Ruský prezident Vladimir Putin, na jehož rozkaz ruská vojska loni 24. února vpadla na Ukrajinu, dnes tvrdil, že Rusko válku nerozpoutalo, ale naopak se ji snaží ukončit. Na konferenci diskusního klubu Valdaj v černomořském letovisku Soči také ujišťoval, že Rusko je tak veliká země, že nepotřebuje cizí území. Ruský prezident dal při tom loni v září pokyn k anexi dalších čtyř ukrajinských regionů. Moskva již na jaře 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovala ukrajinský poloostrov Krym. Putin ve svém projevu tvrdil, že vše zavinil Západ a že Rusko jen odpovídá na západní tlak.
„Ustavičně sílí vojenský a politický tlak (Západu) a na to musíme reagovat. Nejednou jsem říkal, že my jsme nezačali takzvanou válku na Ukrajině. Naopak, my se ji snažíme zakončit,“ řekl Putin, jehož vystoupení vysílala televize Rossija 24 v přímém přenosu. Za začátek ukrajinského konfliktu ruský prezident opět označil dění v Kyjevě na přelomu let 2013 a 2014, které označil za „krvavý a protiústavní“ a Západem organizovaný státní převrat.
Putin again claims that Russia didn’t start the war.
— Visegrád 24 (@visegrad24) October 5, 2023
He shamelessly lies from morning to evening.
Russia attacked Ukraine in 2014 and in 2022.
Ukraine never attacked Russia.
Via @nexta_tv pic.twitter.com/twGdRkjK3J
Západní diplomaté se tehdy snažili krizi urovnat zprostředkováním dohody mezi proruským prezidentem Viktorem Janukovyčem a opozičními demonstranty, kteří ale po střelbě policistů do davu dohodu odmítli a Janukovyče svrhli. Svržený prezident uprchl do Ruska, které vzápětí anektovalo Krym a rozpoutalo povstání separatistů na východě Ukrajiny proti nové prozápadní vládě v Kyjevě. V únoru loňského roku zahájila Moskva rozsáhlou vojenskou agresi vůči sousední zemi, kterou Putin původně zdůvodňoval snahou o blíže neupřesněnou „denacifikaci“ země. Ukrajina se od té doby s rozsáhlou západní pomocí brání.
Dějiny Západu „kronika nekonečné expanze“, tvrdil dnes Putin. Ale západní vliv ve světě je podle něj „obrovská vojenská a finanční pyramida“, která ustavičně potřebuje nové palivo, a to i cizí, jen aby se udržela. Ale toto sobectví a arogance vedou do slepé uličky, míní ruský prezident.
„Rusko (ve válce na Ukrajině) brání své tradice, svou kulturu a lidi. Jakou civilizací hájí protivník, není pochopitelné,“ prohlásil Putin v odpovědi na jednu z otázek.
„Ukrajinská krize není konfliktem o území. Rusko je největší a nejrozlehlejší země na světě. Nemáme žádný zájem, pokud jde o dobývání jakýchkoliv území, vždyť ještě stále musíme rozvíjet Sibiř, východní Sibiř a Dálný východ. Není to (válka na Ukrajině) územní konflikt a dokonce není ani o nastolení regionální geopolitické rovnováhy. Otázka je mnohem širší a zásadnější. Jde o principy, na kterých bude založeno nové uspořádání světa,“ zdůraznil.
Arogance Západu podle Putina spočívá v nastolování hegemonie, a to vojenské, politické, ekonomické a „dokonce i morální“. Rusko se prý ale nehodlá řídit cizími zájmy, vést si podle „pravidel“, diktovaných Západem, a podřizovat se „varováním od hegemonů“.
Putin také prohlásil, že nikomu nelze vnucovat „svou civilizaci“, to je podle něj „zvrácené a nepřirozené“ a také je to cesta ke všeobecnému chaosu. Za hlavní pokládá „osvobodit mezinárodní vztahy od blokového přístupu, od dědictví koloniální éry a studené války“.
Rusko překonalo všechny následky sankcí, které Západ zavedl v reakci na vpád ruských vojsk do sousední země, tvrdil ruský prezident. Odmítl, že za hospodářským růstem je militarizace ruské ekonomiky. Připustil, že výdaje na obranu a bezpečnost se sice zdvojnásobily, ze tří na šest procent hrubého domácího produktu (HDP), ale v třetím čtvrtletí dosáhl státní rozpočet přebytku, argumentoval s dovětkem, že ke konci roku se počítá se schodkem ve výši jednoho procenta HDP. Tato situace podle Putina svědčí o zdraví ruské ekonomiky.
