ZprávyUSA instalovaly molo u Gazy, první pomoc přes něj má jít během...

USA instalovaly molo u Gazy, první pomoc přes něj má jít během několika dnů

Americká armáda dnes ráno dokončila instalaci provizorního mola u pobřeží Pásma Gazy, díky němuž se má do této oblasti sužované už sedm měsíců válkou dostat další humanitární pomoc. Oznámilo to na sociální síti X regionální velitelství americké armády. Podle něj by se dodávky pomoci do Gazy měly dostat touto cestou „v příštích dnech“. Humanitární pomoc do Gazy se téměř zastavila od minulého týdne, kdy izraelská armáda obsadila přechod Rafáh na hranici s Egyptem, jímž se na toto palestinské území dostával největší objem pomoci, ač dodávky byly stále nedostatečné.

Americká vláda oznámila záměr postavit provizorní molo u pobřeží Gazy už v březnu, protože toto palestinské území nemá přístav, kde by mohly zakotvit větší lodě. Původně se hovořilo o tom, že by mělo být hotové do konce dubna. To se nestalo, navíc jeho instalaci v posledních dnech bránilo špatné počasí.

Pomoc přes americké molo se má vyložit do blízkého skladu, odkud ji pak mají distribuovat humanitární organizace. CENTCOM dnes uvedl, že pomoc předá organizacím OSN. Podle serveru Times of Israel (ToI) ale není jasné kterým. Dosud byl největší humanitární organizací v Pásmu Gazy úřad OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA, který ale Izrael z území vystrnadil a žádá i jeho rozpuštění, protože ho dlouhodobě viní ze spolupráce s palestinským hnutím Hamás. UNRWA obvinění odmítá.

CENTCOM dnes také zdůraznil, že američtí vojáci nebudou vstupovat na území Pásma Gazy. Na bezpečnost provizorního přístavu budou dohlížet izraelské jednotky a z moře také dvě americké válečné lodě, které operují ve východním Středomoří. Pentagon podle agentury AP uvedl, že bude bezpečnostní situaci monitorovat a v případě ohrožení námořní koridor dočasně uzavře. Už při stavbě mola bylo toto místo podle AP ostřelováno a Hamás také pohrozil střelbou jakékoli zahraniční mocnosti, která by chtěla Gazu „okupovat“.

Humanitární námořní koridor do Gazy se otevřel v polovině března z Kypru, kde plavidla kontrolovala izraelská armáda, která je pak měla doprovázet i u pobřeží Gazy. Distribuci palestinským civilistům měla zajišťovat humanitární organizace World Central Kitchen (WCK), která ale operace v Gaze pozastavila začátkem dubna poté, co tam izraelská armáda 1. dubna zabila sedm jejích pracovníků. Koridorem z Kypru tak připlula dosud jen jedna loď. WCK operace v Gaze obnovila na konci dubna.

Minulý týden vyplula z Kypru americká nákladní loď Sagamore s humanitární pomocí a tento týden ve středu pak britská loď s téměř 100 tunami pomoci. Podle kyperského tisku by americké molo mělo být schopno přeložit denně zpočátku asi 90 nákladních aut pomoci a posléze by to mohlo být až 150 kamionů.

Před válkou, která začala loni 7. října teroristickým útokem Hamásu na Izrael, vozilo pomoc na toto palestinské území asi 500 kamionů denně. Během války to bylo kolem 150 kamionů denně. Loni koncem listopadu během dosud jediného příměří v této válce se do Gazy dostalo až 300 nákladních aut s pomocí a kolem 200 kamionů denně to bylo v dubnu.

Nejlepší způsob dodávek pomoci do Pásma Gazy je ale po zemi, přes hraniční přechody, které od minulého týdne všechny kontroluje Izrael. Přechod Rafáh na jihu, kde přežívá v nuzných podmínkách většina z asi 2,3 milionu obyvatel Pásma Gazy, je stále uzavřen a nedaleký přechod Kerem Šalom je sice otevřený, ale kvůli nyní intenzivním bojům v oblasti se tam nedostanou humanitární pracovníci, aby mohli pomoc odvézt civilistům.

Pomoc do Gazy shazují už několik měsíců některé země také z letadel, což je ale nebezpečné. Zemřelo při tom už několik desítek Palestinců, někteří se utopili, když pro balíky pomoci plavali do moře, nebo je zabily bedny, jimž se neotevřel padák.

Doporučujeme

Snyder představil film, který připravoval téměř dvacet let

Zack Snyder představil první krátkou ukázku ze svého nového filmu The Last Photograph. Temný thriller bude výrazně komornější než jeho předchozí velkofilmy. V hlavních rolích se objeví Stuart Martin a Fra Fee.

Ukrajinec podezřelý z účasti na výbuchu ropovodu Nord Stream byl zadržen v Chorvatsku

Chorvatské úřady zadržely ukrajinského občana podezřelého z účasti na sabotáži plynovodů Nord Stream v Baltském moři. Němečtí vyšetřovatelé ho podezírají, že patřil k potápěčům, kteří v září 2022 umístili na potrubí výbušniny. Německo nyní usiluje o jeho vydání.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 103 válečných zajatcích

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 103 válečných zajatcích na každé straně, oznámilo dnes ministerstvo obrany v Moskvě. Navrácení ruští vojáci se podle něj nacházejí v Bělorusku, odkud zamíří do Ruska. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později výměnu potvrdil, když informoval o návratu 103 ukrajinských vojáků.

Ukrajinec dostal v Německu trest za špionáž pro Rusko

Německý soud uložil ukrajinskému občanovi rok a tři měsíce vězení za špionáž. Muž pomáhal odeslat zásilky s GPS vysílači, které mohly sloužit ke zmapování přepravních tras před plánovanými sabotážemi. Dva další obžalované soud osvobodil.

Zelenskyj po protikorupčním zátahu odvolal náměstkyni šéfa své kanceláře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes odvolal náměstkyni šéfa své kanceláře Irynu Mudrou. Učinil tak po zprávách o tom, že je předmětem vyšetřování protikorupčních úřadů.

USA zpřesňují pravidla pro stablecoiny. Bez licence bude jejich vydávání omezené

Spojené státy připravují další krok k zavedení regulace stablecoinů. Nový návrh má určit, kdy budou jejich emitenti potřebovat licenci a za jakých podmínek se budou moci zahraniční digitální měny nabízet americkým zákazníkům.

Ukrajinský parlament schválil Chmaru a Sybihu do čela resortu obrany a zahraničí

Ukrajinský parlament dnes schválil návrh prezidenta Volodymyra Zelenského na jmenování Jevhenije Chmary ministrem obrany a také opětovné jmenování Andrije Sybihy ministrem zahraničí. Informoval o tom server RBK-Ukrajina, podle něhož pro Sybihu hlasovalo 266 poslanců a pro Chmaru 312.

Britská inflace zrychlila na 2,9 procenta

Meziroční inflace ve Velké Británii v červenci vzrostla na 2,9 procenta. Ještě v červnu dosahovala 2,6 procenta. Hlavní příčinou byly vyšší účty domácností za energie, zejména prudké zdražení plynu.

Čína rozšiřuje využití bytového fondu. Chce podpořit realitní trh

Čína se snaží rozhýbat slábnoucí ekonomiku a sahá přitom do obřího fondu, který dosud sloužil hlavně k financování bydlení. Peking uvolní pravidla pro využívání prostředků v hodnotě 10,9 bilionu jüanů. Lidé budou moci své úspory použít například na rekonstrukce nebo snáze platit nájem.

Ukrajinské protikorupční úřady vyšetřují poslance a členy prezidentské kanceláře

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuratura (SAP) oznámily vyšetřování skupiny, která zahrnuje bývalého a současného poslance a také vysoce postavené osoby z prezidentské kanceláře. Podle vládních agentur jsou podezřelí z vyprání 150 milionů hřiven (70 milionů korun) použitých jako kauce pro obviněné v korupčním případu v energetice. Informovala o tom agentura Reuters.

Asijské duby čelí rostoucímu riziku vyhynutí

Asie má více ohrožených druhů dubů než kterýkoli jiný region na světě. V jihovýchodní a východní Asii přitom rostoucí lidský tlak ohrožuje více než polovinu jejich přirozeného areálu a řada vzácných druhů nemá žádnou záložní populaci v botanických zahradách.

Ve Francii začíná platit zákon o asistované sebevraždě a eutanazii

Ve Francii začíná tento týden platit zákon o asistované sebevraždě a eutanazii. Ve francouzské sbírce zákonů bylo dnes vydáno znění zákona, který schválil francouzský parlament v polovině července. Zákon umožňuje využít asistované sebevraždy pacientům, kteří mají vážnou a neléčitelnou nemoc, jež jim způsobuje nesnesitelnou bolest.

KOMENTÁŘ: Další čínská exploze na burze. Výrobce humanoidních robotů vyskočil o 460 procent

Asijské technologické debuty na burze začínají být podobně sledované jako ty ve Spojených státech. Potvrdil to i snový start společnosti Unitree, která se zabývá výrobou humanoidních robotů. Konkurenci na Západě hledá jen těžko.

Írán zvažuje i útoky na vojenské základny USA v Evropě, řekly FT íránské zdroje

Írán zvažoval a zvažuje i útoky na americké vojenské základny v Evropě, pokud budou Spojené státy eskalovat válku s Teheránem, napsal dnes deník Financial Times (FT) s odvoláním na dva nejmenované íránské režimní zdroje. Íránský režim už od března v odvetě za americké útoky na svou zemi útočí na státy Perského zálivu, kde mají USA základny, a v květnu pohrozil rozšířením války za hranice Blízkého východu.

Ruská obrana v noci zničila 453 ukrajinských dronů, oznámilo ministerstvo obrany

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 453 ukrajinských dronů nad dvěma desítkami ruských regionů, nad anektovaným poloostrovem Krym a nad Černým mořem, oznámilo ministerstvo obrany v Moskvě. O škodách se nezmiňuje. Podle médií a některých regionálních činitelů ukrajinské drony útočily například na průmyslové objekty v Ufě v Baškortostánu a zřejmě také na závod vyrábějící výbušniny v Dzeržinsku v Nižegorodské oblasti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama