Protext ČTKStrana PRO na půdě Parlamentu České republiky projednává další petice

Strana PRO na půdě Parlamentu České republiky projednává další petice

Praha 9. ledna 2024 (PROTEXT) – Strana PRO opět na půdě Poslanecké sněmovny, nyní projednává další dvě petice. Jelikož se podařilo sesbírat zákonem stanovený počet podpisů, bylo možné tyto petiční výzvy předat k projednání do Poslanecké sněmovny. Ta nyní prostřednictvím svého petičního výboru vyzvala petenty k okomentování jednotlivých petičních požadavků. Petici – bezpečnost uvedl zástupce petentů Miroslav Svoboda. „V tuto chvíli je důležité zklidnit vášně a zasednout k jednacím stolům, kam ostatně konflikty mezi dvěma státy patří a vší silou podpořit mírová jednání, která povedou k ukončení konfliktu na ukrajinském území a dále je nutné nezneužívat těchto konfliktů k prezentaci činnosti vlády a zastiňování vládou neřešených problémů na území České republiky. Zde by měl jít populismus stranou. Strana PRO chce budovat efektivní armádu, která bude schopna čelit výzvám 21. století v oblasti vojenství a řešení humanitárních krizí,“ sdělil odborný garant pro oblast obrany Miroslav Svoboda.

1. místopředseda strany PRO Petr Vacek se zaměřil na petici v oblasti zahraniční politiky. „Nejdůležitějším úkolem současné zahraniční politiky nejen České republiky, ale celého světa je dosáhnout zastavení krveprolévání na Ukrajině a mírového řešení tohoto konfliktu. Válka na Ukrajině zásadním způsobem ohrožuje mír, bezpečnost a prosperitu České republiky a celé Evropy. Petice proto požaduje, aby vláda ČR neprodleně zahájila kroky, které toto mírové řešení konfliktu umožní. Válečnická rétorika současné vlády a její konkrétní kroky toto dosud neumožňovaly. Apelujeme proto na vládu, prezidenta a všechny ústavní orgány, aby začali konat v zájmu České republiky, kterým je nastolení míru, bezpečnosti a stability,“ řekl Petr Vacek

Na tomto petičním výboru se tedy projednala petice občanů České republiky, kteří jsou dlouhodobě nespokojeni se současnou vládou Petra Fialy. Tato nespokojenost byla završena několika demonstracemi na Václavském náměstí spolkem “Česko proti bídě”, kterou svolal předseda strany PRO Jindřich Rajchl, a který měl v petičním výboru také své slovo. „Chtěl bych touto cestou poděkovat každému, kdo připojil pod tyto petice svůj podpis. Velmi si toho vážím. Díky vám jsme otevřeli dveře do poslanecké sněmovny! Budeme tam bojovat za vás, vaši bezpečnost, za mír a naši zem!“ uvedl předseda strany PRO Jindřich Rajchl.

Zde konkrétní podoby petic předkládaných spolkem „Česko proti bídě“ a stranou PRO:

PETICE dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním v oblasti bezpečnosti:

1. Okamžité ukončení rétoriky, v níž vláda, její ministři a další ústavní představitelé České republiky užívají manipulativní tvrzení o tom, že je Česká republika ve válce nebo ve které občany České republiky válkou straší.

2. Okamžité stažení z projednávání v Parlamentu České republiky novely čl. 43 Ústavy České republiky, spočívající v rozšíření pravomoci vlády rozhodnout o vyslání ozbrojených sil ČR nebo pobytu cizího vojska na území ČR v případech ochrany života a zdraví, ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti České republiky.

3. Stažení z projednávání v Parlamentu ČR a přepracování návrhu změn branného zákona tak, aby pro doplňování vojsk mimo válečný stav nebo stav ohrožení státu využívala armáda pouze informace o občanech, kteří se svým zapojením do potencionálního ozbrojeného konfliktu sami souhlasí, a o ostatních občanech byla oprávněna informace shromažďovat dle dosavadní právní úpravy, tedy až po vyhlášení válečného stavu nebo stavu ohrožení státu.

PETICE dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním ze dne 16. 4. 2023 v oblasti zahraniční politiky:

1. Urychlené přijetí jasné a nezpochybnitelné deklarace, že náš stát usiluje o nalezení mírového řešení válečného konfliktu na Ukrajině.

2. Zahájení konzultací se státy V 4, EU a na půdě OSN o možnostech uspořádání mírové konference za účasti zástupců Ruské federace, Ukrajiny a Spojených států amerických, kdy hostitelskou zemí by mohla být Česká republika.

3. Přijetí závazku České republiky, že nedojde k vyslání jakýkoliv vojenských či jiných jednotek ozbrojených sborů do zahraničí bez předchozího výslovného mandátu Rady bezpečnosti OSN, s výjimkou zcela krajního případu, kdy profesionální příslušníci Armády České republiky budou vysláni na území členských států NATO k plnění závazků kolektivní obrany v souladu s článkem 5 Smlouvy o NATO za předpokladu, že ke splnění tohoto závazku nebude možné použít mírnějších prostředků.

4. Revizi dosavadního přístupu materiální pomoci Ukrajině ukončením dodávek vojenského materiálu a přechod výhradně k dodávkám materiálu pro civilní sektor, přičemž při posuzování rozsahu, charakteru a doby realizace této pomoci musí být bezpodmínečně zohledněny i ekonomické možnosti a zájmy České republiky.

Kontakt:

Katty Butaki, mluvčí strany PRO

e-mail: kattybutaki@gmail.com

 

 

 

Doporučujeme

Evropští lídři řeší budoucnost Arktidy. Roste její význam i obavy z Ruska

Arktida se rychle mění z odlehlého regionu v jednu ze strategicky důležitých oblastí Evropy. Evropští lídři se proto sešli ve finském Rovaniemi, kde řeší bezpečnost severu, rostoucí význam námořních tras i přístup ke kritickým surovinám. Do debat výrazně zasahuje také Rusko a jeho vojenská aktivita.

Trump tvrdí, že Írán chce uzavřít dohodu, ale že to závisí na USA

Americký prezident Donald Trump dnes uvedl, že Írán chce uzavřít dohodu, ale že on sám rozhodne, zda se Spojené státy opět zapojí do jednání. Napsal to na své sociální síti Truth Social.

Trump uvedl, že Ukrajina a Rusko zastaví útoky na energetické cíle

Ukrajina a Rusko souhlasily s ukončením vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu, uvedl dnes americký prezident Donald Trump. Podle něj tyto útoky, nikoliv jeho válka v Íránu, vedly k nárůstu globálních cen nafty. Trump to napsal v příspěvku na své sociální síti Truth Social.

Maďarský premiér Magyar chce měnit kontroverzní zákon o ochraně dětí. Zmizí diskriminace menšin

Maďarský premiér Péter Magyar oznámil změny kontroverzního zákona o ochraně dětí, který dlouhodobě kritizuje Evropská unie i organizace na ochranu práv LGBTQ+ lidí. Novela má podle premiéra posílit ochranu nezletilých před násilným a sexuálním obsahem a zároveň odstranit diskriminační ustanovení namířená proti sexuálním menšinám.

Kanada láká světové investory. Chce rozhýbat kapitál za bilion dolarů

Kanada se snaží přilákat další zahraniční kapitál a zároveň snížit svou ekonomickou závislost na Spojených státech. Do Toronta dorazily stovky představitelů velkých investičních společností, kteří dohromady spravují aktiva za více než 120 bilionů dolarů. Vláda chce během pěti let podpořit investice za bilion kanadských dolarů.

Postup Hútíů se nedaří zastavit. Povstalci dobyli další dva ostrovy

Jemenští povstalci Hútíové nadále rychle postupují podél pobřeží Rudého moře. V pondělí dobyli další dva ostrovy. Zároveň postupují do vnitrozemí a provádějí přeshraniční útoky na Saúdskou Arábii. Tisíce Jemenců prchají ze svých domovů.

KOMENTÁŘ: Obří komplikace pro trh s ropou. Proč je v ohrožení další porce světové dodávky?

Vzkříšení války na Blízkém východě žene překotným tempem vzhůru ceny ropy. Výraznou komplikací pro obchod s komoditou se teď stal útok na saúdskoarabský ropovod East-West. Proč je to pro trh problém?

Medvědi se vracejí do severního Španělska

Populace medvědů hnědých v Kantaberském pohoří se během několika desetiletí výrazně zotavila. Zatímco na konci 80. let jich v oblasti zbývalo jen asi 60, dnes může jejich počet přesahovat 500. K návratu šelem pomohla ochrana přírody, zákaz lovu i vytváření vhodnějšího prostředí.

Trump zopakoval, že Ukrajina by neměla útočit na ruské rafinerie, Kreml to vítá

Prezident Spojených států Donald Trump v rozhovoru s novináři znovu prohlásil, že Ukrajina by neměla útočit na ruské rafinerie. Nejnovější vyjádření učinil v noci na dnešek při návratu z Irska do Spojených států, jak vyplývá ze záznamu zveřejněného Bílým domem. Kreml výzvu amerického prezidenta přivítal, informovala ruská státní agentura TASS.

Írán si předvolal rakouského diplomata kvůli zasedání MAAE bez účasti Teheránu

Írán si předvolal rakouského chargé d’affaires poté, co se jeho zástupce nemohl zúčastnit jednání Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve Vídni. Informovala o tom dnes agentura AFP. Podle íránské státní televize se šéf íránského jaderného programu Mohammad Islámí nemohl zúčastnit schůzky, na kterou byl pozván, kvůli námitkám Spojených států.

Ceny ropy letí vzhůru po útoku na saúdský ropovod. Světu hrozí výpadek až 4 procent dodávek

Ceny ropy v pondělí prudce vzrostly na nejvyšší úroveň od konce května. Trhy tak reagují na zprávy o útoku dronů na saúdský ropovod East-West, který musel být odstaven. Ropovod království umožňoval obcházet Hormuzský průliv.

Diplomacie selhává. Rozhovory o Hormuzském průlivu byly odloženy

Rozhovory mezi Íránem a zeměmi Perského zálivu o Hormuzském průlivu byly odloženy, oznámil ománský ministr zahraničí Badr Albusaidi v příspěvku zveřejněném na sociální síti X (dříve Twitter). Tato jednání zprostředkoval Omán a účastnit se jich neměly Spojené státy.

Provoz v Hormuzském průlivu klesl na čtyři lodě denně

Počet nákladních lodí, které o víkendu propluly Hormuzským průlivem, klesl na čtyři. Poslední desetidenní průměr přitom činil 14 plavidel denně, informovala dnes agentura Reuters s odkazem na údaje o pohybu lodí.

Kitagučiová překonala japonský rekord, Werrová a Paulinová zůstávají neporažené

Ultimátní atletický šampionát v Budapešti nabídl několik špičkových výkonů. Haruka Kitagučiová ovládla oštěp novým japonským rekordem, Audrey Werrová prodloužila svou vítěznou sérii na 800 metrů a Marileidy Paulinová znovu nenašla přemožitelku na čtvrtce. Rychlé časy přinesly také oba závody na 100 metrů.

Rusko a Ukrajina hlásí mrtvé a raněné po útocích, v Polsku vzlétly stíhačky

Nejméně dva mrtvé a šest raněných si vyžádal nálet ukrajinských dronů na Nižněkamsk, informoval starosta města v ruském Tatarstánu. Celkem bylo podle úřadů v regionu zraněno 12 lidí. Terčem náletu se podle serveru Ukrajinska pravda staly místní petrochemické závody. Ukrajinské drony zapálily také další rafinérii, ve Slavjansku na jihu evropského Ruska, tvrdí ukrajinská rozvědka. Mrtvé a raněné po ruských útocích hlásí rovněž ukrajinské úřady. Obě země během noci vyslaly do útoků stovky dronů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama