-4.6 C
Czech
Čtvrtek 25. prosince 2025
Protext ČTKŠkolám chybí miliarda korun na ONIV. Pomohou poslaci?

Školám chybí miliarda korun na ONIV. Pomohou poslaci?

Praha 29. září 2022 (PROTEXT) – Exministr školství Petr Gazdík sebral na začátku tohoto roku veřejným školám skoro jednu miliardu korun na tzv. ostatní neinvestiční výdaje (ONIV) a nechal převést tyto finanční prostředky do rozpočtů soukromých škol. Mateřským, základním i středním školám nyní chybí peníze na učebnice a pomůcky pro žáky i další nutné výdaje. Ředitelé veřejných škol jsou tak nuceni převádět finance původně určené na platy učitelů do ONIV.

Vedení spolku Pedagogická komora opakovaně upozorňuje na problémy s ostatními neinvestičními výdaji (ONIV). Z těchto peněz hradí školy vše kromě platů zaměstnanců a provozu. Jedná se například o učebnice a pomůcky pro žáky, povinné pojištění zaměstnanců, další vzdělávání pedagogických pracovníků, náhrady za prvních 14 dní nemoci pracovníků školy, dopravu žáků na plavecký výcvik a další položky uvedené ve školském zákoně. „V letošním roce došlo ke snížení ONIV veřejným mateřským, základním i středním školám o skoro jednu miliardu korun oproti roku 2021,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Nejvíce si pohoršily málotřídní školy a ZŠ pouze s 1. stupněm, kde došlo k meziročnímu poklesu o 43 % (z 3000 Kč na 1710 Kč ročně za každého žáka). Nejmenší částku dostávají mateřské školy – jedná se o 450 Kč ročně za jedno dítě (v roce 2021 to bylo 700 Kč). „Problém je v tom, že většinu financí z ONIV spolknou náhrady při prvních 14 dnech nemoci zaměstnanců,“ vysvětluje Radek Sárközi, „pak jsou tu další mandatorní výdaje jako povinné pojištění pracovníků školy nebo 500 korun na pomůcky pro prvňáčky, na další položky kvůli tomu příliš peněz nezbývá…“

Velkým zásahem do rozpočtů škol byly karantény zaměstnanců kvůli covidu na začátku roku 2022. Řada škol tak vyčerpala během prvního pololetí všechny finance určené na ONIV. Nyní musí ředitelé těchto škol žádat zřizovatele o peníze navíc. Pokud obec (v případě mateřských a základních škol) nebo kraj (v případě středních a speciálních škol) další finance nezajistí, je ředitel nucen sáhnout na nenárokovou složku platu zaměstnancům školy. Nejprve ovšem musí podat oficiální žádost o dorovnání ONIV z financí původně určených na odměny pro učitele. Informace od ředitelů škol:

„Podala jsem žádost o převod 230 000 korun z peněz na platy do ONIV, jde o více než 15 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ)

„Musela jsem podat žádost o převod 27 000 korun z financí na platy do ONIV, což je 13 500 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka málotřídní ZŠ)

„Od ledna do září jsem žádala o převod 58 000 korun z prostředků na platy do ONIV, jedná se o skoro 10 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ a ZŠ)

„Podávám žádost o převod 300 000 korun z peněz na platy do ONIV, je to více než 9 000 korun na jednoho učitele.“ (ředitelka ZŠ)

„Musela jsem požádat o převedení 300 000 korun z platů do ONIV, to je přibližně 8 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ)

„Poprvé po dvaceti letech ve funkci ředitele jsem nucen podat žádost o převedení financí z platů do ONIV.“ (ředitel SŠ)

K současné velmi špatné situaci škol přispělo i rozpočtové provizorium na začátku tohoto roku, kdy se vycházelo z částek platných pro rok 2021. Ředitelé škol netušili, že jim vláda dodatečně seškrtá výdaje na ONIV o třetinu. To se dozvěděli až v březnu 2022, kdy již měli odpovídající část peněz vyčerpanou… Celý problém by nevznikl (nebo by byl rozhodně mnohem menší), kdyby MŠMT pod vedením Petra Gazdíka nenavrhlo přesun financí na ONIV z rozpočtů veřejných škol ve prospěch škol soukromých a církevních. Tato skoro jedna miliarda korun nyní velmi citelně chybí především veřejným mateřským školám, které se ocitly v červených číslech již loni, a nově i školám základním a středním. „Nejsem proti zvyšování rozpočtu soukromým školám, ale nesmí se to dít na úkor škol veřejných,“ zdůrazňuje Radek Sárközi, „možná v tom hraje jistou roli, že náměstkyně pro řízení sekce ekonomické a legislativní Pavla Katzová původně pracovala jako tajemnice Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska a soukromé školy na ministerstvu protežuje…“

Oproti minulému roku byl soukromým školám navýšen rozpočet o 40 %, přestože se počet žáků v nich meziročně zvýšil pouze o 2 %. Například soukromé základní školy navštěvovalo v loňském školním roce jen 2,3 % všech žáků. Vedení spolku Pedagogická komora podporuje pozměňovací návrhy poslance Zdeňka Kettnera. První navyšuje rozpočet školství o jednu miliardu korun ve prospěch ONIV pro veřejné školy. Druhý přidává školám dalších 120 milionů korun na platy nepedagogických pracovníků. „Bohužel i po navýšení zůstává tarifní část platu některých nepedagogických zaměstnanců škol pod takzvanou zaručenou mzdou, někdy jsou dokonce nižší než minimální mzda,“ dodává Radek Sárközi.

Více informací naleznete zde:
https://www.pedagogicka-komora.cz/2022/09/skolam-chybi-finance-na-pomucky-pro.html

Pedagogická komora, z. s.

www.pedagogicka-komora.cz

Pedagogická komora – hlas rozumu ve vzdělávání Pedagogická komora je největším školským spolkem v České republice. Sdružuje učitele, ředitele škol a další pedagogické pracovníky, kteří pracují v MŠ, ZŠ, ZUŠ, SŠ, VOŠ a VŠ (státní, soukromé i církevní školy). Pedagogická komora sdružuje skoro 3 000 členů a spravuje 30 facebookových skupin, v nichž si vyměňuje tipy do výuky a diskutuje více než 40 000 pedagogů.

Kontakty: http://www.pedagogicka-komora.cz/p/kontakty-odkazy.html

Mgr. Radek Sárközi

(prezident spolku Pedagogická komora)

radek.sarkozi@pedagogicka-komora.cz

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Reklama

Doporučujeme

Diddy žádá soud o okamžité propuštění

Sean „Diddy“ Combs podal odvolání a chce, aby ho soud okamžitě propustil z vězení. Zároveň žádá zrušení verdiktu nebo nové rozhodnutí o trestu v kauze dvou skutků souvisejících s převozem za účelem prostituce.

Papež vyzval k dialogu o míru na Ukrajině a k zastavení dalších válek ve světě

Papež Lev XIV. dnes v tradičním poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k modlitbám za ukrajinský lid sužovaný téměř čtyřletou válkou a apeloval na zúčastěné strany konfliktu, aby s podporou mezinárodního společenství našly odvahu k přímému a vzájemně se respektujícímu dialogu. Papež vyzval též k míru v dalších ozbrojených konfliktech ve světě a k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami.

Tim Cook vsadil na Nike nákupem za téměř 3 miliony dolarů

Šéf Applu Tim Cook nakoupil 50 tisíc akcií Nike v době, kdy se titul držel poblíž několikaměsíčních minim. Po zveřejnění nákupu akcie Nike posílily a pozornost se stočila i k dalšímu insiderovi, který přikoupil.

Rusko hlásí sestřelení 141 ukrajinských dronů, v Oděse ruský útok zabil člověka

Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že ruská protivzdušná obrana přes noc zneškodnila 141 ukrajinských dronů, zejména poblíž hranic. Několik dronů sestřelila ale i nad Moskvou, uvedl její starosta Sergej Sobjanin. Kvůli útokům ruských dronů byl v noci vyhlášen poplach na řadě míst Ukrajiny včetně metropole Kyjeva, jeden člověk zemřel podle místních úřadů při dalším ruském útoku na přístav Oděsa, informoval ruskojazyčný web stanice BBC.

Severní Korea ukázala nové snímky údajně první jaderné ponorky

Severní Korea zveřejnila nové fotografie plavidla, které označuje za svou první ponorku s jaderným pohonem. Kim Čong-un si ji prohlédl v hale, kde ponorka ještě stojí na výrobní lince. Současně ostře kritizoval plány Jižní Koreje získat stejnou technologii se souhlasem Spojených států.

Při výbuchu v mešitě na severu Nigérie zemřelo nejméně pět lidí

Při středečním výbuchu v mešitě na severovýchodě Nigérie zemřelo nejméně pět lidí a dalších 35 utrpělo zranění. Podle policie šlo o teroristický útok, k němuž se zatím nikdo nepřihlásil, úřady ale podezírají islamistické skupiny.

K útoku na francouzskou poštu se přihlásila proruská hackerská skupina

Ke kybernetickému útoku na francouzskou poštu La Poste a její bankovní dům La Banque Postale, který v pondělí zastavil či omezil některé jejich služby, se přihlásila proruská hackerská skupina NoName057(16). Podle agentury AP to dnes uvedla francouzská prokuratura s tím, že vyšetřování převzala francouzská rozvědka DGSI.

Izrael oznámil, že zabil v Gaze finančníka Hamásu Abdal Haje Zakúta

Izraelská armáda dnes oznámila, že při útoku 13. prosince zabila v Pásmu Gazy významného člena teroristického hnutí Hamás Abdal Haje Zakúta, zodpovědného za finanční operace. Napsala to agentura AFP s tím, že Zakút zahynul při stejném úderu, při kterém armáda zabila druhého nejvýše postaveného velitele Hamásu Ráida Saada.

Thajští a kambodžští zástupci se setkali na hranicích, aby projednali příměří

Thajští a kambodžští zástupci se dnes setkali v thajské provincii Čantaburi, aby projednali obnovení příměří na sporných hranicích. Informovala o tom agentura AFP, která se odvolává na kambodžské představitele. Rozhovory by měly trvat čtyři dny. Po obnovení přeshraničních bojů na začátku prosince už zahynulo přes 40 lidí.

Paříž, Madrid a Brusel odsoudily americké sankce proti pětici Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) dnes důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.

Rusko plánuje postavit na Měsíci jadernou elektrárnu do roku 2036

Rusko plánuje v následujících deseti letech postavit na Měsíci jadernou elektrárnu, která by dodávala energii jeho lunárnímu programu a společné rusko-čínské výzkumné stanici, píše agentura Reuters. Přestože se Sovětský svaz v minulosti pyšnil mnoha prvenstvími při dobývání a průzkumu vesmíru, dnešní Rusko v této oblasti dlouhodobě zaostává nejen za Spojenými státy, ale už i Čínou. Právě představitelé čínské lunární mise letos v dubnu oznámili, že Peking zvažuje postavit na Měsíci jadernou elektrárnu.

Nový plán počítá se zmrazením fronty, nezakazuje vstup do NATO, řekl Zelenskyj

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny. Ve vyjádření pro novináře to podle tiskových agentur uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že je připraven o citlivých otázkách jednat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.

Nový Jižní Wales zpřísnil zbraně i pravidla pro protesty po útoku na Bondi Beach

Nejlidnatější australský stát Nový Jižní Wales po střelbě na Bondi Beach schválil balík nových protiteroristických a zbraňových pravidel. Zákon omezuje držení zbraní, zakazuje veřejné vystavování symbolů vybraných zakázaných organizací a rozšiřuje pravomoci policie při protestech.

Castrol mění většinového vlastníka, BP si nechá 35 procent

BP prodává 65 procent své divize Castrol americké investiční firmě Stonepeak. Za podíl získá 6 miliard dolarů v hotovosti a ponechá si 35 procent. Prodej zapadá do širšího plánu odprodat aktiva a posílit rozvahu, zatímco firma znovu staví strategii víc na ropě a plynu.

Bitcoin v roce 2025 ztratil lesk, zlato přidalo 70 procent

Zlato letos znovu láme rekordy a investoři k němu utíkají ve chvíli, kdy roste nejistota. Bitcoin naopak zaostává a rok končí v minusu. Rozdíl mezi oběma aktivy se naplno otevřel hlavně na podzim.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama