ZprávyUSA instalovaly molo u Gazy, první pomoc přes něj má jít během...

USA instalovaly molo u Gazy, první pomoc přes něj má jít během několika dnů

Americká armáda dnes ráno dokončila instalaci provizorního mola u pobřeží Pásma Gazy, díky němuž se má do této oblasti sužované už sedm měsíců válkou dostat další humanitární pomoc. Oznámilo to na sociální síti X regionální velitelství americké armády. Podle něj by se dodávky pomoci do Gazy měly dostat touto cestou „v příštích dnech“. Humanitární pomoc do Gazy se téměř zastavila od minulého týdne, kdy izraelská armáda obsadila přechod Rafáh na hranici s Egyptem, jímž se na toto palestinské území dostával největší objem pomoci, ač dodávky byly stále nedostatečné.

Americká vláda oznámila záměr postavit provizorní molo u pobřeží Gazy už v březnu, protože toto palestinské území nemá přístav, kde by mohly zakotvit větší lodě. Původně se hovořilo o tom, že by mělo být hotové do konce dubna. To se nestalo, navíc jeho instalaci v posledních dnech bránilo špatné počasí.

Pomoc přes americké molo se má vyložit do blízkého skladu, odkud ji pak mají distribuovat humanitární organizace. CENTCOM dnes uvedl, že pomoc předá organizacím OSN. Podle serveru Times of Israel (ToI) ale není jasné kterým. Dosud byl největší humanitární organizací v Pásmu Gazy úřad OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA, který ale Izrael z území vystrnadil a žádá i jeho rozpuštění, protože ho dlouhodobě viní ze spolupráce s palestinským hnutím Hamás. UNRWA obvinění odmítá.

CENTCOM dnes také zdůraznil, že američtí vojáci nebudou vstupovat na území Pásma Gazy. Na bezpečnost provizorního přístavu budou dohlížet izraelské jednotky a z moře také dvě americké válečné lodě, které operují ve východním Středomoří. Pentagon podle agentury AP uvedl, že bude bezpečnostní situaci monitorovat a v případě ohrožení námořní koridor dočasně uzavře. Už při stavbě mola bylo toto místo podle AP ostřelováno a Hamás také pohrozil střelbou jakékoli zahraniční mocnosti, která by chtěla Gazu „okupovat“.

Humanitární námořní koridor do Gazy se otevřel v polovině března z Kypru, kde plavidla kontrolovala izraelská armáda, která je pak měla doprovázet i u pobřeží Gazy. Distribuci palestinským civilistům měla zajišťovat humanitární organizace World Central Kitchen (WCK), která ale operace v Gaze pozastavila začátkem dubna poté, co tam izraelská armáda 1. dubna zabila sedm jejích pracovníků. Koridorem z Kypru tak připlula dosud jen jedna loď. WCK operace v Gaze obnovila na konci dubna.

Minulý týden vyplula z Kypru americká nákladní loď Sagamore s humanitární pomocí a tento týden ve středu pak britská loď s téměř 100 tunami pomoci. Podle kyperského tisku by americké molo mělo být schopno přeložit denně zpočátku asi 90 nákladních aut pomoci a posléze by to mohlo být až 150 kamionů.

Před válkou, která začala loni 7. října teroristickým útokem Hamásu na Izrael, vozilo pomoc na toto palestinské území asi 500 kamionů denně. Během války to bylo kolem 150 kamionů denně. Loni koncem listopadu během dosud jediného příměří v této válce se do Gazy dostalo až 300 nákladních aut s pomocí a kolem 200 kamionů denně to bylo v dubnu.

Nejlepší způsob dodávek pomoci do Pásma Gazy je ale po zemi, přes hraniční přechody, které od minulého týdne všechny kontroluje Izrael. Přechod Rafáh na jihu, kde přežívá v nuzných podmínkách většina z asi 2,3 milionu obyvatel Pásma Gazy, je stále uzavřen a nedaleký přechod Kerem Šalom je sice otevřený, ale kvůli nyní intenzivním bojům v oblasti se tam nedostanou humanitární pracovníci, aby mohli pomoc odvézt civilistům.

Pomoc do Gazy shazují už několik měsíců některé země také z letadel, což je ale nebezpečné. Zemřelo při tom už několik desítek Palestinců, někteří se utopili, když pro balíky pomoci plavali do moře, nebo je zabily bedny, jimž se neotevřel padák.

Doporučujeme

Mladé manty nacházejí bezpečí u pobřeží

Mladé manty obrovské tráví první roky života v mělkých pobřežních vodách, kde nacházejí potravu a ochranu před predátory. Teprve v dospělosti se vydávají na dlouhé cesty otevřeným oceánem. Nový výzkum ze Střední Ameriky ukázal, jak výrazně se jejich chování s věkem mění a proč je ochrana pobřežních oblastí důležitá pro jejich přežití.

Demolice, vysídlování a mučení. OSN varuje před etnickými čistkami na Západním břehu

Izraelská vojenská operace ve městě Hebron na okupovaném Západním břehu Jordánu vyvolala ostrou reakci Organizace spojených národů (OSN). Její představitelé varují před nuceným vysídlováním Palestinců a rostoucím rizikem etnických čistek. Nezávislá vyšetřovací komise OSN navíc obvinila Izrael ze zločinů proti lidskosti, včetně vyhlazování a mučení. Izraelská vláda obvinění odmítá a své kroky označuje za nezbytná bezpečnostní opatření.

Katoličtí biskupové litují modlitby s Trumpem v Bílém domě. Mluví o politickém zneužití

Společná modlitba s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě vyvolala mezi katolickými duchovními nečekanou bouři. Dva biskupové, kteří se setkání v Oválné pracovně zúčastnili, nyní veřejně vyjadřují lítost. Tvrdí, že Bílý dům jejich návštěvu využil k politickým účelům těsně před volbami do Kongresu. Zveřejněné záběry totiž podle kritiků vytvářejí dojem, že církev prezidenta podporuje.

Francouzská vláda po protestech chce nahradit systém přijímání na vysoké školy

Francouzská vláda se dnes zavázala, že v roce 2028 upraví národní on-line platformu pro přijímací řízení. Podle francouzského listu Le Monde to dnes oznámil ministr vysokého školství Philippe Baptiste. Vláda tak reaguje na týdny protestů středoškoláků a studentů, kteří kritizují mimo jiné netransparentní podmínky přijímacího procesu a nerovný přístup ke studiu. Podle odborů jsou ústupky vlády sice vítané, ale nedostatečné.

Kyjev čelil dalšímu nočnímu útoku Ruska, zasažen byl Jižní most

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo dalšímu nočnímu raketovému útoku Ruska. Vedle několika domů byl poškozen také Jižní most přes Dněpr včetně infrastruktury metra, uvedl dnes starosta Vitalij Kličko. O několik hodin dříve informoval o pondělním večerním útoku, při němž zemřel člověk a deset utrpělo zranění, většina z nich v areálu vysokoškolských kolejí. Ruské úřady zase hlásí ukrajinské údery v Brjansku a okupované části ukrajinské Záporožské oblasti.

Krvavá odveta Jordánska. Stíhačky udeřily na Sýrii, mezi mrtvými jsou i děti

Jordánské letectvo zaútočilo na několik míst v jižní Sýrii v odvetě za krvavý útok na křesťanský pohřeb, při kterém minulý týden zahynulo devět lidí. Podle syrských záchranářů si bombardování vyžádalo sedm obětí včetně tří dětí. Damašek odmítá tvrzení Ammánu, že operace proběhla po vzájemné dohodě. Napětí mezi sousedními státy vedlo také k uzavření důležitého hraničního přechodu.

V Izraeli se konají parlamentní volby, rozhodnou o Netanjahuovi a jeho vládě

V Izraeli se dnes konají parlamentní volby. Voliči rozhodnou, zda dají šanci opozici, která měla po celou předvolební kampaň mírný náskok v průzkumech, nebo umožní premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi, aby zůstal u vlády. Není však vyloučené, že volby skončí patem. Volební místnosti se otevřou v 6:00 SEČ a hlasování skončí ve 21:00 SEČ.

Trumpova administrativa potřetí obvinila bývalého šéfa FBI. Comey mluví o zneužívání justice

Bývalý ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) James Comey čelí dalšímu trestnímu stíhání. Ministerstvo spravedlnosti ho tentokrát viní z úniku informací týkajících se národní obrany. Jde už o třetí pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa postavit jeho dlouholetého kritika před soud. Comey obvinění odmítá a tvrdí, že jde o politicky motivované zneužívání justice.

Pondělní dronový útok na tržiště v Súdánu si vyžádal 21 mrtvých a 40 zraněných

Pondělní dronový útok na tržiště ve městě Njala na jihozápadě Súdánu si vyžádal přes 20 mrtvých a desítky zraněných. S odvoláním na svědky a zdroj z lékařského prostředí to dnes napsala agentura AFP.

Tomáš Chorý si za reprezentaci nezahraje. Nedvěd mu doporučuje změnu

Fotbalový útočník Tomáš Chorý má další problém. Po vyřazení z kádru pražské Slavie přišel také o místo v české reprezentaci. Generální manažer národních týmů Pavel Nedvěd potvrdil, že s jednatřicetiletým hráčem momentálně nepočítá. Chorý tak doplácí na další disciplinární prohřešek, který může výrazně ovlivnit pokračování jeho kariéry.

Lídryně venezuelské opozice Machado se vrátila do vlasti

Lídryně venezuelské opozice María Corina Machado se téměř po roce vrátila do vlasti. Agentura AFP píše, že se nadšeně vítala se svými příznivci ve městě Barquisimeto v provincii Lara na severozápadě země.

Švédská vláda zakázala svým zaměstnancům používat ChatGPT a Claude

Švédští státní zaměstnanci už nebudou moci na svých pracovních počítačích volně používat populární nástroje umělé inteligence ChatGPT od společnosti OpenAI a Claude od firmy Anthropic. Od pondělí 26. října vstupuje v platnost zákaz přístupu k jejich webovým verzím. Důvodem jsou obavy o bezpečnost citlivých informací, se kterými úředníci při své práci nakládají.

KOMENTÁŘ: Brazilské trhy kolabují. Lulovo vzkříšení ve volbách poslalo akcie dolů o desítky procent

Na brazilských trzích dochází k nečekanému výprodeji. Stávající šéf státu Luiz Inácio Lula da Silva totiž otočil vývoj v prezidentských volbách a zajistil si už svůj čtvrtý mandát. Poraženým je proslulý Jair Bolsonaro, který výsledky voleb odmítá uznat. Jak se to propisuje do trhů?

Vrah odsouzený na doživotí se soudil kvůli pomazánce. Její zákaz prý porušuje jeho lidská práva

Australský vězeň odsouzený na doživotí se pokusil soudní cestou zvrátit zákaz konzumace oblíbené pomazánky Vegemite. Tvrdil, že mu vězeňské úřady odpírají právo na vlastní kulturu a poškozují jeho duševní pohodu. Soud však jeho argumenty odmítl. Za zákazem stojí především bezpečnostní obavy.

V Teheránu budou o bezpečnosti jednat Saúdská Arábie, Pákistán, Turecko a Írán

Vojenští a bezpečnostní představitelé Íránu, Saúdské Arábie, Pákistánu a Turecka budou dnes v Teheránu jednat o regionální bezpečnosti, píše agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. Saúdskoarabská diplomacie schůzku podle stanice Al-Arabíja potvrdila. Na Saúdskou Arábii v posledních týdnech a měsících útočí jemenští húsíjští povstalci, kteří jsou spojenci Íránu. Rijád, Islámábád a Ankara podepsaly v srpnu v Mekce obrannou dohodu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama