ZprávyUSA instalovaly molo u Gazy, první pomoc přes něj má jít během...

USA instalovaly molo u Gazy, první pomoc přes něj má jít během několika dnů

Americká armáda dnes ráno dokončila instalaci provizorního mola u pobřeží Pásma Gazy, díky němuž se má do této oblasti sužované už sedm měsíců válkou dostat další humanitární pomoc. Oznámilo to na sociální síti X regionální velitelství americké armády. Podle něj by se dodávky pomoci do Gazy měly dostat touto cestou „v příštích dnech“. Humanitární pomoc do Gazy se téměř zastavila od minulého týdne, kdy izraelská armáda obsadila přechod Rafáh na hranici s Egyptem, jímž se na toto palestinské území dostával největší objem pomoci, ač dodávky byly stále nedostatečné.

Americká vláda oznámila záměr postavit provizorní molo u pobřeží Gazy už v březnu, protože toto palestinské území nemá přístav, kde by mohly zakotvit větší lodě. Původně se hovořilo o tom, že by mělo být hotové do konce dubna. To se nestalo, navíc jeho instalaci v posledních dnech bránilo špatné počasí.

Pomoc přes americké molo se má vyložit do blízkého skladu, odkud ji pak mají distribuovat humanitární organizace. CENTCOM dnes uvedl, že pomoc předá organizacím OSN. Podle serveru Times of Israel (ToI) ale není jasné kterým. Dosud byl největší humanitární organizací v Pásmu Gazy úřad OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA, který ale Izrael z území vystrnadil a žádá i jeho rozpuštění, protože ho dlouhodobě viní ze spolupráce s palestinským hnutím Hamás. UNRWA obvinění odmítá.

CENTCOM dnes také zdůraznil, že američtí vojáci nebudou vstupovat na území Pásma Gazy. Na bezpečnost provizorního přístavu budou dohlížet izraelské jednotky a z moře také dvě americké válečné lodě, které operují ve východním Středomoří. Pentagon podle agentury AP uvedl, že bude bezpečnostní situaci monitorovat a v případě ohrožení námořní koridor dočasně uzavře. Už při stavbě mola bylo toto místo podle AP ostřelováno a Hamás také pohrozil střelbou jakékoli zahraniční mocnosti, která by chtěla Gazu „okupovat“.

Humanitární námořní koridor do Gazy se otevřel v polovině března z Kypru, kde plavidla kontrolovala izraelská armáda, která je pak měla doprovázet i u pobřeží Gazy. Distribuci palestinským civilistům měla zajišťovat humanitární organizace World Central Kitchen (WCK), která ale operace v Gaze pozastavila začátkem dubna poté, co tam izraelská armáda 1. dubna zabila sedm jejích pracovníků. Koridorem z Kypru tak připlula dosud jen jedna loď. WCK operace v Gaze obnovila na konci dubna.

Minulý týden vyplula z Kypru americká nákladní loď Sagamore s humanitární pomocí a tento týden ve středu pak britská loď s téměř 100 tunami pomoci. Podle kyperského tisku by americké molo mělo být schopno přeložit denně zpočátku asi 90 nákladních aut pomoci a posléze by to mohlo být až 150 kamionů.

Před válkou, která začala loni 7. října teroristickým útokem Hamásu na Izrael, vozilo pomoc na toto palestinské území asi 500 kamionů denně. Během války to bylo kolem 150 kamionů denně. Loni koncem listopadu během dosud jediného příměří v této válce se do Gazy dostalo až 300 nákladních aut s pomocí a kolem 200 kamionů denně to bylo v dubnu.

Nejlepší způsob dodávek pomoci do Pásma Gazy je ale po zemi, přes hraniční přechody, které od minulého týdne všechny kontroluje Izrael. Přechod Rafáh na jihu, kde přežívá v nuzných podmínkách většina z asi 2,3 milionu obyvatel Pásma Gazy, je stále uzavřen a nedaleký přechod Kerem Šalom je sice otevřený, ale kvůli nyní intenzivním bojům v oblasti se tam nedostanou humanitární pracovníci, aby mohli pomoc odvézt civilistům.

Pomoc do Gazy shazují už několik měsíců některé země také z letadel, což je ale nebezpečné. Zemřelo při tom už několik desítek Palestinců, někteří se utopili, když pro balíky pomoci plavali do moře, nebo je zabily bedny, jimž se neotevřel padák.

Doporučujeme

Trump vyhrožuje Evropě stoprocentními cly kvůli digitální dani

Americký prezident Donald Trump pohrozil evropským zemím zavedením 100% dovozních cel, pokud zavedou daň z digitálních služeb zaměřenou na velké americké technologické společnosti. Oznámil to v příspěvku na své platformě Truth Social.

Malé letadlo narazilo do nejvyššího mrakodrapu v čínském hlavním městě

Neobvyklá letecká nehoda otřásla čínskou metropolí. Malé sportovní letadlo narazilo do nejvyšší budovy v Pekingu, pilot zemřel a dalších 13 lidí utrpělo zranění. Úřady okolnosti nehody vyšetřují. Otazníky ale vyvolává nejen samotný incident, ale také to, jak se letadlo vůbec dostalo nad přísně střežené centrum města.

Situace ve Venezuele je čím dál zoufalejší, lidé hlásí nedostatek záchranářů

Situace ve Venezuele je s každou hodinou zoufalejší, lidé třetí den po dvou silných zemětřeseních prohledávají sutiny zřícených budov a bytových domů s vědomím, že čas na nalezení přeživších se krátí. Venezuelané si stěžují na nedostatečnou reakci vlády a absenci záchranářů. Po svých příbuzných často pátrají sami. Pod troskami je uvězněno nejméně 172 lidí, uvedl v pátek předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Pohřešuje se jich však více než 51.000, zatímco bilance mrtvých činí nejméně 920, uvedla agentura AP.

Ukrajina zaútočila na průmyslová zařízení ve Volgogradě, nejméně deset raněných

Ukrajina v noci na dnešek a brzy ráno zaútočila střelami na průmyslová zařízení v ruském velkoměstě Volgograd, údery si vyžádaly nejméně deset raněných. Na platformě Telegram to oznámil gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov. Úder později potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle něhož zásah způsobil požár v areálu zbrojovky Titan-Barrikady. Ukrajinská státní energetická společnost Naftogaz dnes podle agentury Reuters oznámila, že Rusko vyslalo balistické rakety a drony na její zařízení v Poltavské a Charkovské oblasti, kde způsobily škody.

Amal Clooney přiznala, že život před svatbou byl jednodušší

Amal Clooney promluvila o tom, jak jí vztah s Georgem Clooneym změnil život. Úspěšná právnička v oblasti lidských práv přiznala, že po svatbě s hollywoodskou hvězdou musela nově řešit pozornost veřejnosti, paparazzi i prolínání soukromí s prací.

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali dnes večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda vytváří rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřená příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.

Íránské revoluční gardy oznámily útok na základny USA v regionu

Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na dnešek o tom informovala agentura AFP. Americká armáda v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu.

Největší požár v USA se dál šíří, Utah vyhlásil stav nouze

Americký stát Utah vyhlásil stav nouze a před oslavami Dne nezávislosti omezil používání ohňostrojů. Na jihu státu se dál šíří požár Cottonwood Fire, který je nyní největším aktivním lesním požárem ve Spojených státech a komplikuje ho suché, větrné počasí.

Krym, jenž se potýká s nedostatkem pohonných hmot, vyhlásil nouzový stav

Moskvou dosazený šéf anektovaného Krymu Sergej Aksjonov vyhlásil na poloostrově nouzový režim, který má podle něj pomoci řešit otázky ekonomického charakteru. Konkrétní důvody nesdělil. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu připomněla, že Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajina se už pátým rokem brání ruské vojenské invazi, v poslední době zintenzivnila své vzdušné útoky na ruské cíle.

Jihokorejská bývalá první dáma Kim Kon-hi dostala sedm let za úplatkářství

Jihokorejský soud dnes uložil bývalé první dámě Kim Kon-hi sedm let vězení za přijímání drahých darů výměnou za zprostředkování pracovních míst a obchodních výhod, informovala agentura Jonhap. Podle agentury Reuters má také zaplatit pokutu 64,8 milionů wonů (přes 896.000 Kč) a přijít o všechny přijaté dary. Třiapadesátiletá Kim si už odpykává čtyřletý trest za manipulaci s akciemi a za korupci. Její manžel, exprezident Jun Sok-jol, zase dostal doživotí za předloňské vyhlášení stanného práva.

Král Karel III. nebude bydlet v Buckinghamském paláci

Král Karel III. se po dokončení rozsáhlé rekonstrukce Buckinghamského paláce nepřestěhuje do jeho obytných prostor. S královnou Camillou zůstane v nedalekém Clarence House, zatímco palác má dál sloužit hlavně jako ceremoniální a pracovní centrum monarchie a více se otevřít veřejnosti.

Počet utonulých při vlně veder ve Francii vzrostl na 55

Počet utonulých ve Francii, kteří se v současné vlně veder chtěli osvěžit koupáním, vzrostl na 55, uvedla dnes podle agentury AFP ministryně sportu Marina Ferrariová. Pařížská policie dnes vyzvala organizátory hudebního festivalu Solidays, pochodu hrdosti na podporu komunity LGBT+ a sportovních akcí, aby je kvůli panujícím vedrům zrušily. Organizátoři pochodu Paris Pride posléze oznámili, že jej odkládají.

Ceny ropy se dočasně vrátily na předválečnou úroveň. Ohrožuje je přetrvávající nejistota

Ceny ropy klesly na předálečnou úroveň, než zase mírně vzrostly. Celkově však ceny pokračují v poklesu. Hormuzským průlivem proplouvá stále více lodí. Jednání o finální mírové dohodě pokračují, ale provází je napětí a neshody. Kromě toho došlo k útoku na plavidlo nedaleko ománského pobřeží, což přimělo Mezinárodní námořní organizaci (IMO) dočasně pozastavit evakuační plán v Hormuzském průlivu.

Japonsko kvůli dvěma blížícím se tropickým bouřím zrušilo přes 200 letů

Japonsko dnes kvůli dvěma blížícím se tropickým bouřím zrušilo přes 200 letů a desítky vlakových spojení a doporučilo lidem evakuovat se z některých oblastí, kde hrozí povodně a sesuvy půdy. Nevlídné počasí zasáhlo také Tchaj-wan, kde byly evakuovány stovky lidí a nejezdí některé vlaky, napsaly agentury AFP a Reuters.

Včelí královny nevznikají jen díky mateří kašičce

Včely medonosné patří mezi nejvýznamnější opylovače na světě a jejich role je zásadní pro fungování přírodních ekosystémů i zemědělské krajiny. Nový výzkum nyní odhalil, že vznik včelí královny je mnohem složitější proces, než se dosud předpokládalo. O její budoucnosti nerozhoduje pouze potrava, ale také prostředí, které pro ni vytváří celé včelstvo.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama