je na kariéru v bezpečnostních organizacích, státní správě a občanském sektoru. Tím zvýší celkový počet odborníků, kteří posílí pozici České republiky v řešení otázek 21. století.

Neméně důležitou výzvou je pak posilovat odolnost společnosti vůči autoritářským populistům. Tento úkol si CIS klade ve svém pilíři „Odolná demokracie”. Strategií organizace je podporovat demokratické politiky, novináře, nevládní a byznysový sektor spolu s monitorováním indikátorů stavu demokracie. „Jsme pevně odhodláni chránit a podporovat demokratické hodnoty, protože demokracie vyžaduje naši neustálou péči a angažovanost,” dodává zástupce ředitelky CIS Michael Murad.

Kromě České republiky chce nový subjekt upnout svou pozornost také na Slovensko. S blížícími se parlamentními volbami plánuje CIS podrobně monitorovat dezinformace, které se ve veřejném prostoru objeví. Právě odolnost v infosféře je třetím pilířem organizace. Nízká mediální gramotnost, nedostatečná strategická komunikace ze strany státu, nezodpovědné chování sociálních sítí a pokles důvěry občanů v demokratické struktury jsou hlavními faktory, které tuto zranitelnost způsobují. „Naše strategie se soustředí na spolupráci s vládou a nevládním sektorem, zvýšení mediální gramotnosti, posílení schopnosti čelit dezinformacím a monitorování sociálních sítí,” říká Michalcová.

Centrum pro informovanou společnost má ambici stát se klíčovým hráčem v posilování české zahraniční a bezpečnostní politiky a pomůže připravit Česko na výzvy 21. století. CIS bude budovat silnou a dobře informovanou komunitu odborníků a zavádět vzdělávací programy, které budou mít zásadní dopad na schopnost země účinně reagovat na současné a budoucí bezpečnostní výzvy.

Medailonky členů CIS

Andrea Michalcová (ředitelka)

Andrea je ředitelkou Centra pro informovanou společnost, které spoluzaložila. Zaměřuje se na analýzu úpadku demokracie ve střední Evropě, vzestup populismu a hybridní působení, které Ruská federace vyvíjí v České republice a na Slovensku. Dříve zastávala pozici zástupkyně ředitele pro programové a provozní řízení v Bezpečnostním centru Evropské hodnoty (EH). Andrea začala svou spolupráci s EH v roce 2013, kde se především věnovala řízení projektů. Na podzim roku 2019 absolvovala měsíční transatlantické James S. Denton Fellowship organizované Centrem pro analýzu evropské politiky (CEPA), které probíhalo ve Washingtonu, D.C. Magisterský titul získala na Právnické fakultě univerzity v Salamance ve Španělsku v oboru mezinárodní vztahy a evropské právo. Pracovala pro americkou technologickou společnost IBM.

Michael Murad (zástupce ředitelky)

Michael je od roku 2020 koordinátorem Česko-německého programu pro mladé profesionály (CGYPP) v Asociaci pro mezinárodní otázky. Mezi srpnem 2020 a srpnem 2023 pracoval v Bezpečnostním centru Evropské hodnoty, kde rozvíjel vzdělávací programy zaměřené na bezpečnost a zahraniční politiku. Od roku 2011 působí v o.p.s. EUTIS, kde je v současnosti předsedou správní rady EUTIS, o.p.s. Dříve úzce spolupracoval s dalšími vládními i nevládními organizacemi a univerzitami. Michael je absolventem bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity a na téže univerzitě absolvoval i právnickou fakultu.

Veronika Víchová (analytička)

Veronika Víchová je analytička CIS, která se zaměřuje na téma dezinformací ve střední Evropě. Vystudovala magisterský obor Evropská studia a bakalářský obor Mezinárodní vztahy a evropská studia na Masarykově univerzitě v Brně. V roce 2014 Veronika zahájila svou profesní cestu v Bezpečnostním centru Evropské hodnoty, kde vedla program „Kremlin Watch“, který se věnoval monitorování dezinformací a boji proti nim. V roce 2017 se Veronika zúčastnila programu Transatlantic Fellowship ve Washingtonu DC a krátce spolupracovala s kanceláří amerického senátora Roberta Portmana. Její druhá návštěva USA v roce 2019 byla součástí výměnného programu Digital Communications Network. Později zastávala funkci zástupkyně ředitele pro analytickou činnost. V roce 2023 spoluzaložila Centrum pro informovanou společnost jako analytička, kde nyní zodpovídá za iniciativu „Odolnost v infosféře“, zaměřenou na výzvy a řešení související s dezinformacemi.

Doporučujeme

V USA zastřelili 12letou dívku při sporu o parkovací místo

Dvanáctiletá dívka zemřela v americkém státě Maryland během přestřelky, kterou podle policie vyvolal patrně spor o parkovací místo. Další čtyři lidé utrpěli při incidentu lehká zranění, informovala americká média. Po pachatelích policie pátrá.

Obavy z moru v Rusku: Po smrti laborantky skončily desítky lidí v karanténě

V laboratoři výzkumného institutu pro boj s morem v ruské Irkutské oblasti zemřela osmadvacetiletá pracovnice na zápal plic „neznámého původu“. Podle místních médií měla žena rozbít zkumavku s bakterií způsobující mor. Případ vedl k bezpečnostním opatřením v celé oblasti.

Bolsonaro a Lula se utkají ve druhém kole brazilských prezidentských voleb

Prezidentské volby v Brazílii rozhodne druhé kolo, které se uskuteční 25. října. V nedělním prvním kole do něj postoupili pravicový senátor Flávio Bolsonaro a stávající hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva, uvedl podle agentur brazilský volební úřad. Podle téměř úplných výsledků získal Bolsonaro 47,03 procenta hlasů, zatímco jeho levicový soupeř 45,16 procenta. Ani jeden tak nedosáhl na nadpoloviční většinu potřebnou k vítězství v prvním kole.

Rebelové v Etiopii se stahují. Hlavní město Tigraje obsadila armáda

Tigrajská lidová osvobozenecká fronta (TPLF) se stáhla z Mekele, hlavního města severoetiopského regionu Tigraj. Uvedla, že tak učinila, aby ochránila civilní obyvatelstvo před boji. Město nyní kontrolují provládní síly. Při ústupu povstalců došlo k rabování.

Trump vytvořil skupinu pro AI, povede ji šéf tajných služeb Clayton

Prezident Spojených států Donald Trump dnes ohlásil vytvoření Jednotky pro super inteligenci (SIF) pod vedením šéfa amerických tajných služeb (DNI) Jaye Claytona. Trump, který umělou inteligenci (AI) označuje za super inteligenci, to oznámil na své sociální síti Truth Social. Stanice CNN už v pátek informovala, že Trump si Claytona vybral jako zmocněnce pro AI.

USA chtějí koncem října třístranné jednání s Ukrajinou a Ruskem

Spojené státy chtějí do konce října uspořádat na technické úrovni třístranné jednání s Ukrajinou a Ruskem o možnostech ukončení války. Dnes to podle agentury AFP prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten už na konci září informoval, že USA jako možné dějiště třístranných jednání navrhují Spojené arabské emiráty. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.

Německo podle Merze poskytne Ukrajině zbrojní pomoc za jednu miliardu eur

Německo poskytne Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi, zbrojní balíček v hodnotě jedné miliardy eur (24,5 miliardy Kč) a dodá jí také energetickou pomoc ve výši 350 milionů eur (8,6 miliardy Kč). Dnes to podle agentury Reuters oznámil spolkový kancléř Friedrich Merz, který přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva. Merz, který se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, vyzval Rusko k mírovým jednáním.

Od Audience po koncerty. Havlovy devadesátiny propojí divadla, knihovny i výstavy

Václav Havel by v pondělí 5. října oslavil 90. narozeniny. Výročí připomenou divadelní představení, koncerty, výstavy i debaty po celém Česku. Program představí prvního polistopadového prezidenta také jako dramatika a esejistu. Vedle kulturních akcí se chystá odhalení pamětních desek v Praze.

Rusko během Merzovy návštěvy Kyjeva opět zaútočilo na Severní most

Ruská armáda dnes opět zaútočila na Severní most v Kyjevě, oznámil starosta města Vitalij Kličko. Stalo se tak v době, kdy je na neohlášené návštěvě ukrajinské metropole německý kancléř Friedrich Merz. Přicestoval tam den poté, co Moskva vyzvala diplomaty k opuštění města s tím, že se na něj chystá masivně útočit. Rusko v noci na dnešek podnikalo vlny dronových útoků na Kyjev, zatímco východoukrajinské město Izjum čelilo útoku salvových raketometů, uvedly místní úřady.

Sucho oslabuje i vysokohorské lesy ve Švýcarsku

Častější období sucha už nezasahují jen níže položené lesy. Ve Švýcarsku se jejich dopady stále výrazněji projevují také ve vysokých nadmořských výškách, kde lesy chrání obce a infrastrukturu před lavinami, sesuvy půdy, padajícími kameny nebo povodněmi.

Rakety a drony narušily vzdušný prostor Moldavska. Pět jich na území země explodovalo

Tři rakety a dva drony podle moldavských úřadů v sobotu 3. října narušily vzdušný prostor země a explodovaly na jejím území. Výbuchy způsobily požáry a materiální škody. Moldavská diplomacie kvůli incidentům předvolala ruského diplomatického zástupce a předala mu protestní nótu. Armáda zaznamenala také šestý objekt, který zemí pouze proletěl.

Kvůli podezření na dron vzlétly stíhačky NATO. Letiště ve Vilniusu přerušilo provoz

Podezření na dron přilétající od Běloruska v sobotu ráno dočasně zastavilo provoz letiště ve Vilniusu. Do vzduchu vzlétly stíhačky NATO a obyvatelé části Litvy dostali varování do mobilních telefonů. Úřady později poplach odvolaly. Přítomnost dronu se nepotvrdila a armáda při následném průzkumu nenašla žádné podezřelé objekty.

Americká ekonomika vytvořila jen 29 tisíc pracovních míst. Akcie přesto rostly

Nábor zaměstnanců ve Spojených státech v září výrazně zpomalil. Mimo zemědělství přibylo 29 tisíc pracovních míst a nezaměstnanost dosáhla 4,2 procenta. Investoři přesto poslali akcie vzhůru. Slabší výsledky totiž zmírnily očekávání, že americká centrální banka ještě v říjnu znovu zvýší úrokové sazby.

Americké banky napadly pravidla pro kryptofirmy. Zažalovaly regulátora

Americká organizace zastupující komunitní banky ICBA podala žalobu proti bankovnímu regulátorovi OCC kvůli pravidlům pro udělování licencí národních trustových bank. Tvrdí, že kryptoměnovým společnostem umožňují konkurovat běžným bankám bez srovnatelných povinností. Úřad při přijetí pravidel uvedl, že pouze upřesňuje své dlouhodobé pravomoci.

Španělsko zasáhly masové protesty kvůli bytové krizi a vysokým nájmům

Desetitisíce lidí dnes vyšly do ulic španělských měst na protest proti vysokým nájmům a nedostatku dostupného bydlení. Demonstrace se konají den poté, co parlament odmítl dvě vládní opatření na posílení ochrany nájemníků. Protesty propukly po zářijovém vystěhování 87leté ženy z jejího madridského bytu a pokračují navzdory tomu, že se žena později do bytu mohla vrátit. Informovala o tom agentura AFP a stanice BBC.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama