Nejméně 114 lidí včetně 30 policistů bylo dnes zraněno v Tel Avivu při střetech mezi znesvářenými skupinami eritrejských imigrantů, z nichž někteří útočili i na policii. Počet zraněných ještě může vzrůst, ale podle policie je již situace pod kontrolou, informoval server The Times of Israel (ToI). Podle jednoho z policejních důstojníků, jehož citoval deník Haarec, policie násilnosti očekávala, ale ne v takovém rozsahu.
Izraelští policisté uvedli, že se snažili dvě znesvářené skupiny Eritrejců rozehnat slzným plynem, ale i střelbou do vzduchu, protože měli obavy o svůj život. Podle ToI není jasné, zda měli střelné zbraně i Eritrejci. Na videích zveřejněných na sociálních sítích jsou vidět dvě skupiny emigrantů, které na sebe házejí kameny a bijí se holemi. Na některých záběrech je vidět, jak hází kameny i na policisty. Na fotografiích jsou vidět také zničená policejní auta a poničené předzahrádky místních restaurací.
Hundreds of Eritrean government supporters and opponents clashed with each other and with Israeli police, leaving dozens injured in one of the most violent street confrontations among African asylum seekers and migrants in Tel Aviv in recent memory. https://t.co/pZuWxBfIrH
— The Associated Press (@AP) September 2, 2023
„Byli jsme velmi překvapeni takovým násilí, podobné scény vídáme na Západním břehu,“ citoval Haarec jednoho z policistů, který připomněl izraelsko-palestinské střety okupovaném Západním břehu. Jeden z eritrejských emigrantů deníku Haarec řekl, že neúspěšně žádali policii, aby zrušila dnešní akci organizovanou eritrejskou ambasádou. Ta chtěla oslavit 30. výročí nezávislosti africké země.
Majitel podniku v blízkosti dnešních střetů sdělil zpravodajskému webu Ynet, že když přijel na místo, vypadalo to tam jako „ve válečné zóně“.
Podle policie bylo při střetech mezi příznivci a odpůrci eritrejské vlády zatčeno 39 podezřelých, v ulicích už ale opět vládne klid. Policisté dále dohlížejí na pořádek a k návratu Eritrejců do jejich domovů využívají autobusy.
Tel Aviv zažil střety mezi eritrejskými příznivci vlády africké země a jejími odpůrci v minulých letech už vícekrát. Izraelské úřady při udělování azylu nerozlišují, zda jsou eritrejší migranti ve své zemi pronásledováni kvůli kritice režimu, či jsou vládními stoupenci. Mnozí chudou zemi opustili z ekonomických důvodů. V Izraeli žije asi 25.000 Eritrejců, kteří tvoří většinu afrických žadatelů o azyl v Izraeli, jichž je podle ToI něco přes 30.000.
Eritrea vznikla před 30 lety vyhlášením nezávislosti na sousední Etiopii a od té doby má stále stejného prezidenta, Isajase Afewerkiho. Tato chudá východoafrická země ležící u Rudého moře, v níž žije odhadem čtyři až sedm milionů obyvatel, je někdy označována jako „Severní Korea Afriky“. V Eritreji je totiž legální jen jedna politická strana, neexistuje tam svoboda slova a pro legální opuštění země je nutné povolení úřadů. Asi polovina Eritrejců jsou křesťané a polovina muslimové.
