Budoucnost Ukrajiny je v Severoatlantické alianci (NATO), ale až po skončení války s Ruskem, sdělil podle agentury AP a televize BBC novinářům její generální tajemník Jens Stoltenber s tím, že se jedná o nezvratný krok. Členské státy se na summitu ve Washingtonu dohodly na společné pomoci Ukrajině.
NATO si přeje, aby se Ukrajina stala členem aliance, sdělil novinářům po pracovním zasedání summitu NATO ve Washingtonu Stoltenberg. „Otázkou není, zda Ukrajina vstoupí do NATO, ale kdy se tak stane.“
Cestu Ukrajiny do NATO přitom označil za nezvratnou. Rusko chtělo svou agresí NATO roztříštit a oslabit, dosáhlo však pravého opaku. Do aliance vstoupilo i Finsko a Švédsko, skandinávské státy usilovně se připravující na možnou válku.
Ukraine Is on an 'Irreversible' Path to NATO, US and Europe Say. But Only After War with Russia Ends https://t.co/10RnAiM3bz
— Military.com (@Militarydotcom) July 10, 2024
Zástupci členských států (Česko zastupuje prezident Petr Pavel) se rovněž dohodli na usilovné pomoci Ukrajině. NATO bude podle AP koordinovat pomoc Ukrajině proudící z USA pro její efektivnější dodávky na frontu.
O tento proces se bude starat asi 700 lidí vedených vysoce postaveným generálem. Členské státy rovněž v příštím roce poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 40 miliard dolarů (něco přes jeden bilion korun) doplnil server BBC News.
USA v NATO zůstanou
Členské státy NATO se na summitu ve Washingtonu dohodly na další podpoře Ukrajiny. Letos v létě by měla podle USA, Nizozemska a Dánska obdržet první stíhačky F-16, jež pomohou ochránit ukrajinské nebe.
Také bylo oznámeno dokončení protileteckého systému Aegis Ashore. Ten zahrnuje základny pro odhalování a eliminaci balistických raket v severním Polsku a v Rumunsku, radarový systém v Turecku a americké torpédoborce ve Španělsku.
Nedostatečná protivzdušná obrana v Evropě se stala palčivým tématem po zhoršení bezpečnosti kvůli ruské agresi. Americký prezident Joe Biden, čelící nedůvěře vlastní strany kvůli své kondici, ujistil členské státy o pokračující účasti USA v alianci.
Stoltenberg novinářům sdělil, že USA zůstanou v NATO i v případě zvolení prezidentského kandidáta za republikány Donalda Trumpa, jenž nekritizoval alianci, ale slabé zapojení ostatních členů. To se však změnilo, dvě procenta HDP na obranu dává už 23 spojenců.
Generální tajemník také zmínil, že Peking ponese následky za dodávky technologií dvojího použití umožňujících pokračovat Rusku ve válce. Je však na podle něj něj Evropské unii (EU) a dalších institucích, aby Čínu hnaly k zodpovědnosti prostřednictvím sankcí.
