ZprávyUSA instalovaly molo u Gazy, první pomoc přes něj má jít během...

USA instalovaly molo u Gazy, první pomoc přes něj má jít během několika dnů

Americká armáda dnes ráno dokončila instalaci provizorního mola u pobřeží Pásma Gazy, díky němuž se má do této oblasti sužované už sedm měsíců válkou dostat další humanitární pomoc. Oznámilo to na sociální síti X regionální velitelství americké armády. Podle něj by se dodávky pomoci do Gazy měly dostat touto cestou „v příštích dnech“. Humanitární pomoc do Gazy se téměř zastavila od minulého týdne, kdy izraelská armáda obsadila přechod Rafáh na hranici s Egyptem, jímž se na toto palestinské území dostával největší objem pomoci, ač dodávky byly stále nedostatečné.

Americká vláda oznámila záměr postavit provizorní molo u pobřeží Gazy už v březnu, protože toto palestinské území nemá přístav, kde by mohly zakotvit větší lodě. Původně se hovořilo o tom, že by mělo být hotové do konce dubna. To se nestalo, navíc jeho instalaci v posledních dnech bránilo špatné počasí.

Pomoc přes americké molo se má vyložit do blízkého skladu, odkud ji pak mají distribuovat humanitární organizace. CENTCOM dnes uvedl, že pomoc předá organizacím OSN. Podle serveru Times of Israel (ToI) ale není jasné kterým. Dosud byl největší humanitární organizací v Pásmu Gazy úřad OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA, který ale Izrael z území vystrnadil a žádá i jeho rozpuštění, protože ho dlouhodobě viní ze spolupráce s palestinským hnutím Hamás. UNRWA obvinění odmítá.

CENTCOM dnes také zdůraznil, že američtí vojáci nebudou vstupovat na území Pásma Gazy. Na bezpečnost provizorního přístavu budou dohlížet izraelské jednotky a z moře také dvě americké válečné lodě, které operují ve východním Středomoří. Pentagon podle agentury AP uvedl, že bude bezpečnostní situaci monitorovat a v případě ohrožení námořní koridor dočasně uzavře. Už při stavbě mola bylo toto místo podle AP ostřelováno a Hamás také pohrozil střelbou jakékoli zahraniční mocnosti, která by chtěla Gazu „okupovat“.

Humanitární námořní koridor do Gazy se otevřel v polovině března z Kypru, kde plavidla kontrolovala izraelská armáda, která je pak měla doprovázet i u pobřeží Gazy. Distribuci palestinským civilistům měla zajišťovat humanitární organizace World Central Kitchen (WCK), která ale operace v Gaze pozastavila začátkem dubna poté, co tam izraelská armáda 1. dubna zabila sedm jejích pracovníků. Koridorem z Kypru tak připlula dosud jen jedna loď. WCK operace v Gaze obnovila na konci dubna.

Minulý týden vyplula z Kypru americká nákladní loď Sagamore s humanitární pomocí a tento týden ve středu pak britská loď s téměř 100 tunami pomoci. Podle kyperského tisku by americké molo mělo být schopno přeložit denně zpočátku asi 90 nákladních aut pomoci a posléze by to mohlo být až 150 kamionů.

Před válkou, která začala loni 7. října teroristickým útokem Hamásu na Izrael, vozilo pomoc na toto palestinské území asi 500 kamionů denně. Během války to bylo kolem 150 kamionů denně. Loni koncem listopadu během dosud jediného příměří v této válce se do Gazy dostalo až 300 nákladních aut s pomocí a kolem 200 kamionů denně to bylo v dubnu.

Nejlepší způsob dodávek pomoci do Pásma Gazy je ale po zemi, přes hraniční přechody, které od minulého týdne všechny kontroluje Izrael. Přechod Rafáh na jihu, kde přežívá v nuzných podmínkách většina z asi 2,3 milionu obyvatel Pásma Gazy, je stále uzavřen a nedaleký přechod Kerem Šalom je sice otevřený, ale kvůli nyní intenzivním bojům v oblasti se tam nedostanou humanitární pracovníci, aby mohli pomoc odvézt civilistům.

Pomoc do Gazy shazují už několik měsíců některé země také z letadel, což je ale nebezpečné. Zemřelo při tom už několik desítek Palestinců, někteří se utopili, když pro balíky pomoci plavali do moře, nebo je zabily bedny, jimž se neotevřel padák.

Doporučujeme

Izrael hlásí, že zničil velkou podzemní základnu Hizballáhu v jižním Libanonu

Izraelská armáda oznámila, že zničila rozsáhlý podzemní komplex hnutí Hizballáh v jižním Libanonu. Při demolici dvou tunelů o celkové délce přes dva kilometry pod hřebenem Ali Taher použila podle svých údajů více než 1000 tun výbušnin.

Trump se u budovy Pentagonu účastnil piety za oběti útoků z 11. září

Spojené státy nikdy nezapomenou na 11. září, a proto dnes bojují, uvedl americký prezident Donald Trump u Pentagonu na pietě za oběti teroristických útoků z roku 2001. Zopakoval také, že Írán je nyní největším světovým sponzorem terorismu a američtí vojáci pracují na tom, aby nikdy nezískal jadernou zbraň. Vzpomínky u ministerstva obrany se v Arlingtonu u Washingtonu kromě Trumpa a první dámy Melanie Trumpové účastní také ministr obrany Pete Hegseth, další členové Trumpovy vlády, šéf sboru náčelníků štábů Dan Caine či bývalá ministryně zahraničí Condoleezza Riceová.

Po dronovém útoku barmských povstalců bylo uzavřeno letiště v Mandalaji

Provoz na mezinárodním letišti v Mandalaji, druhém největším barmském městě, byl zastaven po čtvrtečním dronovém útoku barmských povstalců, kteří bojují proti vládním ozbrojeným silám ve vleklé občanské válce. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

USA chystají sankce na velkou banku. Bessent její jméno tají

Příští týden uvalíme sankce na „velkou banku“, prohlásil americký ministr financí Scott Bessent. Není jasné, o jakou instituci se jedná. Sankciována měla být už v pátek, nakonec byl tento krok odložen na pondělí. Bessent upozornil, že sankce neskončí, dokud neskončí i podpora firem íránského režimu.

EK schválila 6,1 miliardy eur na nákup obranného materiálu pro Ukrajinu

Evropská komise dnes schválila poskytnutí 6,1 miliardy eur (147,6 miliard Kč) na nákup obranného materiálu pro Ukrajinu. Peníze jsou určené na protivzdušnou a protiraketovou obranu, munici a drony. Kyjev je mimo jiné může využít na nákup raket PAC-3 pro americké systémy protivzdušné obrany Patriot, informovala komise. Jedná se o další prostředky z půjčky pro Ukrajinu v celkovém objemu 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč)

Ruské regiony hlásí mrtvé a raněné po útocích ukrajinských dronů

Dva mrtvé a tři raněné si vyžádal nálet ukrajinských dronů na Tulskou oblast, ležící jižně od Moskvy. Protivzdušná obrana sestřelila 26 dronů, uvedl na sociální síti gubernátor Dmitrij Miljajev bez dalších podrobností. Tula je tradičním centrem zbrojařského průmyslu. Další dva lidé v noci na dnešek zahynuli a nejméně šest dalších utrpělo zranění při útocích ukrajinských dronů na Belgorodskou oblast na západě Ruska, informovala agentura Reuters s odvoláním na místní úřady. Moskva tvrdí, že během noci zničila 777 ukrajinských dronů.

Extrémní sucho zasáhlo 44 % Portorika

Portoriko během několika měsíců postihlo rozsáhlé sucho, které nyní zasahuje většinu jeho území. Dlouhodobý nedostatek srážek vysušil půdu, snížil průtok řek a zhoršil dostupnost vody pro obyvatele. Některé obce proto zavedly přídělový režim, zatímco zemědělci se potýkají s poškozenou úrodou a ubývajícími zásobami krmiva pro dobytek.

Šest minut potlesku a slzy dojetí. Ellen Burstyn zazářila s filmem Place to Be

Nový snímek Place to Be s Ellen Burstyn a Taikou Waititim zaujal publikum na filmovém festivalu v Benátkách. Třiadevadesátiletá herečka během dlouhého potlesku neskrývala emoce a objímala své herecké kolegy. Road movie režiséra Kornéla Mundruczóa vypráví o nečekaném přátelství, které vznikne díky zatoulanému poštovnímu holubovi.

USA nevyhrávají válku s Íránem ani přes drtivý ekonomický tlak na Teherán

Spojeným státům se podařilo získat iniciativu v Hormuzském průlivu a prakticky zastavit íránský vývoz ropy. Přesto válka s Íránem neskončila a americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi se nedaří zvrátit situaci ve prospěch USA. Ceny ropy dál kolísají. Po dosavadním růstu sice klesají, stále se však drží u hranice 100 dolarů za barel.

Francouzské domácnosti čeká další zdražování a pokles kupní síly

Francouzské hospodářství letos podle nové prognózy poroste jen o 0,4 procenta. Slabé investice a opatrné utrácení domácností doprovází rostoucí nezaměstnanost i zdražování. Francie tak zaostává za velkými evropskými ekonomikami a její obyvatelé mají další rok pocítit pokles kupní síly.

Anthropic zmařil možný pokus o využití umělé inteligence k výrobě biologických zbraní

Společnost Anthropic odhalila několik případů, kdy se uživatelé snažili využít její modely Claude k činnostem spojeným s kyberútoky, propagandou, sledováním lidí a nebezpečným biologickým výzkumem. Firma tvrdí, že pokusy zastavila a zpřísnila ochranná opatření. Zároveň varuje, že s rostoucími schopnostmi AI porostou i možnosti jejího zneužití.

Nasdaq chce investovat 100 milionů dolarů do mateřské firmy Krakenu

Nasdaq se dohodl na investici 100 milionů dolarů do společnosti Payward, která stojí za kryptoměnovou burzou Kraken. Firmy chtějí rozšířit spolupráci na tokenizovaných akciích a infrastruktuře pro obchodování mimo běžné burzovní hodiny. Projekt Nasdaq Equity Tokens má podle současného plánu odstartovat ve druhém čtvrtletí roku 2027.

Američané pomáhají Saúdům v boji proti Hútíům. Ve hře je klíčový průliv

Saúdské Arábii pomáhá s vojenskou kampaní proti jemenským povstalcům Hútíům více než sto amerických poradců. Tato pomoc přišla v době, kdy se rozhořely boje mezi rebely a provládními jednotkami podporovanými Saúdskou Arábií, které mohou vést k otevřené válce.

Ve švýcarských Alpách havaroval autobus s turisty. Několik lidí zemřelo

Při nehodě turistického autobusu na východě Švýcarska ve čtvrtek 10. září zemřelo několik lidí a další utrpěli zranění. Vozidlo havarovalo mezi obcemi Susch a Zernez v kantonu Graubünden. Podle nizozemské asociace cestovních kanceláří vezlo 48 cestujících a řidiče. Přesný počet obětí ani příčina nehody nebyly v pátek ráno zveřejněny.

Při požáru školy ve městě Bukavu v Kongu zahynulo nejméně 17 lidí

Při požáru školy ve městě Bukavu v Kongu zahynulo nejméně 17 lidí, včetně dětí. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na svědka neštěstí a místní zdroje. Počty obětí se však podle různých zdrojů liší. Bukavu je pod kontrolou povstalců z aliance AFC/M23, kde AFC představuje politické a M23 ozbrojené křídlo. Příčina požáru není známa.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama