4.3 C
Czech
Čtvrtek 18. prosince 2025
ZprávyV Izraeli se opět konají protivládní demonstrace, policie použila i vodní děla

V Izraeli se opět konají protivládní demonstrace, policie použila i vodní děla

Tisíce lidí dnes opět demonstrují v Izraeli proti vládě a její soudní reformě, která podle mnohých omezí demokracii v zemi. Ve schvalování reformy vláda pokračuje v parlamentu navzdory široké kritice i výzvě prezidenta, aby ji zrušila. V noci na dnešek parlament po bouřlivé debatě navíc schválil zákon, který omezuje možnost odvolat premiéra. Tuto normu mnozí považují za šitou na míru premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi, který je obžalován v několika kauzách kvůli korupci, podvodu a zneužití důvěry.

Na řadě míst dnes lidé blokovali silnice, než je policie rozehnala. Protestující se sešli i před domy ministrů a premiéra. V Tel Avivu a Haifě policie proti demonstrantům použila vodní děla. Zatčeno bylo po celé zemi nejméně 60 účastníků protestů, informoval deník Haarec.

Mezi zatčenými je i jedna žena, která při demonstrací nedaleko Ben Gurionova mezinárodního letiště s izraelskou vlajkou klepla do hlavy ministra zemědělství Aviho Dichtera, který nastupoval do auta. „Důrazně odsuzuji útok levicové aktivistky na ministra Aviho Dichtera a žádám, aby lídři opozice okamžitě zastavili anarchii, násilí a podněcování násilí vůči zvoleným činitelům,“ reagoval na incident premiér Netanjahu. „Žádám, aby policie a prokuratura okamžitě a důrazně zasáhly proti každému, kdo vztáhne ruku na zvolené činitele, než bude příliš pozdě,“ dodal premiér.

Lidé dnes opět s izraelskými vlajkami a transparenty s nápisy „Zachraňme demokracii“ vyšli do ulic mimo jiné v Tel Avivu, kde demonstrovali i rodiče s dětmi. Ráno protestující zapálili pneumatiky v přístavu Ašdod u Tel Avivu, stovky lidí blokovaly také silnice mezi Haifou a přístavem Akko. V Jeruzalémě lidé na brány Starého města vyvěsili obří izraelskou vlajku a plachtu s textem izraelské deklarace nezávislosti z roku 1948.

Podle místních médií policie očekává, že dnešní protesty budou nejmasovější za poslední týdny a že se jich zúčastní na půl milionu lidí. To by byla největší demonstrace od vzniku státu Izrael.

Masové protesty proti koaliční vládě, v níž jsou i krajně pravicové a ultraortodoxní strany, se konají od ledna. Vypukly krátce po nástupu vlády koncem prosince a zesílily v lednu po předložení návrhu soudní reformy, která vládě dá větší vliv na jmenování soudců a omezí pravomoce nejvyššího soudu. Už několikrát se protestů účastnilo přes sto tisíc lidí, v polovině března jich bylo přes 300.000. Demonstrace se konají od ledna každou sobotu a několikrát se uskutečnily i ve čtvrtek, kdy organizátoři nazvali manifestace minulý týden Dnem narůstajícího odporu. Dnešek pojmenovali jako Den paralýzy.

V některých městech lidé už přes noc vylepili na dveře obchodů či bank, do veřejné dopravy a parků letáky s nápisy například „Vstup povolen pouze židům“ nebo „Muži sedí vepředu autobusu, ženy vzadu“. Podle deníku Haarec tak chtěli ukázat, jak to může podle nich v zemi vypadat, pokud bude tato vláda pokračovat v nastaveném kurzu. Mnozí mají totiž obavy, že po soudní reformě budou následovat další zákony, které z Izraele udělají „teokratickou diktaturu“. To napsala například tisícovka izraelských umělců a podnikatelů v dopise na ambasády Británie a Německa, v němž tyto země vyzvaly ke zrušení Netanjahuovy návštěvu. Podle nich je země v nejhorší krizi v dějinách státu Izrael.

I dnes se chystají blokády u mezinárodního Ben Gurionova letiště, odkud má Netanjahu letět do Londýna. Podobně v minulých týdnech demonstranti auty blokovali příjezd k letišti ve dnech, kdy Netanjahu odlétal do Říma a do Berlína. Premiér na letiště letěl vrtulníkem.

Už nad ránem se skupina záložníků armády shromáždila u sochy Theodora Herzla, zakladatele sionismu, v přístavu Herzlija v telavivském distriktu, kde rozvinula transparenty s nápisy „Pokud chcete, demokracie zvítězí“ či „Není to sen, je to revoluce.“ Poté se rezervisté shromáždili před domem šéfa ultraortodoxní strany Šas Arjeho Deriho v Jeruzalémě. Deri byl v Netanjahuově vládě ministrem vnitra a zdravotnictví, ale musel skončit kvůli verdiktu nejvyšší soudu, protože byl loni odsouzen kvůli porušování daňových zákonů. Navíc před 20 lety dostal trest za braní úplatků ve funkci ministra vnitra a strávil skoro dva roky ve vězení. Tento týden parlament schválil v prvním čtení změnu zákona, která Derimu umožní se do ministerského úřadu vrátit.

Rezervisté přišli demonstrovat také před dům ministra školství Joava Kiše, bývalého armádního pilota, s transparentem „Neopouštějte demokracii“.

V noci na dnešek prošel v parlamentu, v němž má vládní koalice většinu, zákon omezující možnosti odvolání premiéra. Schválen byl nicméně jen těsnou většinou 61 hlasů, ač vláda má v Knesetu 64 křesel. Nově bude moci být premiér odvolán pouze kvůli psychické či fyzické nezpůsobilosti, a to jen tříčtvrtinovou většinou ministrů, pokud s tím premiér nebude souhlasit, tak tříčtvrtinovou většinou poslanců. Vláda tento zákon hájí s tím, že přinese větší „stabilitu“.

Reklama

Doporučujeme

Ukrajinská delegace má v pátek a v sobotu jednat v USA

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který má vést k ukončení války Ruska proti Ukrajině. Konečná verze plánu není dohodnutá, existují rozpory ohledně území Donbasu na východě země, provozování Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny či využití ruských aktiv, zmrazených na Západě, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům podle ukrajinských médií.

ANALÝZA: Referendum není potřeba. Ukrajinci mají v územních otázkách jasno

Ukrajina je nejblíže míru od začátku války. Většina sporných otázek ohledně ukončení skoro čtyři roky trvajícího konfliktu je vyřešena. S takovými slovy v pondělí po berlínských rozhovorech o míru vyrukoval nejmenovaný americký představitel. Také řekl, že s průběhem diskusí je spokojen i americký prezident Donald Trump. Dvoudenní jednání se nicméně týkala bezpečnostních záruk. Existují i jiné sporné body.

Belgický premiér žádá celou EU o záruky při použití ruských aktiv pro Ukrajinu

Belgický premiér Bart De Wever požaduje, aby celá Evropská unie nesla riziko při využití ruských zmrazených aktiv v EU na pomoc Ukrajině. Chce od ostatních závazné písemné záruky. De Wever to řekl v belgickém parlamentu před začátkem summitu EU, který má rozhodnout o financování Ukrajiny na roky 2026 a 2027.

Tchaj-wan se připravuje na válku. Nakoupil od USA rekordní balíček zbraní

Americké ministerstvo obrany prodalo Tchaj-wanu dosud největší balíček vojenského vybavení v celkové hodnotě 11,1 miliardy dolarů (přes 230,5 miliardy korun). Nákup obsahuje dělostřelecké systémy, protitankové střely, náhradní díly pro vrtulníky a protilodní střely. Zahrnuje i salvové raketomety HIMARS a levnější drony. Celkem se jedná o osm položek.

Šéfka EK řekla, že ze summitu EU neodejde bez finančního řešení pro Ukrajinu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že z dnes začínajícího summitu Evropské unie neodejde bez vyřešení dalšího financování Ukrajiny. Podobně se vyjádřil předseda Evropské rady António Costa. V případě rozhodnutí o financování bránící se země ze zmrazených ruských aktiv, tedy takzvanou reparační půjčkou, musí podle názoru šéfky unijní exekutivy nést riziko všechny státy bloku. Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové se EU obavami Belgie ohledně reparační půjčky zabývá.

Putin vzkázal Ukrajině: Odevzdejte Donbas, jinak si ho vezmeme silou

Ruský prezident Vladimir Putin ve středečním „bojovém projevu“ jasně naznačil, že neustoupí od svých maximalistických požadavků. Trvá na tom, aby se Ukrajina vzdala území nárokovaných Ruskem. V opačném případě budou obsazena silou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj územní kompromis v pondělí navzdory ruskému a americkému tlaku odmítl.

Miliardář Jared Isaacman, spojenec Elona Muska, se stal šéfem NASA

Americký Senát schválil jmenování miliardáře a astronauta Jareda Isaacmana do funkce šéfa NASA. Nový administrátor přebírá agenturu v době rozpočtových škrtů, tlaku na rychlejší návrat na Měsíc a otevřené debaty o roli soukromých firem v americkém vesmírném programu. Pro NASA jde o výraznou změnu směru i stylu vedení.

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu do EU

Evropský parlament dnes ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu 2027.

Krejčíková spojí síly v deblu s Caty McNally

Barbora Krejčíková jde do sezony 2026 s novou deblovou partnerkou. Vybrala si Američanku Caty McNally, která nabídku přijala s velkým nadšením. Nová dvojice chce navázat na to, co Krejčíková dlouhé roky předváděla po boku Kateřiny Siniakové.

KOMENTÁŘ: Odepisovaná Tesla probořila all-time high. Firmu žene vzhůru robotaxi

Rok, který pro Teslu začal noční můrou, končí euforickým probuzením. Společnost vyrábějící elektromobily znovu na burze předvedla comeback a stanovila novou rekordní cenu akcie. Akcionáře povzbudila zpráva, že Tesla úspěšně testuje autonomní řízení své flotily vozů.

Australská policie obvinila útočníka z pláže Bondi Beach z terorismu a 15 vražd

Australská policie obvinila útočníka z pláže Bondi Beach z terorismu a 15 případů vraždy, informovala agentura AFP. Dva muži, kterými podle australských úřadů byli otec se synem, v neděli zastřelili 15 lidí účastnících se oslav židovského svátku chanuka, čtyři desítky dalších zranili. Přes 20 zraněných stále zůstává v nemocnici, informuje agentura AP.

Pražská burza zažila rekordní rok 2025

Pražská burza má za sebou výjimečný rok. Indexy PX i PX TR během roku dosáhly historických maxim a připsaly si výrazné zisky. Burza mluví o silné kombinaci růstu cen, dividend a vyšší aktivity investorů.

Evropa musí být zodpovědná za svou vlastní bezpečnost, řekla předsedkyně EK

Evropa musí být zodpovědná za svou vlastní bezpečnost, řekla dnes předsedkyně Evropské komise Ursula Von der Leyen v europarlamentu v debatě o nadcházejícím summitu EU. Hlavním tématem setkání šéfů států a vlád unijních zemí bude ve čtvrtek další podpora Ukrajiny bránící se ruské agresi. Von der Leyen v této souvislosti také vyzvala, aby se unie stala energeticky nezávislá na Rusku.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama