Ukrajinské děti v České republice čelí výzvám kvůli omezené znalosti českého jazyka i více než rok po začátku války. Školy se ale potýkají s nedostatkem učitelů zdatných ve výuce češtiny pro cizince, vyplývá ze studie Národního institutu SYRI.
Nedostatek jazykových znalostí brání ukrajinským dětem adaptovat se na kolektivní prostředí. K tomu je klíčové, aby děti co nejrychleji dosáhly alespoň komunikativní úrovně češtiny, ideálně na úrovni českých školáků. Intenzivní výuka českého jazyka je ale na českých školách dostupná jen v omezené míře, vysvětluje Klára Šedová, vedoucí výzkumné skupiny.
V našich školách chybí podpůrné pozice, jako jsou asistenti pedagoga hovořící jazykem uprchlíků, psychologové, a učitelé češtiny jako cizího jazyka. Problém s adaptací ukrajinských žáků proto přetrvává i rok po jejich příchodu. Upozorňujeme na to zde: https://t.co/OfXSyHuUdS pic.twitter.com/T0cT3WX4wA
— Klára Šeďová (@sedova_klara) June 22, 2023
V mnoha případech převzali odpovědnost za výuku češtiny pro ukrajinské studenty učitelé českého jazyka a literatury, kterým chybí zkušenosti s výukou cizinců. Případně nově příchozím studentům nabízejí podporu ukrajinští asistenti, kteří ukrajinsky rozumí, ale nemají pedagogické vzdělání.
Odborníci upozorňují na mezery v systému a upozorňují na to, že vzdělávání cizinců je na pedagogických fakultách a v pregraduálním studiu věnována malá pozornost. V současné době neexistuje specializace pro učitele češtiny jako cizího jazyka.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) zdůrazňuje význam kvalifikovaných učitelů se zkušenostmi s výukou cizinců pro výuku češtiny pro zahraniční studenty. To mohou splnit učitelé 1. stupně, učitelé českého jazyka nebo učitelé cizích jazyků. Ministerstvo akredituje vzdělávací programy pro profesní rozvoj učitelů, včetně kurzů Národního pedagogického ústavu, vysokých škol a dalších organizací.
Některé univerzity, např. Univerzita Karlova a Masarykova univerzita, nabízejí programy specializované na výuku češtiny jako druhého jazyka pro základní a střední školy. Možnosti dalšího vzdělávání jsou navíc dostupné na Západočeské univerzitě a Jihočeské univerzitě.
Snahy o zvýšení kvalifikace pro výuku žáků s jiným mateřským jazykem lze realizovat mimo jiné prostřednictvím kurzů organizovaných neziskovou společností META. Systematické začleňování tohoto oboru do vysokoškolského vzdělávání však chybí, pedagogické fakulty dosud neakreditovaly kurzy zaměřené na češtinu pro cizince nebo češtinu jako cizí jazyk.
Nedostatek učitelů negativně ovlivňuje znalost českého jazyka ukrajinských studentů a jejich vyhlídky na budoucí zaměstnání, pokud se rozhodnou zůstat v České republice. Tato situace již ovlivňuje jejich úspěšnost na středních školách. Většina studentů, kterým se nepodaří zajistit místo na středních školách, jsou Ukrajinci, a to především kvůli jazykovým znalostem, nikoli inteligenci nebo schopnostem, poznamenává Lucie Slejšková, analytička vzdělávací instituce EDUin.
Ukrajinští studenti představují největší skupinu cizinců v českém školství. K loňskému březnu jich v českých školách bylo 51 281.
