-1.1 C
Czech
Středa 14. ledna 2026
Věda a TechnikaTajné zbraně ruské armády

Tajné zbraně ruské armády

Ačkoli má Rusko latentní ekonomické problémy, věnuje se alespoň okrajově některým technologiím, díky kterým může v omezených oblastech vojenství získat konkurenční výhodu. Jde například o hypersonické zbraně, ale také elektronický boj, v němž má navrch Západ a Rusové se tak naučili jej umně potlačovat.

Elektronický boj zaujímá v operační koncepci ruské armády zvláštní místo. Jednou z obav, která se často objevuje v ruských vojenských zpravodajských výstupech, je hromadný letecký a raketový útok, což je v podstatě kombinované použití vzdušných, kosmických, pozemních a námořních prostředků k provedení leteckých a raketových úderů dlouhého dosahu proti kritickým uzlům ruských manévrových formací i kritické infrastruktuře. Proto se Rusko zabývá technologiemi pro degradaci bojových systémů protivníka do té míry, že případná technologická převaha Západu by mohla být vážně ohrožena.

Krasucha: Kladivo na AWACS

K zajištění plošné ochrany kritických uzlů například slouží systém 1RL257 Krasucha-4 a 1L260 Krasucha-2, vozidla 8×8 nesoucí prostředky k rušení letounů, jako je Northrop Grumman E-8C JSTARS nebo Boeing E-3 Sentry. Ruská tisková agentura TASS uvádí, že Krasucha-4 je speciálně určena k ochraně velitelských stanovišť, vojsk, strategických systémů PVO a průmyslových zařízení před radarovým průzkumem a přesnými zbraněmi. Využívá širokopásmové aktivní rušení.

Dalším systémem, který vzbudil značnou pozornost, je RB-341V Leer-3. Je založen na nákladním automobilu 6×6 a využívá bezpilotní letoun Orlan-10, který může prodloužit jeho dosah. Údajně má v zabudovaný simulátor mobilní buňky, který je určen k interakci se sítěmi mobilních telefonů GSM-900 a GSM-1800 a k jejich rušení. K rušení nebo potlačení GPS lze použít i jiné systémy, například Pole-21 nebo R-330H Žitěl.

Umělá inteligence jako příkaz doby

Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že Rusko ve válce proti Ukrajině nasadilo své „tajné“, ale výkonné zbraně nové generace se směrovanou energií. Jde samozřejmě hlavně o propagandu, systém, známý pod názvem Zadira, však skutečně existuje. Je založený na laseru a dokáže v tichosti spálit z oblohy cíle velikosti dronů. Moskva novou zbraň používá proti ukrajinským bezpilotním letounům Baykar Bayraktar TB2, které hlídkují ve vodách poblíž Oděsy a byly rozmístěny u Hadího ostrova, aby odradily Rusko od dominance v Černém moři. Používané jsou také systémy Pěresvet a Stupor, jeden oslepuje optiku dronů, druhý vysílá elektromagnetický impuls k vyzkratování jejich obvodů.

Průběh ozbrojeného konfliktu výrazně ovlivňuje použití nejnovějších zbraní, moderních zpravodajských systémů, systémů pro přenos dat, řízení a ničení. Všechny tyto systémy přitom alespoň částečně obsahují složku umělé inteligence (AI). Využití AI, kombinace technologií, které v sobě spojují data, algoritmy a výpočetní výkon, je jednou z nejcitlivějších otázek současného konfliktu.

Představení ruského laserového systému Pěresvet

V březnu 2022 byl prostřednictvím nešifrovaného kanálu zaznamenán rádiový přenos mezi několika ruskými jednotkami na Ukrajině. Ukazoval vojáky evakuující se ve strachu a zmatku poté, co se dostali pod dělostřeleckou palbu. Několik algoritmů umělé inteligence vytvořených americkou společností Primer, která nabízí služby umělé inteligence pro zpravodajské analytiky, odposlouchávalo konverzaci a bylo použito k automatickému záznamu, přepisu, překladu a analýze všeho, co řekli.

Využití systémů AI ke sledování ruské armády ve velkém měřítku ilustruje rostoucí význam sofistikovaných zpravodajských procesů ve válkách. Ruské přenosy, které nebyly zašifrovány, byly nahrány na internet, přeloženy a diskutovány na sociálních sítích. Podobnému zkoumání byly podrobeny i další zdroje dat, jako jsou příspěvky na sociálních sítích a videa z chytrých telefonů. Novinkou je však zejména způsob, jakým se ke zkoumání ruské vojenské komunikace využívá technologie zpracování přirozeného jazyka.

Drony

Současnost lze ve válečnictví nazvat „dobou dronů“. Všichni je chtějí a kdo je ještě nemá, ten si je urychleně pořizuje, přičemž Rusko i Ukrajina jich používají širokou škálu. Od pozorovacích letounů velikosti dopravního letadla přes kamikadze munici až po oktokoptéry shazující bomby.

A co všechno nad Ukrajinou létá? Mimo jiných například ukrajinské letouny R18 provozované dobrovolnickou vzdušnou průzkumnou skupinou či ruské robotické vrtulníky KBLA-IVT, poháněné spalovacím motorem. Čínské vrtulníky Autel Evo II používané Ukrajinou i Ruskem, jejichž maximální vzletová hmotnost činí čtyři a půl kilogramu. To z nich činí jednu z největších dostupných možností. Kvadrokoptéry DJI řady Mavic z Číny, které provozují obě strany, jsou nejpoužívanějšími drony v konfliktu. Americké drony Golden Eagle zavedené Ukrajinou. A stejně tak americké Skydio X2, jehož umělá inteligence umožňuje některé verze nechat působit zcela autonomně.

Drony RQ-4B/D provozuje NATO ke shromažďování zpravodajských informací zpoza polských hranic. Ruské bezpilotní letouny Orion nebo Inochodec pro střední výšky a dlouhou vytrvalost, používané převážně pro průzkumné a úderné mise. Turecký Bayraktar TB2, účinný bojový bezpilotní letoun, který nyní provozuje Ukrajina. Ukrajinský letoun UJ-22 Airborne vyvinutý kyjevskou společností UKRJET, který se podobá lehkému letounu typu Cessna 172 a používá se ke sběru zpravodajských informací a dělostřeleckému pozorování. Ruský Forpost, Rusy vyrobená verze izraelského bezpilotního letounu Searcher II, který vstoupil do služby v roce 2018. Ruská Zala 421-16E5 HD, dron s pevnými křídly, který je větší než spotřebitelské modely a obvykle se používá k inspekci potrubí, elektrického vedení nebo jiné průmyslové infrastruktury.

… a obrana proti dronům

Používání bezpilotních letounů je jedna věc, ale obrana proti nim je věc druhá. Rusko používá radarovou obranu proti vojenským bezpilotním letounům a elektronická zařízení proti komerčním. Stupor střílí elektromagnetické impulsy, které komerčním dronům brání v navigaci pomocí GPS. Ruské síly také používají online systémy, jako je Aeroskop, k detekci a přerušení komunikace mezi komerčními drony a jejich operátory. Tyto systémy mohou způsobit pád dronu nebo jeho návrat na základnu a mohou mu také zabránit ve zpětném odesílání informací. Použití technik a platforem narušujících bezpilotní vzdušné operace, jako je například UCAV Bayraktar TB2, bylo klíčové pro úspěšné znovudobytí Hadího ostrova Ukrajinou po ústupu Rusů v létě 2022.

Robotika

Jak známo, slovo „robot“ pochází z výrazu „robota“. Poprvé bylo použito pro pojem umělého člověka ve 20. letech 20. století spisovatelem Karlem Čapkem. Technologie ještě nedospěla do fáze, kdy by válku vedli výhradně robotičtí bojovníci. Ukrajinci ji však posunuli o malý krůček kupředu díky lokálně vyrobenému robotickému průzkumníkovi bojiště s názvem GNOM. Tento kompaktní stroj dokáže podle svého výrobce, záporožské společnosti Temerland, nenápadně prozkoumávat ruské pozice a poskytovat palebnou podporu pomocí kulometu.

Dálkově ovládaní roboti nebo pozemní vozidla bez posádky zatím v tomto konfliktu hráli jen malou roli. Podle ruských médií však například Rusko nedávno představilo robotického psa, který může nosit zbraně a střílet. Robot se poprvé objevil na veřejnosti 15. srpna 2022 během týdenního mezinárodního vojensko-technického fóra Armija. Ruská tisková agentura RIA Novosti o něm tvrdila, že se může podílet na určování cílů, hlídkování a ostraze. Druhý den se ovšem ukázalo, že jde o obyčejný komerční robot, který lze koupit online a kterému Rusové pouze na záda připevnili protitankový granátomet. Jejich snahy proniknout i do této oblasti to však neumenšuje.

V posledních několika desetiletích přinesly technologické revoluce změny v našem vnímání a používání vojenské techniky. Radikální změnu bojiště však prožíváme až nyní. Převratné technologie tu zůstanou a vyspělost a všestrannost systémů se bude časem zvyšovat.

S rostoucím rozvojem nanotechnologií nebo například 3D tisku je tak jen málo věcí, které by v budoucnu v oblasti použití vzdušných sil nebyly možné.

Reklama

Doporučujeme

Írán: USA a Izrael mohou za smrt demonstrantů, USA hledají záminku k intervenci

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael, že nesou odpovědnost za oběti protivládních protestů v Íránu. Americký prezident Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu, napsaly dnes agentury. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí. Přes 18.100 lidí úřady zadržely, některým hrozí trest smrti.

Rusko znovu útočilo na Kyjev, v Rostově jedna oběť a ranění po ukrajinském útoku

Ruské drony během noci na dnešek zaútočily na Kyjev. Starosta hlavního města Vitalij Kličko nejprve informoval, že zásah dronu způsobil požár v jednom z bytů v šestnáctipodlažní obytné budově. Šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko ale později upřesnil, že požár s náletem nesouvisí a že příčiny se zjišťují. Ruský útok na ukrajinskou metropoli pokračoval i ráno, úřady vybízejí obyvatele, aby setrvali v úkrytech. Nálet ukrajinských dronů na Rostov na jihozápadě Ruska si vyžádal jednu oběť a čtyři raněné, oznámil gubernátor regionu.

Po pádu jeřábu na vlak zemřelo na severu Thajska 28 lidí, dalších 80 je zraněno

Nejméně 25 lidí dnes zemřelo a více než 80 dalších utrpělo zranění při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na úřady, podle nichž pokračuje pátrání po dalších obětech.

EU zavádí přísnější kontrolu látek PFAS v pitné vodě

Evropská unie spouští první systematické sledování látek PFAS v pitné vodě. Tyto takzvané věčné chemikálie ohrožují zdraví lidí i přírodu, přesto se dosud běžně používaly v každodenních výrobcích. Nová pravidla mají přinést zlom.

Hrozí šok na trzích, varují odborníci. Ceny ropy rostou

Analytici a ekonomové varují před šokem na trzích z rostoucích cen ropy v důsledku geopolitického napětí. Tato komodita zaznamenala růst po americkém útoku na Venezuelu. Odborníci však mají obavy hlavně ze situace v Íránu. Pád režimu by mohl poškodit tamní produkci ropy a spustit inflační růst. Ceny ropy v posledních letech klesají kvůli nadprodukci.

Lukáš Dostál proměnil sázku z Instagramu ve splněný sen o NHL

Na začátku to vypadalo jako obyčejná internetová výzva, která má pobavit pár sledujících. Dva mladí Češi, Adam a Ondřej, si totiž vsadili na komentář od hráče NHL pod video z rozbruslení. Jenže místo rychle zapomenuté legrace z toho nakonec byla letenka, lístky na zápas a příběh, který se v hokejovém světě šíří s chutí dál.

Počet obětí protestů v Íránu roste, americký úder je na spadnutí

Masivní protesty v Íránu si vyžádaly už přes 2 500 obětí, uvedla aktivistická agentura Human Rights Activists News Agency. Hovoří se o možném pádu režimu. Americký prezident Donald Trump vyzval k pokračování protestů a prohlásil, že „pomoc už je na cestě". Teherán varoval před odvetou, Izrael je kvůli možnému americkému útoku ve stavu nejvyšší pohotovosti.

Exprezidentovi Jižní Koreje Jun Sok-jolovi hrozí trest smrti

Jihokorejští státní zástupci formálně požádali soud o uložení trestu smrti bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi. Ten stojí před soudem v Soulu a obžaloba jej viní z vedení povstání. Toho se měl dopustit, když se pokusil vyhlásit stanné právo.

Mattel představil první panenku Barbie, která přibližuje život s autismem

Do řady Fashionistas vstupuje novinka, která odráží rozmanitost dětských světů. Panenka s fidget spinnerem, sluchátky a komunikačním tabletem vznikla ve spolupráci s autistickou komunitou a má pomoci dětem připomenout, že být jiný je naprosto v pořádku.

Stovky traktorů blokovaly ulice Paříže při dalším zemědělském protestu

Okolo 350 traktorů dnes přijelo do ulic Paříže, kde francouzští zemědělci protestuj í proti dohodě Evropské unie s jihoamerickými zeměmi spolku Mercosur, která podle nich ohrozí jejich příjmy a potenciálně i dodávky potravin pro obyvatele. Farmáři v ranní špičce blokovali ulice metropole a požadovali okamžité kroky vlády ke zlepšení situace, informovala agentura AFP. Mluvčí vlády ve francouzské televizi uvedla, že kabinet brzy představí nová opatření na pomoc zemědělcům.

Americký Senát rozjíždí jednání o regulaci kryptoměn

Ve Washingtonu se znovu rozbíhá snaha nastavit jasná pravidla pro trh s kryptoměnami. Senátní bankovní výbor má v polovině ledna projednávat návrh legislativy, která má vymezit, jak se budou v USA digitální aktiva regulovat a kdo za co ponese dohled.

Ve Venezuele od čtvrtka propustili 73 politických vězňů, uvedla tamní opozice

Ve Venezuele bylo k pondělnímu večeru propuštěno 73 politických vězňů, informovala dnes tamní opozice na sociální síti X, kde zveřejnila jejich seznam. Čech Jan Darmovzal, který je ve Venezuele vězněn od předloňského září, na něm není. Aktuální informace o tomto českém občanovi ČTK zjišťuje. Venezuelská autoritářská vláda pod americkým tlakem minulý čtvrtek slíbila propustit "značný počet" politických vězňů a v pondělí uvedla, že propuštěno bylo 116 lidí vězněných za porušování ústavního pořádku; tento počet ale zatím opozice nepotvrdila.

Čtyři mrtví a šest raněných při ruském útoku na Charkov, uvedly úřady

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Ukrajina naopak zaútočila na přístavní město Taganrog u Azovského moře, tvrdí ruské úřady.

Íránci se po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím

Íránci se podle agentury AP po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím, nadále ale nefungují internet ani textové zprávy. Na pokračující výpadky internetu upozornila své občany také americká diplomacie, podle níž by, pokud to bude bezpečné, měli Američané zvážit odchod z Íránu přes pozemní hranice s Tureckem a s Arménií.

Grónsko a Dánsko slibují posílení bezpečnosti Arktidy

Severoatlantická aliance (NATO) a Grónsko chtějí posílit obranu dánského autonomního území v naději, že odradí amerického prezidenta Donalda Trumpa od pokusů o jeho převzetí. Šéf Bílého domu trvá na tom, že Grónsko musí být pod kontrolou USA, protože je klíčové pro národní bezpečnost.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama