Ukrajina nevyvíjí ani nemá v úmyslu získat jaderné zbraně, uvedl na síti X mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj v reakci na článek deníku The Times. Ten napsal, že Ukrajina by v případě zastavení americké vojenské pomoci mohla být v řádu měsíců schopna vyrobit jednoduchou jadernou bombu podobnou té, kterou na sklonku druhé světové války svrhly Spojené státy na japonské Nagasaki. Odkazoval se přitom na dokument s armádou spojovaného think-tanku.
„Ukrajina se zavázala k NPT (Smlouvě o nešíření jaderných zbraní); nevlastníme, nevyvíjíme ani nemáme v úmyslu získat jaderné zbraně,“ zdůraznil na sociální síti Tychyj. „Ukrajina úzce spolupracuje s (Mezinárodní agenturou pro atomovou energii ) MAAE a je plně transparentní s ohledem na monitorování, které vylučuje použití jaderných materiálů pro vojenské účely,“ doplnil mluvčí ukrajinské diplomacie.
⚡️Foreign Ministry responds to rumors of Kyiv's plans to build nuclear bomb.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) November 14, 2024
"Ukraine is committed to the NPT (the Treaty on the Non-Proliferation of Nuclear Weapons); we do not possess, develop, or intend to acquire nuclear weapons."https://t.co/IkrrknFmaN
The Times v článku netvrdí, že Ukrajina vyvíjí nebo hodlá vyvinout jaderné zbraně, upozornila stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Britský deník píše, že Ukrajina, která se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské agresi a spoléhá na pomoc západních partnerů v dodávkách zbraní, by podle tvrzení dokumentu teoreticky mohla být schopna v případě přerušení americké pomoci jednoduchou atomovou bombu vyrobit v řádu měsíců.
Vzhledem k tomu, že Ukrajina nemá v době války čas na stavbu a provoz rozsáhlých zařízení pro obohacování uranu, musela by se spolehnout na plutonium získané z vyhořelých palivových tyčí z ukrajinských jaderných reaktorů, uvádí materiál, jenž byl podle The Times adresován ukrajinskému ministerstvu obrany. Reaktorů má nyní v provozu devět a země disponuje rovněž značnými zkušenostmi s technologiemi v oblastech jaderné energetiky.
Vznik dokumentu vypracovaného vlivným ukrajinským armádním think-tankem Centrum studií armády, konverze a odzbrojení (CDAKR) vláda v Kyjevě nepodpořila, jeho představení se však podle The Times měli zúčastnit představitelé ministerstva obrany a strategického průmyslu. Podle deníku by později mohl posloužit jako základ k tomu, aby Ukrajina odstoupila od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. „Porušení (Budapešťského) memoranda ze strany Ruské federace, která disponuje jadernými zbraněmi, je formálním důvodem pro odstoupení od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a morálním důvodem pro přehodnocení rozhodnutí nevlastnit jaderné zbraně učiněné počátkem roku 1994,“ stojí v dokumentu.
Ukrajina se po rozpadu Sovětského svazu zřekla jaderných zbraní rozmístěných na jejím území výměnou za přísliby bezpečnosti a respektování územní celistvosti obsažené v takzvaném budapešťském memorandu, jehož signatářem bylo kromě Ukrajiny, USA a Británie také Rusko. To ale pod vedením prezidenta Vladimira Putina závazky nedodrželo, když na jaře 2014 anektovalo ukrajinský Krym a podpořilo povstání separatistů v ukrajinském Donbasu v reakci na svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče v Kyjevě.
Současný ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v říjnu uvedl, že tehdejšímu republikánskému prezidentskému kandidátovi Donaldu Trumpovi při osobním setkání řekl, že Ukrajina, pokud nebude mít na svou ochranu jaderné zbraně, se musí stát členem NATO. Později svá slova vysvětlil tím, že Ukrajina o jaderné zbraně neusiluje – chtěl prý říci, že memorandum z Budapešti Ukrajině potřebnou ochranu nezajistilo.
Západní experti se domnívají, že vývoj jaderné zbraně a vhodného nosiče by Ukrajině zabral nejméně pět let. Ředitel institutu CDAKR Valentyn Badrak tvrdí, že Ukrajina je méně než rok od výroby vlastních balistických raket.
