Slovenský parlament začal dnes dopoledne jednat o návrhu vlády, aby jí zákonodárný sbor v souvislosti s vysokým zadlužením země vyslovil důvěru. Poslanci by o žádosti kabinetu premiéra Roberta Fica měli hlasovat ještě dnes. Vládní většina v úvodu schůze prosadila omezení délky rozpravy maximálně na 12,5 hodiny. Fico už ve středu řekl, že hlasování považuje za formalitu, neboť jeho vláda se ve 150členné sněmovně opírá o 78 poslanců, tedy o většinu tří hlasů. Rozpravu už v jejím začátku provázely slovní přestřelky mezi vládním a opozičním táborem.
Povinnost slovenské vlády požádat sněmovnu o důvěru patří k nejpřísnějším sankcím, které ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti stanoví pro případ vysokého veřejného dluhu země. Podle opozice tak vláda měla učinit už loni v listopadu, kdy jí v této záležitosti skončila dvouletá výjimka.
Ústavný súd rozhodol, že vláda musí po prekročení dlhového limitu bezodkladne požiadať o dôveru parlament.
— Štandard (@DennikStandard) June 17, 2026
Najaktuálnejšie správy nájdete na našom profile @DennikStandard
Link: https://t.co/iQK3eXBLiX pic.twitter.com/pkMGMoX1vz
Kabinet uvedený krok odkládal. Příslušný návrh nakonec schválil ve středu a jen několika hodin poté, co ústavní soud zveřejnil rozhodnutí, že vláda má při splnění podmínek takzvané dluhové brzdy žádat sněmovnu o důvěru bez zbytečného odkladu. O výklad tohoto ústavního zákona žádala ústavní soudce opozice.
„Opozice náš lživě obviňuje, že se nám nedaří při konsolidaci veřejných financí tak, jak by se dařit mělo,“ řekl před poslanci Fico. Dodal, že zemi se v ekonomické oblasti daří.
Opoziční poslanci například kritizovali, že za současné vlády veřejný dluh Slovenska v nominálním vyjádření rychle roste, byť stát už nečelí krizím jako v předchozím volebním období.
Nezávislá rozpočtová rada už dříve upozornila, že konsolidační opatření současné vlády veřejné finance dostatečně neozdravila. Nynější kabinet opakovaně zvyšoval daně a povinné odvody a zaváděl daně nové.
Veřejný dluh Slovenska v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) v roce 2024 dosáhl 59,70 procenta a loni stoupl na 61,39 procenta. V obou uvedených letech tak překročil horní hranici, kterou stanoví slovenská dluhová brzda.
Hospodaření Slovenska se značně zhoršilo po propuknutí epidemie nemoci covid-19 v roce 2020, kdy Ficova strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) odešla po parlamentních volbách do opozice. K moci se Směr-SD pak vrátil na podzim roku 2023 po předčasných volbách. Mezi lety 2020 a 2023 se ve funkci předsedy slovenské vlády vystřídali tři lidé – Igor Matovič, Eduard Heger a Ĺudovít Ódor.
Předchozí Ficova vláda v letech 2016 až 2020 podle analytiků nevyužila příznivého vývoje ekonomiky a nenaplnila svůj cíl dosáhnout alespoň vyrovnaného rozpočtu, zatímco některé země EU tehdy hospodařily s rozpočtovým přebytkem. Také současný Ficův kabinet opakovaně zhoršil výhled vývoje veřejných financí proti svým původním plánům.
