Výsledky studie mezinárodního týmu vědců ukázaly, že se bude Arktida jednoho dne zelenat. Jedná se sice o znepokojivý dopad globálního oteplování, přináší však také pozitiva. Za polárním kruhem totiž vznikne místo schopné pohlcovat velké množství oxidu uhličitého z atmosféry. Pomůže v boji proti globálnímu oteplování. Dokazují to náznaky vznikajících rašelinišť, které je podle výzkumníků důležité začlenit do klimatických modelů, uvádí ScienceDaily.
Vědci popsali nečekané změny na Arktidě. Analýza půdy odhalila podhoubí pro vznik rašelinišť. Jedná se sice o znepokojivý důsledek globálního oteplování, na ledovém kontinentu však vzniknou místa, která pomohou pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry. Napsal o tom web ScienceDaily.
Mezinárodní vědecký tým vedený Minnou Väliranta z Helsinské univerzity ve Finsku odebral před čtyřmi lety vzorky půdy na třech lokalitách nedaleko fjordu Isfjorden na Špicberkách.
Minerální půdu ze všech tří míst podle aktuálního rozboru pokrývá tenká vrstva organické hmoty. Znamená to, že obsahuje velké množství oxidu uhličitého získaného z atmosféry pomocí fotosyntézy.
Výzkumníci lokality označují za jakési proto-rašeliniště. Jedná se především o mech, který je kvůli globálnímu oteplování na Arktidě stále hojnější. Rašeliniště v pravém slova smyslu to podle Väliranta není. Je to však výchozí bod pro jeho vznik.
Zelenání Arktida
Objev popsaný v prestižním odborném online časopise Scientific Reports údajně vyvolal velký mezinárodní zájem. Globální dopady takových lokalit totiž nejsou dostatečně známy.
Bujení vegetace na ledovém kontinentu a jeho nehostinných místech se říká „zelenání Arktidy”. Väliranta nyní v rámci programu financovaném Radou pro výzkum přírodního prostředí zkoumá, zda globální oteplování vedlo k rozšíření rašelinišť na Arktidu.
„Pokud tento proces, který vytváří proto-rašeliniště, probíhá ve velké míře, muže se na severu objevit neočekávaná zásobárna uhlíku, případně dokonce rostlinné společenstvo zmírňující klimatické změny,” tvrdí Väliranta.
„Tento rezervoár zatím nebyl zahrnut do žádných modelů ekosystémů a atmosféry. Automaticky se předpokládalo, že žádná nová rašeliniště nevznikají,” dodala vědkyně.
Arktida se tedy promění v místo hojné na zeleň vlivem globálního oteplování, s nímž nám však pomůže bojovat.
Väliranta tvrdí, že tato místa je nutné začlenit do klimatických modelů, které se neustále vyvíjejí. Vliv rašelinišť do něj vědci začlenili teprve nedávno.
