Protext ČTKZa boj proti dezinformacím a pro odolnou demokracii. Vzniká Centrum pro informovanou...

Za boj proti dezinformacím a pro odolnou demokracii. Vzniká Centrum pro informovanou společnost

Praha 5. října 2023 (PROTEXT) – Podle průzkumu agentury STEM si téměř polovina Čechů dokáže představit autoritářského vůdce. Zvlášť po únorové invazi ruských vojsk na ukrajinském území čelí Česká republika dalším hrozbám v podobě narušování klíčových demokratických pilířů. To zahrnuje manipulaci volebním procesem, šíření falešných zpráv, omezení svobody médií a potlačení občanské společnosti. Na tyto výzvy reaguje tým kolem Andrey Michalcové založením Centra pro informovanou společnost (CIS).

„Naším cílem je především odolná a sebevědomá demokratická společnost, která nepodléhá autoritářským tendencím, hájí lidská práva a právní stát, ve kterém není nikdo diskriminován,” nastiňuje Andrea Michalcová, spoluzakladatelka CIS ambice nové organizace. „Toho chceme dosáhnout prostřednictvím 3 základních pilířů, jimiž jsou odolná demokracie, odolnost v infosféře a bezpečnostní akademie,” doplňuje.

Právě Bezpečnostní akademie bude prvním projektem, na který se nová organizace zaměří. Jejím cílem je posílit znalost a kompetence v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky České republiky. „V dnešním dynamickém světě potřebujeme mít silnou personální a odbornou kapacitu, schopnou reagovat na krizové situace a chránit společnost před nepřátelskými akcemi nedemokratických režimů,” popisuje výzvy Michalcová.

Roční vzdělávací program Bezpečnostní akademie bude určen pro studenty, absolventy a mladé profesionály. Podpoří tak nadané jedince a připraví je na kariéru v bezpečnostních organizacích, státní správě a občanském sektoru. Tím zvýší celkový počet odborníků, kteří posílí pozici České republiky v řešení otázek 21. století.

Neméně důležitou výzvou je pak posilovat odolnost společnosti vůči autoritářským populistům. Tento úkol si CIS klade ve svém pilíři „Odolná demokracie”. Strategií organizace je podporovat demokratické politiky, novináře, nevládní a byznysový sektor spolu s monitorováním indikátorů stavu demokracie. „Jsme pevně odhodláni chránit a podporovat demokratické hodnoty, protože demokracie vyžaduje naši neustálou péči a angažovanost,” dodává zástupce ředitelky CIS Michael Murad.

Kromě České republiky chce nový subjekt upnout svou pozornost také na Slovensko. S blížícími se parlamentními volbami plánuje CIS podrobně monitorovat dezinformace, které se ve veřejném prostoru objeví. Právě odolnost v infosféře je třetím pilířem organizace. Nízká mediální gramotnost, nedostatečná strategická komunikace ze strany státu, nezodpovědné chování sociálních sítí a pokles důvěry občanů v demokratické struktury jsou hlavními faktory, které tuto zranitelnost způsobují. „Naše strategie se soustředí na spolupráci s vládou a nevládním sektorem, zvýšení mediální gramotnosti, posílení schopnosti čelit dezinformacím a monitorování sociálních sítí,” říká Michalcová.

Centrum pro informovanou společnost má ambici stát se klíčovým hráčem v posilování české zahraniční a bezpečnostní politiky a pomůže připravit Česko na výzvy 21. století. CIS bude budovat silnou a dobře informovanou komunitu odborníků a zavádět vzdělávací programy, které budou mít zásadní dopad na schopnost země účinně reagovat na současné a budoucí bezpečnostní výzvy.

Medailonky členů CIS

Andrea Michalcová (ředitelka)

Andrea je ředitelkou Centra pro informovanou společnost, které spoluzaložila. Zaměřuje se na analýzu úpadku demokracie ve střední Evropě, vzestup populismu a hybridní působení, které Ruská federace vyvíjí v České republice a na Slovensku. Dříve zastávala pozici zástupkyně ředitele pro programové a provozní řízení v Bezpečnostním centru Evropské hodnoty (EH). Andrea začala svou spolupráci s EH v roce 2013, kde se především věnovala řízení projektů. Na podzim roku 2019 absolvovala měsíční transatlantické James S. Denton Fellowship organizované Centrem pro analýzu evropské politiky (CEPA), které probíhalo ve Washingtonu, D.C. Magisterský titul získala na Právnické fakultě univerzity v Salamance ve Španělsku v oboru mezinárodní vztahy a evropské právo. Pracovala pro americkou technologickou společnost IBM.

Michael Murad (zástupce ředitelky)

Michael je od roku 2020 koordinátorem Česko-německého programu pro mladé profesionály (CGYPP) v Asociaci pro mezinárodní otázky. Mezi srpnem 2020 a srpnem 2023 pracoval v Bezpečnostním centru Evropské hodnoty, kde rozvíjel vzdělávací programy zaměřené na bezpečnost a zahraniční politiku. Od roku 2011 působí v o.p.s. EUTIS, kde je v současnosti předsedou správní rady EUTIS, o.p.s. Dříve úzce spolupracoval s dalšími vládními i nevládními organizacemi a univerzitami. Michael je absolventem bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity a na téže univerzitě absolvoval i právnickou fakultu.

Veronika Víchová (analytička)

Veronika Víchová je analytička CIS, která se zaměřuje na téma dezinformací ve střední Evropě. Vystudovala magisterský obor Evropská studia a bakalářský obor Mezinárodní vztahy a evropská studia na Masarykově univerzitě v Brně. V roce 2014 Veronika zahájila svou profesní cestu v Bezpečnostním centru Evropské hodnoty, kde vedla program „Kremlin Watch“, který se věnoval monitorování dezinformací a boji proti nim. V roce 2017 se Veronika zúčastnila programu Transatlantic Fellowship ve Washingtonu DC a krátce spolupracovala s kanceláří amerického senátora Roberta Portmana. Její druhá návštěva USA v roce 2019 byla součástí výměnného programu Digital Communications Network. Později zastávala funkci zástupkyně ředitele pro analytickou činnost. V roce 2023 spoluzaložila Centrum pro informovanou společnost jako analytička, kde nyní zodpovídá za iniciativu „Odolnost v infosféře“, zaměřenou na výzvy a řešení související s dezinformacemi.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama