1.2 C
Czech
Pondělí 1. prosince 2025
Protext ČTKZa boj proti dezinformacím a pro odolnou demokracii. Vzniká Centrum pro informovanou...

Za boj proti dezinformacím a pro odolnou demokracii. Vzniká Centrum pro informovanou společnost

Praha 5. října 2023 (PROTEXT) – Podle průzkumu agentury STEM si téměř polovina Čechů dokáže představit autoritářského vůdce. Zvlášť po únorové invazi ruských vojsk na ukrajinském území čelí Česká republika dalším hrozbám v podobě narušování klíčových demokratických pilířů. To zahrnuje manipulaci volebním procesem, šíření falešných zpráv, omezení svobody médií a potlačení občanské společnosti. Na tyto výzvy reaguje tým kolem Andrey Michalcové založením Centra pro informovanou společnost (CIS).

„Naším cílem je především odolná a sebevědomá demokratická společnost, která nepodléhá autoritářským tendencím, hájí lidská práva a právní stát, ve kterém není nikdo diskriminován,” nastiňuje Andrea Michalcová, spoluzakladatelka CIS ambice nové organizace. „Toho chceme dosáhnout prostřednictvím 3 základních pilířů, jimiž jsou odolná demokracie, odolnost v infosféře a bezpečnostní akademie,” doplňuje.

Právě Bezpečnostní akademie bude prvním projektem, na který se nová organizace zaměří. Jejím cílem je posílit znalost a kompetence v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky České republiky. „V dnešním dynamickém světě potřebujeme mít silnou personální a odbornou kapacitu, schopnou reagovat na krizové situace a chránit společnost před nepřátelskými akcemi nedemokratických režimů,” popisuje výzvy Michalcová.

Roční vzdělávací program Bezpečnostní akademie bude určen pro studenty, absolventy a mladé profesionály. Podpoří tak nadané jedince a připraví je na kariéru v bezpečnostních organizacích, státní správě a občanském sektoru. Tím zvýší celkový počet odborníků, kteří posílí pozici České republiky v řešení otázek 21. století.

Neméně důležitou výzvou je pak posilovat odolnost společnosti vůči autoritářským populistům. Tento úkol si CIS klade ve svém pilíři „Odolná demokracie”. Strategií organizace je podporovat demokratické politiky, novináře, nevládní a byznysový sektor spolu s monitorováním indikátorů stavu demokracie. „Jsme pevně odhodláni chránit a podporovat demokratické hodnoty, protože demokracie vyžaduje naši neustálou péči a angažovanost,” dodává zástupce ředitelky CIS Michael Murad.

Kromě České republiky chce nový subjekt upnout svou pozornost také na Slovensko. S blížícími se parlamentními volbami plánuje CIS podrobně monitorovat dezinformace, které se ve veřejném prostoru objeví. Právě odolnost v infosféře je třetím pilířem organizace. Nízká mediální gramotnost, nedostatečná strategická komunikace ze strany státu, nezodpovědné chování sociálních sítí a pokles důvěry občanů v demokratické struktury jsou hlavními faktory, které tuto zranitelnost způsobují. „Naše strategie se soustředí na spolupráci s vládou a nevládním sektorem, zvýšení mediální gramotnosti, posílení schopnosti čelit dezinformacím a monitorování sociálních sítí,” říká Michalcová.

Centrum pro informovanou společnost má ambici stát se klíčovým hráčem v posilování české zahraniční a bezpečnostní politiky a pomůže připravit Česko na výzvy 21. století. CIS bude budovat silnou a dobře informovanou komunitu odborníků a zavádět vzdělávací programy, které budou mít zásadní dopad na schopnost země účinně reagovat na současné a budoucí bezpečnostní výzvy.

Medailonky členů CIS

Andrea Michalcová (ředitelka)

Andrea je ředitelkou Centra pro informovanou společnost, které spoluzaložila. Zaměřuje se na analýzu úpadku demokracie ve střední Evropě, vzestup populismu a hybridní působení, které Ruská federace vyvíjí v České republice a na Slovensku. Dříve zastávala pozici zástupkyně ředitele pro programové a provozní řízení v Bezpečnostním centru Evropské hodnoty (EH). Andrea začala svou spolupráci s EH v roce 2013, kde se především věnovala řízení projektů. Na podzim roku 2019 absolvovala měsíční transatlantické James S. Denton Fellowship organizované Centrem pro analýzu evropské politiky (CEPA), které probíhalo ve Washingtonu, D.C. Magisterský titul získala na Právnické fakultě univerzity v Salamance ve Španělsku v oboru mezinárodní vztahy a evropské právo. Pracovala pro americkou technologickou společnost IBM.

Michael Murad (zástupce ředitelky)

Michael je od roku 2020 koordinátorem Česko-německého programu pro mladé profesionály (CGYPP) v Asociaci pro mezinárodní otázky. Mezi srpnem 2020 a srpnem 2023 pracoval v Bezpečnostním centru Evropské hodnoty, kde rozvíjel vzdělávací programy zaměřené na bezpečnost a zahraniční politiku. Od roku 2011 působí v o.p.s. EUTIS, kde je v současnosti předsedou správní rady EUTIS, o.p.s. Dříve úzce spolupracoval s dalšími vládními i nevládními organizacemi a univerzitami. Michael je absolventem bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity a na téže univerzitě absolvoval i právnickou fakultu.

Veronika Víchová (analytička)

Veronika Víchová je analytička CIS, která se zaměřuje na téma dezinformací ve střední Evropě. Vystudovala magisterský obor Evropská studia a bakalářský obor Mezinárodní vztahy a evropská studia na Masarykově univerzitě v Brně. V roce 2014 Veronika zahájila svou profesní cestu v Bezpečnostním centru Evropské hodnoty, kde vedla program „Kremlin Watch“, který se věnoval monitorování dezinformací a boji proti nim. V roce 2017 se Veronika zúčastnila programu Transatlantic Fellowship ve Washingtonu DC a krátce spolupracovala s kanceláří amerického senátora Roberta Portmana. Její druhá návštěva USA v roce 2019 byla součástí výměnného programu Digital Communications Network. Později zastávala funkci zástupkyně ředitele pro analytickou činnost. V roce 2023 spoluzaložila Centrum pro informovanou společnost jako analytička, kde nyní zodpovídá za iniciativu „Odolnost v infosféře“, zaměřenou na výzvy a řešení související s dezinformacemi.

Reklama

Doporučujeme

Indonésii zasáhly ničivé povodně, stovky lidí se pohřešují

Indonésie bojuje s následky extrémních lijáků a dvou tropických cyklonů, které zasáhly Sumatru a další regiony jihovýchodní Asie. Povodně a sesuvy půdy si vyžádaly stovky obětí a stovky lidí zůstávají nezvěstné. Miliony obyvatel přišly o domov.

Smíšená štafeta v Östersundu dojela pátá, Karlík s Charvátovou třináctí

Čeští biatlonisté vstoupili do Světového poháru v Östersundu solidním pátým místem ve smíšené štafetě a třináctou příčkou v závodě dvojic. Tým táhli zkušenější Michal Krčmář a Markéta Davidová, naopak mix Karlík s Charvátovou doplatil hlavně na střelbu.

Hondurasané volí prezidenta a Trump hrozí odvetou, pokud nezvolí jeho favorita

Hondurasané dnes volí svého prezidenta a americký prezident Donald Trump hrozí, že pokud nezvolí kandidáta, kterého upřednostňuje on, omezí zemi pomoc ze Spojených států. Informovala o tom agentura AFP. Honduras by tak po Argentině a Bolívii mohl být další latinskoamerickou zemí, kde by se po letech vrátila k moci pravice.

Benjamin Netanjahu žádá izraelského prezidenta o milost

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oficiálně požádal prezidenta Isaaca Herzoga o udělení milosti v případu korupce, který se s premiérem táhne už několik let.

Nawrocki se v Maďarsku nesejde s Orbánem kvůli jeho cestě do Moskvy

Polský prezident Karol Nawrocki se nesejde s maďarským premiérem Viktorem Orbánem kvůli jeho nedávné cestě do Moskvy. S odvoláním na prezidentova spolupracovníka to dnes napsala polská média. Polská hlava státu se chystá do Maďarska ve středu na summit prezidentů Visegrádské skupiny (V4), kterou tvoří Polsko, Maďarsko, Česko a Slovensko. Setkání s prezidenty V4 má Nawrocki nadále v plánu. Nawrockého gesto ocenil šéf ukrajinské diplomacie.

Papež Lev XIV. přiletěl do Libanonu, kde podle očekávání promluví o míru

Papež Lev XIV. dnes odpoledne přiletěl do Libanonu, kde podle očekávání promluví o míru na Blízkém východě. Informovaly o tom světové agentury. Lev XIV. je na své první zahraniční cestě v roli nejvyššího představitele katolické církve, v předchozích dnech navštívil Turecko.

Ruský dronový útok zabil u Kyjeva člověka a 19 lidí zranil

Ruský noční dronový útok zabil v Kyjevské oblasti jednoho člověka a dalších 19 zranil, uvedl dnes šéf místní vojenské správy Mykola Kalašnyk. Ukrajinské letectvo ráno oznámilo, že Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 122 bezpilotními letouny a dvěma balistickými střelami, protivzdušná obrana zlikvidovala 104 dronů. Ruské ministerstvo obrany oznámilo noční zničení 33 ukrajinských dronů nad čtyřmi ruskými regiony a Černým mořem.

Čtyři mrtví a deset zraněných po střelbě na rodinné oslavě v Kalifornii

Čtyři lidé zemřeli a deset dalších bylo zraněno při sobotní střelbě na rodinné oslavě ve městě Stockton v Kalifornii. Podle amerických médií o tom informovala místní policie. Mezi oběťmi jsou děti i dospělí. Policisté po pachateli pátrají a domnívají se, že si mohl oslavu vybrat cíleně.

Trump označil venezuelský vzdušný prostor za uzavřený

Americký prezident Donald Trump oznámil, že vzdušný prostor nad Venezuelou je „zcela uzavřený“. Nepřidal však žádné detaily, což vyvolalo nejistotu ve Venezuele i ve Washingtonu, kde úředníci o žádném takovém kroku nevědí.

Monzuny a sesuvy půdy devastují Sumatru, záchranáři bojují s izolací regionů

Počet mrtvých po záplavách a sesuvech půdy na indonéském ostrově Sumatra vzrostl na 303. Podle agentury Reuters to dnes oznámil šéf úřadu pro řízení katastrof. Pátrání po přeživších a dalších obětech pokračuje, komplikuje ho ale fakt, že některé oblasti jsou odříznuty od zbytku ostrova. Dřívější bilance z dnešního rána uváděla 248 mrtvých.

ANALÝZA: Trump chce mír rychle, Ukrajina ne za každou cenu a Evropa tápe

Příští týden má v Moskvě jednat americký zvláštní vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o míru. Ukončit válku však bude extrémně obtížné i přes údajné pokroky po rozhovorech v Ženevě. Zatímco Donald Trump tlačí na konec téměř čtyřletého konfliktu, Ukrajina odmítá jakýkoli výsledek rovnající se kapitulaci, Rusko prosazuje svá ultimáta a Evropa neví, za co vůbec bojuje.

Tisíce lidí v Giessenu protestují proti založení mládežnické organizace AfD

Tisíce lidí dnes protestují ve středoněmeckém městě Giessen proti ustavujícímu sjezdu mládežnické organizace strany Alternativa pro Německo (AfD). Proti demonstrantům, kteří blokují přístupy k místu konání sjezdu, použila policie i vodní děla, informovala agentura DPA. Na místě jsou i zranění. Policie očekává, že se dnešních protestů zúčastní až 50.000 lidí. Německá tajná služba označila AfD v květnu za prokazatelně pravicově extremistickou stranu.

Papež Lev XIV. si v Istanbulu prohlédl Modrou mešitu, ale nepomodlil se v ní

Papež Lev XIV. dnes v Istanbulu navštívil mešitu sultána Ahmeda, známou také jako Modrá mešita. Na znamení úcty si tam sundal boty, v muslimské svatyni se ale nepomodlil. Uvedla to agentura Reuters. První papež původem ze Spojených států se před vstupem do chrámu mírně uklonil a rozsáhlým areálem, který pojme na 10.000 věřících, ho následně provedl imám mešity Asgin Tunca. Papež se při 20minutové prohlídce, kdy kráčel v bílých ponožkách, usmíval a vtipkoval s imámem.

128 mrtvých a stovky pohřešovaných. Hongkong zahájil období smutku

Hongkong zahájil třídenní smutek po požárech, které si vyžádaly více než 128 životů a patří k nejtragičtějším v historii města. Lidé přinášejí květiny přímo k troskám komplexu Wang Fuk Court, jehož výškové bytové domy hořely více než 40 hodin. Úřady stále pátrají po desítkách pohřešovaných osob.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama