Protext ČTKStrana PRO na půdě Parlamentu České republiky projednává další petice

Strana PRO na půdě Parlamentu České republiky projednává další petice

Praha 9. ledna 2024 (PROTEXT) – Strana PRO opět na půdě Poslanecké sněmovny, nyní projednává další dvě petice. Jelikož se podařilo sesbírat zákonem stanovený počet podpisů, bylo možné tyto petiční výzvy předat k projednání do Poslanecké sněmovny. Ta nyní prostřednictvím svého petičního výboru vyzvala petenty k okomentování jednotlivých petičních požadavků. Petici – bezpečnost uvedl zástupce petentů Miroslav Svoboda. „V tuto chvíli je důležité zklidnit vášně a zasednout k jednacím stolům, kam ostatně konflikty mezi dvěma státy patří a vší silou podpořit mírová jednání, která povedou k ukončení konfliktu na ukrajinském území a dále je nutné nezneužívat těchto konfliktů k prezentaci činnosti vlády a zastiňování vládou neřešených problémů na území České republiky. Zde by měl jít populismus stranou. Strana PRO chce budovat efektivní armádu, která bude schopna čelit výzvám 21. století v oblasti vojenství a řešení humanitárních krizí,“ sdělil odborný garant pro oblast obrany Miroslav Svoboda.

1. místopředseda strany PRO Petr Vacek se zaměřil na petici v oblasti zahraniční politiky. „Nejdůležitějším úkolem současné zahraniční politiky nejen České republiky, ale celého světa je dosáhnout zastavení krveprolévání na Ukrajině a mírového řešení tohoto konfliktu. Válka na Ukrajině zásadním způsobem ohrožuje mír, bezpečnost a prosperitu České republiky a celé Evropy. Petice proto požaduje, aby vláda ČR neprodleně zahájila kroky, které toto mírové řešení konfliktu umožní. Válečnická rétorika současné vlády a její konkrétní kroky toto dosud neumožňovaly. Apelujeme proto na vládu, prezidenta a všechny ústavní orgány, aby začali konat v zájmu České republiky, kterým je nastolení míru, bezpečnosti a stability,“ řekl Petr Vacek

Na tomto petičním výboru se tedy projednala petice občanů České republiky, kteří jsou dlouhodobě nespokojeni se současnou vládou Petra Fialy. Tato nespokojenost byla završena několika demonstracemi na Václavském náměstí spolkem “Česko proti bídě”, kterou svolal předseda strany PRO Jindřich Rajchl, a který měl v petičním výboru také své slovo. „Chtěl bych touto cestou poděkovat každému, kdo připojil pod tyto petice svůj podpis. Velmi si toho vážím. Díky vám jsme otevřeli dveře do poslanecké sněmovny! Budeme tam bojovat za vás, vaši bezpečnost, za mír a naši zem!“ uvedl předseda strany PRO Jindřich Rajchl.

Zde konkrétní podoby petic předkládaných spolkem „Česko proti bídě“ a stranou PRO:

PETICE dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním v oblasti bezpečnosti:

1. Okamžité ukončení rétoriky, v níž vláda, její ministři a další ústavní představitelé České republiky užívají manipulativní tvrzení o tom, že je Česká republika ve válce nebo ve které občany České republiky válkou straší.

2. Okamžité stažení z projednávání v Parlamentu České republiky novely čl. 43 Ústavy České republiky, spočívající v rozšíření pravomoci vlády rozhodnout o vyslání ozbrojených sil ČR nebo pobytu cizího vojska na území ČR v případech ochrany života a zdraví, ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti České republiky.

3. Stažení z projednávání v Parlamentu ČR a přepracování návrhu změn branného zákona tak, aby pro doplňování vojsk mimo válečný stav nebo stav ohrožení státu využívala armáda pouze informace o občanech, kteří se svým zapojením do potencionálního ozbrojeného konfliktu sami souhlasí, a o ostatních občanech byla oprávněna informace shromažďovat dle dosavadní právní úpravy, tedy až po vyhlášení válečného stavu nebo stavu ohrožení státu.

PETICE dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním ze dne 16. 4. 2023 v oblasti zahraniční politiky:

1. Urychlené přijetí jasné a nezpochybnitelné deklarace, že náš stát usiluje o nalezení mírového řešení válečného konfliktu na Ukrajině.

2. Zahájení konzultací se státy V 4, EU a na půdě OSN o možnostech uspořádání mírové konference za účasti zástupců Ruské federace, Ukrajiny a Spojených států amerických, kdy hostitelskou zemí by mohla být Česká republika.

3. Přijetí závazku České republiky, že nedojde k vyslání jakýkoliv vojenských či jiných jednotek ozbrojených sborů do zahraničí bez předchozího výslovného mandátu Rady bezpečnosti OSN, s výjimkou zcela krajního případu, kdy profesionální příslušníci Armády České republiky budou vysláni na území členských států NATO k plnění závazků kolektivní obrany v souladu s článkem 5 Smlouvy o NATO za předpokladu, že ke splnění tohoto závazku nebude možné použít mírnějších prostředků.

4. Revizi dosavadního přístupu materiální pomoci Ukrajině ukončením dodávek vojenského materiálu a přechod výhradně k dodávkám materiálu pro civilní sektor, přičemž při posuzování rozsahu, charakteru a doby realizace této pomoci musí být bezpodmínečně zohledněny i ekonomické možnosti a zájmy České republiky.

Kontakt:

Katty Butaki, mluvčí strany PRO

e-mail: kattybutaki@gmail.com

 

 

 

Doporučujeme

Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard Kč). V dnes zveřejněném rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího. Pokud by USA po nynějším příměří obnovily boje, "vstoupily by do temné uličky" a Teherán by rozšířil válku až do Středozemního moře, varoval.

Putin řekl, že zatím nevidí smysl ve schůzce se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že zatím nevidí smysl ve schůzce se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Vyjádřil se tak během Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra v reakci na otevřený dopis ukrajinské hlavy státu. Zelenskyj o den dříve otevřeným listem vyzval Putina, aby se sešli a dohodli se na ukončení války, kterou rozpoutala Moskva před více než čtyřmi roky.

Řecko chystá daň ze zisků z kryptoměn

Řecko připravuje zákon, který má poprvé jasněji zdanit výnosy z kryptoměn. Kapitálové zisky z obchodování by podle návrhu měly podléhat patnáctiprocentní dani. Vláda tím chce dostat kryptoměny přímo do daňového řádu.

Menšík v semifinále Roland Garros nestačil na Zvereva

Jakub Menšík si finále Roland Garros nezahraje. Český tenista v semifinále nestačil na Alexandera Zvereva, kterému podlehl 5:7, 2:6, 6:3 a 3:6. Nadějné momenty v zápase měl, jenže často je sám utnul chybami v nejhorší chvíli.

NASA ukončila bezpečnostní opatření na ISS

Posádka Mezinárodní vesmírné stanice se po krátkém preventivním přesunu do kosmické lodi Crew Dragon vrátila k plánovaným činnostem. NASA bezpečnostní opatření zrušila poté, co Roskosmos pozastavil rozsáhlejší opravy v ruské části stanice a začal vyhodnocovat nová měření. Evakuace se nakonec nekonala.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 185 válečných zajatcích, oznámila Moskva

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 185 válečných zajatcích, oznámilo dnes podle agentury RIA Novosti ruské ministerstvo obrany. Výměnu potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Čínský prezident Si navštíví Severní Koreu s cílem prohloubit vzájemné vztahy

Čínský prezident Si Ťin-pching příští týden navštíví Severní Koreu. Do Pchjongjangu přijede poprvé od roku 2019. Cesta přichází v době, kdy se Kim Čong-un stále více sbližuje s Ruskem a současně znovu zdůrazňuje ambice svého jaderného programu.

Jon Snow a Tyrion se po letech znovu setkali

Kit Harington a Peter Dinklage se poprvé po sedmi letech znovu setkali u společného rozhovoru. Hvězdy Hry o trůny spolu mluvily o slávě, stárnutí, životě po seriálu i o tom, jak těžké bylo opustit svět Západozemí, který jim změnil kariéru.

Lídři zemí EU jednají s balkánskými kolegy o rozšíření unie i postupné integraci

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie a západního Balkánu se dnes sešli v černohorském přímořském letovisku Tivat k debatě o tom, jak urychlit přijímání nových členů v době snahy Ruska a Číny o rozšiřování vlivu v regionu. Část šéfů unijních zemí včetně zástupců Francie a Německa chce šestici balkánských kolegů představit plán na postupné propojování s unií ještě před samotným členstvím v bloku.

Senát USA schválil navýšení rozpočtu imigračních úřadů o 70 miliard dolarů

Senát Spojených států dnes schválil návrh zákona, jenž poskytne ministerstvu vnitřní bezpečnosti (DHS) dodatečných 70 miliard dolarů (1,45 bilionu Kč) na prosazování imigrační politiky, informuje agentura Reuters. Návrh nyní čeká na konečné schválení ve Sněmovně reprezentantů.

V rumunské Konstanci explodoval námořní dron používaný ve válce na Ukrajině

V rumunském přístavu Konstanca explodoval námořní dron, informovala místní média. Podle rumunského ministerstva obrany se jednalo o typ stroje, který se používá ve válce na Ukrajině a není součástí vybavení rumunské armády. Incident se obešel bez obětí, uvedly úřady. Rumunsko vyslalo nad moře dvě helikoptéry, které pátrají po dalších strojích. Podle informací serveru Digi24 objevily úřady u přístavu další čtyři námořní drony.

Po ruských útocích ukrajinské úřady informují o mrtvých a zraněných

Nejméně šest lidí přišlo o život a několik utrpělo zranění při ruských útocích na Ukrajinu, uvedly dnes místní úřady. Rusko v noci zaútočilo dvěma raketami a 216 drony, informovalo ukrajinské letectvo.

Zelenskyj píše Putinovi: Pojďme se setkat a ukončit válku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina k osobnímu setkání a ukončení války na Ukrajině. V otevřeném dopise adresovaném šéfovi Kremlu zdůraznil, že míru lze dosáhnout pouze prostřednictvím přímého dialogu mezi oběma zeměmi.

Provozovatelé baru v Crans-Montaně se dostavili ke společnému výslechu

Francouzští manželé, kteří ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana provozovali bar Le Constellation postižený silvestrovským tragickým požárem, se dnes dostavili k prvnímu společnému výslechu. Státní zastupitelství v Sionu hovoří o konfrontačním výslechu, píše agentura DPA, která také připomíná, že dvojice dosud nebyla formálně obžalována.

Podzemní jeskyně ukrývají klíč k záchraně Grand Canyonu

Podzemní jeskynní systémy v Grand Canyonu ukrývají klíč k přežití celého tamního ekosystému. Vědecký tým z Northern Arizona University se vydal do hlubin, aby zmapoval skryté vodní cesty, kterými proudí roztátý sníh do hlavních pramenů národního parku. Tento výzkum má pomoci ochránit zásoby pitné vody před suchem a znečištěním.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama