Protext ČTKVyvíjí postele, které umí léčit

Vyvíjí postele, které umí léčit

LINET zdaleka není jen významný český podnik. Je to světová firma, jejíž zdravotnická lůžka znají ve více než stovce zemí. Takového postavení dosáhla společnost díky inovacím, které zkvalitňují úroveň zdravotní péče, a ty nejmodernější – bez nadsázky – pomáhají léčit. V rozšiřování výzkumně inovačních kapacit pomáhají mimo jiné evropské peníze.

Základními produkty LINETu jsou lůžka určená pro intenzivní a běžnou péči a speciální lůžka pro domovy seniorů či léčebny dlouhodobě nemocných. Společnost k tomu nabízí také některé chytré aplikace, které usnadňují péči o pacienta na lůžku, a širokou škálu příslušenství k postelím. Dodává i řešení pro gynekologii a porodnictví.

Rozšíření vývoje zvýšilo konkurenceschopnost

LINET je firma, která si víceméně všechno dělá sama, a to od vývoje až po finální montáž. Z dodaného hutního materiálu formuje potřebné profily, svařuje, lakuje. Má vlastní nástrojárnu, kde vyrábí formy pro výrobu plastových komponent. Vyrábí matrace a další příslušenství a hlavně: má vlastní elektrovývoj, kde vznikají unikátní technologie, které jsou součástí lůžek. Z celkové hodnoty nejmodernějších produktů dnes může představovat klidně až 40 procent elektronika.

V oblasti výroby zdravotnických lůžek si LINET dlouhodobě drží pozici technologického lídra. Firma na trh pravidelně uvádí výrobky a služby s inovativními vlastnostmi a funkcemi, které významně snižují fyzickou námahu personálu, zefektivňují poskytovanou péči a zvyšují komfort pacienta.

V Želevčicích u Slaného, kde má LINET ústředí i většinu výroby, vzniklo v roce 2009 vývojové centrum. To už v poslední době svým vybavením ani kapacitou nevyhovovalo současným potřebám firmy. Díky více než 11 milionům korun, které LINET získal v roce 2017 z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, mohlo nastat významné posílení pracoviště elektrovývoje, zkušebny, prototypové dílny a nástrojárny. Tím se zároveň zvýšila efektivita fungování celého technického oddělení. Dodejme, že stejnou částkou jako evropské fondy se na rozšíření vývojového centra podílela sama firma.

„Vlastní vývojové centrum nám umožňuje efektivně a rychle reagovat na změny trhu, na nové zákaznické požadavky, na kroky konkurenčních firem i na legislativní změny v jednotlivých státech, kam naše produkty vyvážíme,“ říká Vít Karvay, technický ředitel společnosti LINET, a doplňuje, že vývoji (včetně k tomu příslušné administrativy spojené například s ošetřováním výsledků vývoje ochrannými známkami nebo patenty) se v LINETu věnuje asi sedmdesát lidí. V České republice (včetně pobočky BORCAD Medical ve Fryčovicích) zaměstnává LINET asi 1100 pracovníků, v ostatních pobočkách celé skupiny je jich ještě dalších 900.

Mercedes mezi postelemi

V poslední době uvedl LINET na trh novou řadu postelí pro akutní péči Eleganza 4 a na začátku letošního roku inovovanou vlajkovou loď společnosti – lůžko pro intenzivní péči Multicare X. Nová generace lůžka se od té minulé odlišuje především způsobem ovládání.

„Pomocí nového většího displeje může personál jednodušeji ovládat všechny pohyby lůžka,“ vysvětluje Marek Hartman, projektový manažer LINETu. „Systém obsahuje už předdefinované módy, takže stačí jen zvolit příslušný režim. Přibylo i několik nových funkcionalit. Matrace má i terapeutickou funkci, umí nejen předcházet dekubitům, ale umí je i léčit. Disponuje také takzvanou automatickou laterální terapií, což znamená, že lůžko se samo polohuje tak, aby odlehčilo pacientům s plicním zánětem. Disponuje rovněž exit alarmem, který upozorní personál například na to, že pacient opustil lůžko, respektive i na to, že se ho chystá opustit,“ upřesňuje Hartman.

Tohle lůžko začali v LINETu shodou okolností vyvíjet v době, kdy začínala pandemie covidu-19. Vývoj ale nějakou dobu trvá, takže na trh se dostala novinka až letos. Okamžitě o ni byl veliký zájem, a to především v zahraničí, kam putuje už delší dobu většina produkce. Jedním z největších odběratelů jsou Spojené státy.

Od března 2020, tedy v době covidové, poptávka po zdravotnicích lůžkách dramaticky vzrostla, a to samozřejmě po veškerých modelech, včetně zmíněné řady Eleganza 4. Podnik přidal na hlavní lince třetí směnu. Kvůli problémům s některými dodávkami museli také v LINETu navýšit skladové zásoby, aby mohli zákazníkům rychle vyjít vstříc.

Jako v automobilce

Provoz v hlavní montážní hale LINETu trochu připomíná automobilku. Konec konců, vedení firmy se u výrobců automobilů inspirovalo. Postele vznikají na lince. Nejprve se smontuje podvozek s kolečky a ten se postupně přesouvá od jednoho taktu k dalšímu, kde přibudou zase další komponenty. Na konci linky sjede hotové lůžko na výstupní kontrolu.

Zatím se tady většina úkonů dělá ručně. Ovšem realizace projektu Robotická výroba modulární platformy nemocničního lůžka, na který získal LINET z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost téměř 15 milionů, by to mohla změnit. Cílem projektu je vytipovat tu část lůžka, která by mohla představovat modulární platformu, jež by se mohla uplatňovat u většiny výrobků. S tím se pojí i vývoj výrobního postupu, který by obsahoval vyšší formu automatizace a robotizace.

Podobně jako v automobilce i tady musí všechny jednotlivé materiály a komponenty stejně jako hotový výrobek projít složitým testováním. Systémový a procesní specialista LINETu, Dušan Kraus, vysvětluje: „Zdravotnický prostředek musí splňovat normy a zároveň specifické požadavky zákazníka. Testuje se odolnost materiálů, zejména matrací proti vlhku a chemickým přípravkům, případně celé lůžko, které je určené pro mytí v myčce, proti zatečení. V hlukové komoře se měří úroveň hluku, protože každý pohyb lůžka může vyvolat nějaký zvuk, který ale nesmí být pro pacienta rušivý. V trhací komoře se testuje odolnost pevnostních spojů na svařencích,“ shrnuje Kraus.

Globální hráč

LINET působí na trhu se zdravotnickými prostředky od roku 1990. Za tu dobu vybavil lůžky tisíce nemocnic a pečovatelských domů po celém světě. Jen za loňský rok jich vyrobil 120 tisíc. Každý nový produkt vzniká na základě intenzivní spolupráce se zdravotníky i předními odborníky z různých vědních oborů, což firmě umožňuje držet krok s novými trendy v oblasti lékařské péče.

Doporučujeme

Sucho v Turecku otevírá obří propady a ohrožuje zemědělství

Rozsáhlé sucho, intenzivní zemědělství a nadměrné čerpání podzemní vody mění tvář turecké provincie Konya. Na polích vznikají stovky obřích propadů, které komplikují práci farmářům a mohou ohrozit produkci potravin v jedné z nejdůležitějších zemědělských oblastí země.

USA a Írán se podle Trumpa v úterý setkají v Dauhá, Teherán to nepotvrdil

Představitelé Íránu a USA se v úterý setkají v katarském Dauhá na žádost Teheránu, uvedl dnes americký prezident Donald Trump. Schůzky se zúčastní Trumpovi vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner, uvedla podle agentury Reuters mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt. Na okraj jednání na vysoké úrovni se podle ní uskuteční technická jednání. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádího dříve popřel zprávy médií o možných úterních technických jednáních stran v Kataru, informuje agentura AP.

Střelba v německém centru pro mládež, pět lidí zemřelo

Při střelbě v zařízení pro péči o mládež v severoněmeckém městě Stade zahynulo pět lidí a několik dalších utrpělo zranění. Oznámila to v pondělí místní policie, která na místě zadržela dva podezřelé, včetně předpokládaného střelce. Okolnosti útoku jsou nadále předmětem vyšetřování.

Cenový strop na benzin i naftu znovu mírně vzroste

Řidiči si v úterý za benzin i naftu mohou připlatit o několik haléřů víc. Stát stanovil nový cenový strop na benzin na 40,47 koruny za litr a na naftu na 36,47 koruny za litr, regulace cen pohonných hmot navíc bude pokračovat až do 19. července.

Při ruském útoku na Dnipro zemřelo pět lidí

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny byli zabiti čtyři lidé. Informoval o tom dnes šéf vojenské správy regionu Oleksandr Hanža. Dalších deset osob bylo podle něj zraněno. Rusko hlásí údajné dobytí další vesnice ve východoukrajinské Dněpropetrovské oblasti.

Írán oznámil uvolnění šesti miliard dolarů z Kataru

Íránský prezident Masúd Pezeškján tvrdí, že Katar uvolní část zmrazených íránských prostředků v hodnotě šesti miliard dolarů. Peníze mají tvořit polovinu z celkových dvanácti miliard dolarů íránských zdrojů držených v Kataru, zatímco jednání o uklidnění napětí na Blízkém východě zůstávají křehká.

Izraelský letecký útok v Gaze si vyžádal tři oběti včetně osmiletého dítěte

Při dnešním izraelském leteckém úderu v centrální části Pásma Gazy zahynuli nejméně tři lidé, včetně osmiletého dítěte. Úder zasáhl stan v oblasti města Deir al-Balah, kde se ukrývali vysídlení lidé. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen palestinského hnutí Islámský džihád, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023, informovala o tom agentura AP.

Írán tvrdí, že obdrží šest miliard dolarů ze zmrazených aktiv v Kataru

Íránský prezident Masúd Pezeškján dnes uvedl, že jeho země po dohodě s USA, která zrušila sankce týkající se ropy a petrochemického průmyslu, obdrží aktiva v hodnotě šesti miliard z 12 miliard dolarů zmrazených v Kataru. S odkazem na íránská státní média o tom informuje agentura Reuters.

Nové továrny a datová centra. Jižní Korea spouští historický technologický plán

Jižní Korea chce vsadit svou budoucnost na čipy a umělou inteligenci (AI). Prezident I Če-mjong v pondělí představil investiční plán v hodnotě nejméně 880 miliard dolarů (zhruba 18,7 bilionu korun), který má během příštích let proměnit zemi v jednu z technologických velmocí.

Malajsie o rok prodloužila pátrání po zmizelém letounu z letu MH370

Malajsie o rok prodloužila smlouvu s americko-britskou firmou Ocean Infinity, která se zabývá hlubokomořským průzkumem. Nadále tak bude pokračovat podvodní pátrání po pohřešovaném letu MH370 společnosti Malaysia Airlines, oznámilo dnes malajsijské ministerstvo dopravy, které citovala agentura Reuters.

Nejvyšší soud USA bude před letní pauzou rozhodovat o Trumpových pravomocech

Nejvyšší soud Spojených států završuje zasedací období, v němž se hojně zabýval široce pojatým výkladem prezidentských pravomocí, které prosazuje šéf Bílého domu Donald Trump. Očekává se, že tento týden rozhodne v osmi případech, které mu zbývají před tím, než se soudci rozejdou na letní přestávku. Je mezi nimi spor o Trumpovu snahu omezit automatické udělování amerického občanství dětem narozeným v USA či pokus odvolat guvernérku centrální banky USA (Fed) Lisu Cookovou. Píše o tom agentura AP.

Pákistán udeřil na Afghánistán. Tálibán hlásí desítky mrtvých

Pákistán v neděli provedl letecké i pozemní údery na afghánské provincie podél svých hranic. Podle úřadů pod správou hnutí Tálibán zemřely a byly zraněny desítky lidí. Kábul obviňuje Islamábád z útočení na civilní infrastrukturu, Pákistán však tvrdí, že cílil na úkryty teroristů. Údery následovaly po sebevražedném útoku na velitelství elitní pákistánské jednotky v Karáčí. Pákistán dlouhodobě obviňuje Afghánistán z ukrývání teroristů.

Tisíce Srbů pokračují v protestech i po oznámení rezignace prezidenta Vučiće

Oznámení prezidenta Aleksandara Vučiće o chystané rezignaci protesty v Srbsku nezastavilo. Do ulic města Kraljevo znovu vyšly tisíce lidí, kteří se obávají, že si dlouholetý prezident udrží vliv i po odchodu z funkce. Demonstrace navazují na studentské protesty, které před více než rokem odstartovala tragédie na nádraží v Novém Sadu.

WHO: Vlna veder má v Evropě na svědomí 1300 životů

Bezprecedentní vlna veder, která na přelomu června a července zasáhla Evropu, mohla být příčinou stovek úmrtí navíc. Uvedl to šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus, podle něhož bylo od 21. června v souvislosti s extrémními teplotami zaznamenáno více než 1300 nadměrných úmrtí.

Při pádu vrtulníku Saudi Aramco zemřelo 14 lidí

Vrtulník patřící ropné společnosti Saudi Aramco se zřítil v Ras Tanura na východním pobřeží Saúdské Arábie. Nehodu nepřežil nikdo ze 14 lidí na palubě, všichni mrtví byli saúdští občané.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama