ZprávyUSA instalovaly molo u Gazy, první pomoc přes něj má jít během...

USA instalovaly molo u Gazy, první pomoc přes něj má jít během několika dnů

Americká armáda dnes ráno dokončila instalaci provizorního mola u pobřeží Pásma Gazy, díky němuž se má do této oblasti sužované už sedm měsíců válkou dostat další humanitární pomoc. Oznámilo to na sociální síti X regionální velitelství americké armády. Podle něj by se dodávky pomoci do Gazy měly dostat touto cestou „v příštích dnech“. Humanitární pomoc do Gazy se téměř zastavila od minulého týdne, kdy izraelská armáda obsadila přechod Rafáh na hranici s Egyptem, jímž se na toto palestinské území dostával největší objem pomoci, ač dodávky byly stále nedostatečné.

Americká vláda oznámila záměr postavit provizorní molo u pobřeží Gazy už v březnu, protože toto palestinské území nemá přístav, kde by mohly zakotvit větší lodě. Původně se hovořilo o tom, že by mělo být hotové do konce dubna. To se nestalo, navíc jeho instalaci v posledních dnech bránilo špatné počasí.

Pomoc přes americké molo se má vyložit do blízkého skladu, odkud ji pak mají distribuovat humanitární organizace. CENTCOM dnes uvedl, že pomoc předá organizacím OSN. Podle serveru Times of Israel (ToI) ale není jasné kterým. Dosud byl největší humanitární organizací v Pásmu Gazy úřad OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA, který ale Izrael z území vystrnadil a žádá i jeho rozpuštění, protože ho dlouhodobě viní ze spolupráce s palestinským hnutím Hamás. UNRWA obvinění odmítá.

CENTCOM dnes také zdůraznil, že američtí vojáci nebudou vstupovat na území Pásma Gazy. Na bezpečnost provizorního přístavu budou dohlížet izraelské jednotky a z moře také dvě americké válečné lodě, které operují ve východním Středomoří. Pentagon podle agentury AP uvedl, že bude bezpečnostní situaci monitorovat a v případě ohrožení námořní koridor dočasně uzavře. Už při stavbě mola bylo toto místo podle AP ostřelováno a Hamás také pohrozil střelbou jakékoli zahraniční mocnosti, která by chtěla Gazu „okupovat“.

Humanitární námořní koridor do Gazy se otevřel v polovině března z Kypru, kde plavidla kontrolovala izraelská armáda, která je pak měla doprovázet i u pobřeží Gazy. Distribuci palestinským civilistům měla zajišťovat humanitární organizace World Central Kitchen (WCK), která ale operace v Gaze pozastavila začátkem dubna poté, co tam izraelská armáda 1. dubna zabila sedm jejích pracovníků. Koridorem z Kypru tak připlula dosud jen jedna loď. WCK operace v Gaze obnovila na konci dubna.

Minulý týden vyplula z Kypru americká nákladní loď Sagamore s humanitární pomocí a tento týden ve středu pak britská loď s téměř 100 tunami pomoci. Podle kyperského tisku by americké molo mělo být schopno přeložit denně zpočátku asi 90 nákladních aut pomoci a posléze by to mohlo být až 150 kamionů.

Před válkou, která začala loni 7. října teroristickým útokem Hamásu na Izrael, vozilo pomoc na toto palestinské území asi 500 kamionů denně. Během války to bylo kolem 150 kamionů denně. Loni koncem listopadu během dosud jediného příměří v této válce se do Gazy dostalo až 300 nákladních aut s pomocí a kolem 200 kamionů denně to bylo v dubnu.

Nejlepší způsob dodávek pomoci do Pásma Gazy je ale po zemi, přes hraniční přechody, které od minulého týdne všechny kontroluje Izrael. Přechod Rafáh na jihu, kde přežívá v nuzných podmínkách většina z asi 2,3 milionu obyvatel Pásma Gazy, je stále uzavřen a nedaleký přechod Kerem Šalom je sice otevřený, ale kvůli nyní intenzivním bojům v oblasti se tam nedostanou humanitární pracovníci, aby mohli pomoc odvézt civilistům.

Pomoc do Gazy shazují už několik měsíců některé země také z letadel, což je ale nebezpečné. Zemřelo při tom už několik desítek Palestinců, někteří se utopili, když pro balíky pomoci plavali do moře, nebo je zabily bedny, jimž se neotevřel padák.

Doporučujeme

Maďarsko je ve sporu s Ukrajinou kvůli fóru Karpatská osmička a kvůli ropě

Mezi Ukrajinou a Maďarskem propuklo nové diplomatické napětí. Kyjev podle Budapešti bez jejího souhlasu zařadil Maďarsko mezi členy nového regionálního fóra nazvaného „Karpatská osmička“. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha následně obvinil maďarského premiéra Pétera Magyara, že navazuje na politiku svého předchůdce Viktora Orbána.

Brad Pitt se vrací jako Cliff Booth. Nový trailer ukazuje Hollywood plný zločinu

Brad Pitt znovu hraje kaskadéra Cliffa Bootha, za kterého získal Oscara ve filmu Tenkrát v Hollywoodu. Nový snímek The Further Mis-Adventures of Cliff Booth představuje trailer a termíny premiéry. Scénář napsal Quentin Tarantino, režii tentokrát převzal David Fincher. Příběh zavede diváky do Los Angeles roku 1977.

G7 vyzvala Írán, aby přestal vyzbrojovat Hútíe. Teherán to popírá

Írán musí ukončit vojenskou podporu a vyzbrojování jemenských povstalců Hútíů, uvedli ve společném prohlášení ministři zahraničí skupiny G7 před Valným shromážděním OSN v New Yorku. Dále odsoudili útoky rebelů na Saúdskou Arábii.

Globální oteplování narušuje klimatickou vazbu mezi dvěma oceány

Tichý a Indický oceán se po staletí navzájem ovlivňovaly. Když se měnila teplota vody nebo proudění vzduchu nad Tichým oceánem, podobné změny zpravidla následovaly také v Indickém oceánu. V posledních desetiletích však toto propojení slábne a oba oceány se začínají chovat odlišně. Současná změna je výraznější než narušení způsobená silnými sopečnými erupcemi v minulosti. Vědcům proto může ztížit předpovídání srážek a dalšího vývoje klimatu v tropických oblastech. tropických oblastech.

Mamdani chce novou čtvrť v Queensu. S Trumpem dohodl další jednání

Americký prezident Donald Trump a newyorský starosta Zohran Mamdani chtějí posunout jednání o rozsáhlém bytovém projektu v Queensu. V lokalitě Sunnyside Yards by mohlo vzniknout až 12 tisíc bytů. Při pondělní schůzce v rezidenci Gracie Mansion probírali také vysoké životní náklady a situaci přistěhovalců.

Historická dohoda: Paramount může odkoupit Warner Bros. Discovery

Filmové studio Paramount má volné ruce v otázce převzetí Warner Bros. Discovery. Uzavřel totiž dohodu s americkými státy, které ji dříve blokovaly v obavách o spravedlivou hospodářskou soutěž. Fúze dá vzniknout jednomu z největších mediálních koncernů světa.

Při ruských útocích na průmyslové podniky na Ukrajině zahynuli čtyři lidé

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na průmyslové podniky v Dněpropetrovské oblasti. Zasáhlo Kryvyj Rih, Pavlohrad a Dnipro, ohlásil na telegramu šéf oblastní vojenské správy Oleksandr Hanža. Zahynuli čtyři lidé, šest utrpělo zranění. Podle ukrajinských vzdušných sil byla hlavním cílem dalšího rozsáhlého ruského útoku kromě Dněpropetrovské také Kirovohradská a Poltavská oblast. Ruská armáda odpálila proti Ukrajině mimo jiné střely Oniks, Iskander a Kalibr. Ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že terčem útoků na Ukrajině byly metalurgické, chemické, zbrojní a teplárenské podniky, objekty přístavní infrastruktury a námořní lodě dodávající materiál ukrajinským ozbrojeným silám. Naopak v ruské Samarské oblasti ukrajinský útok podle úřadů zabil jednoho člověka a čtyři další zranil.

Británie vstoupí do války s Hútíi. Saúdům pomůže s tankováním letadel

Velká Británie poskytne omezenou a dočasnou leteckou podporu Saúdské Arábii. Po dobu několika týdnů bude saúdské stíhačky podporovat při doplňování paliva letoun RAF Voyager. Během letu na Valné shromáždění OSN v New Yorku to novinářům řekl britský premiér Andy Burnham.

Při střelbě u střední školy v Turecku utrpělo zranění osm studentů

Nejméně osm studentů utrpělo zranění při střelbě u střední školy na západě asijské části Turecka. Uvedla to turecká soukromá televize NTV, podle níž je stav dvou raněných kritický. Střelec, podle médií také student, byl zadržen, napsala agentura Reuters s odkazem na úřad místního guvernéra. Motiv útoku není bezprostředně jasný.

Německá ekonomika ztrácí tempo. Inflace zůstává zvýšená

Oživení největší evropské ekonomiky během léta zpomalilo. Německé hospodářství má ve třetím čtvrtletí růst jen mírně, zatímco inflace zůstává kvůli dražším energiím zvýšená. Situaci navíc komplikují nízké hladiny řek, slabší export a další růst nákladů.

Hútíové útočí na tepnu Jemenu. Chtějí získat ropu a odříznout vládu

Jemenští povstalci Hútíové po bleskové ofenzivě ovládají část pobřeží Rudého moře, čímž posílili svůj vliv v průlivu Báb-al-Mandab. Jejich vojenská kampaň nyní vstupuje do nové fáze. Jejich cílem je odříznout vládní síly v centrální části Jemenu. Dochází k tomu v době, kdy americký prezident Donald Trump odvolal plánovanou vzdušnou podporu.

Studentům Stanfordu soud zruší obvinění za propalestinský protest

Pět současných a bývalých studentů Stanfordovy univerzity už nebude čelit trestnímu stíhání kvůli propalestinskému protestu z roku 2024. Případ, který patřil k nejzávažnějším trestním řízením spojeným s tehdejší vlnou univerzitních demonstrací v USA, končí dohodou o veřejně prospěšných pracích a náhradě škody.

Východní Japonsko minul silný tajfun, sesuvy půdy si vyžádaly nejméně dva mrtvé

Silný tajfun Dujuan se dnes přiblížil k tichomořskému pobřeží Japonska a minul metropolitní oblast Tokia. Východní část ostrovního státu ohrožuje přívalový déšť, silný vítr a zvýšené riziko povodní a sesuvů půdy. Ty si podle úřadů už vyžádaly nejméně dva lidské životy, řada dalších lidí se pohřešuje. Informovaly o tom agentury Reuters a Kjódó s odvoláním na japonské meteorology a úřady.

Volby do ruské Dumy podle očekávání ovládlo vládnoucí Jednotné Rusko

První parlamentní volby, které se v Rusku konaly během války proti Ukrajině, podle očekávání ovládla vládnoucí strana Jednotné Rusko. Vyplývá to z výsledků po sečtení více než 95 procent hlasů. Jednotné Rusko podporující šéfa Kremlu Vladimira Putina získá zřejmě 355 poslaneckých mandátů z celkových 450, oznámila šéfka ústřední volební komise Ella Pamfilovová. Podle agentur AFP a RIA Novosti je to dosavadní rekord této strany, která politický život v Rusku ovládá více než 20 let. Kvůli tomu, že se hlasování nesměla zúčastnit skutečná opozice a v zemi je tvrdě potlačována svoboda tisku i projevu, jsou volby v zahraničí označovány za neférové a nedemokratické.

Švýcarsko přišlo o kapitána, Xhaka přiznal falešný očkovací certifikát

Švýcarská fotbalová reprezentace se v nejbližších zápasech musí obejít bez svého kapitána. Granit Xhaka přiznal, že si během koronavirové pandemie opatřil falešné potvrzení o očkování. Případem se zabývají úřady a zkušený záložník se po dohodě s vedením svazu nezúčastní nadcházejícího reprezentačního srazu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama