Inflace v Turecku v únoru meziročně vzrostla na 67,07 procenta. Jedná se o čtvrtý měsíc jejího zrychlování v řadě, čímž růst spotřebitelských cen v zemi dosáhl nejvyšší hodnoty za posledních patnáct měsíců. Inflace zůstává hlavním bolehlavem tureckého prezidenta. Informují o tom Barron´s a Daily Sabah.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Turecku v únoru zrychlil na 67,07 procenta, což je nejvíce za posledních patnáct let. Jedná se přitom o čtvrtý měsíc inflačního růstu v řadě. Ještě v lednu činil meziroční růst inflace 64,86 procenta.
Co se meziměsíčního růstu spotřebitelských cen týče, ten v únoru zpomalil na 4,53 procenta, upozornil na turecké statistiky web Barron´s. Ještě v lednu přitom dosahoval 6,70 procenta. Jeho tempo nicméně zůstalo výrazně nad úrovní z loňského čtvrtletí.
Turkey’s inflation rises to 67.1 percent in February https://t.co/CX1T7xJZDo
— Turkish Minute (@TurkishMinuteTM) March 4, 2024
Tyto výsledky zveřejnil v nové zprávě Turecký statistický úřad. Uváděný růst spotřebitelských cen táhly hlavně restaurace a hotely (94,5 procenta), následované vzděláváním (91,8 procenta) a potravinami s nealkoholickými nápoji (71,1 procenta).
Ekonomové se nechali slyšet, že růst spotřebitelských cen poháněly i dopady způsobené zvýšením minimální mzdy na sektor služeb, napsal server Daily Sabah. Turecký ministr financí Mehmet Şimşek se domnívá, že v nadcházejících měsících zpomalovat nebude.
Co na to centrální banka
Turecká centrální banka v únoru nechala úrokové sazby neměnné – tedy na 45 procentech. Sazby zvyšovala několik měsíců v řadě. Když úroky zdražují, spotřebitelé si méně půjčují a méně utrácejí, což „ochlazuje“ inflaci, ale také ekonomiku.
Banka pod vedením Fatih Karahan, jež byla jmenována jejím guvernérem 3. února, a nahradila tak Hafize Gaye Erkan, první ženu v čele této instituce, naznačila, že základní úrok zůstane na stejné úrovni, dokud měsíční inflace výrazně neklesne.
Z měnové krize v Turecku obviňují ekonomové prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a jeho nekonvenční ekonomickou politiku. V jejím rámci odmítal zvyšovat úrokové sazby. Spotřebitelské náklady pak začaly prudce růst.
Mnoho domácností na tom bylo tak špatně, že si nemohlo dovolit nakoupit základní zboží. Pro tureckého prezidenta to není dobrá vizitka, může to uškodit jeho straně AKP, která se snaží získat zpět Istanbul, Ankaru a další města pod kontrolou opozice.
