Donald Trump po čtyřech dnech amerických a izraelských úderů prohlásil, že íránské síly přišly o klíčové schopnosti. Zároveň odmítl, že by Izrael dotlačil USA k útoku. Jeho ministr zahraničí Marco Rubio ale veřejně nabídl odlišné vysvětlení, proč Washington do konfliktu vstoupil. Informovala o tom agentura Reuters či server Time.
Trump v úterý v Oválné pracovně po boku německého kancléře Friedricha Merze líčil stav íránské armády jako zásadně oslabený. Řekl, že Írán „nemá námořnictvo“, „nemá letectvo“ a že přišel i o „radar“. Konflikt podle něj „probíhá velmi dobře“. Naznačil také, že část íránské elity zvažuje kapitulaci a žádá imunitu.
Írán přitom nedal veřejně najevo, že by se chystal složit zbraně. Naopak pokračuje v odvetných úderech, a to i proti státům v Perském zálivu. V regionu se dál stupňuje tlak na dopravu ropy a plynu a nervozita se přelévá na evropské trhy. Merz řekl, že doufá v co nejrychlejší konec bojů, Trump ale žádný časový rámec nenaznačil.
Spor o to, kdo koho „přitlačil“
Novináři se Trumpa ptali, zda Izrael donutil USA připojit se k útokům. Prezident to odmítl a otočil logiku opačně. „Ne, já jsem možná donutil je,“ řekl. Dodal, že šlo o preventivní krok, protože měl za to, že Írán chtěl udeřit jako první. „Kdybychom to neudělali, oni by zaútočili první,“ prohlásil.
US President Trump sought to justify a broad, open-ended war on Iran. He told reporters without citing evidence, ‘if we didn't do what we're doing right now, you would have had a nuclear war, and they would have taken out many countries’ https://t.co/Q9RSVnc9oY pic.twitter.com/mVdjijln2A
— Reuters (@Reuters) March 3, 2026
Rubio ale už dřív popsal jiný motiv. Řekl, že USA věděly o plánované izraelské akci a počítaly s tím, že vyvolá útok na americké síly. „Věděli jsme, že dojde k izraelské akci, věděli jsme, že to vyvolá útok na americké síly,“ uvedl. Podle něj chtěl Washington zabránit vyšším ztrátám tím, že udeří dřív, než Írán spustí odvetu.
Bílý dům řeší nesoulad a tlak z vlastních řad
Rozdílná vysvětlení vyvolala v USA další spory o smysl a legitimitu zásahu. Bílý dům čelí kritice části konzervativních komentátorů i demokratů. Trump v úterý odpovídal na otázky ve veřejném formátu poprvé od začátku společných úderů. Zároveň nepředložil důkazy pro tvrzení, že Írán byl těsně před útokem.
Podle informací z administrativy se spor týká i průběhu jednání s Íránem v Ženevě. Američtí vyjednavači měli opakovaně tlačit na konec obohacování uranu. Írán měl naopak předložit návrh, který by obohacování umožnil, a USA to vyhodnotily jako zdržování. V této logice Trump rozhodl o útoku následující den a údery začaly v sobotu.
Válka si mezitím vybírá oběti. Podle údajů, které zazněly v Trumpově okolí, zemřelo zatím šest příslušníků americké armády a další utrpěli vážná zranění. Íránský Červený půlměsíc uvedl, že v Íránu zemřelo přes 780 lidí. Konflikt se dál rozšiřuje i přes odvetné údery na Izrael, do nichž se zapojil i Hizballáh v Libanonu, a Izrael nasadil pozemní jednotky na jihu Libanonu.
