0.3 C
Czech
Čtvrtek 15. ledna 2026
Věda a TechnikaRusko se kvůli sankcím stáhne z Mezinárodní vesmírné stanice

Rusko se kvůli sankcím stáhne z Mezinárodní vesmírné stanice

Rusko odchází z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) kvůli mezinárodním sankcím uvaleným na zemi v reakci na agresi vůči Ukrajině. Koncem dubna to oznámil šéf ruské kosmické agentury Roskosmos. Datum ukončení zapojení do vesmírného projektu s americkou agenturou NASA a evropskou ESA neuvedl. Informuje o tom ale rok předem. Jedinou cestou, jak podle něj tuto spolupráci obnovit, je úplné zrušení západních sankcí, píše deník DailyMail. 

30. dubna šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin pro státní televizi oznámil stažení Ruska z ISS, píše DailyMail. Potvrdil tím, že rozhodnutí již bylo přijato. 

Rovněž řekl, že Roskosmos nemusí uvádět datum svého stažení ze stanice. Informuje o tom však rok předem podle výpovědní lhůty. 

„Rozhodnutí již bylo přijato a my o něm nejsme povinni hovořit veřejně,” řekl Rogozin. 

„Věřím, že obnovení normálních vztahů mezi našimi partnery na ISS a dalších společných projektech je možné pouze úplným a bezpodmínečným zrušením nezákonných sankcí,” napsal následně na Twitteru

Vesmír přitom byl jednou z posledních oblastí spolupráce mezi Moskvou a západními státy. Mezi astronauty na stanici panovala přátelská atmosféra i přes stále větší napětí. 

„Pokud jde o můj vztah s mými ruskými kolegy z posádky, byli, jsou a budou mými velmi drahými přáteli,” oznámil Mark Vande Hei, astronaut, který se koncem března spolu s ruskými kolegy po 355 dnech vrátil na Zemi. 

Nejistý osud stanice

Oznámení šéfa Roskosmosu přišlo krátce po jeho smršti již smazaných tweetů. Podle serveru ScienceAlert v nich vyhrožoval ukončením spolupráce s NASA a ESA na ISS. Tvrdil, že ISS se bez Ruska neobejde.

Rogozin také na Telegramu napsal, že bez Ruska ISS spadne do moře, případně na pevninu. Dodal, že je nepravděpodobné, že spadne do Ruska. „Ale obyvatelé ostatních zemí, zejména zemí řízených válečnými psy, by se měli nad cenou sankcí vůči Roskosmosu zamyslet.”

Ruská strana se stará o pohon ISS za pomoci motorů kosmických lodí Sojuz, které na stanici dopravují náklad důležitý k její údržbě. 

Bez ruské přítomnosti bude udržení ISS v chodu prakticky nemožné. NASA a ESA se však mohou spolehnout na soukromý sektor. Společnost SpaceX například na stanici rovněž přepravovala materiál. Její šéf Elon Musk v reakci na výhružky Rogozina nepřímo nabídl pomoc tweetnutím vlastním logem. 

Dalším hráčem, který ISS muže propůjčit své motory, je podle šéfky programu pro lety NASA Kathy Luaders loď Cygnus společnosti Northrop Grumman, napsal The Guardia.

Reklama

Doporučujeme

Prezident Pavel zahájil ve Lvově návštěvu Ukrajiny

Český prezident Petr Pavel je na Ukrajině. Schůzkou s představiteli místní správy v západoukrajinském Lvově dnes zahájil svou třetí návštěvu Ruskem napadené země od nástupu do funkce hlavy státu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Macháč v Adelaide prošel do semifinále, Siniaková si zahraje finále čtyřhry

Tomáš Macháč zvládl v Adelaide čtvrtfinále generálky na Australian Open a postoupil do semifinále. Osmý nasazený porazil Španěla Jaumeho Munara 6:4, 6:4 a čeká ho turnajová dvojka Tommy Paul. Američan v dalším zápase přehrál domácího kvalifikanta Aleksandara Vukice 6:3, 6:2.

Boeing věděl o vadě dílu spojené s pádem nákladního letadla UPS

Nákladní letadlo UPS se v listopadu v Kentucky zřítilo po dramatickém selhání u křídla a zahynulo při tom 15 lidí. Vyšetřovatelé teď popisují, že problém souvisel se strukturální vadou části uchycení motoru, kterou Boeing zaznamenal už před lety u podobných strojů.

Americký zásah v Grónsku by byl katastrofa, konec světa, varoval Tusk

Případný americký vojenský zásah v Grónsku by byl z politického hlediska katastrofa. Konflikt či pokus o zabrání území státu, který je členem NATO, jiným státem Severoatlantické aliance by znamenal konec světa, jak je dnes známý, a který po dlouhá léta zaručoval bezpečnost, varoval dnes polský premiér Donald Tusk. Vzhledem k dosavadnímu počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa je možný každý scénář, připustil šéf polské vlády. Polsko své vojáky do Grónska nevyšle, uvedl také.

Kreml souhlasí s Trumpem, že uzavření míru brzdí Kyjev, a ne Moskva

Rusko souhlasí s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v názoru, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, a ne ruský vůdce Vladimir Putin zdržuje dosažení potenciální mírové dohody. Uvedl to dnes podle agentur Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Současně varoval, že se Kyjevu "každým dnem" zužuje prostor pro rozhodování o ukončení války.

Rusko vyhošťuje britského diplomata, obviněného ze špionáže

Rusko vyhošťuje britského diplomata, o kterém ruská tajná služba FSB tvrdí, že jej kontrarozvědka odhalila jako pracovníka britské zpravodajské služby. Ruské ministerstvo zahraničí předalo protest britské chargé d´affaires v Moskvě a pohrozilo zrcadlovou odvetou, pokud by britská strana reagovala podobným krokem, uvedly tiskové agentury. Britská vláda nyní podle agentury Reuters uvedla, že svou reakci pečlivě zvažuje.

Posádka mise Crew-11 se kvůli zdravotnímu problému astronauta vrátila na Zemi

Zpět na Zemi se dnes z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) kvůli zdravotnímu problému astronauta vrátila čtyřčlenná posádka mise Crew-11. Přistání na vodní hladinu u kalifornských břehů živě na svém webu přenášel americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Trump zavádí 25procentní clo na některé čipy, umožní poplatky za prodej v Číně

Americký prezident Donald Trump zavedl 25procentní poplatek na prodej pokročilých čipů Nvidia H200 a AMD MI325X v zahraničí. Exekutivní příkaz souvisí s povolením prodávat tyto čipy na čínském trhu. Poplatek se bude vybírat formou cla za dovoz čipů, pokud jsou tyto čipy následně znovu vyvezeny do zahraničí, napsal Bílý dům ve středečním doprovodném dokumentu.

Americký útok na Venezuelu způsobil Rusku ekonomický bolehlav

Krátkodobé náklady a dlouhodobý přínos –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tak lze popsat dopad amerického útoku na Venezuely na Rusko. Moskva měla s Caracasem dlouhodobé obchodní vazby, které teď prezident Donald Trump zpřetrhal. Přijde tak o velké množství peněz. Z dlouhodobého hlediska si ale nemohla přát nic lepšího.

Zabíjení v Íránu podle Trumpa skončilo. Americký úder je blízko, spekulují experti

Zabíjení v Íránu skončilo a nejsou plánovány žádné popravy, oznámil americký prezident Donald Trump, který získal tuto informaci od důvěryhodného zdroje. Také naznačil, že k vojenskému úderu vůbec dojít nemusí. Násilné protesty přitom pokračují a experti naopak spekulují, že USA udeří už brzy.

Dvě tragédie během dvou dnů, v Thajsku znovu spadl jeřáb

Ještě ani neuplynul den od tragédie na severovýchodě Thajska a země řeší další smrtelnou nehodu spojenou se stavební technikou. U Bangkoku se zřítil jeřáb na silnici, zničil dvě auta a dva lidé přišli o život. Další zranění skončili v péči záchranářů.

Klimatické změny dopadají na zimní olympijské hry

Zimy jsou kratší, sněhu ubývá a organizátoři zimních olympijských her se čím dál víc spoléhají na umělé zasněžování. Klimatická změna výrazně ovlivňuje podmínky pro zimní sporty a bez zásadních změn budou budoucí olympiády v ohrožení.

Zoe Saldaña je nejvýdělečnější herečkou všech dob

Scarlett Johansson byla sesazena z trůnu. Zoe Saldaña se díky tržbám z třetího dílu Avataru stala nejvýdělečnější herečkou všech dob. Na vrchol ji vynesly role v největších filmových franšízách posledních let.

Grónská vláda uvedla, že Dánsko a spojenci zvýší vojenskou přítomnost u ostrova

Grónská vláda oznámila, že Dánsko ode dneška společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska v rámci slibu posílit obranu v Arktidě, píše agentura Reuters. Vojenské jednotky v oblasti absolvují výcvik, který je má připravit na operace v arktických podmínkách. Cílem cvičení je posílit akceschopnost Severoatlantické aliance v regionu a zvýšit jeho bezpečnost. Švédský premiér Ulf Kristersson na síti X následně oznámil, že někteří důstojníci švédské armády na arktický ostrov už přicestovali.

Oteplování zrychluje. Rok 2025 byl toho dalším důkazem

Loňský rok byl podle Světové meteorologické organizace (WMO) třetím nejteplejším v historii měření. Klimatičtí vědci očekávají, že tempo oteplování může překročit hranici 1,5 stupně Celsia stanovenou Pařížskou dohodou ještě před koncem desetiletí. To znamená o deset let dříve, než světoví lídři před 30 lety v Paříži při podpisu revolučního dokumentu předpokládali.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama