ZprávyUSA instalovaly molo u Gazy, první pomoc přes něj má jít během...

USA instalovaly molo u Gazy, první pomoc přes něj má jít během několika dnů

Americká armáda dnes ráno dokončila instalaci provizorního mola u pobřeží Pásma Gazy, díky němuž se má do této oblasti sužované už sedm měsíců válkou dostat další humanitární pomoc. Oznámilo to na sociální síti X regionální velitelství americké armády. Podle něj by se dodávky pomoci do Gazy měly dostat touto cestou „v příštích dnech“. Humanitární pomoc do Gazy se téměř zastavila od minulého týdne, kdy izraelská armáda obsadila přechod Rafáh na hranici s Egyptem, jímž se na toto palestinské území dostával největší objem pomoci, ač dodávky byly stále nedostatečné.

Americká vláda oznámila záměr postavit provizorní molo u pobřeží Gazy už v březnu, protože toto palestinské území nemá přístav, kde by mohly zakotvit větší lodě. Původně se hovořilo o tom, že by mělo být hotové do konce dubna. To se nestalo, navíc jeho instalaci v posledních dnech bránilo špatné počasí.

Pomoc přes americké molo se má vyložit do blízkého skladu, odkud ji pak mají distribuovat humanitární organizace. CENTCOM dnes uvedl, že pomoc předá organizacím OSN. Podle serveru Times of Israel (ToI) ale není jasné kterým. Dosud byl největší humanitární organizací v Pásmu Gazy úřad OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA, který ale Izrael z území vystrnadil a žádá i jeho rozpuštění, protože ho dlouhodobě viní ze spolupráce s palestinským hnutím Hamás. UNRWA obvinění odmítá.

CENTCOM dnes také zdůraznil, že američtí vojáci nebudou vstupovat na území Pásma Gazy. Na bezpečnost provizorního přístavu budou dohlížet izraelské jednotky a z moře také dvě americké válečné lodě, které operují ve východním Středomoří. Pentagon podle agentury AP uvedl, že bude bezpečnostní situaci monitorovat a v případě ohrožení námořní koridor dočasně uzavře. Už při stavbě mola bylo toto místo podle AP ostřelováno a Hamás také pohrozil střelbou jakékoli zahraniční mocnosti, která by chtěla Gazu „okupovat“.

Humanitární námořní koridor do Gazy se otevřel v polovině března z Kypru, kde plavidla kontrolovala izraelská armáda, která je pak měla doprovázet i u pobřeží Gazy. Distribuci palestinským civilistům měla zajišťovat humanitární organizace World Central Kitchen (WCK), která ale operace v Gaze pozastavila začátkem dubna poté, co tam izraelská armáda 1. dubna zabila sedm jejích pracovníků. Koridorem z Kypru tak připlula dosud jen jedna loď. WCK operace v Gaze obnovila na konci dubna.

Minulý týden vyplula z Kypru americká nákladní loď Sagamore s humanitární pomocí a tento týden ve středu pak britská loď s téměř 100 tunami pomoci. Podle kyperského tisku by americké molo mělo být schopno přeložit denně zpočátku asi 90 nákladních aut pomoci a posléze by to mohlo být až 150 kamionů.

Před válkou, která začala loni 7. října teroristickým útokem Hamásu na Izrael, vozilo pomoc na toto palestinské území asi 500 kamionů denně. Během války to bylo kolem 150 kamionů denně. Loni koncem listopadu během dosud jediného příměří v této válce se do Gazy dostalo až 300 nákladních aut s pomocí a kolem 200 kamionů denně to bylo v dubnu.

Nejlepší způsob dodávek pomoci do Pásma Gazy je ale po zemi, přes hraniční přechody, které od minulého týdne všechny kontroluje Izrael. Přechod Rafáh na jihu, kde přežívá v nuzných podmínkách většina z asi 2,3 milionu obyvatel Pásma Gazy, je stále uzavřen a nedaleký přechod Kerem Šalom je sice otevřený, ale kvůli nyní intenzivním bojům v oblasti se tam nedostanou humanitární pracovníci, aby mohli pomoc odvézt civilistům.

Pomoc do Gazy shazují už několik měsíců některé země také z letadel, což je ale nebezpečné. Zemřelo při tom už několik desítek Palestinců, někteří se utopili, když pro balíky pomoci plavali do moře, nebo je zabily bedny, jimž se neotevřel padák.

Doporučujeme

Válka s Íránem už USA stála 37,5 miliardy dolarů. Hegseth požádal Kongres o další finance

Válka s Íránem už USA vyšla přibližně na 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun), odhadl v úterý na dotaz zákonodárců americký ministr obrany Pete Hegseth. Ve skutečnosti však mohou být výdaje ještě vyšší, odhad totiž nezahrnuje náklady na opravu poškozených vojenských základen na Blízkém východě. Hegseth navíc vyvolal pobouření, když Kongres požádal o dalších 87 miliard dolarů (asi 1,84 bilionu korun).

Ministři zahraničí USA a Ruska jednali o konfliktu na Ukrajině i vztazích

Americký ministr zahraničí Marco Rubio dnes ve filipínské Manile jednal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o válce na Ukrajině, ale také o normalizaci vztahů jejich zemí. Rusko je podle Lavrova připravené na urovnání konfliktu, ministr ale zároveň varoval před americkými dodávkami zbraní na Ukrajinu, napsaly dnes agentury.

Trump vzdal hold vojákům padlým na Blízkém východě. Ještě předtím pohrozil Íránu

Těla čtyř amerických vojáků zabitých na Blízkém východě se ve středu vrátila do Spojených států v rakvích pokrytých vlajkami. Takzvaného důstojného převozu se účastnil i prezident Donald Trump, který se soukromě setkal s rodinami padlých. Přiznal, že to bylo „velmi těžké“. Ještě předtím přitom hrozil Íránu eskalací, která by ohrozila další tisíce amerických vojáků na Blízkém východě. Šéf Bílého domu trval na tom, že Američaům válka nevadí. Průzkumy však ukazují něco jiného.

USA provedly další vlnu útoků na Írán, podle Teheránu zahynuli dva lidé

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Útok začal ve středu v 17:30 východoamerického času (23:30 SELČ) a trval pět hodin. Výbuchy byly dosud hlášeny z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, uvedla agentura Reuters s odvoláním na íránská média. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé. S odkazem na bezpečnostní zdroj to sdělila íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím sdělil, že čelil íránskému dronovému útoku.

Hútíové udeřili na saúdské tankery, v Hormuzu explodovala loď

Jemenští povstalci Hútíové v Rudém moři zaútočili na dva saúdské ropné tankery, které podle nich narušily jejich blokádu. Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud rebelové zablokují Rudé moře, tak se „o ně postará“. Jeden ze tří tankerů, který se snažil proplout Hormuzským průlivem, explodoval. USA mezitím zahájily další vlnu úderů na Írán, na což ropa reagovala růstem.

Michelinský restauratér v Koreji sypal do jídla mravence, hrozí mu rok vězení

Jihokorejská prokuratura navrhla roční trest vězení pro majitele restaurace oceněné dvěma michelinskými hvězdami, který podle obžaloby několik let podával hostům dezerty zdobené mravenci.

Nicolás Maduro se znovu postavil před americký soud kvůli obchodu s drogami

Sesazený venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve středu znovu objevil před federálním soudem v New Yorku. Spolu se svou manželkou Cilií Flores čelí obvinění z rozsáhlého pašování kokainu do Spojených států. Oba vinu odmítají a jejich obhajoba chce napadnout nejen samotnou obžalobu, ale také způsob Madurova zadržení.

Ukrajina během noci udeřila na cíle na Krymu, Rusko zasáhlo u Kyjeva bytový dům

Ukrajina během noci na dnešek zasáhla drony Ruskem anektovaný poloostrov Krym, odkud jsou hlášeny exploze, požáry a výpadky dodávek elektrické energie. Tvrdí to telegramové kanály včetně ukrajinského Exilenova+. Ukrajina v posledních měsících zintenzivnila údery na Krym, aby narušila jeho zásobování a odřízla ho od Ruska. Rusko při nočních úderech zasáhlo podle portálu Ukrajinska pravda bytový dům u Kyjeva, kde utrpělo pět lidí včetně tří dětí zranění. Hasiči na místě zlikvidovali požár.

KOMENTÁŘ: Svět najednou ropu nechce, i když má nedostatek paliv. Proč?

Blízký východ se utápí v další spirále nepokojů, oživení války mezi Spojenými státy a Íránem žene vzhůru ceny ropy. Trh už je narušený tak dlouho, že se začíná na bezprecedentní situaci adaptovat. O surovou ropu je tak paradoxně mimořádně malý zájem.

Modelingový agent s vazbami na Epsteina byl ve Francii nalezen mrtvý

Někdejší modelingový agent Daniel Siad, který měl vazby na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, byl nalezen mrtvý ve svém domě ve Francii. Píší o tom agentura AFP a deník Le Figaro s odvoláním na prokuraturu v Nanterre. Devětašedesátiletý Švéd alžírského původu čelil podezření, že po celém světě rekrutoval dívky pro Epsteina a že se podílel na finančníkových zločinech obchodování s lidmi a sexuálního zneužívání. Modelky podle stanice BFMTV hledal i v Česku. Bylo na něj podáno několik trestních oznámení kvůli obvinění ze znásilnění.

CSG investuje v USA do výroby motorů pro drony

Česká průmyslová skupina CSG rozšíří své působení ve Spojených státech. Ve Wisconsinu plánuje vyrábět malé proudové motory určené pro bezpilotní letouny a další obranné systémy. Počáteční investice může dosáhnout 15 milionů dolarů.

Rubio: Kontrola Hormuzského průlivu by vytvořila nebezpečný precedent

Americký ministr zahraničí Marco Rubio na setkání členů Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) v Manile varoval před íránským vybíráním mýtného v Hormuzském průlivu. Mohlo by to podle něj inspirovat k podobnému kroku jiné mocnosti. Také řekl, že Teherán nebere rozhovory o ukončení konfliktu vážně.

Počet obětí silných bouří v Chile stoupl na 13, sedm lidí se pohřešuje

Prudké přívalové deště na severu Chile z poloviny tohoto měsíce si vyžádaly nejméně 13 mrtvých a sedm pohřešovaných. Více než 60.000 lidí zůstává odříznutých od okolního světa kvůli podemletým silnicím a rozvodněným řekám. S odkazem na chilské úřady o tom dnes informovala agentura AFP.

Paradox klimatických změn: USA čelí intenzivnímu suchu, lesním požárům i záplavám současně

Zatímco americký prezident Donald Trump označuje klimatické změny za největší podvod v historii, Spojené státy zasáhlo na jedné straně sucho a lesní požáry, na druhé straně prudké záplavy. Tyto zdánlivě nesouvisející události posilují klimatické změny. Do USA se navíc dostává kouř z lesních požárů v Kanadě.

Ve světových vodách ubývá kyslík

Množství kyslíku ve světových oceánech, jezerech, řekách i pobřežních vodách postupně klesá. Tento proces ohrožuje vodní organismy, narušuje fungování ekosystémů a může oslabit přirozené mechanismy, které pomáhají regulovat klima na Zemi.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama