Ceny ropy rostou po útoku Izraele a USA na Írán. Pokud Írán zablokuje Hormuzský průliv, dojde k prudkému zdražování energií a růstu inflace, varovali podle serverů Business Insider a NBC News experti. Dopravní společnosti od klíčové vodní trasy odklánějí lodě, některé hlásí útoky na svá plavidla.
Krátce po začátku obchodování v neděli večer amerického času (evropské ráno) vzrostla cena ropy Brent o 13 procent a americké lehké ropy WTI o 12 procent.
Ropa Brent se prodávala o 7,7 procenta výše (asi za 78,50 dolaru za barel) a WTI o 7,2 procenta výše (zhruba za 71,90 dolaru za barel).
Oil futures surged and stock futures fell sharply in the first trades since the US and Israeli airstrikes on Iran began. Follow live updates: https://t.co/i32i5OFxMw pic.twitter.com/Gqfz1R4ssP
— CNN International (@cnni) March 1, 2026
Růst cen po několika hodinách zpomalil, ceny se však stále pohybovaly asi o pět procent výše. Vzrostly už před víkendovou eskalací na Blízkém východě kvůli obavám z amerického úderu na Írán a ostré rétorice amerického prezidenta Donalda Trumpa, a to o 17 procent.
Když ropa zdraží o jeden dolar, benzin reaguje růstem zhruba o 2,5 centu za galon. To znamená, že spotřebitelům by mohl benzin zdražit o 10 centů (v Česku asi o 20 až 30 haléřů).
Čerpací stanice mohou začít zvyšovat ceny benzinu již v pondělí, upozornil analytik společnosti GasBuddy Patrick De Haan. „Očekávám, že do pondělního večera bude možné věrohodně prohlásit, že ceny benzinu ovlivňují ceny ropy,“ řekl De Haan. „Nebude to prudký nárůst.“
Klíčová lodní trasa v ohrožení
Írán je významným producentem ropy. Zodpovídá za necelých pět procent světové produkce. Většina íránské ropy však kvůli sankcím směřuje do Číny. Ropu tedy nezdražují přímo americké a izraelské údery na islámskou republiku. Globálním trhem s ropou otřásá situace v Hormuzském průlivu.
Uzavření nebo omezení této dopravní tepny představuje nejhorší možný scénář pro trh s ropou, upozornil analytik Andy Lipow.
„Bezprostřední cenové šoky doprovází nová vlna narušení dodavatelského řetězce. Nejde jen o to, zda je Hormuzský průliv fyzicky uzavřen. Již je zde patrné logistické tření,“ uvedl ekonom Mohamed El-Erian.
Nejméně šest předních společností v sobotu a neděli uvedlo, že odklání od Hormuzského průlivu ropné tankery. Lodě pak musejí hledat jiné, delší cesty, což zvyšuje náklady na přepravu. To se následně promítá do celkových cen ropy.
Některé společnosti hlásí útoky na svá plavidla v Hormuzském průlivu, k jeho uzavření nebo podminování však zatím nedošlo.
Problém představuje situace například pro Katar. Celkem 20 procent jeho globálního obchodu se zkapalněným zemním plynem (LNG) prochází Hormuzským průlivem. Napětí kolem této lodní trasy tak představuje hrozbu i pro ceny plynu.
Ekonomové varují, že ceny za dopravu vzrostly hned s prvními americkými a izraelskými údery na Írán.
Rozhodne délka a intenzita války
Podle analytiků mohou vyšší ceny energií podnítit růst globální inflace a světovou ekonomiku uvrhnout do recese. Pokud by se situace dlouho nelepšila, americká centrální banka (Fed) by mohla zastavit snižování úrokových sazeb.
Analytici ale nepředpokládají, že se válka potáhne dlouho, ani že se rozhoří po celém regionu. Právě trvání a rozsah konfliktu budou určovat dopad na globální ekonomiku.
