-7.5 C
Czech
Sobota 10. ledna 2026
Válka na UkrajiněRusko je připraveno bránit své zájmy všemi prostředky, prohlásil Putin

Rusko je připraveno bránit své zájmy všemi prostředky, prohlásil Putin

Rusko je v případě potřeby připraveno bránit své zájmy všemi dostupnými prostředky, prohlásil podle agentury TASS na dnešním jednání ruské rady pro lidská práva prezident Vladimir Putin. Varoval, že narůstá hrozba jaderného konfliktu. Rusko podle něj nemělo jinou možnost, než se v únoru uchýlit k vojenské intervenci poté, co prozápadní Ukrajinci sami v roce 2014 zahájili „válku“ a začali utlačovat obyvatele Donbasu. Polští nacionalisté sní o záboru západní Ukrajiny a jediným garantem její celistvosti a suverenity může být Rusko, tvrdil dnes také bez konkrétních důkazů ruský prezident.

„Budeme se orientovat především na mírové prostředky. Ale pokud nám nic jiného nezbyde, budeme se bránit všemi prostředky, které máme k dispozici,“ uvedl Putin na jednání rady pro lidská práva. Jaderné zbraně Rusko vnímá jako obranný prostředek a použilo by je prý jen při odvetném úderu, hrozba jaderného konfliktu ale roste, sdělil také ruský lídr. Prohlásil, že Rusko má k dispozici vyspělejší a modernější zbraně než jakákoli jiná jaderná mocnost.

Putin kromě toho na dnešní schůzi obhajoval ruskou invazi na Ukrajinu. Kdyby Rusko intervenci nezahájilo, hrozila by podle něj Ukrajině například agrese ze strany Polska. „Pokud jde o vlády v některých našich sousedních zemích, v Polsku, tak tamní nacionalistické živly sní o tom, že získají zpět svá takzvaná historická území, tedy že si zaberou západní území (Ukrajiny), která Ukrajina získala v důsledku rozhodnutí Josifa Stalina po druhé světové válce,“ citovala ruského lídra agentura TASS. Polsko od začátku války patří mezi nejbližší spojence Kyjeva, který se brání ruské agresi. Přes polské území na Ukrajinu míří většina západní vojenské pomoci.

Válku na Ukrajině ale Rusko podle Putina nerozpoutalo, protože ji už v roce 2014 zahájila samotná ukrajinská vláda. „Rozpoutaly ji tehdy ukrajinské úřady, které přišly k moci cestou státního převratu, aby potlačily projevy vůle lidí žijících na Donbasu,“ řekl Putin. Rusko dlouhodobě vysvětluje vpád na Ukrajinu mimo jiné údajnou potřebou ochránit rusky mluvící obyvatelstvo ukrajinského Donbasu.

Jedním z úspěchů ruské „speciální vojenské operace“, jak Rusko nazývá válku na Ukrajině, je podle Putina skutečnost, že se Azovské moře ocitlo uvnitř Ruské federace. Azovské moře omývá jihovýchodní ukrajinské pobřeží, na němž leží například Ruskem okupovaný Mariupol, Berďansk nebo města na dříve anektovaném poloostrově Krym. Putin se v této souvislosti opět přirovnal k Petru Velikému, když prohlásil, že ovládnutí Azovského moře byl už sen tohoto cara.

Ruský prezident se dnes také pokoušel rozptýlit obavy ohledně toho, že v Rusku hrozí další vlna mobilizace a že ruští vojáci nasazení na Ukrajině hromadně opouštějí bojové pozice. Putin podle agentury Reuters připustil, že z bojů na Ukrajině se může stát dlouhý proces. Na Ukrajinu ale podle něj byla zatím vyslána jen asi polovina z přibližně 300.000 mobilizovaných Rusů. Ostatní jsou prý zatím v „rezervě“ a procházejí výcvikem v Rusku.

Podle ruského prezidenta prý navíc není pravda, že by ruští vojáci na Ukrajině hromadně dezertovali. Vojáci se naopak podle něj dobrovolně vrací do bojů poté, co se zotaví ze zranění.

Reklama

Doporučujeme

Po bouři Goretti ve Francii zůstává téměř 100.000 domácností bez elektřiny

Po bouři Goretti ve Francii stále zůstává téměř 100.000 domácností bez elektřiny, především v Normandii a Bretani, napsal dnes server listu Le Monde. V Německu se podle agentury DPA postupně do normálu vrací provoz na železnici.

V Kyjevě nefungují dodávky vody a tepla, elektrická soustava byla odstavena

V Kyjevě dnes dočasně nefungovaly dodávky vody a tepla. Důvodem bylo odstavení zdejší elektrické soustavy kvůli nutným opravám po rozsáhlých ruských útocích, které ji v noci na pátek vážně poškodily. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na kyjevské úřady. Rozsáhlé výpadky hlásí také ruská Belgorodská oblast, kde je podle zdejšího gubernátora po ukrajinském útoku bez elektřiny a topení přes 550.000 lidí.

Na Filipínách se zřítila hora odpadu desítky lidí se pohřešují

Na filipínském ostrově Cebu se po zřícení obří hromady odpadu rozjela záchranná akce, která se protahuje do dalších dnů. V zařízení na třídění a zpracování odpadu v oblasti Binaliw zasypal sesuv několik nízkých budov a uvěznil desítky lidí, hlavně zaměstnance skládky.

Výpadek proudu v Berlíně po sabotážním útoku. Starosta šel hrát tenis

Berlín ochromil rozsáhlý výpadek proudu způsobený sabotáží. Zatímco desítky tisíc lidí zůstaly bez elektřiny v mrazu, vyšlo najevo, že primátor Kai Wegner v klíčových hodinách odešel si zahrát tenis. Aféra rychle přerostla v politickou krizi, která ohrožuje jeho setrvání ve funkci.

Ukrajina po útocích na Kyjev svolala mimořádné jednání OSN

Kvůli nejnovějším masivním ruským leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Zasedání má otevřít téma útoků na civilní infrastrukturu v době, kdy na Ukrajině pokračuje válka už téměř čtyři roky.

FBI a Trump nám nedovolí vyšetřovat zastřelení občanky v Minneapolis, tvrdí Minnesota

Úřady státu Minnesota tvrdí, že FBI jim zablokoval přístup k vyšetřování zastřelení Renee Nicole Good (37), kterou ve středu usmrtil agent americké imigrační a celní služby (ICE). Případ vyvolal v Minneapolis rozsáhlé protesty a vyostřil napětí mezi federální vládou a místními představiteli.

Trump: Je na čínském prezidentovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu

Americký prezident Donald Trump uvedl, že je na čínském prezidentovi Si Ťin-pchingovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu. Zároveň ale naznačil, že nechce, aby Čína nad Tchaj-wanem převzala kontrolu. Šéf Bílého domu to uvedl ve středečním rozhovoru s deníkem The New York Times (NYT). Nahrávku rozhovoru NYT zveřejnil ve čtvrtek. Tchajwanská otázka je výhradně věcí Číny a nikdo zvenčí se do ní vměšovat nebude, reagovalo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.

Macinka přijel na návštěvu Ukrajiny, setká se s ukrajinským protějškem

Český ministr zahraničí Petr Macinka přijel dnes ráno na návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě se má setkat se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. Na cestě ho doprovází mimo jiné poslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek. ČTK to sdělil mluvčí Černínského paláce Daniel Drake.

Nejvyšší soud dnes může zveřejnit rozhodnutí o Trumpových clech

Nejvyšší soud v pátek může rozhodnout o legitimnosti cel amerického prezidenta Donalda Trumpa, upozornil server CNBC. V případě neúspěchu by šlo o komplikaci pro jeho administrativu, neznamenalo by to však konec tarifů. Existuje více způsobů, jak může daně na zahraniční dovoz uvalovat.

Íránská televize obvinila USA a Izrael z podněcování protestů

Íránská státní televize dnes prolomila mlčení o demonstracích, které přes noc zachvátily zemi. Tvrdí, že násilnosti a požáry rozpoutali "terorističtí agenti" Spojených států a Izraele. Krátká reportáž o protestech byla nenápadně zařazena do ranního vysílání státní televize v 8:00 hodin místního času (6:00 SEČ) a představuje první oficiální vyjádření k nejnovějším demonstracím, píše agentura AP.

Trump naznačil, že nechá vypršet americko-ruskou smlouvu Nový START

Americký prezident Donald Trump naznačil, že nechá vypršet smlouvu Nový START mezi USA a Ruskem, jejíž platnost končí letos 5. února. Uvedl to v rozsáhlém rozhovoru pro list The New York Times (NYT). Zastánci kontroly zbraní se obávají, že dvě největší jaderné velmoci světa začnou po vypršení platnosti smlouvy rozmísťovat strategické hlavice nad rámec stanovených limitů, což urychlí erozi globálního režimu kontroly zbraní.

Ruský dronový útok na Kyjev podle ukrajinských úřadů zabil nejméně čtyři lidi

Ruský dronový útok na Kyjev v noci na dnešek zabil nejméně čtyři lidi a dalších nejméně 19 lidí zranil. Způsobil také rozsáhlé škody na domech a infrastruktuře. S odkazem na ukrajinské úřady o tom informuje agentura Reuters.

Nejprve střílet, až pak se ptát. Dánsko by v případě invaze kladlo okamžitý odpor

Dánská armáda má povinnost v případě jakékoli invaze zahájit palbu bez rozkazů, vysvětlilo dánské ministerstvo obrany. Pokud by se cizí jednotky pokusily dobýt Grónsko, dánské síly by se řídily směrnicí vzniklou po konci druhé světové války, která je, jak vláda potvrdila, stále v platnosti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama