Věda a TechnikaRusko se kvůli sankcím stáhne z Mezinárodní vesmírné stanice

Rusko se kvůli sankcím stáhne z Mezinárodní vesmírné stanice

Rusko odchází z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) kvůli mezinárodním sankcím uvaleným na zemi v reakci na agresi vůči Ukrajině. Koncem dubna to oznámil šéf ruské kosmické agentury Roskosmos. Datum ukončení zapojení do vesmírného projektu s americkou agenturou NASA a evropskou ESA neuvedl. Informuje o tom ale rok předem. Jedinou cestou, jak podle něj tuto spolupráci obnovit, je úplné zrušení západních sankcí, píše deník DailyMail. 

30. dubna šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin pro státní televizi oznámil stažení Ruska z ISS, píše DailyMail. Potvrdil tím, že rozhodnutí již bylo přijato. 

Rovněž řekl, že Roskosmos nemusí uvádět datum svého stažení ze stanice. Informuje o tom však rok předem podle výpovědní lhůty. 

„Rozhodnutí již bylo přijato a my o něm nejsme povinni hovořit veřejně,” řekl Rogozin. 

„Věřím, že obnovení normálních vztahů mezi našimi partnery na ISS a dalších společných projektech je možné pouze úplným a bezpodmínečným zrušením nezákonných sankcí,” napsal následně na Twitteru. 

Vesmír přitom byl jednou z posledních oblastí spolupráce mezi Moskvou a západními státy. Mezi astronauty na stanici panovala přátelská atmosféra i přes stále větší napětí. 

„Pokud jde o můj vztah s mými ruskými kolegy z posádky, byli, jsou a budou mými velmi drahými přáteli,” oznámil Mark Vande Hei, astronaut, který se koncem března spolu s ruskými kolegy po 355 dnech vrátil na Zemi. 

Nejistý osud stanice

Oznámení šéfa Roskosmosu přišlo krátce po jeho smršti již smazaných tweetů. Podle serveru ScienceAlert v nich vyhrožoval ukončením spolupráce s NASA a ESA na ISS. Tvrdil, že ISS se bez Ruska neobejde.

Rogozin také na Telegramu napsal, že bez Ruska ISS spadne do moře, případně na pevninu. Dodal, že je nepravděpodobné, že spadne do Ruska. „Ale obyvatelé ostatních zemí, zejména zemí řízených válečnými psy, by se měli nad cenou sankcí vůči Roskosmosu zamyslet.”

Ruská strana se stará o pohon ISS za pomoci motorů kosmických lodí Sojuz, které na stanici dopravují náklad důležitý k její údržbě. 

Bez ruské přítomnosti bude udržení ISS v chodu prakticky nemožné. NASA a ESA se však mohou spolehnout na soukromý sektor. Společnost SpaceX například na stanici rovněž přepravovala materiál. Její šéf Elon Musk v reakci na výhružky Rogozina nepřímo nabídl pomoc tweetnutím vlastním logem. 

Dalším hráčem, který ISS muže propůjčit své motory, je podle šéfky programu pro lety NASA Kathy Luaders loď Cygnus společnosti Northrop Grumman, napsal The Guardia.

Doporučujeme

Putin a Zelenskyj tváří v tvář? Trump učinil překvapivé oznámení

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že se blíží dlouho očekávané setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Podle šéfa Bílého domu dosáhla diplomatická jednání o ukončení války na Ukrajině značného pokroku. Konkrétní termín ani místo schůzky však neprozradil a Moskva ani Kyjev zatím její konání nepotvrdily.

Miliardy pro těžaře, hrozba pro planetu. Trump ruší Bidenovy regulace

Americký prezident Donald Trump oznámil další zásadní obrat v ekologické politice Spojených států. Jeho administrativa plánuje výrazně zmírnit pravidla omezující úniky metanu při těžbě ropy a zemního plynu. Energetickým společnostem má opatření ušetřit desítky miliard dolarů, podle ekologických organizací však povede k většímu znečištění ovzduší a prohloubení klimatických změn.

Filip Hronek rozhodl o výhře Vancouveru a ukončil sérii deseti porážek

Český obránce Filip Hronek se stal hlavním hrdinou dramatického utkání NHL mezi Vancouverem a Anaheimem. V prodloužení rozhodl o vítězství Canucks 6:5 a ukončil jejich sérii deseti porážek. Vancouver přitom ještě v závěru třetí třetiny ztrácel tři góly. Hronek navíc přidal asistenci a překonal českého brankáře Lukáše Dostála. V dalším utkání se střelecky prosadil také Pavel Zacha, Boston však na Carolinu nestačil.

Účet za válku s Íránem je astronomický. Americe mizí miliardy před očima

Válka mezi Spojenými státy a Íránem se pořádně prodražuje. Americká armáda za konflikt do poloviny října utratila nejméně 47,1 miliardy dolarů (více než bilion korun), přičemž konečný účet může být ještě vyšší. Prezident Donald Trump mezitím prohlašuje, že boje ukončí, kdykoliv se rozhodne. Podmínkou však zůstává, aby Teherán nikdy nezískal jadernou zbraň.

KOMENTÁŘ: Fed jen pár dní před volbami v USA rozhoduje o sazbách. Splní Trumpovi přání?

Americká centrální banka ve středu rozhoduje o úrokových sazbách – citlivé rozhodnutí tedy oznámí jen pár dní před napjatými volbami do Kongresu. Očekává se, že Fed nechá sazby beze změny. Mohlo by se tak zdát, že Kevin Warsh nechce před hlasováním přilévat olej do ohně.

Bolsonaro po prohraných volbách uprchl z Brazílie. Dostane víza v USA

Brazilský senátor Flávio Bolsonaro po překvapivé porážce v prezidentských volbách opustil zemi a zamířil do Spojených států. Učinil tak navzdory rozhodnutí nejvyššího soudu, který mu nařídil odevzdat cestovní pasy kvůli vyšetřování podezření z praní špinavých peněz. Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že Bolsonarovi a jeho rodině umožní vstup do USA.

Trump tvrdí, že zakáže pojem umělá inteligence, trvá na super inteligenci

Americký prezident Donald Trump dnes oznámil, že zakáže v dokumentech používat slovní spojení umělá inteligence (AI), neboť trvá na svém označení super inteligence, které pokládá za mnohem přesnější. Šéf Bílého domu o záměru vymáhat změnu ustáleného názvu napsal na své sociální síti Truth Social.

Netanjahu po volbách vyzval k vytvoření silné pravicové vlády

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v povolebním projevu vyzval k vytvoření silné pravicové vlády. Zároveň podle médií v noci na dnešek prohlásil, že Izraeli nelze vládnout s podporou izraelských Arabů, jejichž strany v parlamentních volbách podle odhadů posílily. Kompletní výsledky zatím nejsou k dispozici, podle aktualizovaných průzkumů od volebních místností bude zřejmě poměr sil vyrovnaný a parlamentní většinu nezíská vládní ani opoziční blok.

Krvavé střety v Jižním Súdánu. Při tzv. nájezdech na dobytek zemřelo nejméně 72 lidí

Nejméně 72 lidí přišlo o život při násilných střetech mezi komunitami v jihosúdánském státě Warrap. Útoky, jejichž cílem byly především krádeže dobytka, provázelo také vypalování domů. Tragédie je dalším příkladem dlouhodobého násilí, které sužuje nejmladší stát světa v době příprav na historicky první prezidentské volby.

Lídři Finska a Norska jednali s Putinem a Zelenským o možnostech ukončení války

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe dnes jednali po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války Ruska proti Ukrajině. Uvedla to v prohlášení Stubbova kancelář. Hovor potvrdil mluvčí Kremlu. Dvojice severských lídrů následně o obsahu telefonátu informovala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Japonsko stojí před historickým zlomem. Po 14 letech se chystá zásadní obrat

Japonská centrální banka stojí před zásadní změnou měnové politiky. Po téměř čtrnácti letech úsilí o dosažení dvouprocentní inflace by už tento týden mohla oznámit splnění svého dlouhodobého cíle. Úrokové sazby zatím pravděpodobně ponechá beze změny, analytici však očekávají další zvýšení v prosinci nebo lednu. Rozhodování komplikují rostoucí ceny energií, slabý jen i napětí na dluhopisových trzích.

Mladé manty nacházejí bezpečí u pobřeží

Mladé manty obrovské tráví první roky života v mělkých pobřežních vodách, kde nacházejí potravu a ochranu před predátory. Teprve v dospělosti se vydávají na dlouhé cesty otevřeným oceánem. Nový výzkum ze Střední Ameriky ukázal, jak výrazně se jejich chování s věkem mění a proč je ochrana pobřežních oblastí důležitá pro jejich přežití.

Demolice, vysídlování a mučení. OSN varuje před etnickými čistkami na Západním břehu

Izraelská vojenská operace ve městě Hebron na okupovaném Západním břehu Jordánu vyvolala ostrou reakci Organizace spojených národů (OSN). Její představitelé varují před nuceným vysídlováním Palestinců a rostoucím rizikem etnických čistek. Nezávislá vyšetřovací komise OSN navíc obvinila Izrael ze zločinů proti lidskosti, včetně vyhlazování a mučení. Izraelská vláda obvinění odmítá a své kroky označuje za nezbytná bezpečnostní opatření.

Katoličtí biskupové litují modlitby s Trumpem v Bílém domě. Mluví o politickém zneužití

Společná modlitba s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě vyvolala mezi katolickými duchovními nečekanou bouři. Dva biskupové, kteří se setkání v Oválné pracovně zúčastnili, nyní veřejně vyjadřují lítost. Tvrdí, že Bílý dům jejich návštěvu využil k politickým účelům těsně před volbami do Kongresu. Zveřejněné záběry totiž podle kritiků vytvářejí dojem, že církev prezidenta podporuje.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama