Protext ČTKZa boj proti dezinformacím a pro odolnou demokracii. Vzniká Centrum pro informovanou...

Za boj proti dezinformacím a pro odolnou demokracii. Vzniká Centrum pro informovanou společnost

Praha 5. října 2023 (PROTEXT) – Podle průzkumu agentury STEM si téměř polovina Čechů dokáže představit autoritářského vůdce. Zvlášť po únorové invazi ruských vojsk na ukrajinském území čelí Česká republika dalším hrozbám v podobě narušování klíčových demokratických pilířů. To zahrnuje manipulaci volebním procesem, šíření falešných zpráv, omezení svobody médií a potlačení občanské společnosti. Na tyto výzvy reaguje tým kolem Andrey Michalcové založením Centra pro informovanou společnost (CIS).

„Naším cílem je především odolná a sebevědomá demokratická společnost, která nepodléhá autoritářským tendencím, hájí lidská práva a právní stát, ve kterém není nikdo diskriminován,” nastiňuje Andrea Michalcová, spoluzakladatelka CIS ambice nové organizace. „Toho chceme dosáhnout prostřednictvím 3 základních pilířů, jimiž jsou odolná demokracie, odolnost v infosféře a bezpečnostní akademie,” doplňuje.

Právě Bezpečnostní akademie bude prvním projektem, na který se nová organizace zaměří. Jejím cílem je posílit znalost a kompetence v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky České republiky. „V dnešním dynamickém světě potřebujeme mít silnou personální a odbornou kapacitu, schopnou reagovat na krizové situace a chránit společnost před nepřátelskými akcemi nedemokratických režimů,” popisuje výzvy Michalcová.

Roční vzdělávací program Bezpečnostní akademie bude určen pro studenty, absolventy a mladé profesionály. Podpoří tak nadané jedince a připraví je na kariéru v bezpečnostních organizacích, státní správě a občanském sektoru. Tím zvýší celkový počet odborníků, kteří posílí pozici České republiky v řešení otázek 21. století.

Neméně důležitou výzvou je pak posilovat odolnost společnosti vůči autoritářským populistům. Tento úkol si CIS klade ve svém pilíři „Odolná demokracie”. Strategií organizace je podporovat demokratické politiky, novináře, nevládní a byznysový sektor spolu s monitorováním indikátorů stavu demokracie. „Jsme pevně odhodláni chránit a podporovat demokratické hodnoty, protože demokracie vyžaduje naši neustálou péči a angažovanost,” dodává zástupce ředitelky CIS Michael Murad.

Kromě České republiky chce nový subjekt upnout svou pozornost také na Slovensko. S blížícími se parlamentními volbami plánuje CIS podrobně monitorovat dezinformace, které se ve veřejném prostoru objeví. Právě odolnost v infosféře je třetím pilířem organizace. Nízká mediální gramotnost, nedostatečná strategická komunikace ze strany státu, nezodpovědné chování sociálních sítí a pokles důvěry občanů v demokratické struktury jsou hlavními faktory, které tuto zranitelnost způsobují. „Naše strategie se soustředí na spolupráci s vládou a nevládním sektorem, zvýšení mediální gramotnosti, posílení schopnosti čelit dezinformacím a monitorování sociálních sítí,” říká Michalcová.

Centrum pro informovanou společnost má ambici stát se klíčovým hráčem v posilování české zahraniční a bezpečnostní politiky a pomůže připravit Česko na výzvy 21. století. CIS bude budovat silnou a dobře informovanou komunitu odborníků a zavádět vzdělávací programy, které budou mít zásadní dopad na schopnost země účinně reagovat na současné a budoucí bezpečnostní výzvy.

Medailonky členů CIS

Andrea Michalcová (ředitelka)

Andrea je ředitelkou Centra pro informovanou společnost, které spoluzaložila. Zaměřuje se na analýzu úpadku demokracie ve střední Evropě, vzestup populismu a hybridní působení, které Ruská federace vyvíjí v České republice a na Slovensku. Dříve zastávala pozici zástupkyně ředitele pro programové a provozní řízení v Bezpečnostním centru Evropské hodnoty (EH). Andrea začala svou spolupráci s EH v roce 2013, kde se především věnovala řízení projektů. Na podzim roku 2019 absolvovala měsíční transatlantické James S. Denton Fellowship organizované Centrem pro analýzu evropské politiky (CEPA), které probíhalo ve Washingtonu, D.C. Magisterský titul získala na Právnické fakultě univerzity v Salamance ve Španělsku v oboru mezinárodní vztahy a evropské právo. Pracovala pro americkou technologickou společnost IBM.

Michael Murad (zástupce ředitelky)

Michael je od roku 2020 koordinátorem Česko-německého programu pro mladé profesionály (CGYPP) v Asociaci pro mezinárodní otázky. Mezi srpnem 2020 a srpnem 2023 pracoval v Bezpečnostním centru Evropské hodnoty, kde rozvíjel vzdělávací programy zaměřené na bezpečnost a zahraniční politiku. Od roku 2011 působí v o.p.s. EUTIS, kde je v současnosti předsedou správní rady EUTIS, o.p.s. Dříve úzce spolupracoval s dalšími vládními i nevládními organizacemi a univerzitami. Michael je absolventem bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity a na téže univerzitě absolvoval i právnickou fakultu.

Veronika Víchová (analytička)

Veronika Víchová je analytička CIS, která se zaměřuje na téma dezinformací ve střední Evropě. Vystudovala magisterský obor Evropská studia a bakalářský obor Mezinárodní vztahy a evropská studia na Masarykově univerzitě v Brně. V roce 2014 Veronika zahájila svou profesní cestu v Bezpečnostním centru Evropské hodnoty, kde vedla program „Kremlin Watch“, který se věnoval monitorování dezinformací a boji proti nim. V roce 2017 se Veronika zúčastnila programu Transatlantic Fellowship ve Washingtonu DC a krátce spolupracovala s kanceláří amerického senátora Roberta Portmana. Její druhá návštěva USA v roce 2019 byla součástí výměnného programu Digital Communications Network. Později zastávala funkci zástupkyně ředitele pro analytickou činnost. V roce 2023 spoluzaložila Centrum pro informovanou společnost jako analytička, kde nyní zodpovídá za iniciativu „Odolnost v infosféře“, zaměřenou na výzvy a řešení související s dezinformacemi.

Doporučujeme

Počet migrantů z Maroka, kteří se dostali do španělské Ceuty, vzrostl podle úřadů na 49.000

Od čtvrtka přišlo do španělského města Ceuta na severu afrického kontinentu ze sousedního Maroka v nekontrolovaném proudu lidí na 49.000 migrantů. S odkazem na odhad španělského ministerstva vnitra to dnes uvedla agentura Reuters. Při snaze přeplavat námořní hranici se 19 migrantů utopilo. Chaotické snahy o překonání hranice mezi Marokem a španělskou exklávou pokračují i dnes, ačkoliv Maroko posílilo ostrahu části hranice. Někteří lidé však začali odcházet. Do Ceuty dnes míří premiér Pedro Sánchez.

Otec školního střelce v Georgii dostal patnáct let vězení. Soud uznal, že masové vraždě nezabránil, ač mohl

Otec šestnáctiletého střelce Colta Graye, který loni zabil čtyři lidi na střední škole v americkém státě Georgie, byl odsouzen k 15 letům vězení. Soud dospěl k závěru, že svým jednáním umožnil tragédii, přestože sám nikoho nezastřelil.

Írán tvrdí, že provedl dronový útok na americké cíle v Kuvajtu

Íránská armáda dnes oznámila, že v odvetě za americké údery proti Íránu provedla dronový útok na americké vojenské cíle v Kuvajtu. Informovala o tom agentura AFP. Oblastní velitelství amerických sil CENTCOM tvrzení Teheránu dosud nekomentovalo.

Rajčata postříkaná kyanidem otrávila v Keni patnáct slonů

Za úhynem 15 slonů v okolí keňského národního parku Amboseli stojí otrava kyanidem. Naznačují to průběžné výsledky vyšetřování. Podle Keňské správy ochrany přírody (KWS) zvířata pravděpodobně pozřela pesticidy používané na okolních rajčatových farmách.

Ukrajina zasáhla další logistické centrum Wildberries a rafinerii ve Volgogradu

Ukrajinský dronový útok v noci na dnešek způsobil požár v komplexu energetického průmyslu a skladech ve Volgogradu. Podle agentury Reuters to uvedl gubernátor ruské Volgogradské oblasti Andrej Bočarov, podrobnosti týkající se zasažených objektů nesdělil. V regionu se nachází rafinerie ropné společnosti Lukoil. Útoky podle Bočarova zranily pět lidí.

Itálie žádá o uzavření Shengenu se Španělskem. Migrační krize v Cautě vyvolala diplomatické napětí

Příliv migrantů do španělské enklávy Ceuta vyvolal ostrou reakci italské vlády. Nejvyšší italští představitelé vyzvali k pozastavení fungování schengenského prostoru se Španělskem, zatímco Madrid oznámil nasazení armády do oblasti a Evropská komise (EK) nabídla pomoc prostřednictvím agentury Frontex.

Po pádu laviny na pákistánské hoře Broad Peak je pohřešováno šest horolezců

Po pádu laviny na hoře Broad Peak v severním Pákistánu je stále pohřešováno šest z deseti horolezců ze skupiny vedené známým nepálským alpinistou Nirmalem Purjou. Podle dnešních informací deníku Kathmandu Post se záchranářům podařilo zpod laviny vyprostit čtyři těla, jejichž identitu se úřady snaží zjistit. Po zbylých horolezcích se stále pátrá. O pádu laviny informoval ve čtvrtek podle agentury AP viceprezident pákistánského alpinistického klubu Karrár Hajdrí.

Bylo dosaženo dohody o úplném odzbrojení Hamásu, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody, která má vést k úplnému odzbrojení Hamásu a dalších ozbrojených skupin v Pásmu Gazy. Samotný Hamás však dohodu zatím veřejně nepotvrdil a Palestinský islámský džihád označil zprávy o ní za nepřesné.

ANALÝZA: Nejde jen o zbraně. Ukrajinské útoky na „ruský Amazon“ jsou pro Rusko větší problém

Představte si velké roje dronů útočící na sklady Amazonu v USA. Zaměstnanci jsou zabíjeni, dochází k narušení dodavatelských řetězců a ke značným finančním ztrátám a obyčejní spotřebitelé si nemohou rychle objednat produkty denní potřeby za přijatelnou cenu. Podobná situace nyní panuje v Rusku.

Superenzymy otevírají novou cestu k recyklaci plastů

Plasty patří k největším ekologickým problémům současnosti a jejich množství dál roste. Vědci proto hledají účinnější způsoby recyklace, které by dokázaly vracet plastový odpad zpět do výroby bez ztráty kvality. Velkou naději představují enzymy upravené pomocí moderních biotechnologií. Ty dokážou některé plasty rozložit na původní stavební látky, ze kterých lze vyrobit nový materiál.

Musk podle Axiosu významně podpoří volební kampaň amerických republikánů

Nejbohatší člověk na světě Elon Musk, který pomohl Donaldu Trumpovi k návratu do Bílého domu, se chystá významně finančně podpořit kampaň amerických republikánů před listopadovými volbami. Dnes o tom informoval portál Axios. Nadcházející volby, při kterých Američané vyberou nové zástupce do Sněmovny reprezentantů a do třetiny Senátu, rozhodnou, zda Trumpovi republikáni udrží v Kongresu USA většinu. Úspěch demokratů by mohl Trumpovi zkomplikovat zbytek jeho druhého prezidentského mandátu.

Při rozsáhlém ruském útoku zemřelo v různých částech Ukrajiny devět lidí

Počet obětí ruského útoku na Ukrajinu se podle ukrajinských médií zvýšil na devět poté, co záchranáři ve Lvově nalezli pod troskami budovy tělo mrtvého muže. Agentura Reuters ale bez podrobností píše o nejméně 13 mrtvých. Na předměstí Kryvého Rihu v Dněpropetrovské oblasti podle velitele městské vojenské správy Oleksandra Vilkula raketa Iskander-M zasáhla rodinný dům a zabila šest lidí, z toho dvě děti. Dalších osm osob včetně dvou dětí je zraněno, uvedl šéf správy regionu Oleksandr Hanža. V Kyjevě zemřel jeden člověk, oznámila městská vojenská správa, a další mrtvý je v Poltavské oblasti.

Tisíce Maročanů pronikly do sousedního španělského města Ceuta, to volá armádu

Tisíce Maročanů dnes pronikly do španělského autonomního města Ceuta, když ze sousedního Maroka přeplavali či přešli po souši, informuje deník El País. Španělští policisté podle něj takovému množství nedokázali čelit. Ceuta se potýká s větší migrační vlnou už několik dnů a její starosta Juan Jesús Vivas kvůli tomu tento týden požádal španělskou vládu o vyhlášení stavu národní nouze. Dnes k tomu ještě požádal o nasazení armády.

Lehečka v Los Cabos překvapivě skončil, Svrčina postoupil do čtvrtfinále

Jiří Lehečka vstoupil do přípravy na US Open nečekanou porážkou. Na turnaji v mexickém Los Cabos nestačil ve druhém kole na Colemana Wonga z Hongkongu, přestože první set zvládl jednoznačně. Naopak Dalibor Svrčina využil zdravotních potíží Luciana Darderiho a po skreči italského favorita si zajistil postup do čtvrtfinále.

EK vyplatila Ukrajině 3,47 miliardy eur z půjčky, jsou určené na drony a rakety

Evropská komise dnes vyplatila Ukrajině dalších 3,47 miliardy eur (asi 84 miliard Kč) z vojenské části půjčky pro Ukrajinu. Peníze jsou určené na nákup dronů, raket a stíhaček, uvedla komise. Platba navazuje na převod prvních 3,2 miliardy eur (77,4 miliardy Kč) v rámci makrofinanční podpory, kterou oznámila šéfka EK Ursula von der Leyen 25. června.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama