Praha 31. srpna 2026 (PROTEXT) – Nová zpráva v třídní skupině na WhatsAppu, první školní fotografie sdílené na sociálních sítích nebo odkazy na „užitečné“ materiály poslané spolužákem. Situace, které dnes patří k začátku školního roku stejně jako nákup pomůcek a příprava aktovky, s sebou nesou i bezpečnostní rizika. Odborníci upozorňují, že na děti čekají podvody, manipulace, zneužití osobních údajů, kyberšikana i rizika spojená s využíváním umělé inteligence.
Třídní chaty se mění v nové školní hřiště
Ještě před několika lety končila komunikace mezi spolužáky posledním zazvoněním. Dnes velká část školního života pokračuje v chatovacích skupinách na WhatsAppu, Messengeru nebo Discordu. Kromě sdílení domácích úkolů a organizačních informací se zde ale mohou odehrávat i konflikty, posměšky nebo vylučování jednotlivců z kolektivu.
Podle Evropské komise se s kyberšikanou setkal každý šestý mladý člověk ve věku 11 až 15 let, zatímco přibližně jeden z osmi přiznává, že se na šikaně sám podílel. Podle dalšího celoevropského průzkumu uvedlo 24 % dětí, že se staly obětí kyberšikany, a polovina z nich zná někoho ze svého okolí, kdo podobnou zkušenost má.
„Mnoho incidentů nezačíná prolomením telefonu, ale zneužitím důvěry. Třídní chat může být místem podpory, ale také vylučování, ponižování nebo nátlaku, který dítě před dospělými snadno skryje,“ říká Petr Kocmich, expert na kybernetickou bezpečnost ve skupině Soitron.
Mobil je vstupenka do digitálního světa
Začátek školního roku často přináší dětem větší samostatnost nejen ve škole, ale i v on-line prostředí. Některé dostávají svůj první smartphone, jiné začínají pravidelněji využívat školní platformy, vzdělávací aplikace nebo vlastní účty na sociálních sítích.
„Telefon není bezpečný jen proto, že má nastavený PIN a rodičovskou kontrolu. Dítě potřebuje unikátní hesla, vícefaktorové ověření a soukromé profily. Ze všeho nejdůležitější je ale jednoduchá zásada. Kdykoliv po něm někdo bude chtít heslo, ověřovací kód, peníze, fotografii nebo požadavek na zachování tajemství, mělo by se obrátit na dospělého,“ upozorňuje Petr Kocmich. Přitom během několika hodin si dítě zakládá první účty, instaluje aplikace, přihlašuje do školních systémů a vytváří digitální identitu, která ho bude provázet řadu let.
Data Českého statistického úřadu ukazují, že internet a elektronická zařízení patří mezi nejdůležitější součást života dnešních školáků. Bez přístupu k internetu by podle průzkumu vydržela pouze tři procenta dětí ve věku od 9 do 15 let.
Domácí úkol píše AI a dítě jí někdy prozradí víc, než by mělo
Žáci generativní AI běžně využívají při přípravě referátů, překladech, vysvětlování učiva nebo řešení domácích úkolů. Do chatbotů nahrávají fotografie pracovních listů, školních dokumentů nebo vkládají části konverzací se spolužáky a učiteli. V některých případech přidávají i osobní údaje nebo vlastní fotografie.
„Do veřejných AI nástrojů by děti neměly vkládat osobní údaje nebo celé školní dokumenty, cizí konverzace ani fotografie dalších lidí. Současně musí vědět, že sebejistě formulovaná odpověď nemusí být správná,“ vysvětluje Petr Kocmich. Problémem přitom není samotné používání AI, ale skutečnost, že dítě často neví, jak služba s vloženými daty nakládá a kdo k nim může mít v budoucnu přístup.
Falešný spolužák, studentská soutěž nebo podvržený hlas
Začátek školního roku přináší i nové kolektivy, seznamování a zvýšenou aktivitu na sociálních sítích. A právě toho využívají podvodníci. Jejich strategie se navíc rychle mění.
Vedle falešných profilů spolužáků, podvodných soutěží o elektroniku nebo odkazů na údajné školní materiály dnes rovněž útočníci využívají nástroje generativní umělé inteligence, které jim umožňují vytvářet přesvědčivější komunikaci. Díky veřejně dostupným informacím, fotografiím a příspěvkům na sociálních sítích budují velmi přesvědčivé scénáře útoků.
Výjimkou už nejsou ani podvržené hlasové zprávy nebo videa, která mají vzbudit důvěru a přimět děti k rychlé reakci. Podle letošního průzkumu společnosti Microsoft se 84 % respondentů obává, že umělá inteligence usnadňuje tvorbu deepfake obsahu a sofistikovaných podvodů.
„Umělá inteligence podvodníkům usnadňuje personalizaci zpráv a tvorbu falešných obrázků nebo hlasů. Samotný deepfake ale není hlavním problémem. Nebezpečná je především kombinace veřejných informací, napadeného účtu a psychologického nátlaku, která dělá podvod velmi věrohodným,“ upozorňuje Petr Kocmich.
Fotka z prvního školního dne může prozradit víc, než rodiče tuší
Rizikem nemusí být jen to, co sdílejí samotné děti. Často jsou to právě rodiče, kteří nevědomky zveřejní informace, které dítě doprovázejí řadu let. Na první pohled nevinné příspěvky ale často obsahují mnohem více informací, než si rodiče připustí.
„Jedna fotografie obvykle neodhalí celý režim dítěte. Riziko vzniká skládáním drobných údajů – názvu školy, třídy, kroužků, pravidelné trasy nebo času. Rodiče by proto měli kontrolovat nejen samotnou fotografii, ale také doprovodný text, polohu a informace, které už zveřejnili dříve,“ říká Petr Kocmich a dodává, že právě takové střípky informací bývají základem sociálního inženýrství.
Děti dnes vyrůstají v prostředí, kde digitální svět není oddělený od toho reálného. Proto nestačí řešit bezpečnost až ve chvíli, kdy nastane problém „Cílem není dítě od internetu izolovat, ale vytvořit prostředí, ve kterém se nebojí přiznat, že kliklo na podvodný odkaz, poslalo fotografii nebo někomu uvěřilo. Rychlá reakce a důvěra rodiče často rozhodují o rozsahu škody,“ uzavírá Petr Kocmich.
Zdroj: Soitron
