Pluto opět překvapuje. Nová data z teleskopu Jamese Webba ukazují, že jeho vysoká atmosférická mlha není jen optická kuriozita, ale hlavní faktor, který ovlivňuje podnebí celé trpasličí planety.
Při pohledu z vesmíru má Pluto modravou záři. Jde o jemnou vrstvu organických částic, která se vznáší více než 300 kilometrů nad povrchem. Tato „mlha“ pohlcuje sluneční záření, ohřívá horní vrstvy atmosféry a současně vyzařuje teplo zpět do vesmíru ve formě infračervených vln. Výsledkem je, že atmosféra Pluta je o 30 stupňů chladnější, než se čekalo.
New James Webb Space Telescope data reveal Pluto's high-altitude haze is a key driver of the climate on the dwarf planet, offering clues to Earth's ancient atmosphere. https://t.co/W72KGYGObw
— Live Science (@LiveScience) June 15, 2025
Potvrzená teorie i nový efekt
Hypotézu o chladicím účinku mlhy předložili vědci už v roce 2017. Tehdy ale nebyly k dispozici přístroje, které by oddělily signály z Pluta a jeho měsíce Charonu. Až nyní dokázal Webbův teleskop zachytit přesné termální záření samotného Pluta a teorie se potvrdila. „V planetární vědě není běžné, že se hypotéza potvrdí během několika let,“ uvedl člen původního výzkumu.
Pluto tak získává unikátní klimatický status – žádná jiná planeta v naší soustavě neřídí svou energetickou bilanci pomocí částicového oparu. Podobné mechanismy by ale mohly fungovat i jinde: třeba na Titanu nebo Tritonu, kde se vyskytují podobné organické mlhy.
A Charon rudne
Plutova mlha má vliv i na jeho měsíc. Molekuly metanu, které se díky ohřevu uvolňují z atmosféry, unikají do prostoru a dopadají na póly Charonu. Sluneční záření je tam přetváří na komplexní červené sloučeniny – tholiny. Mlha tak Plutu umožňuje doslova „malovat“ polární oblasti Charonu do červena.
Odborníci popisují tento proces jako jedinečný příklad výměny hmoty mezi tělesy v chladném prostředí. Zároveň nabízí analogii k minulosti Země, která mohla být také zahalena do organického oparu, než se její atmosféra nasytila kyslíkem.
Pluto jako okno do minulosti
Podle výzkumníků nám Pluto může ukázat, jak vypadala Země před miliardami let. „Studium chemie Pluta může nabídnout nové vhledy do podmínek, které udělaly Zemi obyvatelnou,“ tvrdí vědci. A dodávají, že i zmrzlé světy na periferii sluneční soustavy dokážou vyprávět příběh života.
Webbův teleskop tak nejen že potvrdil starou hypotézu, ale otevřel dveře k novému pohledu na atmosféry ledových světů. A Pluto? Ten opět ukázal, že si s nálepkou „jen trpasličí planeta“ dávno nevystačí.
