Reklama
3.4 C
Czech
Pátek 27. března 2026
ZprávyRuský prezident Putin sám na sobě otestoval nevyzkoušenou nosní vakcínu

Ruský prezident Putin sám na sobě otestoval nevyzkoušenou nosní vakcínu

Ruský prezident Vladimir Putin vyzkoušel experimentální nosní vakcínu proti covidu-19, která zatím není ve fázi klinických zkoušek. Je to jeho celkem čtvrté očkování, píše CNN.

V neděli, šest měsíců po druhé dávce vakcíny Sputnik V, dostal Putin také posilovací vakcínu Sputnik Light ruské výroby.

Po obdržení boosteru se Putin dobrovolně přihlásil k účasti na testování intranazální vakcíny. Tu vyvíjí centrum Gamaleja, výrobce vakcíny Sputnik V a následné jednorázové dávky Sputnik Light, jak prezident uvedl na televizním setkání se členy vlády.

Putin uvedl, že po intranazálním očkování „nic necítil“. „Dnes po těchto dvou procedurách – injekci a nosní formě, tedy druhé části – jsem již ráno sportoval. Takže mohu dosvědčit, že se vše vyvíjí tak, jak říkají naši vědci,“ řekl ministrům.

https://www.youtube.com/watch?v=pOidyx00D28

V polovině října ruské ministerstvo zdravotnictví podle agentury RIA Novosti schválilo klinické zkoušky nosní sprejové formy vakcíny Sputnik V, kterou vyvinulo centrum Gamaleja.

Podle zástupce ředitele Gamaleje Denise Logunova Gamaleja stále testuje účinnost nosní vakcíny. „Musím se přiznat, že je to v podstatě off-label podání. Testujeme na našich zaměstnancích,“ řekl Logunov Putinovi v televizním rozhovoru poté, co v neděli aplikoval booster. Putin reagoval dotazem na Logunova, zda se může „tohoto experimentu zúčastnit“.

Vakcína přes sliznice

Logunov uvedl, že intranazální forma byla vyvinuta za účelem „vyvolání bariérové imunity“. Ta se podle něj u covidu „týká našich imunitních orgánů umístěných v nose a hltanu„.

Víme také, že vakcíny podávané parenterální cestou, tedy injekcí do svalu, jsou sice účinné, ale mají omezenou schopnost vyvolat imunitu před tzv. průlomovou infekcí a symptomatickým onemocněním. Abychom vyvolali bariérovou imunitu, musíme látku podat přes sliznice,“ řekl.

Podle Logunova nosní vakcína „potřebuje jen trochu doladit. Pak půjde do klinických testů a poté ji plánujeme zavést. Je pohodlná, bezbolestná, s naprostým minimem vedlejších účinků,“ řekl.

Rusko zaostává za většinou světa, pokud jde o očkování obyvatelstva. A to i přes to, že jako první země na světě schválilo vakcínu proti koronaviru, Sputnik V, k použití v srpnu 2020.

Podle posledních dostupných čísel z října dostalo první očkovací dávku 47,8 milionu Rusů a 42,4 milionu jich bylo plně očkováno v zemi s přibližně 146 miliony obyvatel.

Rusko se v posledních týdnech snažilo dostat rostoucí infekci koronavirem pod kontrolu. Podle nejnovějších údajů Univerzity Johnse Hopkinse země zaznamenala na covid 262 733 úmrtí.

Reklama

Doporučujeme

Pumpy v Německu budou smět zdražit jen jednou denně

Německý Spolkový sněm schválil první balík opatření proti prudkému růstu cen benzinu a nafty. Čerpací stanice budou smět ceny zvyšovat jen jednou denně v poledne, zlevňovat ale mohou dál kdykoli. Vláda zároveň připouští, že jeden zásah nejspíš stačit nebude.

Izrael uvedl, že zabil šéfa námořnictva íránských revolučních gard

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac dnes uvedl, že izraelská armáda "eliminovala" velitele námořnictva íránských revolučních gard Alírezu Tangsírího. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzápětí uvedl, že Tangsírí měl na rukou krev a pohrozil dalšími útoky. Izraelská armáda sdělila, že spolu s Tangsírím byli zabiti další členové vedení revolučních gard, včetně šéfa zpravodajských služeb námořnictva Benháma Razajího.

Klíčové zbraně včetně těch amerických stále putují na Ukrajinu

Dohodnuté spojenecké dodávky zásadních zbraní pro Ukrajinu pokračují, včetně amerických zbraní, bez ohledu na íránskou válku. Řekl to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Reagoval tím na informace listu The Washington Post, podle něhož Spojené státy uvažují, že některé zbraně určené pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi, pošlou místo toho na Blízký východ.

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil Islámábád

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil dnes podle agentury Reuters mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí. Boje, které si vyžádaly stovky obětí, v minulém týdnu Islámábád dočasně přerušil kvůli islámskému svátku íd al-fitr.

Izrael prý na žádost Pákistánu souhlasil, že nezabije šéfa íránské diplomacie

Izrael na žádost Pákistánu souhlasil, že neprovede atentát na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího a předsedu parlamentu Muhammada Kalíbafa. S odkazem na pákistánský zdroj to dnes napsala agentura Reuters. USA podle deníku The Washington Post mezitím uvažují o tom, že některé zbraně určené pro Ukrajinu pošlou místo toho na Blízký východ.

Trh s ropou se ocitl v backwardaci. Co to znamená?

Ceny ropy jsou od začátku války na Blízkém východě sužovány extrémní volatilitou. Přestože po americkém oznámení obnovení diplomacie s Íránem klesly, stále se drží na zvýšených úrovních kvůli přetrvávajícím rizikům. Krátkodobé a střednědobé futures kontrakty na ropu se obchodují dráž než dlouhodobé. Trhy tak očekávají budoucí pokles cen ropy. Ceny černého zlata sice rostou, zatím však jen mírně.

Íránské vedení s USA jedná, ale bojí se to přiznat, řekl Trump

Donald Trump trvá na tom, že íránské vedení s jeho vládou jedná, ačkoliv Teherán to popírá. Trump ve středu prohlásil, že íránští činitelé to nechtějí přiznat, protože se bojí, že by je zabili "jejich vlastní lidé". Americký prezident to řekl několik hodin poté, co mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt uvedla, že Spojené státy jsou velmi blízko dosažení svých cílů v této válce.

Není to válka. Trump pobouřil komentáři o Íránu

Americký prezident Donald Trump ve středu republikánům vysvětlil, proč se v souvislosti s Íránem vyhýbá označení „válka“. Důvodem je skutečnost, že údery neschválil Kongres. Vyvolal tím pobouření v americké společnosti. Podle některých názorů přiznal, že vojenské operace na Blízkém východě jsou ilegální.

Belgický soud řeší klimatickou žalobu farmáře proti TotalEnergies

Belgický soud uznal svou pravomoc v přelomové klimatické žalobě proti ropné společnosti TotalEnergies. Verdikt ale zatím nepadl. Soud v Tournai ho odložil na 9. září, protože chce počkat na podobné rozhodnutí ve Francii. Případ už teď poutá pozornost, protože jde o první takovou žalobu v Belgii.

Masový hrob v Keni ukrýval desítky mrtvých těl, převážně kojenců

Vyšetřovatelé ve městě Kericho v Keni exhumovali z hromadného hrobu přibližně 32 těl, z nichž většinu tvoří děti. Šokující nález nyní vyvolává řadu otázek, na které se snaží odpovědět policie i forenzní experti.

Běloruský vůdce Lukašenko při návštěvě KLDR uctil památku sovětských vojáků

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při dnešní návštěvě KLDR společně se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem uctil památku sovětských vojáků, kteří padli při osvobození Koreje od japonské okupace na konci druhé světové války. Uvedla to běloruská státní agentura Belta. Podle agentury AP běloruský ministr zahraničí Maxim Ryženkov oznámil, že oba státníci podepíší smlouvu o přátelství a spolupráci mezi zeměmi.

Bitcoin se drží nad 71 tisíci dolary

Bitcoin se po divokém týdnu znovu uklidnil a drží se nad hranicí 71 tisíc dolarů. Trhům pomohl pokles ceny ropy pod 100 dolarů za barel, který přišel po zprávách o americkém návrhu patnáctibodového plánu na ukončení konfliktu s Íránem. Na trzích tak znovu ožila chuť riskovat.

KOMENTÁŘ: Americký kreditní trh obchází strach. Ekonomice může zlomit vaz „stínové bankovnictví“

Člověk někam vloží peníze a pak je nemůže vybrat – to je tradiční noční můra investorů. Naneštěstí se teď stává realitou u některých amerických privátních kreditních fondů. Jejich zdánlivě nenápadný byznys je natolik napojený na tradiční banky a aktuální strach z AI transformace, že může v nejhorším případě odšpuntovat další globální krizi.

Dánská premiérka Frederiksen po volbách formálně podala demisi

Dánská premiérka Mette Frederiksen dnes podala demisi vlády do rukou krále Frederika X. Oznámil to královský palác. Tříčlenná vládní koalice v čele se Sociální demokracií premiérky v úterních volbách přišla o většinu v parlamentu.

Velká zelená zeď. Čína mění druhou největší poušť světa

Čína staví další velkou zeď. Nebuduje ji ale z hlíny a kamenů a nemá sloužit k obraně země před nepřáteli. Velká zelená zeď, rozsáhlý pás stromů a keřů lemující spodní část severních pouští, má jiný cíl – zastavit neustálý postup desertifikace. Tento masivní megaprojekt funguje jako vysavač oxidu uhličitého.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama