Protext ČTKVyvíjí postele, které umí léčit

Vyvíjí postele, které umí léčit

LINET zdaleka není jen významný český podnik. Je to světová firma, jejíž zdravotnická lůžka znají ve více než stovce zemí. Takového postavení dosáhla společnost díky inovacím, které zkvalitňují úroveň zdravotní péče, a ty nejmodernější – bez nadsázky – pomáhají léčit. V rozšiřování výzkumně inovačních kapacit pomáhají mimo jiné evropské peníze.

Základními produkty LINETu jsou lůžka určená pro intenzivní a běžnou péči a speciální lůžka pro domovy seniorů či léčebny dlouhodobě nemocných. Společnost k tomu nabízí také některé chytré aplikace, které usnadňují péči o pacienta na lůžku, a širokou škálu příslušenství k postelím. Dodává i řešení pro gynekologii a porodnictví.

Rozšíření vývoje zvýšilo konkurenceschopnost

LINET je firma, která si víceméně všechno dělá sama, a to od vývoje až po finální montáž. Z dodaného hutního materiálu formuje potřebné profily, svařuje, lakuje. Má vlastní nástrojárnu, kde vyrábí formy pro výrobu plastových komponent. Vyrábí matrace a další příslušenství a hlavně: má vlastní elektrovývoj, kde vznikají unikátní technologie, které jsou součástí lůžek. Z celkové hodnoty nejmodernějších produktů dnes může představovat klidně až 40 procent elektronika.

V oblasti výroby zdravotnických lůžek si LINET dlouhodobě drží pozici technologického lídra. Firma na trh pravidelně uvádí výrobky a služby s inovativními vlastnostmi a funkcemi, které významně snižují fyzickou námahu personálu, zefektivňují poskytovanou péči a zvyšují komfort pacienta.

V Želevčicích u Slaného, kde má LINET ústředí i většinu výroby, vzniklo v roce 2009 vývojové centrum. To už v poslední době svým vybavením ani kapacitou nevyhovovalo současným potřebám firmy. Díky více než 11 milionům korun, které LINET získal v roce 2017 z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, mohlo nastat významné posílení pracoviště elektrovývoje, zkušebny, prototypové dílny a nástrojárny. Tím se zároveň zvýšila efektivita fungování celého technického oddělení. Dodejme, že stejnou částkou jako evropské fondy se na rozšíření vývojového centra podílela sama firma.

„Vlastní vývojové centrum nám umožňuje efektivně a rychle reagovat na změny trhu, na nové zákaznické požadavky, na kroky konkurenčních firem i na legislativní změny v jednotlivých státech, kam naše produkty vyvážíme,“ říká Vít Karvay, technický ředitel společnosti LINET, a doplňuje, že vývoji (včetně k tomu příslušné administrativy spojené například s ošetřováním výsledků vývoje ochrannými známkami nebo patenty) se v LINETu věnuje asi sedmdesát lidí. V České republice (včetně pobočky BORCAD Medical ve Fryčovicích) zaměstnává LINET asi 1100 pracovníků, v ostatních pobočkách celé skupiny je jich ještě dalších 900.

Mercedes mezi postelemi

V poslední době uvedl LINET na trh novou řadu postelí pro akutní péči Eleganza 4 a na začátku letošního roku inovovanou vlajkovou loď společnosti – lůžko pro intenzivní péči Multicare X. Nová generace lůžka se od té minulé odlišuje především způsobem ovládání.

„Pomocí nového většího displeje může personál jednodušeji ovládat všechny pohyby lůžka,“ vysvětluje Marek Hartman, projektový manažer LINETu. „Systém obsahuje už předdefinované módy, takže stačí jen zvolit příslušný režim. Přibylo i několik nových funkcionalit. Matrace má i terapeutickou funkci, umí nejen předcházet dekubitům, ale umí je i léčit. Disponuje také takzvanou automatickou laterální terapií, což znamená, že lůžko se samo polohuje tak, aby odlehčilo pacientům s plicním zánětem. Disponuje rovněž exit alarmem, který upozorní personál například na to, že pacient opustil lůžko, respektive i na to, že se ho chystá opustit,“ upřesňuje Hartman.

Tohle lůžko začali v LINETu shodou okolností vyvíjet v době, kdy začínala pandemie covidu-19. Vývoj ale nějakou dobu trvá, takže na trh se dostala novinka až letos. Okamžitě o ni byl veliký zájem, a to především v zahraničí, kam putuje už delší dobu většina produkce. Jedním z největších odběratelů jsou Spojené státy.

Od března 2020, tedy v době covidové, poptávka po zdravotnicích lůžkách dramaticky vzrostla, a to samozřejmě po veškerých modelech, včetně zmíněné řady Eleganza 4. Podnik přidal na hlavní lince třetí směnu. Kvůli problémům s některými dodávkami museli také v LINETu navýšit skladové zásoby, aby mohli zákazníkům rychle vyjít vstříc.

Jako v automobilce

Provoz v hlavní montážní hale LINETu trochu připomíná automobilku. Konec konců, vedení firmy se u výrobců automobilů inspirovalo. Postele vznikají na lince. Nejprve se smontuje podvozek s kolečky a ten se postupně přesouvá od jednoho taktu k dalšímu, kde přibudou zase další komponenty. Na konci linky sjede hotové lůžko na výstupní kontrolu.

Zatím se tady většina úkonů dělá ručně. Ovšem realizace projektu Robotická výroba modulární platformy nemocničního lůžka, na který získal LINET z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost téměř 15 milionů, by to mohla změnit. Cílem projektu je vytipovat tu část lůžka, která by mohla představovat modulární platformu, jež by se mohla uplatňovat u většiny výrobků. S tím se pojí i vývoj výrobního postupu, který by obsahoval vyšší formu automatizace a robotizace.

Podobně jako v automobilce i tady musí všechny jednotlivé materiály a komponenty stejně jako hotový výrobek projít složitým testováním. Systémový a procesní specialista LINETu, Dušan Kraus, vysvětluje: „Zdravotnický prostředek musí splňovat normy a zároveň specifické požadavky zákazníka. Testuje se odolnost materiálů, zejména matrací proti vlhku a chemickým přípravkům, případně celé lůžko, které je určené pro mytí v myčce, proti zatečení. V hlukové komoře se měří úroveň hluku, protože každý pohyb lůžka může vyvolat nějaký zvuk, který ale nesmí být pro pacienta rušivý. V trhací komoře se testuje odolnost pevnostních spojů na svařencích,“ shrnuje Kraus.

Globální hráč

LINET působí na trhu se zdravotnickými prostředky od roku 1990. Za tu dobu vybavil lůžky tisíce nemocnic a pečovatelských domů po celém světě. Jen za loňský rok jich vyrobil 120 tisíc. Každý nový produkt vzniká na základě intenzivní spolupráce se zdravotníky i předními odborníky z různých vědních oborů, což firmě umožňuje držet krok s novými trendy v oblasti lékařské péče.

Doporučujeme

Po rozhodnutí Nawrockého odebrat řád Zelenskému vrací ocenění další Ukrajinci

Po pátečním rozhodnutí polského prezidenta Karola Nawrockého odebrat svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému nejvyšší polské vyznamenání se polská ocenění rozhodli vrátit také šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Budanov a ukrajinský velvyslanec ve Varšavě Vasyl Bodnar. Jádrem sporu je Zelenského dekret, kterým přidělil jednotce ukrajinských speciálních sil za její úspěchy v nynější válce proti Rusku přídomek Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády (UPA). To vyvolalo v Polsku pobouření, protože nacionalisté z UPA se za druhé světové války podíleli na masakrech Poláků.

Ukrajina po nočním ruském útoku hlásí mrtvého a několik zraněných

Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 99 dronů, 92 z nich se podařilo obraně sestřelit, případně neutralizovat radioelektronickým bojem. Dnes o tom informovalo ukrajinské letectvo. Ruské ministerstvo obrany zase ohlásilo, že od pátečního večera do dnešního rána protivzdušné síly zachytily a zničily 187 ukrajinských bezpilotních letounů. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi, vzájemné dronové útoky jsou součástí bojů.

Bolivijský prezident vyhlásil po týdnech protestů výjimečný stav

Bolivijský prezident Rodrigo Paz dnes vyhlásil po šesti týdnech protestů a blokád silnic v celé zemi výjimečný stav. Dává mu více ústavních pravomocí, umožňuje mimo jiné vyslat k prolomení blokád ozbrojené složky. Informují o tom tiskové agentury.

Izraelský útok na jihu Libanonu zabil navzdory příměří 16 lidí

Při nových izraelských úderech na jihu Libanonu v oblasti Nabatíja zahynulo den po vyhlášení příměří 16 lidí. Dalších 12 lidí bylo zraněno a převezeno do nemocnic. Podle agentury AFP to oznámila libanonská civilní obrana. Od pátku má přitom platit klid zbraní dohodnutý mezi Izraelem a libanonským proíránským hnutím Hizballáh.

Německo a Švýcarsko zasáhly bouřky, zranění utrpěly desítky lidí

Po vedrech udeřily na Německo a Švýcarsko prudké bouřky. V Rastattu na jihozápadě Německa zasáhl blesk na sportovní akci devět lidí, na severu země utrpělo kvůli bouři zranění 13 návštěvníků hudebního festivalu a ve Švýcarsku padající větev těžce zranila 16letou dívku. V německé spolkové zemi Porýní-Falc úřady v noci vydaly varování před extrémními povodněmi, hladina jedné z řek v regionu se během několika hodin zvýšila téměř o dva metry, poté ale zase rychle poklesla.

USA přestanou financovat programy proti šíření HIV v Jižní Africe, oznámila vláda

Spojené státy ukončí financování programů zaměřených na boj proti viru HIV a nemoci AIDS v Jižní Africe. Rozhodnutí se týká podpory poskytované prostřednictvím programu PEPFAR, který dosud představoval významnou součást jihoafrických výdajů na prevenci a léčbu této nemoci.

Akcie SpaceX po akvizici Anysphere oslabily

Akcie SpaceX po historickém vstupu na burzu oslabily. Investory znejistila oznámená akvizice společnosti Anysphere, která stojí za nástrojem Cursor pro programování s pomocí umělé inteligence.

Požár v hotelu v Dominikánské republice nepřežila turistka

Rozsáhlý požár zasáhl plážový hotel Viva Wyndham Dominicus Beach v letovisku Bayahibe v Dominikánské republice. Z areálu muselo být evakuováno téměř 1700 turistů a zaměstnanců, jedna žena při neštěstí zemřela.

Meloni odmítla Trumpovu historku o společné fotografii

Italská premiérka Giorgia Meloni ostře odmítla tvrzení Donalda Trumpa, že ho na summitu G7 prosila o společnou fotografii. Výrok amerického prezidenta vyvolal v Římě neobvykle tvrdou reakci a naznačil další ochlazení vztahů mezi dvěma politiky, kteří k sobě měli dříve politicky blízko.

Italský šlechtic je podezřelý z brutálních vražd v rámci „lidského safari“ v Sarajevu

Během obléhání Sarajeva měli někteří bohatí cizinci platit vysoké částky za možnost střílet na civilisty. Italská prokuratura nyní prověřuje několik podezřelých, mezi nimi i aristokrata z Milána. Vyšetřovatelé ale zatím nemají dost důkazů, aby kohokoliv postavili před soud.

Ukrajinské úřady informují o mrtvých a raněných po ruských útocích

Nejméně dva lidé byli zabiti a další dva zraněni při ruských útocích na Sumskou oblast na severovýchodě Ukrajiny, uvedla dnes ukrajinská policie. Jedno dítě podle úřadů zemřelo při ruském útoku v Dněpropetrovské oblasti. Podle ukrajinského vicepremiéra Oleksije Kuleby ruské drony zaútočily na dvě civilní lodě v Černém moři. Jednoho námořníka zabily, několik dalších zranily. Naopak o ukrajinských útocích informuje Moskva, aniž by upřesnila případné škody.

Tříletého chlapce v britské zoo napadl ve výběhu krokodýl, policie to šetří jako pokus o vraždu

Policie v hrabství Cambridgeshire potvrdila, že tříletého chlapce, který ve čtvrtek utrpěl život ohrožující zranění v zoologické zahradě Johnsons of Old Hurst nedaleko Huntingdonu, napadl ve svém výběhu krokodýl. Incident policie vyšetřuje jako pokus o vraždu a zadržela muže podezřelého z toho, že chlapce do krokodýlího výběhu vhodil.

V Tokiu hasiči evakuovali asi 300 žáků a učitelů z hořící základní školy

Na základní škole v Tokiu dnes vypukl požár, všech asi 300 studentů a učitelů bylo evakuováno do bezpečí, oznámily místní úřady. Podle japonských médií je lehce zraněno kolem deseti lidí. Agentura Kjódó uvedla, že většina ze zraněných se nadýchala kouře. Příčina požáru se vyšetřuje.

Hormuzským průlivem proplulo 25 lodí, pětina obvyklého provozu

Ve čtvrtek proplulo Hormuzským průlivem 25 lodí, uvedla dnes specializovaná platforma AXSMarine. Podle ní je to nejvíce od poloviny dubna, kdy průliv blokovaly americké a íránské síly, a zhruba pětinásobek denního průměru ze začátku června. Provoz je ale zhruba pětinový ve srovnání s obdobím těsně před začátkem války, kterou na konci února útokem na Írán rozpoutaly Spojené státy spolu s Izraelem.

Obnova rašelinišť zvyšuje pohlcování oxidu uhličitého

Rašeliniště patří mezi nejvýznamnější přírodní zásobárny uhlíku na Zemi. Když se ale odvodní kvůli lesnictví nebo zemědělství, začnou naopak uvolňovat velké množství skleníkových plynů do atmosféry. Nový výzkum ze severního Švédska ukazuje, že návrat vody do vysušených rašelinišť dokáže tento trend poměrně rychle zvrátit. Už během prvních dvou let po obnově začala krajina výrazně lépe pohlcovat oxid uhličitý.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama