Protext ČTKŠkolám chybí miliarda korun na ONIV. Pomohou poslaci?

Školám chybí miliarda korun na ONIV. Pomohou poslaci?

Praha 29. září 2022 (PROTEXT) – Exministr školství Petr Gazdík sebral na začátku tohoto roku veřejným školám skoro jednu miliardu korun na tzv. ostatní neinvestiční výdaje (ONIV) a nechal převést tyto finanční prostředky do rozpočtů soukromých škol. Mateřským, základním i středním školám nyní chybí peníze na učebnice a pomůcky pro žáky i další nutné výdaje. Ředitelé veřejných škol jsou tak nuceni převádět finance původně určené na platy učitelů do ONIV.

Vedení spolku Pedagogická komora opakovaně upozorňuje na problémy s ostatními neinvestičními výdaji (ONIV). Z těchto peněz hradí školy vše kromě platů zaměstnanců a provozu. Jedná se například o učebnice a pomůcky pro žáky, povinné pojištění zaměstnanců, další vzdělávání pedagogických pracovníků, náhrady za prvních 14 dní nemoci pracovníků školy, dopravu žáků na plavecký výcvik a další položky uvedené ve školském zákoně. „V letošním roce došlo ke snížení ONIV veřejným mateřským, základním i středním školám o skoro jednu miliardu korun oproti roku 2021,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Nejvíce si pohoršily málotřídní školy a ZŠ pouze s 1. stupněm, kde došlo k meziročnímu poklesu o 43 % (z 3000 Kč na 1710 Kč ročně za každého žáka). Nejmenší částku dostávají mateřské školy – jedná se o 450 Kč ročně za jedno dítě (v roce 2021 to bylo 700 Kč). „Problém je v tom, že většinu financí z ONIV spolknou náhrady při prvních 14 dnech nemoci zaměstnanců,“ vysvětluje Radek Sárközi, „pak jsou tu další mandatorní výdaje jako povinné pojištění pracovníků školy nebo 500 korun na pomůcky pro prvňáčky, na další položky kvůli tomu příliš peněz nezbývá…“

Velkým zásahem do rozpočtů škol byly karantény zaměstnanců kvůli covidu na začátku roku 2022. Řada škol tak vyčerpala během prvního pololetí všechny finance určené na ONIV. Nyní musí ředitelé těchto škol žádat zřizovatele o peníze navíc. Pokud obec (v případě mateřských a základních škol) nebo kraj (v případě středních a speciálních škol) další finance nezajistí, je ředitel nucen sáhnout na nenárokovou složku platu zaměstnancům školy. Nejprve ovšem musí podat oficiální žádost o dorovnání ONIV z financí původně určených na odměny pro učitele. Informace od ředitelů škol:

„Podala jsem žádost o převod 230 000 korun z peněz na platy do ONIV, jde o více než 15 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ)

„Musela jsem podat žádost o převod 27 000 korun z financí na platy do ONIV, což je 13 500 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka málotřídní ZŠ)

„Od ledna do září jsem žádala o převod 58 000 korun z prostředků na platy do ONIV, jedná se o skoro 10 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ a ZŠ)

„Podávám žádost o převod 300 000 korun z peněz na platy do ONIV, je to více než 9 000 korun na jednoho učitele.“ (ředitelka ZŠ)

„Musela jsem požádat o převedení 300 000 korun z platů do ONIV, to je přibližně 8 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ)

„Poprvé po dvaceti letech ve funkci ředitele jsem nucen podat žádost o převedení financí z platů do ONIV.“ (ředitel SŠ)

K současné velmi špatné situaci škol přispělo i rozpočtové provizorium na začátku tohoto roku, kdy se vycházelo z částek platných pro rok 2021. Ředitelé škol netušili, že jim vláda dodatečně seškrtá výdaje na ONIV o třetinu. To se dozvěděli až v březnu 2022, kdy již měli odpovídající část peněz vyčerpanou… Celý problém by nevznikl (nebo by byl rozhodně mnohem menší), kdyby MŠMT pod vedením Petra Gazdíka nenavrhlo přesun financí na ONIV z rozpočtů veřejných škol ve prospěch škol soukromých a církevních. Tato skoro jedna miliarda korun nyní velmi citelně chybí především veřejným mateřským školám, které se ocitly v červených číslech již loni, a nově i školám základním a středním. „Nejsem proti zvyšování rozpočtu soukromým školám, ale nesmí se to dít na úkor škol veřejných,“ zdůrazňuje Radek Sárközi, „možná v tom hraje jistou roli, že náměstkyně pro řízení sekce ekonomické a legislativní Pavla Katzová původně pracovala jako tajemnice Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska a soukromé školy na ministerstvu protežuje…“

Oproti minulému roku byl soukromým školám navýšen rozpočet o 40 %, přestože se počet žáků v nich meziročně zvýšil pouze o 2 %. Například soukromé základní školy navštěvovalo v loňském školním roce jen 2,3 % všech žáků. Vedení spolku Pedagogická komora podporuje pozměňovací návrhy poslance Zdeňka Kettnera. První navyšuje rozpočet školství o jednu miliardu korun ve prospěch ONIV pro veřejné školy. Druhý přidává školám dalších 120 milionů korun na platy nepedagogických pracovníků. „Bohužel i po navýšení zůstává tarifní část platu některých nepedagogických zaměstnanců škol pod takzvanou zaručenou mzdou, někdy jsou dokonce nižší než minimální mzda,“ dodává Radek Sárközi.

Více informací naleznete zde:
https://www.pedagogicka-komora.cz/2022/09/skolam-chybi-finance-na-pomucky-pro.html

Pedagogická komora, z. s.

www.pedagogicka-komora.cz

Pedagogická komora – hlas rozumu ve vzdělávání Pedagogická komora je největším školským spolkem v České republice. Sdružuje učitele, ředitele škol a další pedagogické pracovníky, kteří pracují v MŠ, ZŠ, ZUŠ, SŠ, VOŠ a VŠ (státní, soukromé i církevní školy). Pedagogická komora sdružuje skoro 3 000 členů a spravuje 30 facebookových skupin, v nichž si vyměňuje tipy do výuky a diskutuje více než 40 000 pedagogů.

Kontakty: http://www.pedagogicka-komora.cz/p/kontakty-odkazy.html

Mgr. Radek Sárközi

(prezident spolku Pedagogická komora)

radek.sarkozi@pedagogicka-komora.cz

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Doporučujeme

Vědci varují před nevyhnutelnou vlnou tsunami ve Středomoří

Slunné pláže francouzské Riviéry sice na první pohled nevypadají jako kulisy pro živelnou katastrofu, ale vědci varují před hrozbou, kterou si většina lidí vůbec nepřipouští. Historická data i moderní počítačové modely ukazují, že ničivé vlny už v minulosti na tamní pobřeží udeřily a tento scénář se může kdykoliv opakovat. Vzhledem ke specifickým podmínkám navíc hrozí, že masa vody zasáhne pevninu s minimálním předstihem a tradiční varovné systémy tak nemají šanci včas zareagovat.

Na 80 procent. Jev El Niño je letos nevyhnutelný, upozorňuje WMO

Klimatický jev El Niño udeří v létě s pravděpodobností 80 procent. Světová meteorologická organizace odhaduje jeho setrvání do podzimu na 90 procent. Síla El Niña zůstává nejistá, meteorologové však očekávají spíše vysokou intenzitu.

Po izraelských náletech na město Gaza je nejméně osm mrtvých a 15 zraněných

Při izraelských náletech na město Gaza bylo dnes nad ránem zabito nejméně osm lidí a dalších nejméně 15 osob bylo zraněno, napsala s odvoláním na úřady agentura AFP. Izrael v Pásmu Gazy provádí útoky téměř denně navzdory příměří uzavřenému na podzim.

Nucenou práci netolerujeme! USA chtějí uvalit nová cla na 60 zemí

Spojené státy oznámily uvalení nových cel na desítky obchodních partnerů kvůli jejich nečinnosti v boji proti nucené práci. Evropská unie (EU) označila cla za nezákonná. Jak je tato moderní forma otroctví ve světě rozšířená?

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.

Korejské komunální volby vyhrála vládní strana, prohrála ale boj o Soul

Jihokorejská vládní liberální Demokratická strana (DS) ve středečních komunálních volbách zvítězila ve většině volebních obvodů. Nezískala však klíčový post starosty metropole Soulu, což představuje překážku v úsilí o získání pevnějšího politického mandátu pro prezidenta I Če-mjonga, napsala dnes agentura AP.

Trump má problém. Republikáni se od něj začínají odvracet

Politika amerického prezidenta Donalda Trumpa stále více rozděluje republikány. Po silné kritice části vlastní strany upustil šéf Bílého domu od plánů na zřízení fondu v hodnotě téměř 1,8 miliardy dolarů, který měl mimo jiné vyplácet útočníky na Kapitol. Sněmovnou navíc prošla rezoluce o omezení Trumpových válečných pravomocí. Pro hlasovali čtyři republikáni.

Severní Korea představila nový závod na výrobu paliva pro jaderné bomby

Severokorejský vůdce Kim Čong-un ve středu navštívil nový závod na výrobu paliva pro jaderné bomby a oznámil plány na několikanásobné posílení jaderných sil země. Odhalení továrny souvisí s Kimovými opakovanými sliby rozšířit jaderný zbrojní program, aby se KLDR mohla vypořádat s tím, co označil jako eskalující vojenské hrozby ze strany USA, napsala agentura AP.

Ukrajinský útok na krymský Simferopol si vyžádal tři mrtvé a sedm zraněných

Při nočním ukrajinském útoku na město Simferopol na Ruskem anektovaném Krymu dnes zemřeli nejméně tři lidé a dalších sedm bylo zraněno. S odvoláním na úřady to napsaly agentury AFP a Reuters.

Izrael a Libanon se dohodly na obnovení příměří, v Libanonu budou bezpečné zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.

Trump přicestuje na červencový summit NATO v Ankaře, potvrdil Rubio

Americký prezident Donald Trump se zúčastní summitu Severoatlantické aliance, který se bude konat na začátku července v Ankaře, potvrdil dnes podle agentur ministr zahraničí USA Marco Rubio. Mohlo by se podle něj jednat o nejdůležitější schůzku v historii NATO, jelikož je prý třeba některé věci objasnit a napravit. O Trumpově plánu přicestovat na summit dnes už psala turecká média s odkazem na své zdroje. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan rovněž uvedl, že s Trumpovou účastí na jednání Turecko počítá.

Světová zdravotnická organizace potřebuje na boj s ebolou 115 milionů dolarů

Světová zdravotnická organizace (WHO) potřebuje pro boj s ebolou v příštích třech měsících 115 milionů dolarů (téměř 2,5 miliardy Kč), prozatím ale od dárců získala pouze 35 procent této částky. Podle agentury Reuters to dnes uvedl Chikwe Ihekweazu, který má v organizaci na starost mimořádné situace. Africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) propuknutí epidemie eboly v konžské provincii Ituri potvrdilo 15. května.

Leclerc zůstává ve Ferrari, slavná spolupráce bude pokračovat

Charles Leclerc spojí svou budoucnost s Ferrari i v dalších sezonách. Italská stáj oznámila prodloužení smlouvy krátce před Velkou cenou Monaka. Osmadvacetiletý Monačan tak pokračuje v příběhu, který začal už před deseti lety v jezdecké akademii Ferrari.

Britské bankovky mohou nově upozornit na ohroženou přírodu

Britská centrální banka představila osmnáct druhů živočichů, které mohou v budoucnu zdobit nové bankovky. Výběr zahrnuje řadu ohrožených nebo chráněných druhů a podle Bank of England nabízí příležitost připomenout bohatství britské přírody i význam ochrany domácích ekosystémů.

Dronový útok na autobus v okupované části Ukrajiny si vyžádal osm mrtvých

Nejméně osm lidí zahynulo a dalších deset utrpělo zranění při útoku dronu na osobní autobus v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti. Informovala o tom ruská státní média s odvoláním na Denise Pušilina, Moskvou dosazeného představitele regionu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama