3.6 C
Czech
Čtvrtek 6. listopadu 2025
ZprávyUSA instalovaly molo u Gazy, první pomoc přes něj má jít během...

USA instalovaly molo u Gazy, první pomoc přes něj má jít během několika dnů

Americká armáda dnes ráno dokončila instalaci provizorního mola u pobřeží Pásma Gazy, díky němuž se má do této oblasti sužované už sedm měsíců válkou dostat další humanitární pomoc. Oznámilo to na sociální síti X regionální velitelství americké armády. Podle něj by se dodávky pomoci do Gazy měly dostat touto cestou „v příštích dnech“. Humanitární pomoc do Gazy se téměř zastavila od minulého týdne, kdy izraelská armáda obsadila přechod Rafáh na hranici s Egyptem, jímž se na toto palestinské území dostával největší objem pomoci, ač dodávky byly stále nedostatečné.

Americká vláda oznámila záměr postavit provizorní molo u pobřeží Gazy už v březnu, protože toto palestinské území nemá přístav, kde by mohly zakotvit větší lodě. Původně se hovořilo o tom, že by mělo být hotové do konce dubna. To se nestalo, navíc jeho instalaci v posledních dnech bránilo špatné počasí.

Pomoc přes americké molo se má vyložit do blízkého skladu, odkud ji pak mají distribuovat humanitární organizace. CENTCOM dnes uvedl, že pomoc předá organizacím OSN. Podle serveru Times of Israel (ToI) ale není jasné kterým. Dosud byl největší humanitární organizací v Pásmu Gazy úřad OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA, který ale Izrael z území vystrnadil a žádá i jeho rozpuštění, protože ho dlouhodobě viní ze spolupráce s palestinským hnutím Hamás. UNRWA obvinění odmítá.

CENTCOM dnes také zdůraznil, že američtí vojáci nebudou vstupovat na území Pásma Gazy. Na bezpečnost provizorního přístavu budou dohlížet izraelské jednotky a z moře také dvě americké válečné lodě, které operují ve východním Středomoří. Pentagon podle agentury AP uvedl, že bude bezpečnostní situaci monitorovat a v případě ohrožení námořní koridor dočasně uzavře. Už při stavbě mola bylo toto místo podle AP ostřelováno a Hamás také pohrozil střelbou jakékoli zahraniční mocnosti, která by chtěla Gazu „okupovat“.

Humanitární námořní koridor do Gazy se otevřel v polovině března z Kypru, kde plavidla kontrolovala izraelská armáda, která je pak měla doprovázet i u pobřeží Gazy. Distribuci palestinským civilistům měla zajišťovat humanitární organizace World Central Kitchen (WCK), která ale operace v Gaze pozastavila začátkem dubna poté, co tam izraelská armáda 1. dubna zabila sedm jejích pracovníků. Koridorem z Kypru tak připlula dosud jen jedna loď. WCK operace v Gaze obnovila na konci dubna.

Minulý týden vyplula z Kypru americká nákladní loď Sagamore s humanitární pomocí a tento týden ve středu pak britská loď s téměř 100 tunami pomoci. Podle kyperského tisku by americké molo mělo být schopno přeložit denně zpočátku asi 90 nákladních aut pomoci a posléze by to mohlo být až 150 kamionů.

Před válkou, která začala loni 7. října teroristickým útokem Hamásu na Izrael, vozilo pomoc na toto palestinské území asi 500 kamionů denně. Během války to bylo kolem 150 kamionů denně. Loni koncem listopadu během dosud jediného příměří v této válce se do Gazy dostalo až 300 nákladních aut s pomocí a kolem 200 kamionů denně to bylo v dubnu.

Nejlepší způsob dodávek pomoci do Pásma Gazy je ale po zemi, přes hraniční přechody, které od minulého týdne všechny kontroluje Izrael. Přechod Rafáh na jihu, kde přežívá v nuzných podmínkách většina z asi 2,3 milionu obyvatel Pásma Gazy, je stále uzavřen a nedaleký přechod Kerem Šalom je sice otevřený, ale kvůli nyní intenzivním bojům v oblasti se tam nedostanou humanitární pracovníci, aby mohli pomoc odvézt civilistům.

Pomoc do Gazy shazují už několik měsíců některé země také z letadel, což je ale nebezpečné. Zemřelo při tom už několik desítek Palestinců, někteří se utopili, když pro balíky pomoci plavali do moře, nebo je zabily bedny, jimž se neotevřel padák.

Doporučujeme

Velký bariérový útes má šanci na přežití. Studie ukazuje, že korály se dokážou přizpůsobit

Budoucnost Velkého bariérového útesu nemusí být ztracená. Nový výzkum z Austrálie přináší naději, že pokud se globální oteplování podaří udržet pod dvěma stupni, korály dokážou přežít a přizpůsobit se. Nebudou stejné jako dřív, ale mohou dál tvořit živé a rozmanité ekosystémy.

Brusel schválil přísnější podobu Green Dealu

Evropští ministři životního prostředí se v Bruselu dohodli na nových pravidlech pro emisní povolenky a klimatické cíle. Navzdory tomu, že část politiků mluví o „zmírnění“, jde spíš o zpřísnění celého systému. Zavedení povolenek pro domácnosti v rámci ETS2 se sice odkládá o rok, ale cíl uhlíkové neutrality zůstává stejný, rok 2050.

KOMENTÁŘ: Americké firmy se předhánějí v tržbách. Výsledková sezóna má ale jeden paradox

Za Atlantikem vrcholí takzvaná výsledková sezóna, kdy americké akciové společnosti zveřejňují své hospodářské výsledky za třetí kvartál. Většina velkých hráčů překvapila nadstandardními výkony, vybrané akciové tituly i přesto na burze zamířily dolů. Proč?

Trumpova cla u Nejvyššího soudu. Verdikt může otřást světovou ekonomikou

V USA začal jeden z nejdůležitějších soudních sporů současné americké obchodní politiky. Nejvyšší soud má prozkoumat, zda prezident Donald Trump může uplatňovat rozsáhlé dovozní tarify na základě zákona z roku 1977 o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA). Právě tento předpis Trump využil k vyhlášení ekonomických nouzových stavů a následnému uvalení cel na širokou škálu zemí a zboží.

FBI zadržel dva lidi, které spojuje s výbuchem na Harvardově univerzitě

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zadržel dva lidi, které spojuje s víkendovou explozí na lékařské fakultě Harvardovy univerzity. Dnes o tom informovala agentura AP, která uvedla, že podle úřadů dvojice v prázdné budově odpálila ohňostroj. Při incidentu nikdo neutrpěl zranění. Policie čin vyhodnotila jako záměrný, motiv zatím zůstává nejasný.

Súdán odmítl Trumpův návrh na příměří, válka pokračuje

Súdánský ministr obrany Hassan Kabroun v úterý prohlásil, že armáda bude pokračovat v boji proti polovojenským Jednotkám rychlé podpory (RFS), a to poté, co se Rada pro bezpečnost a obranu sešla, aby projednala mírový návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Při požáru v domově seniorů v Tuzle zahynulo deset lidí, další jsou zranění

Deset lidí zemřelo a další dvě desítky utrpěly zranění při požáru, který v úterý večer vypukl v domově pro seniory v bosenském městě Tuzla. S odvoláním na samotné zařízení to v noci na dnešek napsala agentura AFP. Příčina požáru zatím není známa. Místní média dříve informovala o požáru v horních patrech budovy zařízení pro seniory a o několika obětech neštěstí.

Zemřel Dick Cheney, nejvlivnější viceprezident USA v moderní historii

Jeden z nejmocnějších a zároveň nejrozporuplnějších viceprezidentů v dějinách USA Dick Cheney zemřel ve věku 84 let. Rodina uvedla, že příčinou byly komplikace zápalu plic a srdečně-cévního onemocnění. Cheney patřil k hlavním zastáncům invaze do Iráku a výrazně rozšířil vliv viceprezidentského úřadu.

Při zřícení nákladního letounu u Louisville zahynuli nejméně tři lidé

Poblíž mezinárodního letiště v americkém městě Louisville v americkém státě Kentucky se krátce po vzletu zřítilo nákladní letadlo doručovací společnosti United Parcel Service (UPS). V noci na dnešek o tom informovaly světové agentury s odvoláním na Úřad pro dozor nad civilním letectvím (FAA). Při neštěstí zahynuli nejméně tři lidé a dalších 11 jich bylo zraněno, uvedl guvernér Kentucky Andy Beshear. UPS podle agentury Reuters sdělila, že na palubě stroje byli tři členové posádky.

Zohran Mamdani vyhrál volby na starostu New Yorku

New York po letech zažívá další překvapení. Na radnici míří 34letý Zohran Mamdani, demokratický socialista, který během roku vyrostl z neznámého poslance na nejvýraznější tvář města. Bude nejmladším starostou za poslední století a prvním muslimem i člověkem jihoasijského původu v čele New Yorku.

Hradec Králové prodal většinu akcií fotbalového klubu skupině kolem Pavla Nedvěda

Zastupitelé Hradce Králové schválili prodej 89 procent akcií městského fotbalového klubu FC Hradec Králové společnosti Fotbal HK 1905. Mezi spolumajiteli jsou bývalý reprezentant Pavel Nedvěd a podnikatelé Ivo Ulich, Ondřej Tomek, Pavel Rejchrt a Radek Šenk. Investoři by měli klub převzít do konce roku.

Ukrajinci zaútočili na rafinérii Lukoil, klíčový zdroj paliv pro Moskvu

Ukrajinské síly v noci na úterý zasáhly dronovým útokem ruskou rafinérii Lukoil ve městě Kstovo v oblasti Nižnij Novgorod. Útok provedlo Hlavní zpravodajské ředitelství ministerstva obrany spolu s jednotkami speciálních operací, které nasadily padesát bezpilotních letounů. V areálu následně vypukl rozsáhlý požár viditelný na desítky kilometrů.

Bitcoin padá pod 104 000 dolarů, strach roste a trh hledá oporu

Pád bitcoinu pod hranici 104 000 dolarů otřásl kryptoměnovým trhem. Investoři snižují riziko a čekají, jestli se kurz udrží na klíčových úrovních. Opatrnost nahrazuje euforii posledních týdnů a trh reaguje na každý menší pohyb cen.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama