Maďarský premiér Viktor Orbán dnes v Moskvě na jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nereprezentuje NATO. Prohlásil to generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg na dnešní tiskové konferenci, která se konala u příležitosti summitu NATO příští týden ve Washingtonu. O cestě do Ruska informoval Orbán Severoatlantickou alianci předem, dodal Stoltenberg. Zdůraznil, že Maďarsko v minulosti podpořilo veškerá prohlášení NATO odsuzující ruskou agresi na Ukrajině. Všichni spojenci si podle šéfa NATO uvědomují, kdo je agresor a že Rusko je za válku zodpovědné.
Hlavním tématem summitu ve Washingtonu, který se koná od 9. do 11. července, bude situace na Ukrajině. Severoatlantická aliance podle Stoltenberga dělá vše proto, aby Ukrajinu připravila na budoucí členství v NATO. Šéf aliance očekává, že spojenci poskytnou Kyjevu další pomoc, zmínil zejména protivzdušnou obranu a munici. Právě Maďarsko přitom Ukrajině vojenskou podporu dodávat odmítá.
🔵 ORBAN'S MOSCOW TRIP WAS FLAGGED TO NATO IN ADVANCE, STOLTENBERG SAYS
— PiQ (@PiQSuite) July 5, 2024
NATO was informed of Hungarian Prime Minister Viktor Orban's trip to Moscow for talks with Russian President Vladimir Putin in advance, NATO chief Jens Stoltenberg said on Friday.
Full Story via Reuters on… pic.twitter.com/aGJGKHoCwf
Na washingtonském summitu mají prezidenti a premiéři definitivně odsouhlasit Stoltenbergův plán, aby aliance převzala od Spojených států koordinaci bezpečnostní pomoci pro Ukrajinu, která se už třetím rokem brání ozbrojené ruské agresi. Členské státy se na tom shodly již v polovině června v Bruselu na jednání aliančních ministrů obrany. Pomoc se rovněž týká výcviku ukrajinských vojáků.
„Ukrajina musí zvítězil a potřebuje naši trvalou pomoc,“ prohlásil dnes Stoltenberg. Zopakoval, že pomáháním Kyjevu se aliance nestává stranou konfliktu. NATO jen podporuje Ukrajinu při prosazování jejího práva na sebeobranu, dodal.
Koordinace pomoci Ukrajině bude nově probíhat z velitelství na americké vojenské základně ve Wiesbadenu a bude mít „logistické uzly“ i v zemích z východního křídla NATO. Vše bude mít na starosti tříhvězdičkový generál podřízený Vrchnímu veliteli spojeneckých sil v Evropě (SACEUR). Očekává se, že v celé alianci bude do koordinačních aktivit zapojeno téměř 700 lidí z NATO a partnerských zemí.
Spojenci dosud poskytovali Ukrajině každoročně pomoc v hodnotě kolem 40 miliard eur (přes bilion korun). Stoltenberg již dříve navrhl, aby tato částka „zůstala minimem i pro další roky“. Zástupci členských států NATO se na začátku července na této částce shodli pro příští rok, na dlouhodobé pomoci se jim ale shodu nepodařilo najít. Formálně by tuto dohodu měly rovněž na vrcholné schůzce ve Washingtonu stvrdit hlavy států a vlád.
„Očekávám, že se jako NATO shodneme a poskytneme Ukrajině podporu, kterou potřebuje, aby byla schopná porazit ruskou agresi a mohla se bránit i v budoucnu,“ uvedl Jens Stoltenberg k náplni summitu příští týden. Česko na něm bude zastupovat prezident Petr Pavel. NATO chce podle Stoltenberga nadále úzce spolupracovat s ukrajinskou armádou a podílet se i na budování ukrajinského zbrojního průmyslu. „Ukrajina se tak stává silnější a lépe připravenou na budoucí členství,“ dodal Stoltenberg. Rusko podle něj dosud nijak výrazně nezměnilo svůj postoj k válce na Ukrajině a „neexistují žádné známky toho, že by byl Putin připraven jednat o míru“. „Je na Ukrajině, aby se rozhodla, jaké jsou přijatelné podmínky pro mírová jednání,“ zopakoval generální tajemník NATO.
