Vojenské výdaje ve světě loni stouply po očištění o inflaci o 3,7 procenta na 2,24 bilionu dolarů (47,9 bilionu korun), rostou už osmý rok v řadě. Výdaje v Evropě zaznamenaly nejprudší meziroční nárůst za posledních nejméně 30 let, zejména kvůli válce na Ukrajině stouply loni o 13 procent. Více než polovina výdajů, 56 procent, připadá na tři země – Spojené státy, Čínu a Rusko. Ve své nejnovější zprávě o tom dnes informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
Země západní a střední Evropy loni utratily za zbrojení 345 miliard dolarů (7,4 biliony korun) a poprvé tak utratily víc než v roce 1989, kdy skončila studená válka, píše SIPRI. Ruská invaze na Ukrajinu měla přímý dopad na rozhodnutí navýšit tyto výdaje a ze stejného důvodu lze jejich růst očekávat i letos, dodal analytik švédského institutu. O více než třetinu své výdaje na zbrojení navýšilo Finsko, o zhruba desetinu také Švédsko a Polsko.
Total global #MilitarySpending increased by 3.7% in real terms in 2022, to reach a new high of $2240 billion—the highest level ever recorded in SIPRI data. New SIPRI data out now.
— SIPRI (@SIPRIorg) April 23, 2023
Press Release ➡️https://t.co/CUMd384wvl
Explore the interactive graphic ➡️https://t.co/Idxdu8MNQ1 pic.twitter.com/oRKLYe9sIT
Ukrajina loni na armádu vydala 44 miliard dolarů (942 miliard korun), více než šestinásobek výdajů z roku 2021. Vojenské výdaje loni na Ukrajině představovaly 34 procent hrubého domácího produktu.
Rusko loni na armádu a zbraně poslalo ani 86,4 miliardy dolarů (1,85 bilionu korun), což představovalo asi 4,1 procenta tamního domácího produktu. Moskva na obranu státu, která je největší položkou ruských vojenských výdajů, loni vydala o třetinu více prostředků, než zamýšlela podle původních rozpočtů, píše SIPRI s odkazem na oficiální ruské údaje.
„Rozdíl mezi rozpočtovými plány Ruska a jeho skutečnými vojenskými výdaji v roce 2022 naznačuje, že invaze na Ukrajinu stála Rusko mnohem více, než předpokládalo,“ uvedla Lucie Béraudová-Sudreauová, ředitelka programu SIPRI pro vojenské výdaje a zbrojní výrobu.
Spojené státy zůstávají navzdory vysoké inflaci zdaleka největším světovým vojenským investorem. Výdaje ve výši 877 miliard dolarů (18,8 bilionu korun) představují 39 procent veškerých světových prostředků na vojenské účely a jsou třikrát vyšší než výdaje Číny, která je na druhém místě.
„Nárůst vojenských výdajů USA v roce 2022 byl z velké části způsoben bezprecedentní výší finanční vojenské pomoci, kterou poskytly Ukrajině,“ uvedl Nan Tian, vedoucí výzkumný pracovník SIPRI. „Vzhledem k rozsahu výdajů USA má i nepatrné zvýšení v procentním vyjádření významný dopad na výši globálních vojenských výdajů,“ dodal Tian.
Spojené státy poslaly Ukrajině na obranu před ruskou agresí téměř 20 miliard dolarů (428 miliard korun), což je nejvyšší částka poskytnutá kteroukoliv zemí jedinému příjemci od konce studené války. Přesto tato suma představuje pouze 2,3 procenta loňských amerických vojenských výdajů, upozorňuje SIPRI.
Na čtvrtém místě podle výše vojenských výdajů je Indie s meziročním nárůstem o šest procent, na páté příčce je Saúdská Arábie s nárůstem o 16 procent.
Nejvyšší výdaje, 68,5 miliardy dolarů (1,46 bilionu korun), ve střední a západně Evropě měla loni Británie, přičemž více než 3,5 procenta z této částky putovalo na pomoc Ukrajině. Vojenské výdaje naopak klesaly Turecku nebo Nigérii.
