Protext ČTKStrana PRO na půdě Parlamentu České republiky projednává další petice

Strana PRO na půdě Parlamentu České republiky projednává další petice

Praha 9. ledna 2024 (PROTEXT) – Strana PRO opět na půdě Poslanecké sněmovny, nyní projednává další dvě petice. Jelikož se podařilo sesbírat zákonem stanovený počet podpisů, bylo možné tyto petiční výzvy předat k projednání do Poslanecké sněmovny. Ta nyní prostřednictvím svého petičního výboru vyzvala petenty k okomentování jednotlivých petičních požadavků. Petici – bezpečnost uvedl zástupce petentů Miroslav Svoboda. „V tuto chvíli je důležité zklidnit vášně a zasednout k jednacím stolům, kam ostatně konflikty mezi dvěma státy patří a vší silou podpořit mírová jednání, která povedou k ukončení konfliktu na ukrajinském území a dále je nutné nezneužívat těchto konfliktů k prezentaci činnosti vlády a zastiňování vládou neřešených problémů na území České republiky. Zde by měl jít populismus stranou. Strana PRO chce budovat efektivní armádu, která bude schopna čelit výzvám 21. století v oblasti vojenství a řešení humanitárních krizí,“ sdělil odborný garant pro oblast obrany Miroslav Svoboda.

1. místopředseda strany PRO Petr Vacek se zaměřil na petici v oblasti zahraniční politiky. „Nejdůležitějším úkolem současné zahraniční politiky nejen České republiky, ale celého světa je dosáhnout zastavení krveprolévání na Ukrajině a mírového řešení tohoto konfliktu. Válka na Ukrajině zásadním způsobem ohrožuje mír, bezpečnost a prosperitu České republiky a celé Evropy. Petice proto požaduje, aby vláda ČR neprodleně zahájila kroky, které toto mírové řešení konfliktu umožní. Válečnická rétorika současné vlády a její konkrétní kroky toto dosud neumožňovaly. Apelujeme proto na vládu, prezidenta a všechny ústavní orgány, aby začali konat v zájmu České republiky, kterým je nastolení míru, bezpečnosti a stability,“ řekl Petr Vacek

Na tomto petičním výboru se tedy projednala petice občanů České republiky, kteří jsou dlouhodobě nespokojeni se současnou vládou Petra Fialy. Tato nespokojenost byla završena několika demonstracemi na Václavském náměstí spolkem “Česko proti bídě”, kterou svolal předseda strany PRO Jindřich Rajchl, a který měl v petičním výboru také své slovo. „Chtěl bych touto cestou poděkovat každému, kdo připojil pod tyto petice svůj podpis. Velmi si toho vážím. Díky vám jsme otevřeli dveře do poslanecké sněmovny! Budeme tam bojovat za vás, vaši bezpečnost, za mír a naši zem!“ uvedl předseda strany PRO Jindřich Rajchl.

Zde konkrétní podoby petic předkládaných spolkem „Česko proti bídě“ a stranou PRO:

PETICE dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním v oblasti bezpečnosti:

1. Okamžité ukončení rétoriky, v níž vláda, její ministři a další ústavní představitelé České republiky užívají manipulativní tvrzení o tom, že je Česká republika ve válce nebo ve které občany České republiky válkou straší.

2. Okamžité stažení z projednávání v Parlamentu České republiky novely čl. 43 Ústavy České republiky, spočívající v rozšíření pravomoci vlády rozhodnout o vyslání ozbrojených sil ČR nebo pobytu cizího vojska na území ČR v případech ochrany života a zdraví, ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti České republiky.

3. Stažení z projednávání v Parlamentu ČR a přepracování návrhu změn branného zákona tak, aby pro doplňování vojsk mimo válečný stav nebo stav ohrožení státu využívala armáda pouze informace o občanech, kteří se svým zapojením do potencionálního ozbrojeného konfliktu sami souhlasí, a o ostatních občanech byla oprávněna informace shromažďovat dle dosavadní právní úpravy, tedy až po vyhlášení válečného stavu nebo stavu ohrožení státu.

PETICE dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním ze dne 16. 4. 2023 v oblasti zahraniční politiky:

1. Urychlené přijetí jasné a nezpochybnitelné deklarace, že náš stát usiluje o nalezení mírového řešení válečného konfliktu na Ukrajině.

2. Zahájení konzultací se státy V 4, EU a na půdě OSN o možnostech uspořádání mírové konference za účasti zástupců Ruské federace, Ukrajiny a Spojených států amerických, kdy hostitelskou zemí by mohla být Česká republika.

3. Přijetí závazku České republiky, že nedojde k vyslání jakýkoliv vojenských či jiných jednotek ozbrojených sborů do zahraničí bez předchozího výslovného mandátu Rady bezpečnosti OSN, s výjimkou zcela krajního případu, kdy profesionální příslušníci Armády České republiky budou vysláni na území členských států NATO k plnění závazků kolektivní obrany v souladu s článkem 5 Smlouvy o NATO za předpokladu, že ke splnění tohoto závazku nebude možné použít mírnějších prostředků.

4. Revizi dosavadního přístupu materiální pomoci Ukrajině ukončením dodávek vojenského materiálu a přechod výhradně k dodávkám materiálu pro civilní sektor, přičemž při posuzování rozsahu, charakteru a doby realizace této pomoci musí být bezpodmínečně zohledněny i ekonomické možnosti a zájmy České republiky.

Kontakt:

Katty Butaki, mluvčí strany PRO

e-mail: kattybutaki@gmail.com

 

 

 

Doporučujeme

Sophie Adenot jako první Francouzka vystoupila do volného vesmíru

Francouzská astronautka Sophie Adenot se zapsala do historie. Jako první Francouzka opustila Mezinárodní vesmírnou stanici a vydala se do volného prostoru. Společně s americkým kolegou Anilem Menonem pracuje na výměně důležité komunikační antény.

Kultovní komedie Deset důvodů, proč tě nenávidím míří na Broadway

Romantická komedie, která pomohla odstartovat kariéru Heatha Ledgera a Julie Stiles, dostane muzikálovou podobu. Tvůrci nyní oznámili datum prvního představení i složení hlavního kreativního týmu.

V londýnském královském parku zaútočil jelen na člověka. Strážci museli zvíře zastřelit

Jelen v londýnském Richmond Parku zranil muže, který si v parku dělal piknik. Zvíře následně museli strážci zastřelit, protože ohrožovalo návštěvníky. Správci parku zároveň varují veřejnost, aby jeleny nekrmila a nepřibližovala se k nim.

Menšík a Nosková postoupili v Cincinnati do osmifinále

Čeští tenisté slavili na turnaji v Cincinnati dvě vítězství. Jakub Menšík přehrál Australana Rinkyho Hijikatu 6:3, 6:4 a Linda Nosková zdolala Dánku Claru Tausonovou 7:6, 6:2. Jiří Lehečka naopak podlehl Francouzi Arthuru Filsovi 1:6, 7:6, 3:6. Pozornost poutal také společný návrat Sereny a Venus Williamsových.

Na moskevský region mířilo přes 600 dronů, uvedl starosta ruské metropole

Na moskevský region útočilo v noci na dnešek 620 dronů, uvedl podle agentury AFP starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Ruská protivzdušná obrana podle něj přes 180 bezpilotních prostředků v oblasti hlavního města zničila, zraněni byli tři lidé.

Kanada se snaží na poslední chvíli odvrátit americká cla

Kanada se na poslední chvíli snaží odvrátit nová americká cla, která mají vstoupit v platnost už ve středu. Vyjednavači obou zemí vedou ve Washingtonu intenzivní rozhovory, dohoda ale zatím nevznikla. Premiér Mark Carney označil jednání za velmi citlivá a odmítl zveřejňovat podrobnosti.

Hamás podle AFP potvrdil dodržování mírové dohody v Gaze, Izrael ji zatím odmítá

Teroristická organizace Hamás dnes podle agentury AFP potvrdila, že bude dodržovat mírovou dohodu v Pásmu Gazy. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu však dohodu, která má zahájit druhou fázi plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy, odmítá, připomíná agentura. V pondělí uvedl, že hodlá pokračovat v útocích na dosavadními boji zpustošenou oblast.

Mořské želvy na Floridě překonaly rekord v počtu hnízd

Na floridských plážích letos vzniká rekordní množství hnízd mořských želv. Karety obecné se rozmnožují ve vyšších počtech než kdy dříve, ochránci přírody ale upozorňují, že jejich návrat z kritického stavu ještě není u konce. Budoucnost populací navíc může ovlivnit oslabování ochrany ohrožených druhů ve Spojených státech.

Pokus o převzetí Hugo Boss nevyšel. Frasers přesto získala téměř polovinu firmy

Britská maloobchodní skupina Frasers Group zvýšila svůj podíl v německé módní společnosti Hugo Boss téměř na 48 procent. Nabídka na úplné převzetí však nezískala dostatečnou podporu ostatních akcionářů.

Hasičí se na východě Belgie snaží obklíčit nejhorší lesní požár v dějinách země

Hasiči, kteří na východě Belgie bojují s nejhorším lesním požárem v historii země, doufají, že se jim dnes podaří zasaženou lokalitu definitivně uzavřít tak, aby se oheň nemohl dál šířit. Požár v belgickém regionu Hautes Fagnes v blízkosti německých hranic od pátku spálil přibližně 3000 hektarů přírodního parku a stále se jej nepodařilo dostat plně pod kontrolu. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na místní úřady.

Americký torpédoborec zůstal v Jihočínském moři čtyři dny bez proudu

Americký raketový torpédoborec USS Benfold zůstal koncem července čtyři dny bez elektřiny v Jihočínském moři. Technická závada vyřadila nejen pohon plavidla, ale také klimatizaci, toalety, kuchyň a zásobování pitnou vodou. K incidentu došlo v době, kdy sílí obavy z tlaku na americké námořnictvo kvůli válce s Íránem a dalším globálním závazkům.

Sýrie obvinila Izrael z útoku na vojenské letiště v syrském Idlibu

Sýrie obvinila Izrael z útoku na opuštěné vojenské letiště Abú Zuhúr na severozápadě země v provincii Idlib, kde se nacházejí ozbrojené složky ministerstva obrany. Uvedl to podle agentury AFP blíže neupřesněný vojenský zdroj citovaný syrskou stanicí Al-Ichbáríja.

Ruský opoziční politik dostal 11 let vězení za kritiku války

Ruský opoziční politik Lev Shlosberg dostal trest 11 let a jeden měsíc v trestanecké kolonii. Soud ho uznal vinným z diskreditace armády a šíření údajně nepravdivých informací o válce na Ukrajině. Shlosberg vinu odmítá a tvrdí, že jde o politický proces.

Při ruském útoku v Charkovské oblasti zemřelo nejméně deset lidí

Při ruském raketovém útoku v obci Pečenihy v ukrajinské Charkovské oblasti zahynulo nejméně deset lidí, uvedl náčelník oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov. Dalších osm osob bylo podle něj zraněno, poškozeno bylo deset rodinných domů. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.

Vybombardujeme je, vyhrožuje Trump spojenci USA Ománu

Americký prezident Donald Trump odmítl prodloužit prozatímní dohodu s Íránem a prohlásil, že Teherán nepřistoupí na podmínky, které podle něj mohou ukončit válku. Zároveň pohrozil bombardováním Ománu, pokud bude podle něj překážet jednáním o obnovení dopravy v Hormuzském průlivu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama