Protext ČTKZa boj proti dezinformacím a pro odolnou demokracii. Vzniká Centrum pro informovanou...

Za boj proti dezinformacím a pro odolnou demokracii. Vzniká Centrum pro informovanou společnost

Praha 5. října 2023 (PROTEXT) – Podle průzkumu agentury STEM si téměř polovina Čechů dokáže představit autoritářského vůdce. Zvlášť po únorové invazi ruských vojsk na ukrajinském území čelí Česká republika dalším hrozbám v podobě narušování klíčových demokratických pilířů. To zahrnuje manipulaci volebním procesem, šíření falešných zpráv, omezení svobody médií a potlačení občanské společnosti. Na tyto výzvy reaguje tým kolem Andrey Michalcové založením Centra pro informovanou společnost (CIS).

„Naším cílem je především odolná a sebevědomá demokratická společnost, která nepodléhá autoritářským tendencím, hájí lidská práva a právní stát, ve kterém není nikdo diskriminován,” nastiňuje Andrea Michalcová, spoluzakladatelka CIS ambice nové organizace. „Toho chceme dosáhnout prostřednictvím 3 základních pilířů, jimiž jsou odolná demokracie, odolnost v infosféře a bezpečnostní akademie,” doplňuje.

Právě Bezpečnostní akademie bude prvním projektem, na který se nová organizace zaměří. Jejím cílem je posílit znalost a kompetence v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky České republiky. „V dnešním dynamickém světě potřebujeme mít silnou personální a odbornou kapacitu, schopnou reagovat na krizové situace a chránit společnost před nepřátelskými akcemi nedemokratických režimů,” popisuje výzvy Michalcová.

Roční vzdělávací program Bezpečnostní akademie bude určen pro studenty, absolventy a mladé profesionály. Podpoří tak nadané jedince a připraví je na kariéru v bezpečnostních organizacích, státní správě a občanském sektoru. Tím zvýší celkový počet odborníků, kteří posílí pozici České republiky v řešení otázek 21. století.

Neméně důležitou výzvou je pak posilovat odolnost společnosti vůči autoritářským populistům. Tento úkol si CIS klade ve svém pilíři „Odolná demokracie”. Strategií organizace je podporovat demokratické politiky, novináře, nevládní a byznysový sektor spolu s monitorováním indikátorů stavu demokracie. „Jsme pevně odhodláni chránit a podporovat demokratické hodnoty, protože demokracie vyžaduje naši neustálou péči a angažovanost,” dodává zástupce ředitelky CIS Michael Murad.

Kromě České republiky chce nový subjekt upnout svou pozornost také na Slovensko. S blížícími se parlamentními volbami plánuje CIS podrobně monitorovat dezinformace, které se ve veřejném prostoru objeví. Právě odolnost v infosféře je třetím pilířem organizace. Nízká mediální gramotnost, nedostatečná strategická komunikace ze strany státu, nezodpovědné chování sociálních sítí a pokles důvěry občanů v demokratické struktury jsou hlavními faktory, které tuto zranitelnost způsobují. „Naše strategie se soustředí na spolupráci s vládou a nevládním sektorem, zvýšení mediální gramotnosti, posílení schopnosti čelit dezinformacím a monitorování sociálních sítí,” říká Michalcová.

Centrum pro informovanou společnost má ambici stát se klíčovým hráčem v posilování české zahraniční a bezpečnostní politiky a pomůže připravit Česko na výzvy 21. století. CIS bude budovat silnou a dobře informovanou komunitu odborníků a zavádět vzdělávací programy, které budou mít zásadní dopad na schopnost země účinně reagovat na současné a budoucí bezpečnostní výzvy.

Medailonky členů CIS

Andrea Michalcová (ředitelka)

Andrea je ředitelkou Centra pro informovanou společnost, které spoluzaložila. Zaměřuje se na analýzu úpadku demokracie ve střední Evropě, vzestup populismu a hybridní působení, které Ruská federace vyvíjí v České republice a na Slovensku. Dříve zastávala pozici zástupkyně ředitele pro programové a provozní řízení v Bezpečnostním centru Evropské hodnoty (EH). Andrea začala svou spolupráci s EH v roce 2013, kde se především věnovala řízení projektů. Na podzim roku 2019 absolvovala měsíční transatlantické James S. Denton Fellowship organizované Centrem pro analýzu evropské politiky (CEPA), které probíhalo ve Washingtonu, D.C. Magisterský titul získala na Právnické fakultě univerzity v Salamance ve Španělsku v oboru mezinárodní vztahy a evropské právo. Pracovala pro americkou technologickou společnost IBM.

Michael Murad (zástupce ředitelky)

Michael je od roku 2020 koordinátorem Česko-německého programu pro mladé profesionály (CGYPP) v Asociaci pro mezinárodní otázky. Mezi srpnem 2020 a srpnem 2023 pracoval v Bezpečnostním centru Evropské hodnoty, kde rozvíjel vzdělávací programy zaměřené na bezpečnost a zahraniční politiku. Od roku 2011 působí v o.p.s. EUTIS, kde je v současnosti předsedou správní rady EUTIS, o.p.s. Dříve úzce spolupracoval s dalšími vládními i nevládními organizacemi a univerzitami. Michael je absolventem bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity a na téže univerzitě absolvoval i právnickou fakultu.

Veronika Víchová (analytička)

Veronika Víchová je analytička CIS, která se zaměřuje na téma dezinformací ve střední Evropě. Vystudovala magisterský obor Evropská studia a bakalářský obor Mezinárodní vztahy a evropská studia na Masarykově univerzitě v Brně. V roce 2014 Veronika zahájila svou profesní cestu v Bezpečnostním centru Evropské hodnoty, kde vedla program „Kremlin Watch“, který se věnoval monitorování dezinformací a boji proti nim. V roce 2017 se Veronika zúčastnila programu Transatlantic Fellowship ve Washingtonu DC a krátce spolupracovala s kanceláří amerického senátora Roberta Portmana. Její druhá návštěva USA v roce 2019 byla součástí výměnného programu Digital Communications Network. Později zastávala funkci zástupkyně ředitele pro analytickou činnost. V roce 2023 spoluzaložila Centrum pro informovanou společnost jako analytička, kde nyní zodpovídá za iniciativu „Odolnost v infosféře“, zaměřenou na výzvy a řešení související s dezinformacemi.

Doporučujeme

Ronaldo se do portugalské reprezentace pod Jesusem nechce vrátit

Cristiano Ronaldo se podle portugalských médií nechce vrátit do národního týmu, dokud jej povede Jorge Jesus. Spor mezi největší hvězdou portugalského fotbalu a trenérem tak pokračuje. Zatím přitom nic nenasvědčuje tomu, že by měl kouč u reprezentace skončit.

Ve Francii dnes pokračovaly protesty a blokády škol, do ulic vyšly desetitisíce lidí

Ve Francii začal další den blokád škol a demonstrací, do nichž se dnes v mnoha městech poprvé zapojí také odbory. V Paříži je očekáváno až 40.000 účastníků protestního průvodu. Kromě toho se dnes konají demonstrace v dalších velkých městech. Demonstranti a odborové organizace požadují, aby vláda řešila situaci, kdy školy trpí nedostatkem personálu a jsou ve zchátralém stavu. Středoškolský odborový svaz uvedl, že během dneška bylo kvůli protestům uzavřeno rekordních 1800 středních škol, ministerstvo školství hovoří o zrušené výuce na 891 z 3700 středních škol. Do protestů se zapojili i učitelé a rodiče, píše agentura DPA.

Ukrajina informuje o mrtvých a raněných po ruských útocích

Ruské drony při nočním útoku na sanitky a obytný dům v Kramatorsku na východě Ukrajiny zabily 49letou ženu a zranily další čtyři lidi, oznámila dnes ukrajinská prokuratura, která útoky vyšetřuje jako válečný zločin. Při ruském ostřelování vsi Rajivka v Charkovské oblasti na východě země zahynula podle prokuratury 85letá žena. Jednoho mrtvého a sedm raněných si vyžádal ruský útok na civilní loď s řepkovým olejem plující v Černém moři pod vlajkou Marshallových ostrovů, informoval šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Raněné po ruských útocích hlásí i další ukrajinské regiony.

Politik z AfD poprvé obsadil post předsedy jednoho z regionálních parlamentů

Poslanci zemského sněmu v Sasku-Anhaltsku dnes jeho předsedou zvolili zástupce Alternativy pro Německo (AfD) Tobiase Rausche. Jde o prvního politika z této protiimigrační a pravicově populistické strany v čele některého z německých regionálních parlamentů. Agentura DPA píše, že Rausche podpořilo 48 poslanců, 29 hlasovalo proti němu a pět se zdrželo. Jeden poslanec chyběl.

Bývalý šéf německé tajné služby Hanning zatčen pro podezření ze špionáže pro cizí mocnost

Bývalý šéf německé Spolkové zpravodajské služby (BND) August Hanning byl zatčen kvůli podezření ze špionáže, vlastizrady a získávání utajovaných informací pro cizí mocnost. Oznámila to německá spolková prokuratura.

Zabil 13 lidí na vojenské základně. Trump schválil jeho popravu

Americký prezident Donald Trump schválil popravu bývalého armádního psychiatra Nidala Hasana, který při střelbě na základně Fort Hood v roce 2009 zabil 13 lidí a další desítky zranil. Trest má vykonat armádní popravčí četa. Pokud k popravě dojde, bude první v americkém vojenském systému od roku 1961.

Na jihu USA vědci objevili pět nových druhů sladkovodních mlžů

Výzkumníci na jihu Spojených států rozpoznali pět dosud neznámých druhů sladkovodních mlžů. Živočichové z rodu Obovaria žijí jen v konkrétních oblastech a jejich přesné určení může pomoci lépe chránit říční ekosystémy i samotné vzácné druhy.

Ruské zlato zaplavuje Hongkong. Západní sankce překreslily mapu obchodu se slitky

Ruské zlato proudí do Hongkongu rekordním tempem, uvedli analytici. Tento trend ukazuje, jak ekonomické sankce po začátku války na Ukrajině přesměrovaly ruský obchod. Překvapivé to ale není. Hongkong totiž platí za vstupní bránu pro zlato do Číny, která na ruské slitky neuvalila sankce. Před rokem 2022 byl hlavním odběratelem ruského zlata Londýn.

Litevský parlament hlasoval pro zrušení ústavního zákazu jaderných zbraní

Litevský parlament v prvním ze dvou potřebných hlasování schválil zrušení zákazu rozmístit jaderné zbraně v pobaltské zemi. Uvedla to dnes agentura Reuters. Aby zrušení zákazu vstoupilo v platnost, je nezbytné druhé hlasování, které má následovat za tři měsíce, 12. ledna, napsala ruská státní agentura TASS.

Americký regulátor chystá pravidla pro obchodování s kryptem na páku

Spojené státy připravují nový rámec pro kryptoměnové obchody s využitím páky a financování. Úřad CFTC otevřel veřejnou konzultaci, která má pomoci určit podmínky pro obchodní platformy i ochranu jejich zákazníků. Součástí záměru je také zvláštní registrační kategorie pro kryptoměnové trhy.

Írán může po stažení USA v Iráku rozjet nebezpečnou hru, obávají se experti

Stažení amerických sil z Iráku vytvořilo podle odborníků bezpečnostní vakuum v Iráckém Kurdistánu (KRI). Tento poloautonomní region spoléhal na ochranu Washingtonu, nyní ho však ohrožují vnitřní politické rozbroje a Írán, který by mohl odchodu USA využít.

Soul potvrdil, že miny na hranicích položila KLDR, a žádá po ní omluvu

Jihokorejská armáda dospěla k závěru, že Severní Korea nastražila miny, které před dvěma týdny na hranici obou států zranily tři jihokorejské vojáky. Armáda současně KLDR vyzvala, aby se omluvila a odstranila další miny, napsala v pondělí agentura AP. Soul obvinil Pchjongjang z výbuchů min i v srpnu 2015, kdy byli zmrzačeni dva jihokorejští vojáci.

Bitva o jednu z nejdůležitějších námořních tepen světa: Jemenská armáda spustila mohutnou ofenzivu

Jemenské provládní síly podporované letectvem koalice vedené Saúdskou Arábií spustily rozsáhlou ofenzivu proti Hútíům a získaly zpět pod kontrolu strategicky důležitý průliv Báb Al-Mandáb. Také vstoupily do města Mokka na pobřeží Rudého moře.

Drony zasáhly dvě lodi v ekonomické zóně Bulharska, uvedla prezidentka

Drony zasáhly dvě lodi v ekonomické zóně Bulharska, uvedla dnes podle agentury Reuters kancelář prezidentky Ilijany Jotové. Bulharská média píší o bezprecedentním koordinovaném útoku na obchodní plavidla v Černém moři. Jedna loď se podle nich potopila, druhou zachvátil požár.

USA narychlo stáhly bombardéry z britské základny kvůli bezpečnostní hrozbě, tvrdí Trump

Spojené státy narychlo stáhly své bombardéry B-1 z britské základny RAF Fairford. Donald Trump nyní potvrdil, že důvodem byla konkrétní bezpečnostní hrozba a že Washington dokonce ví, kdo za ní stojí. Americký prezident ji spojil s Íránem, Teherán ale jakýkoliv podíl odmítá.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama