1.2 C
Czech
Pátek 16. ledna 2026
ZprávyV Izraeli se opět konají protivládní demonstrace, policie použila i vodní děla

V Izraeli se opět konají protivládní demonstrace, policie použila i vodní děla

Tisíce lidí dnes opět demonstrují v Izraeli proti vládě a její soudní reformě, která podle mnohých omezí demokracii v zemi. Ve schvalování reformy vláda pokračuje v parlamentu navzdory široké kritice i výzvě prezidenta, aby ji zrušila. V noci na dnešek parlament po bouřlivé debatě navíc schválil zákon, který omezuje možnost odvolat premiéra. Tuto normu mnozí považují za šitou na míru premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi, který je obžalován v několika kauzách kvůli korupci, podvodu a zneužití důvěry.

Na řadě míst dnes lidé blokovali silnice, než je policie rozehnala. Protestující se sešli i před domy ministrů a premiéra. V Tel Avivu a Haifě policie proti demonstrantům použila vodní děla. Zatčeno bylo po celé zemi nejméně 60 účastníků protestů, informoval deník Haarec.

Mezi zatčenými je i jedna žena, která při demonstrací nedaleko Ben Gurionova mezinárodního letiště s izraelskou vlajkou klepla do hlavy ministra zemědělství Aviho Dichtera, který nastupoval do auta. „Důrazně odsuzuji útok levicové aktivistky na ministra Aviho Dichtera a žádám, aby lídři opozice okamžitě zastavili anarchii, násilí a podněcování násilí vůči zvoleným činitelům,“ reagoval na incident premiér Netanjahu. „Žádám, aby policie a prokuratura okamžitě a důrazně zasáhly proti každému, kdo vztáhne ruku na zvolené činitele, než bude příliš pozdě,“ dodal premiér.

Lidé dnes opět s izraelskými vlajkami a transparenty s nápisy „Zachraňme demokracii“ vyšli do ulic mimo jiné v Tel Avivu, kde demonstrovali i rodiče s dětmi. Ráno protestující zapálili pneumatiky v přístavu Ašdod u Tel Avivu, stovky lidí blokovaly také silnice mezi Haifou a přístavem Akko. V Jeruzalémě lidé na brány Starého města vyvěsili obří izraelskou vlajku a plachtu s textem izraelské deklarace nezávislosti z roku 1948.

Podle místních médií policie očekává, že dnešní protesty budou nejmasovější za poslední týdny a že se jich zúčastní na půl milionu lidí. To by byla největší demonstrace od vzniku státu Izrael.

Masové protesty proti koaliční vládě, v níž jsou i krajně pravicové a ultraortodoxní strany, se konají od ledna. Vypukly krátce po nástupu vlády koncem prosince a zesílily v lednu po předložení návrhu soudní reformy, která vládě dá větší vliv na jmenování soudců a omezí pravomoce nejvyššího soudu. Už několikrát se protestů účastnilo přes sto tisíc lidí, v polovině března jich bylo přes 300.000. Demonstrace se konají od ledna každou sobotu a několikrát se uskutečnily i ve čtvrtek, kdy organizátoři nazvali manifestace minulý týden Dnem narůstajícího odporu. Dnešek pojmenovali jako Den paralýzy.

V některých městech lidé už přes noc vylepili na dveře obchodů či bank, do veřejné dopravy a parků letáky s nápisy například „Vstup povolen pouze židům“ nebo „Muži sedí vepředu autobusu, ženy vzadu“. Podle deníku Haarec tak chtěli ukázat, jak to může podle nich v zemi vypadat, pokud bude tato vláda pokračovat v nastaveném kurzu. Mnozí mají totiž obavy, že po soudní reformě budou následovat další zákony, které z Izraele udělají „teokratickou diktaturu“. To napsala například tisícovka izraelských umělců a podnikatelů v dopise na ambasády Británie a Německa, v němž tyto země vyzvaly ke zrušení Netanjahuovy návštěvu. Podle nich je země v nejhorší krizi v dějinách státu Izrael.

I dnes se chystají blokády u mezinárodního Ben Gurionova letiště, odkud má Netanjahu letět do Londýna. Podobně v minulých týdnech demonstranti auty blokovali příjezd k letišti ve dnech, kdy Netanjahu odlétal do Říma a do Berlína. Premiér na letiště letěl vrtulníkem.

Už nad ránem se skupina záložníků armády shromáždila u sochy Theodora Herzla, zakladatele sionismu, v přístavu Herzlija v telavivském distriktu, kde rozvinula transparenty s nápisy „Pokud chcete, demokracie zvítězí“ či „Není to sen, je to revoluce.“ Poté se rezervisté shromáždili před domem šéfa ultraortodoxní strany Šas Arjeho Deriho v Jeruzalémě. Deri byl v Netanjahuově vládě ministrem vnitra a zdravotnictví, ale musel skončit kvůli verdiktu nejvyšší soudu, protože byl loni odsouzen kvůli porušování daňových zákonů. Navíc před 20 lety dostal trest za braní úplatků ve funkci ministra vnitra a strávil skoro dva roky ve vězení. Tento týden parlament schválil v prvním čtení změnu zákona, která Derimu umožní se do ministerského úřadu vrátit.

Rezervisté přišli demonstrovat také před dům ministra školství Joava Kiše, bývalého armádního pilota, s transparentem „Neopouštějte demokracii“.

V noci na dnešek prošel v parlamentu, v němž má vládní koalice většinu, zákon omezující možnosti odvolání premiéra. Schválen byl nicméně jen těsnou většinou 61 hlasů, ač vláda má v Knesetu 64 křesel. Nově bude moci být premiér odvolán pouze kvůli psychické či fyzické nezpůsobilosti, a to jen tříčtvrtinovou většinou ministrů, pokud s tím premiér nebude souhlasit, tak tříčtvrtinovou většinou poslanců. Vláda tento zákon hájí s tím, že přinese větší „stabilitu“.

Reklama

Doporučujeme

Dva lidé jsou podle úřadů zranění po útoku dronu na ruskou Rjazaň

Dva lidé utrpěli zranění při útoku ukrajinského dronu na Rjazaň, město ležící jihovýchodně od Moskvy. Informoval o tom ruskojazyčný telegramový kanál Astra. Letecký poplach dnes ráno krátce platil v Kyjevě, protože k městu se blížily ruské útočné drony.

Německo navštíví syrský prezident Ahmad Šara, setká se s Merzem

Syrský prezident Ahmad Šara příští týden navštíví Německo, v úterý se setká s kancléřem Friedrichem Merzem a prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem. Vyplývá to z dnes zveřejněného programu prezidenta a oznámení mluvčího německé vlády. Podle médií by měl Šara v Německu jednat především o dalším osudu syrských uprchlíků, ale také o německé pomoci při obnově válkou zpustošené Sýrie.

Evropské jednotky v Grónsku Trumpa neodradí, uvedl Bílý dům

Přítomnost evropských jednotek v Grónsku snahu Donalda Trumpa o získání ostrova neovlivní, řekla mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt. Na autonomní dánské území dorazili první evropští vojáci. Schůzka mezi dánskými, grónskými a americkými představiteli spor nevyřešila.

Machado věnovala svoji Nobelovu medaili Trumpovi

Venezuelská opoziční lídryně Maria Corina Machado předala ve čtvrtek v Bílém domě americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi medaili, kterou dostala k Nobelově ceně míru. Schůzka měla jasný cíl. Machado chce získat vliv na to, jak bude Washington formovat politickou budoucnost Venezuely.

EPA mění přístup k regulaci znečištění ovzduší

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí mění způsob, jakým posuzuje přínosy regulací ovzduší. Zdravotní dopady znečištění bude dál hodnotit, ale už jim nebude přiřazovat konkrétní finanční hodnotu. Kritici varují, že to může usnadnit oslabování ochrany zdraví i klimatu.

Prezident Pavel zahájil ve Lvově návštěvu Ukrajiny

Český prezident Petr Pavel je na Ukrajině. Schůzkou s představiteli místní správy v západoukrajinském Lvově dnes zahájil svou třetí návštěvu Ruskem napadené země od nástupu do funkce hlavy státu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Macháč v Adelaide prošel do semifinále, Siniaková si zahraje finále čtyřhry

Tomáš Macháč zvládl v Adelaide čtvrtfinále generálky na Australian Open a postoupil do semifinále. Osmý nasazený porazil Španěla Jaumeho Munara 6:4, 6:4 a čeká ho turnajová dvojka Tommy Paul. Američan v dalším zápase přehrál domácího kvalifikanta Aleksandara Vukice 6:3, 6:2.

Boeing věděl o vadě dílu spojené s pádem nákladního letadla UPS

Nákladní letadlo UPS se v listopadu v Kentucky zřítilo po dramatickém selhání u křídla a zahynulo při tom 15 lidí. Vyšetřovatelé teď popisují, že problém souvisel se strukturální vadou části uchycení motoru, kterou Boeing zaznamenal už před lety u podobných strojů.

Americký zásah v Grónsku by byl katastrofa, konec světa, varoval Tusk

Případný americký vojenský zásah v Grónsku by byl z politického hlediska katastrofa. Konflikt či pokus o zabrání území státu, který je členem NATO, jiným státem Severoatlantické aliance by znamenal konec světa, jak je dnes známý, a který po dlouhá léta zaručoval bezpečnost, varoval dnes polský premiér Donald Tusk. Vzhledem k dosavadnímu počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa je možný každý scénář, připustil šéf polské vlády. Polsko své vojáky do Grónska nevyšle, uvedl také.

Kreml souhlasí s Trumpem, že uzavření míru brzdí Kyjev, a ne Moskva

Rusko souhlasí s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v názoru, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, a ne ruský vůdce Vladimir Putin zdržuje dosažení potenciální mírové dohody. Uvedl to dnes podle agentur Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Současně varoval, že se Kyjevu "každým dnem" zužuje prostor pro rozhodování o ukončení války.

Rusko vyhošťuje britského diplomata, obviněného ze špionáže

Rusko vyhošťuje britského diplomata, o kterém ruská tajná služba FSB tvrdí, že jej kontrarozvědka odhalila jako pracovníka britské zpravodajské služby. Ruské ministerstvo zahraničí předalo protest britské chargé d´affaires v Moskvě a pohrozilo zrcadlovou odvetou, pokud by britská strana reagovala podobným krokem, uvedly tiskové agentury. Britská vláda nyní podle agentury Reuters uvedla, že svou reakci pečlivě zvažuje.

Posádka mise Crew-11 se kvůli zdravotnímu problému astronauta vrátila na Zemi

Zpět na Zemi se dnes z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) kvůli zdravotnímu problému astronauta vrátila čtyřčlenná posádka mise Crew-11. Přistání na vodní hladinu u kalifornských břehů živě na svém webu přenášel americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Trump zavádí 25procentní clo na některé čipy, umožní poplatky za prodej v Číně

Americký prezident Donald Trump zavedl 25procentní poplatek na prodej pokročilých čipů Nvidia H200 a AMD MI325X v zahraničí. Exekutivní příkaz souvisí s povolením prodávat tyto čipy na čínském trhu. Poplatek se bude vybírat formou cla za dovoz čipů, pokud jsou tyto čipy následně znovu vyvezeny do zahraničí, napsal Bílý dům ve středečním doprovodném dokumentu.

Americký útok na Venezuelu způsobil Rusku ekonomický bolehlav

Krátkodobé náklady a dlouhodobý přínos –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tak lze popsat dopad amerického útoku na Venezuely na Rusko. Moskva měla s Caracasem dlouhodobé obchodní vazby, které teď prezident Donald Trump zpřetrhal. Přijde tak o velké množství peněz. Z dlouhodobého hlediska si ale nemohla přát nic lepšího.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama