Protext ČTKŠkolám chybí miliarda korun na ONIV. Pomohou poslaci?

Školám chybí miliarda korun na ONIV. Pomohou poslaci?

Praha 29. září 2022 (PROTEXT) – Exministr školství Petr Gazdík sebral na začátku tohoto roku veřejným školám skoro jednu miliardu korun na tzv. ostatní neinvestiční výdaje (ONIV) a nechal převést tyto finanční prostředky do rozpočtů soukromých škol. Mateřským, základním i středním školám nyní chybí peníze na učebnice a pomůcky pro žáky i další nutné výdaje. Ředitelé veřejných škol jsou tak nuceni převádět finance původně určené na platy učitelů do ONIV.

Vedení spolku Pedagogická komora opakovaně upozorňuje na problémy s ostatními neinvestičními výdaji (ONIV). Z těchto peněz hradí školy vše kromě platů zaměstnanců a provozu. Jedná se například o učebnice a pomůcky pro žáky, povinné pojištění zaměstnanců, další vzdělávání pedagogických pracovníků, náhrady za prvních 14 dní nemoci pracovníků školy, dopravu žáků na plavecký výcvik a další položky uvedené ve školském zákoně. „V letošním roce došlo ke snížení ONIV veřejným mateřským, základním i středním školám o skoro jednu miliardu korun oproti roku 2021,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Nejvíce si pohoršily málotřídní školy a ZŠ pouze s 1. stupněm, kde došlo k meziročnímu poklesu o 43 % (z 3000 Kč na 1710 Kč ročně za každého žáka). Nejmenší částku dostávají mateřské školy – jedná se o 450 Kč ročně za jedno dítě (v roce 2021 to bylo 700 Kč). „Problém je v tom, že většinu financí z ONIV spolknou náhrady při prvních 14 dnech nemoci zaměstnanců,“ vysvětluje Radek Sárközi, „pak jsou tu další mandatorní výdaje jako povinné pojištění pracovníků školy nebo 500 korun na pomůcky pro prvňáčky, na další položky kvůli tomu příliš peněz nezbývá…“

Velkým zásahem do rozpočtů škol byly karantény zaměstnanců kvůli covidu na začátku roku 2022. Řada škol tak vyčerpala během prvního pololetí všechny finance určené na ONIV. Nyní musí ředitelé těchto škol žádat zřizovatele o peníze navíc. Pokud obec (v případě mateřských a základních škol) nebo kraj (v případě středních a speciálních škol) další finance nezajistí, je ředitel nucen sáhnout na nenárokovou složku platu zaměstnancům školy. Nejprve ovšem musí podat oficiální žádost o dorovnání ONIV z financí původně určených na odměny pro učitele. Informace od ředitelů škol:

„Podala jsem žádost o převod 230 000 korun z peněz na platy do ONIV, jde o více než 15 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ)

„Musela jsem podat žádost o převod 27 000 korun z financí na platy do ONIV, což je 13 500 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka málotřídní ZŠ)

„Od ledna do září jsem žádala o převod 58 000 korun z prostředků na platy do ONIV, jedná se o skoro 10 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ a ZŠ)

„Podávám žádost o převod 300 000 korun z peněz na platy do ONIV, je to více než 9 000 korun na jednoho učitele.“ (ředitelka ZŠ)

„Musela jsem požádat o převedení 300 000 korun z platů do ONIV, to je přibližně 8 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ)

„Poprvé po dvaceti letech ve funkci ředitele jsem nucen podat žádost o převedení financí z platů do ONIV.“ (ředitel SŠ)

K současné velmi špatné situaci škol přispělo i rozpočtové provizorium na začátku tohoto roku, kdy se vycházelo z částek platných pro rok 2021. Ředitelé škol netušili, že jim vláda dodatečně seškrtá výdaje na ONIV o třetinu. To se dozvěděli až v březnu 2022, kdy již měli odpovídající část peněz vyčerpanou… Celý problém by nevznikl (nebo by byl rozhodně mnohem menší), kdyby MŠMT pod vedením Petra Gazdíka nenavrhlo přesun financí na ONIV z rozpočtů veřejných škol ve prospěch škol soukromých a církevních. Tato skoro jedna miliarda korun nyní velmi citelně chybí především veřejným mateřským školám, které se ocitly v červených číslech již loni, a nově i školám základním a středním. „Nejsem proti zvyšování rozpočtu soukromým školám, ale nesmí se to dít na úkor škol veřejných,“ zdůrazňuje Radek Sárközi, „možná v tom hraje jistou roli, že náměstkyně pro řízení sekce ekonomické a legislativní Pavla Katzová původně pracovala jako tajemnice Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska a soukromé školy na ministerstvu protežuje…“

Oproti minulému roku byl soukromým školám navýšen rozpočet o 40 %, přestože se počet žáků v nich meziročně zvýšil pouze o 2 %. Například soukromé základní školy navštěvovalo v loňském školním roce jen 2,3 % všech žáků. Vedení spolku Pedagogická komora podporuje pozměňovací návrhy poslance Zdeňka Kettnera. První navyšuje rozpočet školství o jednu miliardu korun ve prospěch ONIV pro veřejné školy. Druhý přidává školám dalších 120 milionů korun na platy nepedagogických pracovníků. „Bohužel i po navýšení zůstává tarifní část platu některých nepedagogických zaměstnanců škol pod takzvanou zaručenou mzdou, někdy jsou dokonce nižší než minimální mzda,“ dodává Radek Sárközi.

Více informací naleznete zde:
https://www.pedagogicka-komora.cz/2022/09/skolam-chybi-finance-na-pomucky-pro.html

Pedagogická komora, z. s.

www.pedagogicka-komora.cz

Pedagogická komora – hlas rozumu ve vzdělávání Pedagogická komora je největším školským spolkem v České republice. Sdružuje učitele, ředitele škol a další pedagogické pracovníky, kteří pracují v MŠ, ZŠ, ZUŠ, SŠ, VOŠ a VŠ (státní, soukromé i církevní školy). Pedagogická komora sdružuje skoro 3 000 členů a spravuje 30 facebookových skupin, v nichž si vyměňuje tipy do výuky a diskutuje více než 40 000 pedagogů.

Kontakty: http://www.pedagogicka-komora.cz/p/kontakty-odkazy.html

Mgr. Radek Sárközi

(prezident spolku Pedagogická komora)

radek.sarkozi@pedagogicka-komora.cz

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Doporučujeme

Británie chce po uprchlících zpětně vymáhat náklady na azyl. Zaplatit by mohli až 10 tisíc liber

Lidé, kterým bude ve Velké Británii udělen azyl, by podle plánů vlády mohli po nástupu do zaměstnání zaplatit přibližně 10 000 liber (asi 290 tisíc korun) jako příspěvek na náklady spojené s jejich ubytováním a podporou během azylového řízení.

Tisíce lidí protestují v Jihoafrické republice proti migrantům

V několika jihoafrických městech vyšly do ulic tisíce lidí požadujících odchod nelegálních migrantů. Úřady nasadily mimořádná bezpečnostní opatření, protože panovaly obavy z násilností a útoků na cizince.

Města hledají nové způsoby, jak ochránit obyvatele před extrémním horkem

Extrémní vedra se stávají běžnou součástí života ve stále větší části světa. Klimatická změna zvyšuje jejich četnost, intenzitu i délku trvání a nejcitelněji dopadají na města. Ta proto zavádějí varovné systémy, rozšiřují zeleň, upravují veřejný prostor a hledají další cesty, jak ochránit obyvatele před rostoucími teplotami.

Gudas se vrací na Floridu a pokračuje v NHL

Radko Gudas má velmi blízko k pokračování své dlouhé kariéry v NHL. Anaheim přenechal práva na zkušeného českého obránce Floridě, která s ním podle očekávání uzavře novou smlouvu ještě před otevřením trhu s volnými hráči.

Výbuch bomby v Monaku těžce zranil dva lidi, pachatel je na útěku

V centru Monaka vybuchla v pondělí večer podomácku vyrobená bomba, která vážně zranila ukrajinského oligarchu Vadyma Jermolajeva a jeho manželku. Podle francouzských médií byl při explozi lehce poraněn také jejich třináctiletý syn. Policie ve středomořském knížectví i ve Francii po útočníkovi pátrá. Podle posledních informací monackého ministra Christophea Mirmanda se však zdá, že již opustil území obou zemí. Francouzská i ukrajinská média se shodují, že za útokem pravděpodobně stojí organizovaný zločin. Policie případ nevyšetřuje jako terorismus.

Podezřelý z šestinásobné vraždy v Německu je muž tureckého původu. Zabíjel zřejmě kvůli sporu o dceru

Německá policie zveřejnila další informace o pondělní střelbě v zařízení pro péči o mládež ve městě Stade na severu země. Útok si vyžádal šest mrtvých, všichni byli zaměstnanci centra. Z útoku je podezřelý 45letý muž tureckého původu, narozený v Německu, který žil v Hannoveru.

Hormuzský průliv zůstal otevřený i přes víkendovou eskalaci

Doprava v Hormuzském průlivu se obnovuje bez ohledu na víkendové údery mezi USA a Íránem. Tato klíčová vodní trasa pro export ropy zůstává otevřená, shodují se dvě monitorovací společnosti.

Aligátoři na Floridě za týden napadli tři lidi, jedna žena zraněním podlehla

Aligátoři na Floridě v sérii útoků za jeden týden napadli tři lidi, jedna žena zraněním podlehla. Ke dvěma z incidentů došlo v rozmezí 24 hodin. Napadení aligátorem zůstává poměrně vzácné, vyplývá z dat Floridské komise pro ochranu ryb a divoké zvěře (FWC). Stát zaznamenává průměrně osm nevyprovokovaných pokousání ročně, uvádí komise, jež se ve státě zabývá stížnostmi na konkrétní aligátory, kteří by mohli představovat hrozbu pro lidi, domácí mazlíčky či majetek. Florida je podle odhadů domovem 1,3 milionu aligátorů. Informují o tom stanice CNN a ABC News.

Čínský miliardář v USA odsouzen k 30 letům vězení za podvody

Americký soud poslal na 30 let do vězení čínského miliardáře Kuo Wen-kueje. Kdysi jeden z nejbohatších čínských podnikatelů uprchl ze své vlasti po obvinění ze znásilnění, únosu a korupce. V USA se prezentoval jako kritik čínského komunistického režimu a na politické aktivity od svých příznivců vybral přes miliardu dolarů. Těmito prostředky financoval svůj luxusní životní styl.

Klimatická krize zdražuje pojištění a přináší nové riziko pro ekonomiku

Rostoucí počet extrémních výkyvů počasí začíná měnit fungování pojišťoven, bank i celé ekonomiky. Odborníci upozorňují, že dražší nebo hůře dostupné pojištění už nepředstavuje problém jen pro majitele domů a firem. Dopady se postupně přelévají také do investic, úvěrů a hospodářského růstu. Stále častěji proto zaznívají výzvy, aby vedle soukromého sektoru převzaly větší roli i vlády.

Rusko a Ukrajina informují o mrtvých a raněných po vzájemných útocích

Nejméně dva mrtvé si vyžádaly útoky ukrajinských dronů v Rusku, v Belgorodské oblasti a v Jegorjevsku u Moskvy, kde zahynulo půlroční dítě, uvedly dnes ruské úřady. V Dnipru na jihovýchodě Ukrajiny stoupl počet obětí pondělního ruského útoku z šesti na sedm poté, co dnes ráno v nemocnici podlehl zraněním 59letý muž, oznámil náčelník oblastní správy Oleksandr Hanža. Ruské útoky na Charkov a okolí si během uplynulého dne vyžádaly čtyři životy a 24 raněných, včetně dvou dětí, informoval náčelník regionální správy Oleh Syněhubov.

Německo po penaltách končí na mistrovství světa, Paraguay slaví velký postup

Německo se po dvanácti letech vrátilo do vyřazovací fáze mistrovství světa, jenže jeho cesta skončila hned v prvním kole play off. Po remíze 1:1 rozhodl penaltový rozstřel, ve kterém uspěla Paraguay poměrem 4:3. Jeden z favoritů turnaje tak odjíždí domů, zatímco jihoamerický tým čeká osmifinále proti vítězi souboje Francie se Švédskem.

Europoslanci tvrdí, že jim bylo znemožněno provést důkladnou inspekci italského zadržovacího centra pro migranty v Albánii

Delegace poslanců Evropského parlamentu tvrdí, že při návštěvě italského detenčního centra pro migranty v Albánii narazila na překážky a nemohla zařízení důkladně zkontrolovat. Spor přichází v době, kdy se Evropská unie posouvá k tvrdší migrační politice a zvažuje širší využití zařízení mimo své území.

Brazílie po obratu vyřadila Japonsko a jde do osmifinále

Brazílie vydřela postup do osmifinále mistrovství světa až v samotném závěru. Japonsko dlouho drželo překvapivé vedení a sahalo po historickém úspěchu, jenže favorit po změně stran přidal, vyrovnal a v nastaveném čase rozhodl o výhře 2:1. Hrdinou se stal Gabriel Martinelli.

Dobrovolníci nasbírali 11 milionů vzácných semen pro obnovu skotských lesů

Obnova původních lesů na západě Skotska získala výraznou podporu. Přibližně stovka dobrovolníků během několika let ručně nasbírala přes 11 milionů vzácných semen domácích dřevin. Díky tomu vzniknou miliony nových stromů, které pomohou obnovit ohrožené lesy i jedinečný atlantský deštný prales.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama