Švédská vláda v pondělí potvrdila, že hodlá požádat o členství v Severoatlantické alianci. Po Finsku se tak jedná o další zemi, která od začátku ruské invaze na Ukrajinu přehodnotila svou bezpečnostní situaci a plánuje podat žádost o vstup do NATO. Moskva severské státy varovala, že takový krok bude mít „dalekosáhlé důsledky“. Informovaly o tom list The Guardian a server Euronews.
„Opouštíme (jednu) éru, abychom vstoupili do nové,“ uvedla dle Euronews premiérka Magdalena Andersson. „Ve švédském parlamentu je velká většina pro vstup Švédska do NATO,“ prohlásila ministerská předsedkyně v pondělí. „Je to to nejlepší pro švédskou bezpečnost. Budeme informovat NATO, že se chceme stát členem aliance,“ dodala.
Andersson na tiskové konferenci prohlásila, že Švédsko bude během zpracovávání žádosti „ve zranitelné pozici“, přesto cítí podporu švédského lidu.
Finská vláda potvrdila svůj záměr připojit se k NATO v neděli. Ve Švédsku pak vládnoucí sociální demokraté souhlasili s tím, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči této myšlence, a připraví tak půdu pro podání žádosti o členství během několika dní.
Rozhodnutí obou vlád, které zůstaly od konce druhé světové války neutrální, vyvolalo první ostrou reakci Ruska, které jej označilo za vážnou chybu.
„Situace se samozřejmě radikálně mění ve světle toho, co se děje,“ řekl v pondělí náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov dle deníku The Guardian. „Skutečnost, že bezpečnost Finska a Švédska v důsledku toho nebude posílena, je z našeho hlediska velmi jasná,“ poznamenal.
Rjabkov doplnil, že dva severské národy „by si neměly dělat iluze, že se s tím prostě smíříme“. Rovněž varoval, že tento krok je „další vážnou chybou s dalekosáhlými důsledky“ a „obecná úroveň vojenského napětí se zvýší“.
Samotný vstup zemí do NATO Putin za hrozbu nepovažuje
Ruský prezident Vladimir Putin řekl, že Rusko nepovažuje členství Finska a Švédska v NATO samo o sobě za přímou hrozbu. Zároveň však varoval, že rozšíření vojenské infrastruktury na jejich územích „by jistě vyvolalo naši reakci“.
Reakce bude podle hlavy Ruské federace odpovídat tomu, „jaké hrozby pro nás vzniknou“, informovala agentura Reuters.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg konstatoval, že země budou „uvítány s otevřenou náručí“ a jejich přistoupení by mělo být rychlé, ačkoli námitky Turecka by proces mohly zdržet.
