Dosud největší výstava Havlových Antikódů se při příležitosti oslav Dne boje za svobodu a demokracii otevřela 17. listopadu 2022 na pražské Bořislavce. Volně přístupná vernisáž, v jejímž úvodu vystoupil i ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský, pokračovala diskuzí s Annou Freimanovou a dalšími osobnostmi. Záznam debaty můžete zhlédnout níže.
Tematické odpoledne doplnilo vystoupení jazzové skupiny Organic Quartet, kterou vedl držitel ocenění Grammy Ondřej Pivec. Akce začala ve foyer KKCG v Bořislavka Centru.
Poezie, víno a jazz
Vernisáž výstavy bude stylizovaná jako kavárna, kde si návštěvníci budou moci posedět, prohlédnout si poezii, diskutovat, dát si víno a poslechnout si jazzovou kapelu. A kdo se nechá strhnout duchem 60. let, může zasednout k psacímu stroji a postaru vyťukat vlastní Antikód. Fantazii se meze nekladou a nejlepší díla návštěvníků ozdobí 25. panel výstavy.
Vernisáž, během níž vystoupí i Michael Žantovský, začne ve 13:00 a o hodinu později odstartuje debata, ve které budou s Annou Freimanovou, bývalou spolupracovnicí Václava Havla a odbornicí na jeho divadelní texty, hovořit mladí umělci, kteří bývalého prezidenta znají spíše jen jako literáta: Kateřina Popiolková, která natočila vlastní pojetí Havlovy Zahradní slavnosti nebo principál Divadla X10 Ondřej Štefaňák, jehož inscenace PlayHavel bude mít premiéru na konci listopadu. Debatu bude moderovat Pavlína Louženská. Diskuze zároveň poběží živě na streamu Havel Channel, internetové televize Knihovny Václava Havla. Zapojit se do ní tak budou moci i lidé online nebo přímo na vernisáži.
Odpolední program bude pokračovat koncertem mladého jazzmana a držitele ceny Grammy Ondřeje Pivce. Ten na Hammondovy varhany doprovází světoznámého amerického zpěváka Gregoryho Portera. Na Bořislavce zahraje se svou českou kapelou Organic Quartet. Návštěvníky tak čeká prvotřídní jazzový zážitek.
„Výstavu ke 33. výročí sametové revoluce jsme uspořádali, abychom připomněli, že hodnoty svobody a demokracie nelze považovat za samozřejmé. Uvedený postoj platí dvojnásob v době války na Ukrajině, která od počátku ukazuje, jak důležité je za ně bojovat. Osobnost Václava Havla symbolizuje boj za pravdu a neústupnost totalitě. Chtěli jsme obecně povědomý obraz překročit a ukázat prezidentovu méně známou tvář,“ uvedl Karel Komárek, jehož nadace KKFF výstavu pořádá spolu s Knihovnou Václava Havla.
Typografické básně nazvané Antikódy psal Havel v 60. letech, jedná se o graficky i literárně pozoruhodná díla, někdy zábavná, jindy ironická až mrazivá. Na Bořislavce jich bude k vidění celkem 24, vytištěné budou na deskách o velikosti 160×220 centimetrů. V tak velkém formátu bude nevšední poezie vystavena úplně poprvé. Desky s básněmi budou navíc svou strukturou a nažloutlou barvou připomínat originály, přesně jak je Havel v 60. letech napsal na psacím stroji.
„Václav Havel ve svých typografických básních postupuje jako malíř, jen místo barev používá písmena, znaky a slova. V mistrné zkratce a s hravostí sobě vlastní tak čtenářům-divákům své doby i dnešním generacím přibližuje řadu politických a společenských problémů a skutečností, o nichž se často píší sáhodlouhá a nepříliš srozumitelná pojednání. Havlovy Antikódy stejně jako celý jeho myšlenkový odkaz jsou nadčasové, inspirativní a živé. Provokují nás k hlubšímu zamyšlení nad sebou samými i nad stavem společnosti,“ řekl ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský.
Co jsou Antikódy?
Experimentální vizuální poezii začal Havel psát v první polovině 60. let, poprvé vyšla v roce 1964. V průběhu let měla sbírka Antikódy několik vydání s rozšířeními o další pozdější básně. Psané jsou formou typogramu, kdy slova tvoří obrazy či znaky. Některé jsou humorné, hrají si s významy slov a vizuálním obsahem, který jednotlivé znaky dohromady tvoří. Jindy vedou k zamyšlení, například báseň „Válka“ je tvořena pouze výkřiky „Mír!“. Básně také odkazují i na další Havlova díla 60. let. Objevuje se v nich třeba i smyšlený úřednický jazyk ptydepe. „Vždycky mi to sklouzlo do nějakého napůl satirického obsahu. Ale nebyl to program, spíš za to mohla moje povaha,“ napsal svého času Havel o svých Antikódech.
Výstava Antikódy – neznámá tvář Václava Havla začíná na Bořislavce 17. listopadu a potrvá do 18. prosince, kdy si připomeneme výročí úmrtí posledního prezidenta Československé a prvního prezidenta České republiky. Expozici připravila Karel Komárek Family Foundation ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla, která má dlouhodobou podporu nadace.
O KKFF
Nadace Karel Komárek Family Foundation (KKFF) pomáhá rozvíjet české kulturní dědictví a proměňovat veřejný prostor. Angažuje se i v dalších oblastech, v nichž se snaží měnit myšlení lidí a posouvat jejich potenciál. Uvedené zaměření nadace se manifestuje v podpoře mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha, projektu Piana do škol nebo v činnosti Nadace Proměny Karla Komárka, směřující k obnově velkých městských parků a školních zahrad. Nadace neklade důraz jen na rozvoj dlouhodobých projektů, ale působí i tam, kde je to aktuálně třeba. Během pandemické krize řešila problémy seniorů, zapojila se do řešení dopadů tornáda na Moravě i sociálních důsledků války na Ukrajině. KKFF dlouhodobě podporuje i Kennedy Centrum ve Washingtonu, jemuž přispěla mimo jiné na uměleckou scénu The REACH. Rodinnou nadaci založili v červnu 2017 Karel Komárek a jeho žena Štěpánka Komárková.
O Knihovně Václava Havla
Knihovna Václava Havla shromažďuje, zkoumá, zveřejňuje, šíří a hájí myšlenkový, literární a politický odkaz velké postavy moderních českých dějin – spisovatele, dramatika, myslitele, bojovníka za lidská práva a československého i českého prezidenta. Zabývá se také osobnostmi, událostmi a jevy, které s odkazem Václava Havla souvisí, a snaží se je přibližovat a zasazovat do dobového i současného kontextu. Od srpna 2014 sídlí Knihovna Václava Havla na adrese Ostrovní 13, Praha 1. Přízemní prostory této budovy jsou věnovány vzdělávacím programům a klubovým akcím Knihovny VH: pořádání nejrůznějších debat, autorských čtení, výstav, přednášek, koncertů a divadelních představení. V prvním patře se nachází kanceláře, archiv, průběžně doplňovaná knihovna a badatelna pro veřejnost.
