Když Rusko před rokem vyslalo na Ukrajinu svá vojska, myslel ředitel kyjevské Národní galerie umění na jediné: bezpečnost obrazů. Za zvuku sirén si Jurij Vakulenko sbalil tašku a vydal se do galerie, kde strávil následujících 66 dní v suterénu s připravenou neprůstřelnou vestou a plynovou maskou a staral se o exponáty. O jeho příběhu napsala ve čtvrtek agentura Reuters.
Vakulenko nechtěl, aby obrazy zapadaly prachem v zahraničních skladech. Obrátil se proto na evropská muzea, zda by neměla zájem o uspořádání upravených verzí dvou výstav, které se již na Ukrajině konaly. Dvě švýcarská muzea, Muzeum umění a historie v Ženevě (Musée d’Art et d’Histoire) a Basilejské muzeum výtvarného umění (Kunstmuseum Basel), nakonec souhlasila.
„Byl to nápad, který měl umožnit, aby naše obrazy byly na bezpečném místě a zároveň aby naše galerie mohla pokračovat v boji na kulturní frontě,“ řekl Vakulenko agentuře Reuters z Kyjeva.
Ženevské muzeum, které během španělské občanské války ve 30. letech minulého století převzalo obrazy z madridského muzea Prado, poslalo balicí materiál k zajištění bezpečného transportu.
Musée Rath, kde probíhají dočasné výstavy Muzea umění a historie v Ženevě, aktuálně hostí výstavu Od soumraku do úsvitu. Ta představuje díla ukrajinských malířů z kyjevské galerie.
Přeprava děl proběhla tajně
Součástí expozice jsou i bedny, v nichž byly obrazy převezeny z Ukrajiny. K transportu uměleckých děl došlo několik týdnů poté, co okna kyjevské galerie rozbil nedaleký výbuch. Podle Vakulenka nebylo možné přepravu obrazů přes Ukrajinu pojistit. Zásilku tak na její dvoudenní cestě k polským hranicím doprovázela ochranka.
„Nejdůležitější bylo utajení pohybu nákladu na území Ukrajiny,“ prohlásil ředitel kyjevské Národní galerie umění. „Podrobnosti o jeho pohybu znal pouze velmi omezený okruh lidí, kteří byli přímo spojení s procesem přepravy a zajištěním bezpečnost,“ dodal.
„Situace v Kyjevě je přesto mnohem jednodušší ve srovnání se situací muzeí v Charkově nebo v místech, která jsou blíže frontě,“ uvedla ještě v prosinci Olga Osadtschy, asistentka kurátora Basilejského muzea výtvarného umění. „Například muzeum v Chersonu zcela ‚vyprázdnila‘ ruská armáda,“ dodala dle serveru Swissinfo.
Výstavy posouvají vnímání „ruského umění“
Výstava v Basileji představuje 49 děl z 18. až 20. století od umělců ukrajinského původu, jako jsou Ilja Repin a Volodymyr Borovykovskij. Mnozí z malířů se vzdělávali v Rusku a byli spojováni s Ruským impériem nebo Sovětským svazem. Výstavy nicméně zpochybňují představu, že tato díla zapadají do všezahrnujícího chápání ruského umění.
🗞️ «Schweiz: Gemälde aus der Ukraine» @ZDF https://t.co/Bna2cPjnAV
— Kunstmuseum Basel (@kunstmuseumbs) January 16, 2023
⏰ BORN IN UKRAINE bis 30. April
„Byl to důležitý projekt, jak pochopit příběh jejich sbírky a také nahlížet na (jejich) historii kritičtěji a uvědoměleji,“ řekla o iniciativě kyjevské galerie Osadtschy. „Všichni jsme si zvykli na nálepku ‚ruské umění‘, ale pod ní se skrývá mnohem víc,“ upozornila.
