Přestože ruský prezident Vladimir Putin ztratil část příjmů z prodeje plynu přes ukrajinské území, Rusko má alternativy k vývozu suroviny, které zemi dokážou ochránit před vážnými ekonomickými dopady. Do deseti let plánuje například ztrojnásobit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG), a to navzdory sankcím, které vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu uplatňují západní státy. Napsala to dnes agentura Bloomberg.
Problémem zřejmě nebude ani vývoz plynu potrubím, protože Rusko bude schopno vývoz nasměrovat k jiným zájemcům, jako je Čína.
Vladimir Putin might have lost a slice of revenue after Kyiv closed its gas pipeline to Russian supplies, but Moscow already has alternatives that stand to shield it from any serious economic hit https://t.co/Sdtyhej19c
— Bloomberg (@business) January 6, 2025
Ruský plyn přestal od letošního 1. ledna proudit přes Ukrajinu do zemí Evropské unie, protože vláda v Kyjevě odmítla prodloužit smlouvu o tranzitu. Zdůvodnila to tím, že nechce Rusku prodejem energií usnadňovat jeho válečné tažení na Ukrajině. Ruský plyn do té doby proudil přes Ukrajinu dál do Evropy zhruba 50 let.
„Budeme nadále zvyšovat podíl na světových trzích s LNG,“ řekl Putin 19. prosince na své výroční tiskové konferenci. Rusko bude podle něj schopno tento cíl splnit, i když sankce mají za cíl růst vývozu LNG z Ruska zastavit. Putin také vyjádřil přesvědčení, že ruský plynárenský gigant Gazprom si s ukončením tranzitu plynu přes Ukrajinu poradí.
Navzdory výzvám západních politiků, aby členské státy ruský plyn nenakupovaly, objednávají evropští obchodníci rekordní množství LNG z Ruska, převážně ze závodu Yamal LNG, jehož provoz zajišťuje ruská společnost Novatek. Objemy nákupů LNG už překonaly to, co Rusko do 1. ledna prodávalo přes Ukrajinu.
Situace ukazuje, jak těžké je pro Evropu přerušit vztahy s Ruskem, které se v posledním desetiletí etablovalo jako klíčový dodavatel komodit na kontinent. Vychází také najevo, jak invaze na Ukrajinu z února 2022 donutila Rusko neustále upravovat svou obchodní síť. Moskva přesto ukázala, že i když se jedna cesta k trhům uzavře, často jsou pro Rusko stále otevřené cesty jiné, píše Bloomberg.
Vývoz LNG z Ruska loni dosáhl rekordu, ukazují data o pohybu tankerů po světových mořích. Před invazí Rusko prodávalo do Evropy sítí plynovodů ročně kolem 155 miliard metrů krychlových plynu. Loni země vyvezla do regionu zhruba 30 miliard metrů krychlových plynu, přičemž více než polovina objemů směřovala přes Ukrajinu.
Vzhledem k tomu, že většina ruského plynu sítí potrubí už do Evropy přestala proudit, přerušení tranzitu přes Ukrajinu ruskou ekonomiku příliš neovlivní, řekla ekonomka společnosti Oxford Economics v Londýně Tatiana Orlová (v přepisu z ruštiny Taťjana Orlovová).
„Evropa bude plyn stále potřebovat, veškerá její snaha odstřihnout se od ruského plynu byla neúspěšná,“ řekla Orlová. „Pravděpodobně to skončí nákupem více ruského LNG, aby se vyrovnal pokles dovozu zemního plynu z Ruska,“ řekla. Rusko chce do roku 2035 ztrojnásobit vývoz LNG, objem vývozu by se tak dostal na 100 milionů tun. Loni činil 33 milionů tun. Západní sankce na všechny klíčové budoucí projekty a flotilu tankerů LNG to ale komplikují.
Gazprom loni prodal plyn potrubím přes Ukrajinu zhruba za šest miliard dolarů (145 miliard Kč), ukazují propočty Bloombergu. Většina ekonomů a výzkumníků ale předpovídá, že výpadek prodeje plynu přes Ukrajinu bude mít na ruskou ekonomiku jen mírné dopady. Rusko podle odhadů různých analytiků ztratí ekvivalent asi 0,2 až 0,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
„Ta čísla jsou příliš nízká na to, aby narušila Putinovu válečnou mašinerii,“ uvedl minulý týden ekonom společnosti Capital Economics David Oxley. Pro srovnání – Ukrajina podle něj ztratí zhruba 0,5 procenta HDP, protože přichází o poplatky za tranzit. Slovensko, které je silně závislé na ruském plynu a také mělo příjem z tranzitních poplatků, podle odhadů ztratí 0,3 procenta HDP, uvedl Oxley.
Kromě prodeje LNG má Rusko také další možnosti pro přepravu plynu potrubím, které pomohou nahradit ztrátu prodeje suroviny přes Ukrajinu. Vývoz do Číny, která už se dostává před Evropu na pozici největšího trhu pro ruský plyn dopravovaný sítí potrubí, měl v loňském roce podle prognóz dosáhnout rekordních zhruba 31 miliard metrů krychlových. Letos by se měl zvýšit na 38 miliard metrů krychlových, vzhledem k tomu, že plynovod Síla Sibiře už dosáhl plné projektované kapacity. To by podle odhadů Sergeje Vakulenka z výzkumného ústavu Carnegie Endowment for International Peace vykompenzovalo polovinu objemu, o který Moskva přišla ukončením tranzitu přes Ukrajinu.
Gazprom by také mohl prodávat více plynu přes plynovod TurkStream, což je přímé potrubí mezi Ruskem a Tureckem vedené pod Černým mořem. Plynovodem TurkStream se dostává plyn i k některým odběratelům v Evropě. Letos by mohl Gazprom přes TurkStream prodat 25 miliard metrů krychlových plynu do Turecka a 15 miliard metrů krychlových do Evropy, odhaduje Vakulenko. Rusko plánuje přesměrovat část vývozu plynu do zemí Střední Asie a bude pracovat na zvýšení kapacity ropovodu ze sovětské éry, který vede z Ruska přes Kazachstán do Uzbekistánu.
Politicky dává otázka plynu Kremlu příležitost ukázat, že Putin není vyvrhel, řekl politický poradce blízký Kremlu Sergej Markov.
„Pro Moskvu je nesmírně důležité, že je diplomatická blokáda prolomena podruhé,“ řekl Markov s odkazem na překvapivou návštěvu slovenského premiéra Roberta Fica v Moskvě těsně před Vánocemi, kde se mimo jiné mluvilo o dodávkách plynu. Fico byl druhým evropským lídrem, který za poslední rok navštívil Moskvu, v červenci tam byl maďarský premiér Viktor Orbán. Krátce po začátku invaze přijel do Moskvy rakouský kancléř Karl Nehammer.
