Bývalý americký ministr obrany James Mattis v pondělí na konferenci pro energetický průmysl CERAWeek v Houstonu v Texasu zkritizoval administrativu prezidenta Donalda Trumpa za válku s Íránem. Domnívá se, že selhala ve strategickém myšlení, upozornil server Axios. Na Blízký východ míří tisíce amerických mariňáků, spekuluje se ale o mírových rozhovorech v Pákistánu, informuje stanice CNN a server The Jerusalem Post.
„Jsme v těžké situaci, dámy a pánové, a nedokážu identifikovat mnoho dobrých možností,“ prohlásil Mattis, který sloužil v Trumpově prvním funkčním období do roku 2019. Rezignoval poté, co vrchní velitel odmítl jeho rady týkající se Sýrie.
"We're in a tough spot": Mattis delivers harsh Iran assessment https://t.co/4alAH4mMhO
— Axios (@axios) March 24, 2026
Pokud Trump podlehne tlaku a prohlásí USA za vítěze, načež stáhne námořnictvo a ukončí údery, Írán prohlásí, že kontroluje Hormuzský průliv, obává se Mattis. Podle něj není žádná jistota, že tuto klíčovou vodní trasu pro export ropy a dalších komodit zpřístupní všem zemím.
Kromě toho dle jeho slov existuje riziko, že bude vybírat za proplutí poplatky. „Myslím, že by mohl uvalit daň na jakoukoli loď, která tudy propluje. To je na mezinárodním trhu naprosto neudržitelné,“ řekl Mattis.
Celkové cíle USA v Íránu zůstávají nejasné, zhodnotil situaci Mattis s tím, že letecké údery nemohou kompenzovat nepromyšlenou strategii.
Ke svržení íránského režimu a zničení schopnosti Teheránu obohacovat uran by byly nutné pozemní operace, které by byly velmi riskantní jak pro samotné vojáky, tak pro Trumpa.
Výsadkové síly míří k Íránu
Americká armáda urychlila vyslání tisíců příslušníků námořní pěchoty a námořnictva na Blízký východ. Washington zvažuje okupaci nebo blokádu ostrova Charg, který slouží jako exportní terminál pro 90 procent íránského vývozu ropy.
Součástí tohoto nasazení je i vrtulníková výsadková loď USS Boxer vybavená raketovými systémy, kanony a těžkými kulomety. Na palubě má 20 stíhaček a 25 vrtulníků, včetně těžkých transportních vrtulníků. Plavidlo doprovázejí obojživelné transportní doky USS Portland a USS Comstock. Na palubě těchto tří plavidel, určených k výsadkům vojáků na pevninu, je zhruba 4 500 mariňáků a další personál.
Pokud by se vojáci vylodili na ostrově Charg, mohli by se dostat pod přímou palbu. Trump by ale mohl vyvíjet na Írán tlak ohledně znovuzprovoznění Hormuzského průlivu.
Jak je to s mírovými rozhovory
Trump odložil své ultimátum ohledně zpřístupnění průlivu pod hrozbou zničení íránských elektráren s tím, že vedl s Teheránem „produktivní rozhovory“. Ten však přímá i nepřímá jednání popřel. Existují ale podle něj iniciativy ke zmírnění války, která začala 28. února.
Spekuluje se, že k mírovým rozhovorům skutečně může dojít. Podle anonymních zdrojů obeznámených se situací se jako prostředník nabídl Pákistán a rozhovorů by se mohl zúčastnit viceprezident J. D. Vance.
Trump spojence potřebuje
Mattis upozornil, že námořní ochrana plavidel v Hormuzském průlivu není efektivním a trvalým řešením. I oslabený Írán totiž bude moci provádět údery ze břehu podél rozsáhlého pobřeží v širším regionu. Stačí odpalovat protilodní střely s plochou dráhou letu z obyčejných pick-upů. Tyto rakety mají dolet zhruba 160 kilometrů.
Viceprezidentka Brookings Institution Suzanne Maloney na konferenci uvedla, že svržení íránského režimu se ukázalo jako mimořádně obtížné. Řešení současné energetické krize bude dle jejích slov vyžadovat, aby USA spolupracovaly se spojenci ve vojenské i ekonomické sféře.
