Ukrajina by nebyla proti, kdyby Katar či jiná země vyjednala dohodu o energetické bezpečnosti, a to za pomoci rozhovorů vedených zvlášť s Ruskem a zvlášť s Ukrajinou. Žádná taková dohoda teď není, uvedl podle agentury Reuters šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak.
Reuters předtím napsal, že Ukrajina se chystá na nejtěžší zimu za současné války, protože ruské útoky podle úřadů zničily asi polovinu ukrajinských kapacit k výrobě elektřiny. Ukrajincům hrozí, že se každý den budou muset 20 hodin obejít bez elektřiny, pokud zima bude chladná a Rusové zaútočí na jaderné elektrárny, píše s odvoláním na experty server Politico.
⚠ UKRAINE SAID IT WOULD NOT BE AGAINST IF QATAR OR ANY OTHER COUNTRY WERE TO NEGOTIATE AGREEMENT ON ENERGY SECURITY VIA TWO SEPARATE TALKS TREKS WITH KYIV AND MOSCOW – TOP PRESIDENTIAL OFFICIAL
— PiQ (@PiQSuite) November 4, 2024
**THERE IS NO SUCH AGREEMENT AS OF TODAY – TOP PRESIDENTIAL OFFICIAL
Britský list Financial Times (FT) v říjnu s odvoláním na nejmenované zdroje napsal, že Ukrajina a Rusko vedou předběžné rozhovory o zastavení vzájemných úderů na energetickou infrastrukturu. Potenciální dohoda by podle listu znamenala nejvýznamnější snížení napětí od začátku války v únoru 2022, kdy ruský prezident Vladimir Putin nařídil rozsáhlou invazi do sousední země. Kreml ale informace FT popřel.
Kyjev se snaží obnovit jednání zprostředkovaná Katarem, která se v srpnu přiblížila dohodě, než je zmařila ukrajinská invaze do Kurské oblasti, píše britský deník s odvoláním na zdroje i z řad vysoce postavených ukrajinských představitelů. Jeden z nich uvedl, že obě země v posledních týdnech snížily četnost vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu v rámci neformální dohody, ke které dospěly jejich zpravodajské služby.
Podle bývalého vysoce postaveného činitele v Kremlu, který je o jednáních informován, je však nepravděpodobné, že by prezident Putin přistoupil na dohodu, dokud ruská armáda nevytlačí ukrajinské jednotky z Kurské oblasti. Ukrajinci tam stále mají pod kontrolou asi 600 kilometrů čtverečních ruského území, napsal deník.
Kyjev zároveň hodlá nadále útočit na ruské ropné rafinerie a další podobná zařízení, aby tak dál tlačil na Moskvu ve snaze přimět ji k rozhovorům, uvedl ukrajinský činitel. Ukrajina podle něj nemá mnoho jiných možností, jak Rusko přimět k vyjednávání.
V minulosti přitom ztroskotaly i jiné pokusy o zprostředkování dohody, napsal britský list a dodal, že podle čtyř ukrajinských představitelů Kyjev a Moskva loni na podzim dospěly k „tiché dohodě“ o neútočení na svá energetická zařízení. Rusko v tehdejší zimě upustilo od rozsáhlých útoků, jaké podnikalo proti ukrajinské energetické infrastruktuře v zimě na přelomu let 2022 a 2023, uvedli dva ukrajinští představitelé a zdroj z Washingtonu.
To mělo podle zmíněných zdrojů připravit půdu pro formální dohodu. Ukrajina však letos v únoru a březnu obnovila útoky svými drony na ruská ropná zařízení ve snaze zvýšit tlak na Moskvu po své nevydařené protiofenzivě z roku 2023, upozorňuje deník FT. Rusko pak situaci podle něj eskalovalo a začalo opět rozsáhle útočit na ukrajinské elektrárny.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov následně informace Financial Times popřel. Prohlásil, že existuje mnoho zpráv, které podle něj „nemají nic společného s realitou.“
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, že Rusko neupustí od úderů na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, protože je to klíčový prostředek jeho „psychoemocionálního“ tlaku na Ukrajinu. „Proč by Rusko mělo opustit tento typ války, kterou vede, když neumí bojovat jinak?“ řekl Podoljak.
