ZprávyUSA instalovaly molo u Gazy, první pomoc přes něj má jít během...

USA instalovaly molo u Gazy, první pomoc přes něj má jít během několika dnů

Americká armáda dnes ráno dokončila instalaci provizorního mola u pobřeží Pásma Gazy, díky němuž se má do této oblasti sužované už sedm měsíců válkou dostat další humanitární pomoc. Oznámilo to na sociální síti X regionální velitelství americké armády. Podle něj by se dodávky pomoci do Gazy měly dostat touto cestou „v příštích dnech“. Humanitární pomoc do Gazy se téměř zastavila od minulého týdne, kdy izraelská armáda obsadila přechod Rafáh na hranici s Egyptem, jímž se na toto palestinské území dostával největší objem pomoci, ač dodávky byly stále nedostatečné.

Americká vláda oznámila záměr postavit provizorní molo u pobřeží Gazy už v březnu, protože toto palestinské území nemá přístav, kde by mohly zakotvit větší lodě. Původně se hovořilo o tom, že by mělo být hotové do konce dubna. To se nestalo, navíc jeho instalaci v posledních dnech bránilo špatné počasí.

Pomoc přes americké molo se má vyložit do blízkého skladu, odkud ji pak mají distribuovat humanitární organizace. CENTCOM dnes uvedl, že pomoc předá organizacím OSN. Podle serveru Times of Israel (ToI) ale není jasné kterým. Dosud byl největší humanitární organizací v Pásmu Gazy úřad OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA, který ale Izrael z území vystrnadil a žádá i jeho rozpuštění, protože ho dlouhodobě viní ze spolupráce s palestinským hnutím Hamás. UNRWA obvinění odmítá.

CENTCOM dnes také zdůraznil, že američtí vojáci nebudou vstupovat na území Pásma Gazy. Na bezpečnost provizorního přístavu budou dohlížet izraelské jednotky a z moře také dvě americké válečné lodě, které operují ve východním Středomoří. Pentagon podle agentury AP uvedl, že bude bezpečnostní situaci monitorovat a v případě ohrožení námořní koridor dočasně uzavře. Už při stavbě mola bylo toto místo podle AP ostřelováno a Hamás také pohrozil střelbou jakékoli zahraniční mocnosti, která by chtěla Gazu „okupovat“.

Humanitární námořní koridor do Gazy se otevřel v polovině března z Kypru, kde plavidla kontrolovala izraelská armáda, která je pak měla doprovázet i u pobřeží Gazy. Distribuci palestinským civilistům měla zajišťovat humanitární organizace World Central Kitchen (WCK), která ale operace v Gaze pozastavila začátkem dubna poté, co tam izraelská armáda 1. dubna zabila sedm jejích pracovníků. Koridorem z Kypru tak připlula dosud jen jedna loď. WCK operace v Gaze obnovila na konci dubna.

Minulý týden vyplula z Kypru americká nákladní loď Sagamore s humanitární pomocí a tento týden ve středu pak britská loď s téměř 100 tunami pomoci. Podle kyperského tisku by americké molo mělo být schopno přeložit denně zpočátku asi 90 nákladních aut pomoci a posléze by to mohlo být až 150 kamionů.

Před válkou, která začala loni 7. října teroristickým útokem Hamásu na Izrael, vozilo pomoc na toto palestinské území asi 500 kamionů denně. Během války to bylo kolem 150 kamionů denně. Loni koncem listopadu během dosud jediného příměří v této válce se do Gazy dostalo až 300 nákladních aut s pomocí a kolem 200 kamionů denně to bylo v dubnu.

Nejlepší způsob dodávek pomoci do Pásma Gazy je ale po zemi, přes hraniční přechody, které od minulého týdne všechny kontroluje Izrael. Přechod Rafáh na jihu, kde přežívá v nuzných podmínkách většina z asi 2,3 milionu obyvatel Pásma Gazy, je stále uzavřen a nedaleký přechod Kerem Šalom je sice otevřený, ale kvůli nyní intenzivním bojům v oblasti se tam nedostanou humanitární pracovníci, aby mohli pomoc odvézt civilistům.

Pomoc do Gazy shazují už několik měsíců některé země také z letadel, což je ale nebezpečné. Zemřelo při tom už několik desítek Palestinců, někteří se utopili, když pro balíky pomoci plavali do moře, nebo je zabily bedny, jimž se neotevřel padák.

Doporučujeme

Papež Lev XIV. půjde na operaci. Lékaři mu našli uzlík na plíci

Papež Lev XIV. podstoupí operaci kvůli nálezu malého uzlíku na plíci. Jednasedmdesátiletá hlava katolické církve bude v úterý 13. října přijata do římské nemocnice Gemelli. Útvar lékaři odhalili při běžném vyšetření a podle papeže byl zachycen ve velmi raném stadiu. Vatikán očekává, že po zákroku stráví v nemocnici přibližně týden.

Plán útoku na základnu využívanou USA téměř jistě řídil Írán, řekl Burnham

Plánovaný zářijový útok na britskou leteckou základnu Fairford využívanou Spojenými státy téměř určitě řídily íránské revoluční gardy, prohlásil dnes podle agentur britský premiér Andy Burnham. Britská diplomacie si dnes kvůli tomu předvolala íránského velvyslance v zemi.

AI podléhá méně bezpečnostním pravidlům než mléko, tvrdí prezident Microsoftu

Umělá inteligence podle prezidenta Microsoftu Brada Smithe podléhá slabší bezpečnostní kontrole než běžné domácí spotřebiče nebo potraviny. Vyzval proto k zavedení celosvětových pravidel, nezávislému posuzování nových systémů a vytvoření mechanismů, které umožní zastavit AI, pokud se vymkne kontrole.

Trump se obrací na ruskou naftu, experti však výrazný pokles cen neočekávají

Americký prezident Donald Trump chce před listopadovými volbami do Kongresu snížit rekordní ceny motorové nafty. Dohodl proto s Ruskem obnovení dodávek paliva na světové trhy a oznámil také energetické příměří mezi Moskvou a Kyjevem. Ekonomové však pochybují, že jeho kroky přinesou řidičům výraznou úlevu.

Tygr rozsápal muže v britském národním parku. Svědci popisují děsivé chvíle

Návštěva zoologického parku Yorkshire Wildlife Park nedaleko britského Doncasteru skončila tragédií. Muž, který se za dosud nevyjasněných okolností dostal do výběhu tygrů, byl jednou ze šelem napaden a na místě zemřel. Policie nyní vyšetřuje okolnosti neštěstí.

KOMENTÁŘ: Akciím už se daří čtyři roky v kuse. Mají se investoři bát blízkého pádu?

V pondělí 12. října 2026 uplynuly čtyři roky od začátku takzvaného býčího trhu na amerických akciích. Třebaže historické statistiky ukazují, že by se období růstu a lámání rekordů mělo chýlit ke konci, na trzích tomu nic nenasvědčuje. Jak dlouho vůbec takový tradiční býčí trh trvá?

Nobelovu cenu za ekonomii získali ekonomové Robert Hall a Michael Woodford

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali američtí vědci Robert E. Hall a Michael Woodford za výzkum mikroekonomických základů makroekonomické stabilizace. Dnes to oznámila Švédská královská akademie věd. Po týdnu tak skončilo vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.

Klimatické změny ohrožují přirozené prostředí vorvaňů

Vorvani v jihozápadní části Indického oceánu mohou do konce století přijít o značnou část svého přirozeného prostředí. Rostoucí teploty mění podmínky v oceánu a ovlivňují oblasti, kde tito mořští savci nacházejí potravu. Nový výzkum zároveň odhalil místa, která by pro ně mohla zůstat důležitá i v budoucnu.

Ovce jako nástroj zastrašování. Izraelští osadníci útočí na Palestince a vyhánějí je z domovů

Násilí izraelských osadníků na okupovaném Západním břehu Jordánu stále častěji zasahuje palestinské pastevce a zemědělce. Podle Organizace spojených národů (OSN) letos došlo k více než 1600 incidentům. Rozšiřování osadnických farem připravuje místní rodiny o pastviny, stáda i domovy.

Moskva i Kyjev hlásí desítky sestřelených dronů, kterými v noci útočil nepřítel

Ruské ministerstvo obrany dnes ráno oznámilo noční sestřelení 151 ukrajinských dronů nad deseti ruskými regiony, anektovaným poloostrovem Krym a nad Černým mořem. O škodách nebo obětech se nezmiňuje. Ukrajinské letectvo uvedlo, že Moskva v noci na dnešek na Ukrajinu vyslala 121 útočných dronů, z nichž 89 se podle předběžných údajů podařilo zneškodnit. Varovalo, že nálety pokračují.

Severní Korea opět provokuje. Odpálila několik balistických střel

Severní Korea v pondělí odpálila několik balistických raket, přičemž nejméně dvě z nich dopadly do Japonského moře mimo výlučnou ekonomickou zónu Japonska. Japonsko, USA i Jižní Korea úzce spolupracují na analýze startu a trajektorie letu. Pchjongjang totiž začátkem října uvedl, že otestoval nový typ balistické střely schopné měnit dráhu letu.

Trumpova dohoda s Ruskem o dodávkách nafty vyvolala odpor i mezi republikány

Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice kvůli dohodě s Ruskem o dodávkách nafty. Proti jeho rozhodnutí se postavili nejen demokraté, ale také někteří republikáni. Podle nich dohoda porušuje americké zákony a pomáhá financovat ruskou válku na Ukrajině. Trump naopak tvrdí, že chce především snížit ceny pohonných hmot.

Húsíové znovu zaútočili na letiště v Rijádu. Během dvou dnů zemřelo 14 lidí

Mezinárodní letiště v saúdskoarabském Rijádu se během víkendu stalo terčem dvou smrtících útoků jemenských Húsíů. Při sobotním úderu zahynulo 13 lidí a více než 300 dalších utrpělo zranění. V neděli následoval další zásah, který si vyžádal jednu oběť a 11 zraněných. Húsíové varovali, že budou v útocích pokračovat, a vyzvali letecké společnosti i cestující, aby se vyhýbali saúdskoarabským letištím.

Akcie mobilních operátorů se propadly. Za výprodejem stojí plány SpaceX

Společnost SpaceX Elona Muska oznámila další významný krok k vytvoření vlastní mobilní sítě ve Spojených státech. Od investiční firmy Grain Management kupuje licence k využívání rádiových frekvencí, které mají umožnit kombinovat satelitní a pozemní mobilní připojení. Investoři na zprávu reagovali prudkým výprodejem akcií tradičních operátorů. Verizon, AT&T a T-Mobile přišly během jediného dne dohromady o přibližně 62 miliard dolarů tržní hodnoty.

Mezi Ukrajinou a Ruskem podle Trumpa začíná platit energetické příměří

Ve válce, kterou Rusko vede proti Ukrajině, podle amerického prezidenta Donalda Trumpa s okamžitou platností začíná energetické příměří. Obě strany s ním souhlasily, tvrdí na své sociální síti Truth Social, kde také vyzývá, aby toto příměří nikdo neporušil. Trump žádné bližší podrobnosti neuvedl, a není tak zřejmé, co přesně má být součástí příměří. Brzy po jeho dnešním oznámení ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval o ruských útocích na energetická zařízení v Kyjevě a v Charkovské oblasti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama