ZprávyRusko má k dispozici 70 % síly potřebné pro úplnou invazi na...

Rusko má k dispozici 70 % síly potřebné pro úplnou invazi na Ukrajinu

Rusko shromáždilo asi 70 % vojenských kapacit potřebných pro rozsáhlou invazi na Ukrajinu v nadcházejících týdnech. V sobotu to podle Reuters uvedli dva američtí představitelé.

Zároveň Rusko posílá k hranicím se svým sousedem další taktické skupiny. Za poslední dva týdny se jejich počet v pohraniční oblasti zvýšil na 83 ze 60 k pátku a 14 dalších je v tranzitu, řekli představitelé agentuře Reuters pod podmínkou anonymity kvůli citlivosti informací.

Pokud jde o načasování invaze, vzhledem k počasí se očekává, že v Rusku dosáhne kolem 15. února země plného zamrznutí, což umožní terénní mechanizovaný tranzit další těžké techniky ruských vojenských jednotek. Takové podmínky by měly trvat až do konce března.

Tato časová osa a rostoucí počet a schopnosti ruských sil v blízkosti Ukrajiny by mohly naznačovat, že se možnosti pro diplomacii uzavírají. Američtí představitelé neposkytli důkazy, které by podpořily jejich odhady ruských sil. Zprávy jsou založeny na zpravodajských informacích, ale vzhledem k jejich citlivosti nebylo možné poskytnout podrobnosti, uvádějí americká média.

Rusko má v blízkosti hranic více než 100 000 vojáků, ovšem prohlásilo, že invazi neplánuje. Zároveň ale dodalo, že pokud nebudou splněny jeho bezpečnostní požadavky, může podniknout blíže nespecifikovanou vojenskou akci. Mezi podmínky, které si představitelé Ruska kladou, patří slib, že NATO nikdy nepřijme Ukrajinu jako svého člena. To je požadavek, který Washington a NATO prohlásily za nepřijatelný.

Washington doufá, že Rusko si může vybrat jiné možnosti než úplnou invazi. Nevěří, že prezident Vladimir Putin učinil konečné rozhodnutí, uvedli jeho představitelé. Nicméně Putin na místo posílá ozbrojené síly, které mohou uskutečnit jakýkoliv scénář.

USA odhaduje až 50 tisíc civilních obětí

Pokud by Rusko napadlo hlavní město Kyjev, to by mohlo padnout během několika dnů, uvedli američtí představitelé. Úplná invaze by způsobila velké ztráty. Ukrajina by mohla podle odhadů utrpět ztráty 5 000 až 25 000 vojáků, zatímco ztráty ruských vojáků by se mohly pohybovat mezi 3 000 až 10 000. Civilních obětí by podle odhadů USA mohlo být od 25 000 do 50 000.

Úplná invaze by také vyvolala útěk milionů uprchlíků a vnitřně vysídlených osob, velkou migrační krizi v Evropě.

Další američtí vojáci přijíždějí do Polska v rámci nového nasazení na posílení sil západní vojenské aliance NATO v regionu. První skupina přistála v sobotu v Rzeszowě na jihovýchodě země. Bidenova administrativa před několika dny oznámila, že do východní Evropy vyšle téměř 3000 dalších vojáků.

Moskva však i nadále tvrdí, že její jednotky jsou v regionu kvůli vojenskému cvičení.

Doporučujeme

Moskva hlásí noční sestřelení 286 ukrajinských dronů, Kyjev 111 ruských strojů

Ruská protivzdušná obrana v noci zlikvidovala 286 ukrajinských dronů, oznámilo dnes na platformě Telegram ministerstvo obrany v Moskvě. Ukrajinské letectvo informovalo o zneškodnění 111 ruských bezpilotních letounů ze 139 strojů, které Rusko na Ukrajinu podle něj vyslalo v úterý večer a v noci na dnešek. Ruské regionální úřady přitom hlásí škody v podnicích v Krasnodarském kraji, Jaroslavské oblasti a v závodě na zpracování plynu v Astrachaňské oblasti.

Válka s Íránem už USA vyšla na 29 miliard dolarů

Válka s Íránem vyjde Spojené státy draho. Zatím stála USA 29 miliard dolarů (zhruba 600 miliard korun). Její konec je přitom v nedohlednu kvůli sporným otázkám ohledně íránského jaderného programu a Hormuzského průlivu. Ceny ropy tak pravděpodobně v nadcházejících týdnech setrvají nad 100 dolary za barel, predikuje Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Novým šéfem amerického imigračního úřadu ICE se stane Venturella

Novým úřadujícím ředitelem amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) se stane jeho dlouholetý představitel David Venturella, který v minulosti pracoval pro soukromou vězeňskou společnost. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa to oznámila v úterý. Rozhodnutí přichází v době, kdy se ministerstvo vnitřní bezpečnosti snaží utlumit intenzivní pozornost médií vyvolanou mimo jiné protiimigračními zásahy v Minneapolisu, kde imigrační agenti v lednu zastřelili dva Američany. Píše o tom deník The New York Times (NYT).

Trump zahájí třídenní návštěvu Číny, jednat bude o Íránu a obchodním příměří

Americký prezident Donald Trump přijede dnes večer do Číny, návštěva Pekingu potrvá tři dny. Očekává se, že šéf Bílého domu bude tlačit na čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ohledně ukončení čínské podpory Íránu. Dále se předpokládá, že se Trump bude snažit o zmírnění obchodního napětí mezi oběma zeměmi. K Trumpovi se podle stanice BBC připojí také 17 šéfů významných amerických podniků. Půjde o první cestu hlavy Spojených států do Číny od roku 2017.

Jsme svobodní. Venezuela odmítá stát se 51. státem USA

Nemáme v plánu stát se 51. státem USA, uvedla úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguez poté, co její americký protějšek Donald Trump znovu naznačil, že by se jeho administrativa mohla pokusit jihoamerickou zemi anektovat.

Rubio doprovází Trumpa do Číny, i když je na jejím sankčním seznamu

Americký ministr zahraničí Marco Rubio doprovází prezidenta Donalda Trumpa na cestě do Pekingu navzdory tomu, že na něj Čína v minulosti uvalila sankce. Čínské úřady tento problém vyřešily změnou přepisu jeho jména, uvedla agentura AFP.

Saúdská Arábie tajně zaútočila na Írán

Saúdská Arábie podnikla během války na Blízkém východě několik neveřejných úderů na území Íránu. Šlo o odvetu za útoky, které zasáhly saúdské království. Rijád tím poprvé přímo vojensky zasáhl proti svému hlavnímu regionálnímu rivalovi na jeho vlastním území.

Nový Zéland změní klimatický zákon, který zastaví žaloby proti firmám

Novozélandská vláda chce upravit klimatický zákon tak, aby firmy nečelily občanským žalobám za škody spojené se změnou klimatu. Zásah se dotkne i přelomového sporu aktivisty Mike Smitha proti velkým producentům emisí. Kritici mluví o ochraně korporací, vláda naopak tvrdí, že brání ekonomickou jistotu.

Írán si upevňuje kontrolu nad Hormuzským průlivem

Irák a Pákistán si u Íránu zajistily průjezd tankerů s ropou a zkapalněným zemním plynem Perským zálivem. Dohody ukazují, jak silnou páku má Teherán nad jednou z nejdůležitějších energetických tras světa. Krize kolem Hormuzského průlivu už zvedá ceny ropy i LNG a tvrdě dopadá hlavně na asijské ekonomiky.

Král Karel oslavil 50 let od založení The King’s Trust

Charitativní organizace založená králem Karlem na podporu mladých lidí slaví 50 let od svého vzniku. Výroční večer v londýnské Royal Albert Hall spojil členy královské rodiny, známé osobnosti i lidi, kterým projekt během let pomohl změnit život.

České hokejistky převezme Američan Brian Idalski

Česká ženská hokejová reprezentace vstupuje do nové éry. Národní tým po čtyřech letech opouští kanadská trenérka Carla MacLeod a její místo zaujme Američan Brian Idalski. Vedení svazu oznámilo změnu v úterý po rozhodnutí výkonného výboru. Idalski naposledy vedl Vancouver v profesionální ženské soutěži PWHL.

Texas žaluje Netflix za to, že bez souhlasu sbírá data uživatelů včetně dětí

Společnost Netflix čelí v Texasu žalobě, kterou podal generální prokurátor Ken Paxton. Ten viní streamovací společnost z neoprávněného sběru dat o dětech i dospělých a používání „návykových“ prvků, které mají uživatele udržet co nejdéle na platformě.

Americký Senát chystá velkou regulaci kryptoměn

Americký Senát tento týden řeší návrh zákona CLARITY Act, který má poprvé jasně nastavit pravidla pro trh s kryptoměnami a digitálními aktivy.

Zelenskyj není předmětem vyšetřování, řekl šéf ukrajinské protikorupční agentury

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj momentálně není předmětem žádného vyšetřování Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU), řekl dnes podle médií šéf této agentury Semen Kryvonos. Učinil tak poté, co úřady v pondělí sdělily bývalému vlivnému šéfovi Zelenského prezidentské kanceláře Andriji Jermakovi, že jej podezírají z praní špinavých peněz.

Těžba písku se stává globálním ekologickým problémem

Písek patří k nejvíce využívaným surovinám na planetě. Používá se při výrobě betonu, skla nebo při rozsáhlých stavebních projektech. Jeho těžba ale v mnoha částech světa začíná vytvářet vážné ekologické problémy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama