Protext ČTKVyvíjí postele, které umí léčit

Vyvíjí postele, které umí léčit

LINET zdaleka není jen významný český podnik. Je to světová firma, jejíž zdravotnická lůžka znají ve více než stovce zemí. Takového postavení dosáhla společnost díky inovacím, které zkvalitňují úroveň zdravotní péče, a ty nejmodernější – bez nadsázky – pomáhají léčit. V rozšiřování výzkumně inovačních kapacit pomáhají mimo jiné evropské peníze.

Základními produkty LINETu jsou lůžka určená pro intenzivní a běžnou péči a speciální lůžka pro domovy seniorů či léčebny dlouhodobě nemocných. Společnost k tomu nabízí také některé chytré aplikace, které usnadňují péči o pacienta na lůžku, a širokou škálu příslušenství k postelím. Dodává i řešení pro gynekologii a porodnictví.

Rozšíření vývoje zvýšilo konkurenceschopnost

LINET je firma, která si víceméně všechno dělá sama, a to od vývoje až po finální montáž. Z dodaného hutního materiálu formuje potřebné profily, svařuje, lakuje. Má vlastní nástrojárnu, kde vyrábí formy pro výrobu plastových komponent. Vyrábí matrace a další příslušenství a hlavně: má vlastní elektrovývoj, kde vznikají unikátní technologie, které jsou součástí lůžek. Z celkové hodnoty nejmodernějších produktů dnes může představovat klidně až 40 procent elektronika.

V oblasti výroby zdravotnických lůžek si LINET dlouhodobě drží pozici technologického lídra. Firma na trh pravidelně uvádí výrobky a služby s inovativními vlastnostmi a funkcemi, které významně snižují fyzickou námahu personálu, zefektivňují poskytovanou péči a zvyšují komfort pacienta.

V Želevčicích u Slaného, kde má LINET ústředí i většinu výroby, vzniklo v roce 2009 vývojové centrum. To už v poslední době svým vybavením ani kapacitou nevyhovovalo současným potřebám firmy. Díky více než 11 milionům korun, které LINET získal v roce 2017 z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, mohlo nastat významné posílení pracoviště elektrovývoje, zkušebny, prototypové dílny a nástrojárny. Tím se zároveň zvýšila efektivita fungování celého technického oddělení. Dodejme, že stejnou částkou jako evropské fondy se na rozšíření vývojového centra podílela sama firma.

„Vlastní vývojové centrum nám umožňuje efektivně a rychle reagovat na změny trhu, na nové zákaznické požadavky, na kroky konkurenčních firem i na legislativní změny v jednotlivých státech, kam naše produkty vyvážíme,“ říká Vít Karvay, technický ředitel společnosti LINET, a doplňuje, že vývoji (včetně k tomu příslušné administrativy spojené například s ošetřováním výsledků vývoje ochrannými známkami nebo patenty) se v LINETu věnuje asi sedmdesát lidí. V České republice (včetně pobočky BORCAD Medical ve Fryčovicích) zaměstnává LINET asi 1100 pracovníků, v ostatních pobočkách celé skupiny je jich ještě dalších 900.

Mercedes mezi postelemi

V poslední době uvedl LINET na trh novou řadu postelí pro akutní péči Eleganza 4 a na začátku letošního roku inovovanou vlajkovou loď společnosti – lůžko pro intenzivní péči Multicare X. Nová generace lůžka se od té minulé odlišuje především způsobem ovládání.

„Pomocí nového většího displeje může personál jednodušeji ovládat všechny pohyby lůžka,“ vysvětluje Marek Hartman, projektový manažer LINETu. „Systém obsahuje už předdefinované módy, takže stačí jen zvolit příslušný režim. Přibylo i několik nových funkcionalit. Matrace má i terapeutickou funkci, umí nejen předcházet dekubitům, ale umí je i léčit. Disponuje také takzvanou automatickou laterální terapií, což znamená, že lůžko se samo polohuje tak, aby odlehčilo pacientům s plicním zánětem. Disponuje rovněž exit alarmem, který upozorní personál například na to, že pacient opustil lůžko, respektive i na to, že se ho chystá opustit,“ upřesňuje Hartman.

Tohle lůžko začali v LINETu shodou okolností vyvíjet v době, kdy začínala pandemie covidu-19. Vývoj ale nějakou dobu trvá, takže na trh se dostala novinka až letos. Okamžitě o ni byl veliký zájem, a to především v zahraničí, kam putuje už delší dobu většina produkce. Jedním z největších odběratelů jsou Spojené státy.

Od března 2020, tedy v době covidové, poptávka po zdravotnicích lůžkách dramaticky vzrostla, a to samozřejmě po veškerých modelech, včetně zmíněné řady Eleganza 4. Podnik přidal na hlavní lince třetí směnu. Kvůli problémům s některými dodávkami museli také v LINETu navýšit skladové zásoby, aby mohli zákazníkům rychle vyjít vstříc.

Jako v automobilce

Provoz v hlavní montážní hale LINETu trochu připomíná automobilku. Konec konců, vedení firmy se u výrobců automobilů inspirovalo. Postele vznikají na lince. Nejprve se smontuje podvozek s kolečky a ten se postupně přesouvá od jednoho taktu k dalšímu, kde přibudou zase další komponenty. Na konci linky sjede hotové lůžko na výstupní kontrolu.

Zatím se tady většina úkonů dělá ručně. Ovšem realizace projektu Robotická výroba modulární platformy nemocničního lůžka, na který získal LINET z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost téměř 15 milionů, by to mohla změnit. Cílem projektu je vytipovat tu část lůžka, která by mohla představovat modulární platformu, jež by se mohla uplatňovat u většiny výrobků. S tím se pojí i vývoj výrobního postupu, který by obsahoval vyšší formu automatizace a robotizace.

Podobně jako v automobilce i tady musí všechny jednotlivé materiály a komponenty stejně jako hotový výrobek projít složitým testováním. Systémový a procesní specialista LINETu, Dušan Kraus, vysvětluje: „Zdravotnický prostředek musí splňovat normy a zároveň specifické požadavky zákazníka. Testuje se odolnost materiálů, zejména matrací proti vlhku a chemickým přípravkům, případně celé lůžko, které je určené pro mytí v myčce, proti zatečení. V hlukové komoře se měří úroveň hluku, protože každý pohyb lůžka může vyvolat nějaký zvuk, který ale nesmí být pro pacienta rušivý. V trhací komoře se testuje odolnost pevnostních spojů na svařencích,“ shrnuje Kraus.

Globální hráč

LINET působí na trhu se zdravotnickými prostředky od roku 1990. Za tu dobu vybavil lůžky tisíce nemocnic a pečovatelských domů po celém světě. Jen za loňský rok jich vyrobil 120 tisíc. Každý nový produkt vzniká na základě intenzivní spolupráce se zdravotníky i předními odborníky z různých vědních oborů, což firmě umožňuje držet krok s novými trendy v oblasti lékařské péče.

Doporučujeme

BIS varuje před investiční bublinou kolem umělé inteligence

Masivní výdaje technologických firem na umělou inteligenci mohou podle Banky pro mezinárodní platby skončit dlouhým investičním útlumem. Pokud se očekávané výnosy nenaplní, hrozí rychlé ochlazení financování AI firem a otřesy na finančních trzích.

Tělo sedmnáctileté Thajky bylo nalezeno v kufru. Z vraždy je obviněn Australan

Thajská policie obvinila australského občana z vraždy sedmnáctileté dívky, jejíž tělo našli v kufru odloženém u železniční tratě v letovisku Pattaya. Muže zadrželi na bangkokském letišti krátce před odletem do Austrálie. Rodina oběti žádá nejpřísnější možný trest.

Při pádu malého letadla na předměstí Nancy ve Francii zahynulo 11 lidí

Jedenáct lidí dnes přišlo o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píší agentury AFP a Reuters s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí míří francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel ve Francii.

Ukrajinský dronový útok zabil člověka na jihu Ruska, způsobil požár v rafinerii

Ukrajinský dronový útok zabil jednoho člověka a dalšího zranil v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Rovněž způsobil požár v ropné rafinerii, oznámil dnes gubernátor Veniamin Kondratěv. Padající trosky z dronů podle něj poškodily několik obytných domů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Kyjev rovněž zaútočil na rafinerii v Jaroslavské oblasti severovýchodně od Moskvy. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že protivzdušná obrana země v noci na dnešek zneškodnila 213 bezpilotních letounů vyslaných Ukrajinou.

Írán v noci zaútočil na Kuvajt a Bahrajn, je to odveta za údery USA, tvrdí

Írán v noci na dnešek zaútočil na Kuvajt a Bahrajn v reakci na poslední americké údery. Potvrdily to íránské revoluční gardy, které také varovaly, že by mohly být zcela zastaveny mírové rozhovory s USA, pokud budou americké útoky na Írán pokračovat. Gardy varovaly, že budou reagovat s ještě větší silou na jakékoli další porušení stávajícího příměří ze strany USA. Kuvajt v noci na dnešek potvrdil, že čelí útokům nepřátelských raket a dronů, protivzdušný poplach byl i v Bahrajnu, uvedla agentura Reuters.

Trump vyhrožuje Evropě stoprocentními cly kvůli digitální dani

Americký prezident Donald Trump pohrozil evropským zemím zavedením 100% dovozních cel, pokud zavedou daň z digitálních služeb zaměřenou na velké americké technologické společnosti. Oznámil to v příspěvku na své platformě Truth Social.

Malé letadlo narazilo do nejvyššího mrakodrapu v čínském hlavním městě

Neobvyklá letecká nehoda otřásla čínskou metropolí. Malé sportovní letadlo narazilo do nejvyšší budovy v Pekingu, pilot zemřel a dalších 13 lidí utrpělo zranění. Úřady okolnosti nehody vyšetřují. Otazníky ale vyvolává nejen samotný incident, ale také to, jak se letadlo vůbec dostalo nad přísně střežené centrum města.

Situace ve Venezuele je čím dál zoufalejší, lidé hlásí nedostatek záchranářů

Situace ve Venezuele je s každou hodinou zoufalejší, lidé třetí den po dvou silných zemětřeseních prohledávají sutiny zřícených budov a bytových domů s vědomím, že čas na nalezení přeživších se krátí. Venezuelané si stěžují na nedostatečnou reakci vlády a absenci záchranářů. Po svých příbuzných často pátrají sami. Pod troskami je uvězněno nejméně 172 lidí, uvedl v pátek předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Pohřešuje se jich však více než 51.000, zatímco bilance mrtvých činí nejméně 920, uvedla agentura AP.

Ukrajina zaútočila na průmyslová zařízení ve Volgogradě, nejméně deset raněných

Ukrajina v noci na dnešek a brzy ráno zaútočila střelami na průmyslová zařízení v ruském velkoměstě Volgograd, údery si vyžádaly nejméně deset raněných. Na platformě Telegram to oznámil gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov. Úder později potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle něhož zásah způsobil požár v areálu zbrojovky Titan-Barrikady. Ukrajinská státní energetická společnost Naftogaz dnes podle agentury Reuters oznámila, že Rusko vyslalo balistické rakety a drony na její zařízení v Poltavské a Charkovské oblasti, kde způsobily škody.

Amal Clooney přiznala, že život před svatbou byl jednodušší

Amal Clooney promluvila o tom, jak jí vztah s Georgem Clooneym změnil život. Úspěšná právnička v oblasti lidských práv přiznala, že po svatbě s hollywoodskou hvězdou musela nově řešit pozornost veřejnosti, paparazzi i prolínání soukromí s prací.

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali dnes večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda vytváří rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřená příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.

Íránské revoluční gardy oznámily útok na základny USA v regionu

Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na dnešek o tom informovala agentura AFP. Americká armáda v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu.

Největší požár v USA se dál šíří, Utah vyhlásil stav nouze

Americký stát Utah vyhlásil stav nouze a před oslavami Dne nezávislosti omezil používání ohňostrojů. Na jihu státu se dál šíří požár Cottonwood Fire, který je nyní největším aktivním lesním požárem ve Spojených státech a komplikuje ho suché, větrné počasí.

Krym, jenž se potýká s nedostatkem pohonných hmot, vyhlásil nouzový stav

Moskvou dosazený šéf anektovaného Krymu Sergej Aksjonov vyhlásil na poloostrově nouzový režim, který má podle něj pomoci řešit otázky ekonomického charakteru. Konkrétní důvody nesdělil. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu připomněla, že Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajina se už pátým rokem brání ruské vojenské invazi, v poslední době zintenzivnila své vzdušné útoky na ruské cíle.

Jihokorejská bývalá první dáma Kim Kon-hi dostala sedm let za úplatkářství

Jihokorejský soud dnes uložil bývalé první dámě Kim Kon-hi sedm let vězení za přijímání drahých darů výměnou za zprostředkování pracovních míst a obchodních výhod, informovala agentura Jonhap. Podle agentury Reuters má také zaplatit pokutu 64,8 milionů wonů (přes 896.000 Kč) a přijít o všechny přijaté dary. Třiapadesátiletá Kim si už odpykává čtyřletý trest za manipulaci s akciemi a za korupci. Její manžel, exprezident Jun Sok-jol, zase dostal doživotí za předloňské vyhlášení stanného práva.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama