-6.7 C
Czech
Středa 14. ledna 2026
ZprávyV Izraeli se opět konají protivládní demonstrace, policie použila i vodní děla

V Izraeli se opět konají protivládní demonstrace, policie použila i vodní děla

Tisíce lidí dnes opět demonstrují v Izraeli proti vládě a její soudní reformě, která podle mnohých omezí demokracii v zemi. Ve schvalování reformy vláda pokračuje v parlamentu navzdory široké kritice i výzvě prezidenta, aby ji zrušila. V noci na dnešek parlament po bouřlivé debatě navíc schválil zákon, který omezuje možnost odvolat premiéra. Tuto normu mnozí považují za šitou na míru premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi, který je obžalován v několika kauzách kvůli korupci, podvodu a zneužití důvěry.

Na řadě míst dnes lidé blokovali silnice, než je policie rozehnala. Protestující se sešli i před domy ministrů a premiéra. V Tel Avivu a Haifě policie proti demonstrantům použila vodní děla. Zatčeno bylo po celé zemi nejméně 60 účastníků protestů, informoval deník Haarec.

Mezi zatčenými je i jedna žena, která při demonstrací nedaleko Ben Gurionova mezinárodního letiště s izraelskou vlajkou klepla do hlavy ministra zemědělství Aviho Dichtera, který nastupoval do auta. „Důrazně odsuzuji útok levicové aktivistky na ministra Aviho Dichtera a žádám, aby lídři opozice okamžitě zastavili anarchii, násilí a podněcování násilí vůči zvoleným činitelům,“ reagoval na incident premiér Netanjahu. „Žádám, aby policie a prokuratura okamžitě a důrazně zasáhly proti každému, kdo vztáhne ruku na zvolené činitele, než bude příliš pozdě,“ dodal premiér.

Lidé dnes opět s izraelskými vlajkami a transparenty s nápisy „Zachraňme demokracii“ vyšli do ulic mimo jiné v Tel Avivu, kde demonstrovali i rodiče s dětmi. Ráno protestující zapálili pneumatiky v přístavu Ašdod u Tel Avivu, stovky lidí blokovaly také silnice mezi Haifou a přístavem Akko. V Jeruzalémě lidé na brány Starého města vyvěsili obří izraelskou vlajku a plachtu s textem izraelské deklarace nezávislosti z roku 1948.

Podle místních médií policie očekává, že dnešní protesty budou nejmasovější za poslední týdny a že se jich zúčastní na půl milionu lidí. To by byla největší demonstrace od vzniku státu Izrael.

Masové protesty proti koaliční vládě, v níž jsou i krajně pravicové a ultraortodoxní strany, se konají od ledna. Vypukly krátce po nástupu vlády koncem prosince a zesílily v lednu po předložení návrhu soudní reformy, která vládě dá větší vliv na jmenování soudců a omezí pravomoce nejvyššího soudu. Už několikrát se protestů účastnilo přes sto tisíc lidí, v polovině března jich bylo přes 300.000. Demonstrace se konají od ledna každou sobotu a několikrát se uskutečnily i ve čtvrtek, kdy organizátoři nazvali manifestace minulý týden Dnem narůstajícího odporu. Dnešek pojmenovali jako Den paralýzy.

V některých městech lidé už přes noc vylepili na dveře obchodů či bank, do veřejné dopravy a parků letáky s nápisy například „Vstup povolen pouze židům“ nebo „Muži sedí vepředu autobusu, ženy vzadu“. Podle deníku Haarec tak chtěli ukázat, jak to může podle nich v zemi vypadat, pokud bude tato vláda pokračovat v nastaveném kurzu. Mnozí mají totiž obavy, že po soudní reformě budou následovat další zákony, které z Izraele udělají „teokratickou diktaturu“. To napsala například tisícovka izraelských umělců a podnikatelů v dopise na ambasády Británie a Německa, v němž tyto země vyzvaly ke zrušení Netanjahuovy návštěvu. Podle nich je země v nejhorší krizi v dějinách státu Izrael.

I dnes se chystají blokády u mezinárodního Ben Gurionova letiště, odkud má Netanjahu letět do Londýna. Podobně v minulých týdnech demonstranti auty blokovali příjezd k letišti ve dnech, kdy Netanjahu odlétal do Říma a do Berlína. Premiér na letiště letěl vrtulníkem.

Už nad ránem se skupina záložníků armády shromáždila u sochy Theodora Herzla, zakladatele sionismu, v přístavu Herzlija v telavivském distriktu, kde rozvinula transparenty s nápisy „Pokud chcete, demokracie zvítězí“ či „Není to sen, je to revoluce.“ Poté se rezervisté shromáždili před domem šéfa ultraortodoxní strany Šas Arjeho Deriho v Jeruzalémě. Deri byl v Netanjahuově vládě ministrem vnitra a zdravotnictví, ale musel skončit kvůli verdiktu nejvyšší soudu, protože byl loni odsouzen kvůli porušování daňových zákonů. Navíc před 20 lety dostal trest za braní úplatků ve funkci ministra vnitra a strávil skoro dva roky ve vězení. Tento týden parlament schválil v prvním čtení změnu zákona, která Derimu umožní se do ministerského úřadu vrátit.

Rezervisté přišli demonstrovat také před dům ministra školství Joava Kiše, bývalého armádního pilota, s transparentem „Neopouštějte demokracii“.

V noci na dnešek prošel v parlamentu, v němž má vládní koalice většinu, zákon omezující možnosti odvolání premiéra. Schválen byl nicméně jen těsnou většinou 61 hlasů, ač vláda má v Knesetu 64 křesel. Nově bude moci být premiér odvolán pouze kvůli psychické či fyzické nezpůsobilosti, a to jen tříčtvrtinovou většinou ministrů, pokud s tím premiér nebude souhlasit, tak tříčtvrtinovou většinou poslanců. Vláda tento zákon hájí s tím, že přinese větší „stabilitu“.

Reklama

Doporučujeme

Exprezidentovi Jižní Koreje Jun Sok-jolovi hrozí trest smrti

Jihokorejští státní zástupci formálně požádali soud o uložení trestu smrti bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi. Ten stojí před soudem v Soulu a obžaloba jej viní z vedení povstání. Toho se měl dopustit, když se pokusil vyhlásit stanné právo.

Mattel představil první panenku Barbie, která přibližuje život s autismem

Do řady Fashionistas vstupuje novinka, která odráží rozmanitost dětských světů. Panenka s fidget spinnerem, sluchátky a komunikačním tabletem vznikla ve spolupráci s autistickou komunitou a má pomoci dětem připomenout, že být jiný je naprosto v pořádku.

Stovky traktorů blokovaly ulice Paříže při dalším zemědělském protestu

Okolo 350 traktorů dnes přijelo do ulic Paříže, kde francouzští zemědělci protestuj í proti dohodě Evropské unie s jihoamerickými zeměmi spolku Mercosur, která podle nich ohrozí jejich příjmy a potenciálně i dodávky potravin pro obyvatele. Farmáři v ranní špičce blokovali ulice metropole a požadovali okamžité kroky vlády ke zlepšení situace, informovala agentura AFP. Mluvčí vlády ve francouzské televizi uvedla, že kabinet brzy představí nová opatření na pomoc zemědělcům.

Americký Senát rozjíždí jednání o regulaci kryptoměn

Ve Washingtonu se znovu rozbíhá snaha nastavit jasná pravidla pro trh s kryptoměnami. Senátní bankovní výbor má v polovině ledna projednávat návrh legislativy, která má vymezit, jak se budou v USA digitální aktiva regulovat a kdo za co ponese dohled.

Ve Venezuele od čtvrtka propustili 73 politických vězňů, uvedla tamní opozice

Ve Venezuele bylo k pondělnímu večeru propuštěno 73 politických vězňů, informovala dnes tamní opozice na sociální síti X, kde zveřejnila jejich seznam. Čech Jan Darmovzal, který je ve Venezuele vězněn od předloňského září, na něm není. Aktuální informace o tomto českém občanovi ČTK zjišťuje. Venezuelská autoritářská vláda pod americkým tlakem minulý čtvrtek slíbila propustit "značný počet" politických vězňů a v pondělí uvedla, že propuštěno bylo 116 lidí vězněných za porušování ústavního pořádku; tento počet ale zatím opozice nepotvrdila.

Čtyři mrtví a šest raněných při ruském útoku na Charkov, uvedly úřady

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Ukrajina naopak zaútočila na přístavní město Taganrog u Azovského moře, tvrdí ruské úřady.

Íránci se po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím

Íránci se podle agentury AP po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím, nadále ale nefungují internet ani textové zprávy. Na pokračující výpadky internetu upozornila své občany také americká diplomacie, podle níž by, pokud to bude bezpečné, měli Američané zvážit odchod z Íránu přes pozemní hranice s Tureckem a s Arménií.

Grónsko a Dánsko slibují posílení bezpečnosti Arktidy

Severoatlantická aliance (NATO) a Grónsko chtějí posílit obranu dánského autonomního území v naději, že odradí amerického prezidenta Donalda Trumpa od pokusů o jeho převzetí. Šéf Bílého domu trvá na tom, že Grónsko musí být pod kontrolou USA, protože je klíčové pro národní bezpečnost.

Trump vzkázal Nejvyššímu soudu: Zrušte cla a nastane chaos

Pokud Nejvyšší soud neuzná platnost cel na základě zákona International Emergency Economic Powers Act (IEEPA), nastane chaos a ekonomická nejistota. To na své sociální síti Truth Social prohlásil americký prezident Donald Trump. Varoval, že vrátit vybrané peníze by bylo nemožné.

Grónsko odmítá americké převzetí za jakýchkoli okolností

Vláda v Nuuku odmítla, že by Spojené státy mohly převzít kontrolu nad Grónskem. Ostrov, který má širokou autonomii v rámci Dánska, zdůraznil, že patří do západních obranných struktur a bezpečnost chce řešit v rámci NATO.

Rekordní oteplení oceánů zvyšuje tlak na klima i ekosystémy

Oceány v roce 2025 pohltily více tepla než kdykoli dřív. Tento rekord nevěstí nic dobrého a vědci varují před zesílením extrémního počasí i rostoucím ohrožením podmořského života.

Výbuch plynové lahve v Islámábádu zabil novomanžele a další lidi

Novomanželé v pákistánském Islámábádu zemřeli po výbuchu plynové lahve v domě, kde po svatební oslavě přespávali. Neštěstí si vyžádalo i další oběti z řad rodiny a hostů, několik lidí utrpělo zranění.

V Kanadě zmizelo jezero Lake Rouge. Vědci zkoumají proč

V květnu 2025 se v odlehlé části severního Québecu beze stopy vytratilo jezero o rozloze tří čtverečních kilometrů. Místní obyvatele to šokovalo, odborníci dodnes hledají vysvětlení a případ znovu otevírá otázku, jak moc krajina pod tlakem lidské činnosti ztrácí stabilitu.

Zlaté glóby 2026 ovládli Timothée Chalamet a režisér Paul Thomas Anderson

Timothée Chalamet konečně prolomil smůlu, Paul Thomas Anderson si odnesl svou první sošku za režii a Jessie Buckley zaujala emocionálním projevem. Zlaté glóby letos nebyly jen o lesku a šatech, ale i o silných momentech a nečekaných výsledcích.

Milos Raonic ukončil kariéru

Bývalá světová trojka a finalista Wimbledonu Milos Raonic oznámil, že končí s profesionálním tenisem. Pětatřicetiletý Kanaďan se loučí po letech, kdy patřil k nejvýraznějším hráčům své generace.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama