Protext ČTKStrana PRO na půdě Parlamentu České republiky projednává další petice

Strana PRO na půdě Parlamentu České republiky projednává další petice

Praha 9. ledna 2024 (PROTEXT) – Strana PRO opět na půdě Poslanecké sněmovny, nyní projednává další dvě petice. Jelikož se podařilo sesbírat zákonem stanovený počet podpisů, bylo možné tyto petiční výzvy předat k projednání do Poslanecké sněmovny. Ta nyní prostřednictvím svého petičního výboru vyzvala petenty k okomentování jednotlivých petičních požadavků. Petici – bezpečnost uvedl zástupce petentů Miroslav Svoboda. „V tuto chvíli je důležité zklidnit vášně a zasednout k jednacím stolům, kam ostatně konflikty mezi dvěma státy patří a vší silou podpořit mírová jednání, která povedou k ukončení konfliktu na ukrajinském území a dále je nutné nezneužívat těchto konfliktů k prezentaci činnosti vlády a zastiňování vládou neřešených problémů na území České republiky. Zde by měl jít populismus stranou. Strana PRO chce budovat efektivní armádu, která bude schopna čelit výzvám 21. století v oblasti vojenství a řešení humanitárních krizí,“ sdělil odborný garant pro oblast obrany Miroslav Svoboda.

1. místopředseda strany PRO Petr Vacek se zaměřil na petici v oblasti zahraniční politiky. „Nejdůležitějším úkolem současné zahraniční politiky nejen České republiky, ale celého světa je dosáhnout zastavení krveprolévání na Ukrajině a mírového řešení tohoto konfliktu. Válka na Ukrajině zásadním způsobem ohrožuje mír, bezpečnost a prosperitu České republiky a celé Evropy. Petice proto požaduje, aby vláda ČR neprodleně zahájila kroky, které toto mírové řešení konfliktu umožní. Válečnická rétorika současné vlády a její konkrétní kroky toto dosud neumožňovaly. Apelujeme proto na vládu, prezidenta a všechny ústavní orgány, aby začali konat v zájmu České republiky, kterým je nastolení míru, bezpečnosti a stability,“ řekl Petr Vacek

Na tomto petičním výboru se tedy projednala petice občanů České republiky, kteří jsou dlouhodobě nespokojeni se současnou vládou Petra Fialy. Tato nespokojenost byla završena několika demonstracemi na Václavském náměstí spolkem “Česko proti bídě”, kterou svolal předseda strany PRO Jindřich Rajchl, a který měl v petičním výboru také své slovo. „Chtěl bych touto cestou poděkovat každému, kdo připojil pod tyto petice svůj podpis. Velmi si toho vážím. Díky vám jsme otevřeli dveře do poslanecké sněmovny! Budeme tam bojovat za vás, vaši bezpečnost, za mír a naši zem!“ uvedl předseda strany PRO Jindřich Rajchl.

Zde konkrétní podoby petic předkládaných spolkem „Česko proti bídě“ a stranou PRO:

PETICE dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním v oblasti bezpečnosti:

1. Okamžité ukončení rétoriky, v níž vláda, její ministři a další ústavní představitelé České republiky užívají manipulativní tvrzení o tom, že je Česká republika ve válce nebo ve které občany České republiky válkou straší.

2. Okamžité stažení z projednávání v Parlamentu České republiky novely čl. 43 Ústavy České republiky, spočívající v rozšíření pravomoci vlády rozhodnout o vyslání ozbrojených sil ČR nebo pobytu cizího vojska na území ČR v případech ochrany života a zdraví, ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti České republiky.

3. Stažení z projednávání v Parlamentu ČR a přepracování návrhu změn branného zákona tak, aby pro doplňování vojsk mimo válečný stav nebo stav ohrožení státu využívala armáda pouze informace o občanech, kteří se svým zapojením do potencionálního ozbrojeného konfliktu sami souhlasí, a o ostatních občanech byla oprávněna informace shromažďovat dle dosavadní právní úpravy, tedy až po vyhlášení válečného stavu nebo stavu ohrožení státu.

PETICE dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním ze dne 16. 4. 2023 v oblasti zahraniční politiky:

1. Urychlené přijetí jasné a nezpochybnitelné deklarace, že náš stát usiluje o nalezení mírového řešení válečného konfliktu na Ukrajině.

2. Zahájení konzultací se státy V 4, EU a na půdě OSN o možnostech uspořádání mírové konference za účasti zástupců Ruské federace, Ukrajiny a Spojených států amerických, kdy hostitelskou zemí by mohla být Česká republika.

3. Přijetí závazku České republiky, že nedojde k vyslání jakýkoliv vojenských či jiných jednotek ozbrojených sborů do zahraničí bez předchozího výslovného mandátu Rady bezpečnosti OSN, s výjimkou zcela krajního případu, kdy profesionální příslušníci Armády České republiky budou vysláni na území členských států NATO k plnění závazků kolektivní obrany v souladu s článkem 5 Smlouvy o NATO za předpokladu, že ke splnění tohoto závazku nebude možné použít mírnějších prostředků.

4. Revizi dosavadního přístupu materiální pomoci Ukrajině ukončením dodávek vojenského materiálu a přechod výhradně k dodávkám materiálu pro civilní sektor, přičemž při posuzování rozsahu, charakteru a doby realizace této pomoci musí být bezpodmínečně zohledněny i ekonomické možnosti a zájmy České republiky.

Kontakt:

Katty Butaki, mluvčí strany PRO

e-mail: kattybutaki@gmail.com

 

 

 

Doporučujeme

Ruské zlato zaplavuje Hongkong. Západní sankce překreslily mapu obchodu se slitky

Ruské zlato proudí do Hongkongu rekordním tempem, uvedli analytici. Tento trend ukazuje, jak ekonomické sankce po začátku války na Ukrajině přesměrovaly ruský obchod. Překvapivé to ale není. Hongkong totiž platí za vstupní bránu pro zlato do Číny, která na ruské slitky neuvalila sankce. Před rokem 2022 byl hlavním odběratelem ruského zlata Londýn.

Litevský parlament hlasoval pro zrušení ústavního zákazu jaderných zbraní

Litevský parlament v prvním ze dvou potřebných hlasování schválil zrušení zákazu rozmístit jaderné zbraně v pobaltské zemi. Uvedla to dnes agentura Reuters. Aby zrušení zákazu vstoupilo v platnost, je nezbytné druhé hlasování, které má následovat za tři měsíce, 12. ledna, napsala ruská státní agentura TASS.

Americký regulátor chystá pravidla pro obchodování s kryptem na páku

Spojené státy připravují nový rámec pro kryptoměnové obchody s využitím páky a financování. Úřad CFTC otevřel veřejnou konzultaci, která má pomoci určit podmínky pro obchodní platformy i ochranu jejich zákazníků. Součástí záměru je také zvláštní registrační kategorie pro kryptoměnové trhy.

Írán může po stažení USA v Iráku rozjet nebezpečnou hru, obávají se experti

Stažení amerických sil z Iráku vytvořilo podle odborníků bezpečnostní vakuum v Iráckém Kurdistánu (KRI). Tento poloautonomní region spoléhal na ochranu Washingtonu, nyní ho však ohrožují vnitřní politické rozbroje a Írán, který by mohl odchodu USA využít.

Soul potvrdil, že miny na hranicích položila KLDR, a žádá po ní omluvu

Jihokorejská armáda dospěla k závěru, že Severní Korea nastražila miny, které před dvěma týdny na hranici obou států zranily tři jihokorejské vojáky. Armáda současně KLDR vyzvala, aby se omluvila a odstranila další miny, napsala v pondělí agentura AP. Soul obvinil Pchjongjang z výbuchů min i v srpnu 2015, kdy byli zmrzačeni dva jihokorejští vojáci.

Bitva o jednu z nejdůležitějších námořních tepen světa: Jemenská armáda spustila mohutnou ofenzivu

Jemenské provládní síly podporované letectvem koalice vedené Saúdskou Arábií spustily rozsáhlou ofenzivu proti Hútíům a získaly zpět pod kontrolu strategicky důležitý průliv Báb Al-Mandáb. Také vstoupily do města Mokka na pobřeží Rudého moře.

Drony zasáhly dvě lodi v ekonomické zóně Bulharska, uvedla prezidentka

Drony zasáhly dvě lodi v ekonomické zóně Bulharska, uvedla dnes podle agentury Reuters kancelář prezidentky Ilijany Jotové. Bulharská média píší o bezprecedentním koordinovaném útoku na obchodní plavidla v Černém moři. Jedna loď se podle nich potopila, druhou zachvátil požár.

USA narychlo stáhly bombardéry z britské základny kvůli bezpečnostní hrozbě, tvrdí Trump

Spojené státy narychlo stáhly své bombardéry B-1 z britské základny RAF Fairford. Donald Trump nyní potvrdil, že důvodem byla konkrétní bezpečnostní hrozba a že Washington dokonce ví, kdo za ní stojí. Americký prezident ji spojil s Íránem, Teherán ale jakýkoliv podíl odmítá.

Ukrajina vyslala na moskevský region 650 dronů, dva mrtví

Nejméně dva mrtvé si vyžádaly ukrajinské útoky na moskevský region v noci na dnešek. Vyplývá to z informací gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova. Podle starosty ruského hlavního města Sergeje Sobjanina vyslala Ukrajina na ruský region 650 dronů. Podle něj protivzdušná obrana velkou část bezpilotních strojů zlikvidovala ve velké vzdálenosti a 161 dronů do dnešního rána sestřelila, když se blížily k Moskvě. Podle agentury TASS začal v regionu po útoku dronem hořet sklad. Vorobjov zmínil i poškozené domy a vytlučená okna. V noci útočilo i Rusko, které zasáhlo most přes Dněpr v Záporoží.

Zemřel spisovatel Jeffrey Archer. Autor bestsellerů a bývalý politik, který strávil dva roky ve vězení

Britský spisovatel a bývalý konzervativní politik Jeffrey Archer zemřel ve věku 86 let. Autor, jehož knih se po celém světě prodalo přes 300 milionů výtisků, prožil mimořádně úspěšnou literární kariéru, ale také jeden z největších politických skandálů své doby. Kvůli lžím v soudním procesu skončil na dva roky ve vězení.

Americké služby zpomalují. Firmy se potýkají s dražšími palivy

Americký sektor služeb v září pokračoval v růstu, jeho tempo ale polevilo. Podniky zároveň čelily rostoucím nákladům a pomalejším dodávkám. Cenový index průzkumu ISM vystoupal nejvýše od července 2022 a mezi problémy, které firmy zmiňovaly nejčastěji, patřila drahá paliva.

Verity s Anne Hathaway ovládla severoamerická kina. Novinka Toma Cruise zaostala

Thriller Verity s Anne Hathaway a Dakotou Johnson ovládl víkendový žebříček tržeb kin v USA a Kanadě. Adaptace románu Colleen Hoover při premiéře utržila přibližně 32,6 milionu dolarů. Výrazně tak předstihla novinku Digger, která navzdory Tomu Cruisovi v hlavní roli odstartovala s osmi miliony a skončila pátá.

Volby v Lotyšsku vyhrála Sjednocená kandidátka. Sama většinu nezískala

Parlamentní volby v Lotyšsku vyhrála Sjednocená kandidátka premiéra Andrise Kulbergse. Získala přes 35 procent hlasů a 41 ze 100 poslaneckých křesel. Uskupení, které podporuje Ukrajinu, má před ostatními stranami výrazný náskok, k samostatné většině mu ale deset mandátů chybí.

Ve Francii zavřeli kvůli protestům téměř pět stovek škol

Až 500 středních škol po celé Francii může být v pondělí částečně nebo úplně uzavřeno. Důvodem jsou pokračující studentské protesty, při nichž v posledních dnech docházelo ke střetům s policií. Podle ministra školství Édouarda Geffraye řada škol nesplňuje podmínky pro bezpečné pokračování výuky.

Firmám v eurozóně přibývají zakázky. Zároveň sílí tlak na zdražování

Podnikatelská aktivita v eurozóně rostla v září nejrychleji od dubna 2023. Firmám pomáhala silnější poptávka a přibývající zakázky, současně ale rychleji rostly jejich náklady i prodejní ceny. Konečné výsledky průzkumu PMI zveřejněné 5. října tak ukazují pokračující oživení, které doprovázejí sílící cenové tlaky.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama