Donald Trump se obrací na Nejvyšší soud USA, aby zvrátil verdikty nižších soudů, které označily jeho cla za nelegální. Administrativa tvrdí, že bez cel by země přišla o klíčový nástroj vyjednávání a ocitla by se v ekonomickém ohrožení. Ministerstvo spravedlnosti žádá rychlé projednání případu.
Federální odvolací soud minulý týden rozhodl v poměru 7:4, že Trump překročil své pravomoci, když uvalil plošná cla na dovoz z většiny zemí. Podle soudu jde o výsostnou pravomoc Kongresu. Verdikt ale zatím nevstoupil v platnost. Účinnost je odložena do poloviny října, aby měla vláda prostor obrátit se na Nejvyšší soud.
Spěchající administrativa
Trump chce, aby soudci věc přijali už příští týden a slyšení proběhlo v listopadu. Tak rychlý postup je pro Nejvyšší soud neobvyklý. Vláda tvrdí, že odklad by poškodil americkou diplomacii i ekonomiku. „Stojíme před volbou: s cly jsme bohatý národ, bez nich chudý,“ uvádí podání administrativy.
Ministerstvo financí varovalo, že verdikt odvolacího soudu „vážně podkopává schopnost prezidenta vést skutečnou diplomacii“. Podle právníků by zdlouhavý proces znamenal, že mezitím stát vybere stovky miliard dolarů na clech, jejichž vracení by způsobilo chaos. Vláda proto žádá, aby soud rozhodl ještě před létem 2026.
Sporné pravomoci
Trump opřel cla o zákon o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA). Ten umožňuje prezidentovi jednat v případě ohrožení národní bezpečnosti. Odvolací soud ale připomněl, že zákon nikde nezmiňuje cla a neobsahuje procedury, které by limitovaly prezidentovu moc. „Zdá se nepravděpodobné, že by Kongres chtěl dát prezidentovi neomezenou pravomoc ukládat cla,“ napsal soud.
Soudci také připomněli, že cla jsou v jádru daňovou politikou, kterou má podle ústavy v rukou výhradně Kongres. Proto dospěli k závěru, že Trumpův postup nemá zákonný základ. Přesto zatím cla ponechali v platnosti a zrušili předchozí zákaz jejich vymáhání.
Trump i jeho poradci tvrdí, že cla pomáhají chránit pracovní místa a nutí partnery k novým dohodám. Poukazují na rámcové dohody s Velkou Británií, EU, Japonskem, Jižní Koreou či Vietnamem. Podle vlády by jejich zpochybnění oslabilo vyjednávací pozici USA. „IEEPA vždy poskytoval prezidentovi široké pravomoci k uvalení cel, která podporují bezpečnost a prosperitu,“ stojí v podání.
Naopak zástupci malých firem, kterých se cla týkají, jsou přesvědčeni o vítězství. „Tato nezákonná cla vážně poškozují malé podniky a ohrožují jejich přežití,“ uvedl právník Jeffrey Schwab. Doufá v rychlé rozhodnutí, které firmám přinese jistotu.
Co je v sázce
Předmětem sporu jsou cla zavedená v dubnu, kdy Trump vyhlásil základní sazbu 10 procent téměř na všechny země a vyšší „reciproční“ sazby pro desítky partnerů. Další balík se týká Kanady, Mexika a Číny, u nichž Trump argumentoval neochotou zastavit pašování fentanylu do USA.
Nejvyšší soud zatím nerozhodl, zda případ přijme. Pokud ano, finální verdikt může přijít až za několik měsíců. Do té doby zůstávají cla v platnosti a americká politika obchodu stojí na rozcestí mezi pravomocemi prezidenta a ústavní rolí Kongresu.
