Protext ČTKVyvíjí postele, které umí léčit

Vyvíjí postele, které umí léčit

LINET zdaleka není jen významný český podnik. Je to světová firma, jejíž zdravotnická lůžka znají ve více než stovce zemí. Takového postavení dosáhla společnost díky inovacím, které zkvalitňují úroveň zdravotní péče, a ty nejmodernější – bez nadsázky – pomáhají léčit. V rozšiřování výzkumně inovačních kapacit pomáhají mimo jiné evropské peníze.

Základními produkty LINETu jsou lůžka určená pro intenzivní a běžnou péči a speciální lůžka pro domovy seniorů či léčebny dlouhodobě nemocných. Společnost k tomu nabízí také některé chytré aplikace, které usnadňují péči o pacienta na lůžku, a širokou škálu příslušenství k postelím. Dodává i řešení pro gynekologii a porodnictví.

Rozšíření vývoje zvýšilo konkurenceschopnost

LINET je firma, která si víceméně všechno dělá sama, a to od vývoje až po finální montáž. Z dodaného hutního materiálu formuje potřebné profily, svařuje, lakuje. Má vlastní nástrojárnu, kde vyrábí formy pro výrobu plastových komponent. Vyrábí matrace a další příslušenství a hlavně: má vlastní elektrovývoj, kde vznikají unikátní technologie, které jsou součástí lůžek. Z celkové hodnoty nejmodernějších produktů dnes může představovat klidně až 40 procent elektronika.

V oblasti výroby zdravotnických lůžek si LINET dlouhodobě drží pozici technologického lídra. Firma na trh pravidelně uvádí výrobky a služby s inovativními vlastnostmi a funkcemi, které významně snižují fyzickou námahu personálu, zefektivňují poskytovanou péči a zvyšují komfort pacienta.

V Želevčicích u Slaného, kde má LINET ústředí i většinu výroby, vzniklo v roce 2009 vývojové centrum. To už v poslední době svým vybavením ani kapacitou nevyhovovalo současným potřebám firmy. Díky více než 11 milionům korun, které LINET získal v roce 2017 z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, mohlo nastat významné posílení pracoviště elektrovývoje, zkušebny, prototypové dílny a nástrojárny. Tím se zároveň zvýšila efektivita fungování celého technického oddělení. Dodejme, že stejnou částkou jako evropské fondy se na rozšíření vývojového centra podílela sama firma.

„Vlastní vývojové centrum nám umožňuje efektivně a rychle reagovat na změny trhu, na nové zákaznické požadavky, na kroky konkurenčních firem i na legislativní změny v jednotlivých státech, kam naše produkty vyvážíme,“ říká Vít Karvay, technický ředitel společnosti LINET, a doplňuje, že vývoji (včetně k tomu příslušné administrativy spojené například s ošetřováním výsledků vývoje ochrannými známkami nebo patenty) se v LINETu věnuje asi sedmdesát lidí. V České republice (včetně pobočky BORCAD Medical ve Fryčovicích) zaměstnává LINET asi 1100 pracovníků, v ostatních pobočkách celé skupiny je jich ještě dalších 900.

Mercedes mezi postelemi

V poslední době uvedl LINET na trh novou řadu postelí pro akutní péči Eleganza 4 a na začátku letošního roku inovovanou vlajkovou loď společnosti – lůžko pro intenzivní péči Multicare X. Nová generace lůžka se od té minulé odlišuje především způsobem ovládání.

„Pomocí nového většího displeje může personál jednodušeji ovládat všechny pohyby lůžka,“ vysvětluje Marek Hartman, projektový manažer LINETu. „Systém obsahuje už předdefinované módy, takže stačí jen zvolit příslušný režim. Přibylo i několik nových funkcionalit. Matrace má i terapeutickou funkci, umí nejen předcházet dekubitům, ale umí je i léčit. Disponuje také takzvanou automatickou laterální terapií, což znamená, že lůžko se samo polohuje tak, aby odlehčilo pacientům s plicním zánětem. Disponuje rovněž exit alarmem, který upozorní personál například na to, že pacient opustil lůžko, respektive i na to, že se ho chystá opustit,“ upřesňuje Hartman.

Tohle lůžko začali v LINETu shodou okolností vyvíjet v době, kdy začínala pandemie covidu-19. Vývoj ale nějakou dobu trvá, takže na trh se dostala novinka až letos. Okamžitě o ni byl veliký zájem, a to především v zahraničí, kam putuje už delší dobu většina produkce. Jedním z největších odběratelů jsou Spojené státy.

Od března 2020, tedy v době covidové, poptávka po zdravotnicích lůžkách dramaticky vzrostla, a to samozřejmě po veškerých modelech, včetně zmíněné řady Eleganza 4. Podnik přidal na hlavní lince třetí směnu. Kvůli problémům s některými dodávkami museli také v LINETu navýšit skladové zásoby, aby mohli zákazníkům rychle vyjít vstříc.

Jako v automobilce

Provoz v hlavní montážní hale LINETu trochu připomíná automobilku. Konec konců, vedení firmy se u výrobců automobilů inspirovalo. Postele vznikají na lince. Nejprve se smontuje podvozek s kolečky a ten se postupně přesouvá od jednoho taktu k dalšímu, kde přibudou zase další komponenty. Na konci linky sjede hotové lůžko na výstupní kontrolu.

Zatím se tady většina úkonů dělá ručně. Ovšem realizace projektu Robotická výroba modulární platformy nemocničního lůžka, na který získal LINET z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost téměř 15 milionů, by to mohla změnit. Cílem projektu je vytipovat tu část lůžka, která by mohla představovat modulární platformu, jež by se mohla uplatňovat u většiny výrobků. S tím se pojí i vývoj výrobního postupu, který by obsahoval vyšší formu automatizace a robotizace.

Podobně jako v automobilce i tady musí všechny jednotlivé materiály a komponenty stejně jako hotový výrobek projít složitým testováním. Systémový a procesní specialista LINETu, Dušan Kraus, vysvětluje: „Zdravotnický prostředek musí splňovat normy a zároveň specifické požadavky zákazníka. Testuje se odolnost materiálů, zejména matrací proti vlhku a chemickým přípravkům, případně celé lůžko, které je určené pro mytí v myčce, proti zatečení. V hlukové komoře se měří úroveň hluku, protože každý pohyb lůžka může vyvolat nějaký zvuk, který ale nesmí být pro pacienta rušivý. V trhací komoře se testuje odolnost pevnostních spojů na svařencích,“ shrnuje Kraus.

Globální hráč

LINET působí na trhu se zdravotnickými prostředky od roku 1990. Za tu dobu vybavil lůžky tisíce nemocnic a pečovatelských domů po celém světě. Jen za loňský rok jich vyrobil 120 tisíc. Každý nový produkt vzniká na základě intenzivní spolupráce se zdravotníky i předními odborníky z různých vědních oborů, což firmě umožňuje držet krok s novými trendy v oblasti lékařské péče.

Doporučujeme

Trump připustil, že deportace byly příliš tvrdé

Americký prezident Donald Trump po porážce republikánů v kongresových volbách připustil, že jeho administrativa mohla při deportacích migrantů postupovat příliš tvrdě. V nedělním rozhovoru zároveň vyjádřil ochotu jednat s demokraty o možnosti, aby někteří přistěhovalci bez platného pobytového oprávnění mohli ve Spojených státech zůstat.

V Egyptě se srazily dva osobní vlaky. Zemřelo nejméně sedm lidí

Nejméně sedm mrtvých a 112 zraněných si vyžádala nedělní srážka dvou osobních vlaků v Egyptě. Několik vagonů vykolejilo a zřítilo se z železničního náspu. Na místo vyrazily záchranné týmy, zatímco cestující a kolemjdoucí prohledávali převrácené soupravy. Úřady nevylučují, že počet obětí ještě vzroste.

Útočník z Krakova zemřel v nemocnici

Čtyřiadvacetiletý útočník, který v sobotu v centru polského Krakova zastřelil šest lidí a dalších 15 zranil, v pondělí ráno zemřel v nemocnici. Muž byl od policejního zásahu v kritickém stavu a podstoupil několik operací. Jeho smrt potvrdila polská policie. Vyšetřování tragédie pokračuje.

USA odříznou kryptoburzu MEXC od finančního systému, viní ji z podezřelých převodů

Americké ministerstvo financí zasáhlo proti kryptoměnové burze MEXC Global, kterou spojuje s podezřelými transakcemi za nejméně 16 miliard dolarů. Podle úřadů platforma umožňovala obcházení sankcí vůči Rusku, Íránu a Severní Koreji. Nové opatření zakáže americkým finančním institucím zpracovávat převody související s burzou.

Rusové na Ukrajině zabili další dva lidi, údajně napadli i záchranáře

Nejméně dva lidé přišli o život a dalších sedm bylo zraněno při ruských útocích na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, oznámil dnes náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Rusové při útocích na Dnipro, Nikopol a další místa regionu nasadili drony, dělostřelectvo i letecké bomby, dodal.

Izraelský prezident Herzog pověřil Eisenkota sestavením nové vlády

Izraelský prezident Jicchak Herzog dnes formálně pověřil šéfa opoziční centristické strany Jašar Gadiho Eisenkota sestavením nové vlády. Eisenkot uvedl, že podle jeho názoru je možné rychle sestavit novou vládu s výraznou většinou v parlamentu, píše agentura Reuters. Eisenkot podle agentury AFP dodal, že členové současných vládních stran Likud a Náboženský sionismus mohou podpořit jím vedenou novou vládu, pokud jim opravdu jde o národní jednotu. Eisenkot má nyní na vytvoření vlády 28 dní, přičemž prezident může lhůtu v případě nutnosti prodloužit o dalších 14 dní.

Koalice vedená Saúdskou Arábií zneškodnila dvě střely, Rijádem otřásly výbuchy

Koalice vedená Saúdskou Arábií dnes zneškodnila dvě balistické střely, které podle ní odpálilo jemenské povstalecké hnutí z řad Húsíů. V saúdskoarabské metropoli Rijádu byly podle agentury Reuters slyšet silné exploze. Agentura AFP uvedla, že útoky poškodily budovu státní ropné společnosti Aramco. Húsíové se k tomu zatím nevyjádřili.

Izraelská operace v Íránu ještě neskončila, tvrdí ministr obrany Kac

Izraelská operace v Íránu ještě neskončila, prohlásil dnes podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Zároveň znovu obvinil Teherán, že usiluje o získání jaderné zbraně, což Írán dlouhodobě odmítá.

Mořské trávy pomáhají mangrovům odolávat stoupající hladině moře

Mangrovové lesy na pobřeží Floridy získávají nečekanou pomoc od mořských trav. Jejich odumřelé listy přinášejí mořské proudy mezi kořeny stromů, kde se postupně hromadí a přispívají k růstu půdy. Nový výzkum ukázal, že tento přirozený proces pomáhá mangrovům čelit stoupající hladině oceánu.

Babiš uvedl, že navštíví Izrael kvůli izraelskému systému protivzdušné obrany

Premiér Andrej Babiš (ANO) v nejbližší době navštíví Izrael. Jednat chce zejména o tamním systému protivzdušné obrany. Uvedl to v dnes v příspěvku na sociálních sítích. Zmínil, že protivzdušná obrana je prioritou a v uplynulém týdnu jednal s některými výrobci. Jednání potvrdil ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v diskusním pořadu CNN Prima News. Uvedl, že premiéra na cestě zřejmě doprovodí. Protivzdušná a protidronová obrana je podle něj prioritou. Podle exministra Zahraničí Jana Lipavského ze sněmovního klubu opoziční ODS je otázkou, zda bude mít Česko na podobný nákup dost peněz.

Po střelbě v Krakově našli v bytě útočníka tři mrtvé. Polsko vyhlásilo státní smutek

Polsko se vzpamatovává ze sobotního útoku v centru Krakova, při kterém šest lidí přišlo o život a dalších 15 utrpělo zranění. Policie mezitím učinila další tragický objev. V bytě čtyřiadvacetiletého střelce našla těla jeho rodičů a sestry. Prokuratura zahájila vyšetřování činu teroristické povahy, zatímco v celé zemi začal dvoudenní státní smutek.

Střelba v centru Krakova si vyžádala šest mrtvých. Útočník pálil do lidí z auta

Polským Krakovem v sobotu odpoledne otřásla tragická střelba na hlavním náměstí, při níž zahynulo šest lidí a dalších 15 utrpělo zranění. Útočník přijel automobilem do rušného historického centra a začal střílet na kolemjdoucí. Policisté jej po přestřelce postřelili a zadrželi. Mezi zraněnými jsou také dva zasahující policisté, z nichž jeden je ve vážném stavu.

Paraguyajský prezident Peña je v domácím vězení, parlament ho sesadil po kolapsu bank

Paraguayský prezident Santiago Peña byl odvolán z funkce a následně umístěn do domácího vězení v souvislosti s krachem banky Ueno Bank. Její kolaps připravil více než polovinu obyvatel země o přístup k bankovním účtům a vyvolal rozsáhlé protesty. Novým prozatímním prezidentem se stal dosavadní viceprezident Pedro Alliana.

Zelenskyj: Rusko chce Ukrajinu uvrhnout do blackoutu, podpora USA je klíčová

Rusko se snaží odříznout Ukrajinu od elektřiny a uvrhnout Kyjev do úplného blackoutu, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po dalším rozsáhlém útoku vyzval americký Kongres, aby zachoval podporu napadené země jako jednu z priorit americké politiky.

Americké úřady ustoupily od zpřísnění pravidel pro kryptoměny

Americké úřady stáhly návrh, který měl výrazně zpřísnit evidenci některých finančních převodů, včetně transakcí s kryptoměnami. Finanční instituce by podle něj musely shromažďovat údaje o vybraných přeshraničních platbách už od 250 dolarů místo současných 3 000 dolarů. Regulátoři nakonec od plánované změny ustoupili kvůli obavám z vysoké administrativní zátěže a proměnám kryptoměnového trhu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama