3.7 C
Czech
Neděle 7. prosince 2025
ZprávyV Izraeli se opět konají protivládní demonstrace, policie použila i vodní děla

V Izraeli se opět konají protivládní demonstrace, policie použila i vodní děla

Tisíce lidí dnes opět demonstrují v Izraeli proti vládě a její soudní reformě, která podle mnohých omezí demokracii v zemi. Ve schvalování reformy vláda pokračuje v parlamentu navzdory široké kritice i výzvě prezidenta, aby ji zrušila. V noci na dnešek parlament po bouřlivé debatě navíc schválil zákon, který omezuje možnost odvolat premiéra. Tuto normu mnozí považují za šitou na míru premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi, který je obžalován v několika kauzách kvůli korupci, podvodu a zneužití důvěry.

Na řadě míst dnes lidé blokovali silnice, než je policie rozehnala. Protestující se sešli i před domy ministrů a premiéra. V Tel Avivu a Haifě policie proti demonstrantům použila vodní děla. Zatčeno bylo po celé zemi nejméně 60 účastníků protestů, informoval deník Haarec.

Mezi zatčenými je i jedna žena, která při demonstrací nedaleko Ben Gurionova mezinárodního letiště s izraelskou vlajkou klepla do hlavy ministra zemědělství Aviho Dichtera, který nastupoval do auta. „Důrazně odsuzuji útok levicové aktivistky na ministra Aviho Dichtera a žádám, aby lídři opozice okamžitě zastavili anarchii, násilí a podněcování násilí vůči zvoleným činitelům,“ reagoval na incident premiér Netanjahu. „Žádám, aby policie a prokuratura okamžitě a důrazně zasáhly proti každému, kdo vztáhne ruku na zvolené činitele, než bude příliš pozdě,“ dodal premiér.

Lidé dnes opět s izraelskými vlajkami a transparenty s nápisy „Zachraňme demokracii“ vyšli do ulic mimo jiné v Tel Avivu, kde demonstrovali i rodiče s dětmi. Ráno protestující zapálili pneumatiky v přístavu Ašdod u Tel Avivu, stovky lidí blokovaly také silnice mezi Haifou a přístavem Akko. V Jeruzalémě lidé na brány Starého města vyvěsili obří izraelskou vlajku a plachtu s textem izraelské deklarace nezávislosti z roku 1948.

Podle místních médií policie očekává, že dnešní protesty budou nejmasovější za poslední týdny a že se jich zúčastní na půl milionu lidí. To by byla největší demonstrace od vzniku státu Izrael.

Masové protesty proti koaliční vládě, v níž jsou i krajně pravicové a ultraortodoxní strany, se konají od ledna. Vypukly krátce po nástupu vlády koncem prosince a zesílily v lednu po předložení návrhu soudní reformy, která vládě dá větší vliv na jmenování soudců a omezí pravomoce nejvyššího soudu. Už několikrát se protestů účastnilo přes sto tisíc lidí, v polovině března jich bylo přes 300.000. Demonstrace se konají od ledna každou sobotu a několikrát se uskutečnily i ve čtvrtek, kdy organizátoři nazvali manifestace minulý týden Dnem narůstajícího odporu. Dnešek pojmenovali jako Den paralýzy.

V některých městech lidé už přes noc vylepili na dveře obchodů či bank, do veřejné dopravy a parků letáky s nápisy například „Vstup povolen pouze židům“ nebo „Muži sedí vepředu autobusu, ženy vzadu“. Podle deníku Haarec tak chtěli ukázat, jak to může podle nich v zemi vypadat, pokud bude tato vláda pokračovat v nastaveném kurzu. Mnozí mají totiž obavy, že po soudní reformě budou následovat další zákony, které z Izraele udělají „teokratickou diktaturu“. To napsala například tisícovka izraelských umělců a podnikatelů v dopise na ambasády Británie a Německa, v němž tyto země vyzvaly ke zrušení Netanjahuovy návštěvu. Podle nich je země v nejhorší krizi v dějinách státu Izrael.

I dnes se chystají blokády u mezinárodního Ben Gurionova letiště, odkud má Netanjahu letět do Londýna. Podobně v minulých týdnech demonstranti auty blokovali příjezd k letišti ve dnech, kdy Netanjahu odlétal do Říma a do Berlína. Premiér na letiště letěl vrtulníkem.

Už nad ránem se skupina záložníků armády shromáždila u sochy Theodora Herzla, zakladatele sionismu, v přístavu Herzlija v telavivském distriktu, kde rozvinula transparenty s nápisy „Pokud chcete, demokracie zvítězí“ či „Není to sen, je to revoluce.“ Poté se rezervisté shromáždili před domem šéfa ultraortodoxní strany Šas Arjeho Deriho v Jeruzalémě. Deri byl v Netanjahuově vládě ministrem vnitra a zdravotnictví, ale musel skončit kvůli verdiktu nejvyšší soudu, protože byl loni odsouzen kvůli porušování daňových zákonů. Navíc před 20 lety dostal trest za braní úplatků ve funkci ministra vnitra a strávil skoro dva roky ve vězení. Tento týden parlament schválil v prvním čtení změnu zákona, která Derimu umožní se do ministerského úřadu vrátit.

Rezervisté přišli demonstrovat také před dům ministra školství Joava Kiše, bývalého armádního pilota, s transparentem „Neopouštějte demokracii“.

V noci na dnešek prošel v parlamentu, v němž má vládní koalice většinu, zákon omezující možnosti odvolání premiéra. Schválen byl nicméně jen těsnou většinou 61 hlasů, ač vláda má v Knesetu 64 křesel. Nově bude moci být premiér odvolán pouze kvůli psychické či fyzické nezpůsobilosti, a to jen tříčtvrtinovou většinou ministrů, pokud s tím premiér nebude souhlasit, tak tříčtvrtinovou většinou poslanců. Vláda tento zákon hájí s tím, že přinese větší „stabilitu“.

Reklama

Doporučujeme

Musk po pokutě pro X vyzval ke zrušení EU

Elon Musk se ostře pustil do Evropské unie poté, co Brusel jeho síti X vyměřil pokutu 120 milionů eur. Americký miliardář na své platformě vyzval ke zrušení EU a obvinil ji z cenzury. Do sporu se vložili i američtí politici, kteří krok Evropské komise označují za útok na americké technologické firmy a svobodu projevu.

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.

Čínský konkurent Nvidie překvapil investory skokovým růstem

Čínská firma Moore Threads, kterou založil bývalý manažer Nvidie v Pekingu, zažila na šanghajském trhu Star Market raketový vstup na burzu. Akcie během prvního dne vystoupaly na několikanásobek upisovací ceny, což ukazuje, jak silně investoři sázejí na snahu Číny osamostatnit se v oblasti čipů pro umělou inteligenci.

Němečtí poslanci schválili sporný důchodový balík

Německý Spolkový sněm dnes navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá z opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama