Songkran, thajský Nový rok, nebo vodní festival – to jsou jména pro událost známou po celém světě díky své bujarosti. Slaví se každoročně od 13. do 15. dubna a věřte, že pokud navštívíte Thajsko v tomto období, nezůstane na vás ani nitka suchá.
Běžná mylná představa je, že Songkran se týká dětí předškolního nebo školního věku, kteří si ve skupinkách hrají s vodními pistolemi. Pravdou je, že během vodního festivalu, jak se mu přezdívá, se tak trochu dětmi stávají naprosto všichni.
Od polévání soch Buddhy k polévání všech kolem
Songkran v thajštině znamená „přesunout“ nebo „změnit místo“. V určitém okamžiku thajské historie se integroval do festivalu vody. Historicky se vždy odehrává v den, kdy slunce změní polohu ve zvěrokruhu. Thajci věří, že voda duchovně čistí: očistí vás od jakékoli smůly nebo stížností z minulého roku a požehná vám štěstí v roce příštím. Festival vznikl tak, že místní obyvatelé sbírali vodu, kterou byly polévány sochy Buddhy za účelem očištění. Ta byla poté použita k požehnání vesnických starších a členů rodiny. Od těchto poněkud jemných začátků se Songkran vyvinul v boj o vodu po celém království, ke kterému dochází vždy v dubnu. Naštěstí je to nejteplejší měsíc v roce. Stejně jako u mnoha historických a kulturních festivalů se důraz přesunul od duchovního a náboženského k zábavě a žoviálnosti.
To však neznamená, že náboženské podtóny úplně zmizely. Thajci stráví část Songkranu navštěvováním Watů (buddhistických klášterů), aby rozdali almužnu a požádali o odpuštění. Stejně jako v západní kultuře si Thajci dávají novoroční předsevzetí, a nejen že očistí sebe, ale důkladně uklidí své domovy. Hlavní město severu Chiang Mai hostí největší oslavy Songkranu, přičemž některé slavnosti údajně trvají šest dní. Na severu Thajska je také častější, že lidé sbírají písek, který je odvezen do místního kláštera. Z tohoto písku – symbolu nečistoty nesené na nohou celý rok, se v klášteře vytvoří hromada, která se zdobí barevnými slavnostními vlaječkami.
Odpor je marný
Centrem bangkokské moderní oslavy Songkranu je bezpochyby Khao San Road. S proudícími davy batůžkářů je atmosféra elektrizující. Thajci i Farangové (cizinci) jsou všichni vybaveni malými i obřími vodními pistolemi, tlakovými hadicemi a chladicími boxy, z nich silní muži nabírají kbelíky vody.
Je nemožné opustit hotelový pokoj, aniž byste narazili na naprostý chaos. Brzy zjistíte, že jakýkoli odpor je marný. Děti, dospělí i starší lidé tancují společně na chodnících. Průchody jsou lemovány stánky prodávajícími vodní děla všech tvarů a velikostí a nádoby na míchání jílu. Děti mají obzvláště radost, když se s omluvným úsměvem přiblíží k cizinci a potřou mu tváře hlínou s přáním „sa-wat-dee pi mai“ neboli „Šťastný nový rok“. Tato praxe odráží akt požehnání mnichy. Zatímco mniši obvykle používají křídu, zdá se, že děti dávají přednost jílu, který vytváří mnohem uspokojivější nepořádek.
Ilustrací thajské kultury je, že nikdo – kromě mnichů, jeptišek a starších lidí – není osvobozen od bujarých slavností Songkran. A tak se vám stane, že při procházce parkem se k vám přiblíží uniformovaní policisté… s nádobkou hlíny a pomažou vám tváře před tím, než si s vámi budou chtít vyfotit pamětní selfie.
Navštivte na Nový rok Thajsko a ocitnete se v zemi plné nakažlivé atmosféry pozitivity a optimismu. Přestože budete tři dny poléváni vodou a vaše oblečení to nejspíše nepřežije bez úhony, zjistíte, že není možné být naštvaní. Vodní festival Songkran krásně ilustruje thajský pozitivní pohled na život.