Protext ČTKStrana PRO na půdě Parlamentu České republiky projednává další petice

Strana PRO na půdě Parlamentu České republiky projednává další petice

Praha 9. ledna 2024 (PROTEXT) – Strana PRO opět na půdě Poslanecké sněmovny, nyní projednává další dvě petice. Jelikož se podařilo sesbírat zákonem stanovený počet podpisů, bylo možné tyto petiční výzvy předat k projednání do Poslanecké sněmovny. Ta nyní prostřednictvím svého petičního výboru vyzvala petenty k okomentování jednotlivých petičních požadavků. Petici – bezpečnost uvedl zástupce petentů Miroslav Svoboda. „V tuto chvíli je důležité zklidnit vášně a zasednout k jednacím stolům, kam ostatně konflikty mezi dvěma státy patří a vší silou podpořit mírová jednání, která povedou k ukončení konfliktu na ukrajinském území a dále je nutné nezneužívat těchto konfliktů k prezentaci činnosti vlády a zastiňování vládou neřešených problémů na území České republiky. Zde by měl jít populismus stranou. Strana PRO chce budovat efektivní armádu, která bude schopna čelit výzvám 21. století v oblasti vojenství a řešení humanitárních krizí,“ sdělil odborný garant pro oblast obrany Miroslav Svoboda.

1. místopředseda strany PRO Petr Vacek se zaměřil na petici v oblasti zahraniční politiky. „Nejdůležitějším úkolem současné zahraniční politiky nejen České republiky, ale celého světa je dosáhnout zastavení krveprolévání na Ukrajině a mírového řešení tohoto konfliktu. Válka na Ukrajině zásadním způsobem ohrožuje mír, bezpečnost a prosperitu České republiky a celé Evropy. Petice proto požaduje, aby vláda ČR neprodleně zahájila kroky, které toto mírové řešení konfliktu umožní. Válečnická rétorika současné vlády a její konkrétní kroky toto dosud neumožňovaly. Apelujeme proto na vládu, prezidenta a všechny ústavní orgány, aby začali konat v zájmu České republiky, kterým je nastolení míru, bezpečnosti a stability,“ řekl Petr Vacek

Na tomto petičním výboru se tedy projednala petice občanů České republiky, kteří jsou dlouhodobě nespokojeni se současnou vládou Petra Fialy. Tato nespokojenost byla završena několika demonstracemi na Václavském náměstí spolkem “Česko proti bídě”, kterou svolal předseda strany PRO Jindřich Rajchl, a který měl v petičním výboru také své slovo. „Chtěl bych touto cestou poděkovat každému, kdo připojil pod tyto petice svůj podpis. Velmi si toho vážím. Díky vám jsme otevřeli dveře do poslanecké sněmovny! Budeme tam bojovat za vás, vaši bezpečnost, za mír a naši zem!“ uvedl předseda strany PRO Jindřich Rajchl.

Zde konkrétní podoby petic předkládaných spolkem „Česko proti bídě“ a stranou PRO:

PETICE dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním v oblasti bezpečnosti:

1. Okamžité ukončení rétoriky, v níž vláda, její ministři a další ústavní představitelé České republiky užívají manipulativní tvrzení o tom, že je Česká republika ve válce nebo ve které občany České republiky válkou straší.

2. Okamžité stažení z projednávání v Parlamentu České republiky novely čl. 43 Ústavy České republiky, spočívající v rozšíření pravomoci vlády rozhodnout o vyslání ozbrojených sil ČR nebo pobytu cizího vojska na území ČR v případech ochrany života a zdraví, ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti České republiky.

3. Stažení z projednávání v Parlamentu ČR a přepracování návrhu změn branného zákona tak, aby pro doplňování vojsk mimo válečný stav nebo stav ohrožení státu využívala armáda pouze informace o občanech, kteří se svým zapojením do potencionálního ozbrojeného konfliktu sami souhlasí, a o ostatních občanech byla oprávněna informace shromažďovat dle dosavadní právní úpravy, tedy až po vyhlášení válečného stavu nebo stavu ohrožení státu.

PETICE dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním ze dne 16. 4. 2023 v oblasti zahraniční politiky:

1. Urychlené přijetí jasné a nezpochybnitelné deklarace, že náš stát usiluje o nalezení mírového řešení válečného konfliktu na Ukrajině.

2. Zahájení konzultací se státy V 4, EU a na půdě OSN o možnostech uspořádání mírové konference za účasti zástupců Ruské federace, Ukrajiny a Spojených států amerických, kdy hostitelskou zemí by mohla být Česká republika.

3. Přijetí závazku České republiky, že nedojde k vyslání jakýkoliv vojenských či jiných jednotek ozbrojených sborů do zahraničí bez předchozího výslovného mandátu Rady bezpečnosti OSN, s výjimkou zcela krajního případu, kdy profesionální příslušníci Armády České republiky budou vysláni na území členských států NATO k plnění závazků kolektivní obrany v souladu s článkem 5 Smlouvy o NATO za předpokladu, že ke splnění tohoto závazku nebude možné použít mírnějších prostředků.

4. Revizi dosavadního přístupu materiální pomoci Ukrajině ukončením dodávek vojenského materiálu a přechod výhradně k dodávkám materiálu pro civilní sektor, přičemž při posuzování rozsahu, charakteru a doby realizace této pomoci musí být bezpodmínečně zohledněny i ekonomické možnosti a zájmy České republiky.

Kontakt:

Katty Butaki, mluvčí strany PRO

e-mail: kattybutaki@gmail.com

 

 

 

Doporučujeme

Trump hájil kryptoměnový zákon na soukromé akci v Mar-a-Lagu

Americký prezident Donald Trump znovu podpořil kryptoměnový průmysl. Na soukromé akci ve svém floridském klubu Mar-a-Lago vystoupil před největšími držiteli memecoinu $TRUMP a varoval banky, aby neblokovaly dlouho odkládanou kryptoměnovou legislativu.

Ozbrojené skupiny podnikly koordinované útoky po celém Mali. Ministr obrany je po smrti

Koordinované útoky ozbrojených skupin otřásly Mali a zasáhly i oblasti kolem metropole Bamako. Násilí patří k největším za poslední roky a situace zůstává nepřehledná. Podle dostupných zpráv byl při jednom z útoků zabit ministr obrany Mali. Informuje o tom agentura Reuters či server BBC.

EU odkládá velký zákaz toxických chemikálií

Evropská unie chtěla spustit největší zákaz toxických chemikálií ve své historii. Plán měl z trhu postupně vytlačit celé skupiny nebezpečných látek, které se objevují v běžných výrobcích i v životním prostředí. Po čtyřech letech ale ekologické organizace upozorňují, že se velká část opatření zasekla.

Trump v březnu nakoupil dluhopisy za nejméně 51 milionů dolarů

Americký prezident Donald Trump v březnu provedl rozsáhlé nákupy dluhopisů. Podle zveřejněných majetkových přiznání investoval nejméně 51 milionů dolarů, tedy zhruba 1,2 miliardy korun. Transakce zahrnovaly komunální dluhopisy, americké státní dluhopisy i firemní emise z několika odvětví.

Abbásův Fatah se prohlásil za jasného vítěze místních voleb na Západním břehu

Palestinská nacionalistická sekulární strana Fatah, jejímž lídrem je šéf Palestinské autonomie Mahmúd Abbás, dnes oznámila jasné vítězství v sobotních místních volbách na Izraelem okupovaném Západním břehu. Informovala o tom agentura WAFA. Mnozí Palestinci jsou ale podle katarské televize Al-Džazíra k volbám skeptičtí, ve většině okrsků totiž mohli hlasovat jen o jedné společné kandidátce, uvedla katarská televize. Volební účast činila nicméně 53 procent, což je podle agentury AP na tento region účast relativně vysoká.

Střelba přerušila galavečeři novinářů ve Washingtonu. Trump musel být evakuován

Střelba během slavnostní večeře novinářů ve Washingtonu vyvolala chaos a okamžitý zásah ochranky. Prezident Donald Trump i další hosté vyvázli bez zranění, útočník skončil v rukou policie.

Maroko chce díky slunci snížit závislost na fosilních palivech

Maroko vsadilo na slunce ve velkém. Na okraji Sahary vznikl jeden z největších solárních komplexů světa. Ambice jsou obrovské, realita složitější. Země chce snížit závislost na dovozu fosilních paliv a stát se lídrem regionu.

Diamantová liga výrazně zvyšuje prémie pro atlety

Atletická Diamantová liga vstupuje do nové éry. Organizátoři oznámili výrazné navýšení finančních odměn. Od roku 2025 se mezi sportovce rozdělí celkem 9,24 milionu dolarů. Jde o nejvyšší částku od vzniku seriálu v roce 2010.

Desítky lesních požárů sužují Floridu a Georgii, tam už živel zničil 120 domů

Dva rozsáhlé lesní požáry, které zuří v americkém státě Georgia sužovaném suchem, zničily přes 120 domů a ohrožují zhruba tisícovku dalších. Mrtví ani zranění zatím hlášeni nejsou, napsala dnes agentura AP. Hasiči v Georgii ve čtvrtek zasahovali u 31 nových a poměrně malých požárů a na sousední Floridě dnes také u více než 120 lesních požárů.

Letiště v Teheránu poprvé od začátku války obnovilo mezinárodní spoje

Letiště Imáma Chomejního v Teheránu dnes ráno obnovilo provoz pro komerční mezinárodní linky, informoval server BBC. Je to poprvé od 28. února, kdy americko-izraelské útoky na Írán spustily válku v regionu. Předminulý týden v ní začalo platit příměří.

Nejméně čtyři mrtví po nočních ruských útocích na Ukrajinu, přes 30 zraněných

Ukrajina v noci čelila rozsáhlému útoku 619 ruských dronů a 47 řízených střel a raket, oznámilo ukrajinské letectvo. Z toho 580 donů a 30 střel bylo sestřeleno nebo zneškodněno. Útok zabil čtyři lidi a dalších více než 30 osob utrpělo zranění, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Nejméně 14 lidí bylo zraněno při ruském útoku na Dnipro, ranění jsou také v Charkovské, Černihivské či Oděské oblasti, dodal Zelenskyj. Kvůli ruskému útoku vyslalo Polsko preventivně do vzduchu stíhačky. Trosky dronu dopadly ve městě Galati na východě Rumunska, uvedlo rumunské ministerstvo obrany.

USA a Írán obnovují cestu k jednání

Spojené státy a Írán se znovu pokoušejí rozhýbat mírová jednání. Do Pákistánu míří zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Jared Kushner, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí už dorazil do Islámábádu. Přímé setkání s americkou stranou ale Írán veřejně odmítá.

Bořil dostal stop na sedm zápasů sezona pro něj skončila

Kapitán Slavie Jan Bořil dohrál sezonu předčasně. Disciplinární komise mu po víkendovém zápase v Hradci Králové udělila trest na sedm soutěžních utkání. Obránce tak přijde o závěr ligy i nadstavbu a zasáhne až do dalšího ročníku.

Meta propustí tisíce lidí. Zaměstnanci mluví o posedlosti AI

polečnost Meta podle stanice ABC oznámila propuštění zhruba 8 000 zaměstnanců v nadcházejícím měsíci. Jde o zhruba 10 procent pracovní síly. Tisíce pracovních míst přitom nechá neobsazených. Hlavním důvodem jsou zvýšené výdaje na umělou inteligenci, na kterou letos vynaloží 135 miliard dolarů (asi 2,8 bilionu korun).
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama