Britští vědci podle BBC testují na lidech krev vypěstovanou v laboratoři. Cílem je vyrobit vzácné krevní skupiny, které je těžké získat, zvláště pak pro lidi závislé na transfuzích. Tradiční dárcovství zůstane dominantní, odborníci nicméně přiznali, že chtějí umělou krev vyrábět ve velkém.
Transfuzi potřebuje mnoho lidí po celém světě, krev však platí za velmi vzácný zdroj. K transfuzi se používá pouze lidská darovaná krev, která se musí shodovat s krevní skupinou příjemce. V opačném případě tělo krev odmítne a léčba selže, připomíná server BBC News.
Známe běžné skupiny A, B, AB, a 0, ale profesorka Ashley Toye z Bristolské univerzity a hlavní autorka studie uvedla, že některé skupiny jsou opravdu velice vzácné. A „v zemi je může mít jen 10 lidí“, kteří jsou schopni tuto krev darovat. Například krevní skupinu Bombaj poprvé identifikovanou v Indii mají ve Spojeném království pouze tři lidé.
Lab-grown blood given to people in world-first clinical trial https://t.co/Hn8AcBN6iP
— BBC News (UK) (@BBCNews) November 7, 2022
Tyto vzácné krevní skupiny se hůře získávají zejména pro pacienty závislé na pravidelné transfuzi, například jedince trpící na dědičnou chorobu srpkovitá anémie, která se projevuje změnou tvaru červených krvinek.
Nový výzkum spolupracujících vědců z Bristolu, Cambridge a Londýna v rámci projektu organizace pro dárcovství krve NHS Blood and Transplant, která o tom zveřejnila tiskovou zprávu na svém webu, našel řešení v podobě umělé krve.
První testování na lidech
Laboratorní krev vědci vypěstovali z kmenových buněk získaných od dárců. Kmenové buňky odborníci transformovali v buňky krevní a nechali je v laboratoři dozrát. Zralé buňky následně prošly filtrem, který se standardně užívá k odstranění bílých krvinek z darované krve.
Poté přišlo na řadu první testování na lidech. Vědci červené krvinky označili radioaktivní látkou běžně užívanou při lékařských postupech, díky čemuž jsou schopni je pozorovat v lidském organismu.
Nejprve vpravili umělou krev dvěma dobrovolníkům, následně jejich počet rozšířili na deset. Účastníci studie dostávali pravidelné malé dávky umělé krve o objemu jedné až dvou kávových lžiček.
V následujících čtyřech měsících dostanou v náhodném pořadí i krev od dárců. Vědci totiž chtějí porovnat efektivitu umělé a darované krve. Očekávají však, že umělé buňky vydrží déle než buňky klasické. Věk darovaných buněk v transfuzi se totiž liší, krvinky laboratorní jsou podstatně mladší.
Medicína vždy bude spoléhat při transfuzích na dárcovství. Vědci však chtějí v budoucnosti vyrobit co nejvíce umělé krve při nepřetržité výrobě.