-6.5 C
Czech
Pátek 23. ledna 2026
Válka na UkrajiněRuská vojska zaútočila na Ukrajinu, Kyjev vyhlásil válečný stav

Ruská vojska zaútočila na Ukrajinu, Kyjev vyhlásil válečný stav

Ruská armáda dnes ráno zahájila letecký i pozemní útok na sousední Ukrajinu. Poté, co ruský prezident Vladimir Putin v televizním vystoupení oznámil, že dal svolení ke speciální vojenské operaci na ukrajinském Donbasu, svědci z řady měst po celé Ukrajině začali hlásit silné výbuchy nebo zvuky znějící jako dělostřelecká palba. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba označil ruskou operaci za plnohodnotnou invazi a prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil na Ukrajině válečný stav. Ukrajinská pohraniční stráž uvedla, že ruské síly napadly hranici Ukrajiny z Ruska, Běloruska i z anektovaného poloostrova Krym. Kroky Moskvy odsoudili západní lídři a slíbili tvrdé sankce vůči Moskvě. Na dnešek se chystají jednání o dalším postupu Západu.

Okolnosti od Ruska vyžadují rozhodné kroky,“ prohlásil nad ránem Putin v televizním projevu při oznamování svého rozhodnutí zaútočit na Ukrajinu. Mluvil přitom o hrozbách, které podle něj přicházejí z Ukrajiny. Cílem vojenské operace Ruska je ochrana lidských životů, tvrdil ruský prezident. Moskva podle něj nemá v plánu okupaci ukrajinských území, ale nedopustí, aby se na Ukrajině objevily jaderné zbraně. Varoval také svět, aby do ruské akce nezasahoval.

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba nedlouho poté řekl, že Putin zahájil plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Prezident Volodymyr Zelenskyj krátce nato vyhlásil na Ukrajině válečný stav, který záhy schválil tamní parlament.

V řadě ukrajinských měst poté svědci z místa hlásili silné výbuchy nebo zvuky znějící jako dělostřelecká palba. Exploze byly dnes ráno vedle hlavního města Kyjeva hlášeny z Oděsy, Berďansku a Mariupolu na jihovýchodě země a Charkova a Kramatorska na východě. Ukrajinské úřady informovaly také o ostřelování ve Lvovské oblasti, která se nachází na samém západě Ukrajiny.

Ukrajinský prezident ve videoprohlášení vyzval obyvatele, aby se zdržovali doma a nepropadali panice. „Bez paniky, jsme silní, jsme připraveni na všechno, zvítězíme,“ citovala jej Unian, přesto se už ráno na výjezdech z Kyjeva tvořily dopravní zácpy, jak lidé město začali opouštět.

Ukrajinská pohraniční stráž uvedla, že ruské síly napadly hranici Ukrajiny z Ruska i Běloruska. Ohlásila útoky na pohraniční hlídky a kontrolní stanoviště s využitím dělostřelectva i těžké vojenské techniky. Zatím není zcela jasné, zda se k útoku připojily rovněž běloruské jednotky. Útok se podle ukrajinské ochrany hranic odehrává také z poloostrova Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014.

Ukrajinská armáda oznámila, že sestřelila v Luhanské oblasti na východě země pět ruských letadel a jednu helikoptéru. Rusko záhy sdělení popřelo a uvedlo, že zlikvidovalo infrastrukturu na ukrajinských leteckých základnách a narušilo ukrajinskou protivzdušnou obranu. Informace nyní nelze nezávisle ověřit.

Putin svůj záměr zaútočit na Ukrajinu oznámil v době, kdy se na mimořádném jednání sešla Rada bezpečnosti OSN, kde ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja akci hájil jako „vojenskou operaci„, která míří na „vojenskou juntu“ v Kyjevě a nikoliv na obyvatele Ukrajiny.

Krok Moskvy okamžitě vyvolal ostré reakce světových lídrů. Prezident USA Joe Biden řekl, že odpovědnost za budoucí oběti na životech a lidské utrpení leží nyní pouze na Rusku. Pár hodin po invazi hovořil se Zelenským a dnes oznámí další sankce vůči Rusku. USA chtějí rovněž dnes předložit do Rady bezpečnosti OSN návrh odsuzující rezoluce.

Britský premiér Boris Johnson v prohlášení uvedl, že si Putin zahájením nevyprovokovaného útoku na Ukrajinu zvolil cestu krveprolití a destrukce. Německý kancléř Olaf Scholz označil kroky Ruska za hrubé porušení mezinárodního práva a vyzval Moskvu, aby okamžitě zastavila svoje vojenské operace. Francie slíbila, že bude dál poskytovat Ukrajině ekonomickou a finanční podporu a vojenské vybavení. Ruskou invazi na Ukrajinu odsoudila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová či třeba kanadský premiér Justin Trudeau.

Za naprosto neospravedlnitelný akt agrese vůči nezávislému státu označil ruský výpad český premiér Petr Fiala, na dnešních 11:00 svolal mimořádné jednání bezpečnostní rady státu. Ministr zahraničí ČR Jan Lipavský útok nazval barbarským aktem agrese a porušením mezinárodního práva.

Premiéři a prezidenti členských zemí EU se dnes k situaci sejdou na mimořádném summitu v Bruselu, kde zřejmě schválí další sankce proti Rusku. Evropská komise a unijní diplomacie pracuje na seznamu postihů společně se Spojenými státy a dalšími spojenci, podle lídrů EU budou mít pro Rusko „masivní a vážné následky„.

Týdny trvající krize kolem Ukrajiny tento týden eskalovala poté, co Putin uznal nezávislost dvou separatistických republik na východě Ukrajiny a podepsal s nimi smlouvu o přátelství a vzájemné spolupráci. Lídři těchto území ho ve středu požádali, aby jim pomohl „odrazit agresi“ ze strany ukrajinské armády.

Reklama

Doporučujeme

Ukrajinské drony zasáhly sklad paliv v hloubi Ruska

Ukrajinské drony během noci zasáhly sklad pohonných hmot ve městě Penza, ležícím asi 700 kilometrů východně od Moskvy. Ve skladu vypukl požár, ale nálet se podle předběžných údajů obešel bez mrtvých a raněných, informoval gubernátor Penzenské oblasti Oleg Melničenko. Ukrajinský Kryvyj Rih ve čtvrtek zažil nejdelší útok od začátku ruské invaze na Ukrajinu, trval skoro celý den.

Trump stáhl pozvánku Kanady do své Rady míru

Americký prezident Donald Trump zrušil Kanadě pozvánku do svého nového projektu „Board of Peace“, který má podle něj pomáhat řešit globální konflikty. Otočil přitom během pár dní. Ještě minulý týden kanadská strana tvrdila, že pozvání přišlo a premiér Mark Carney ho plánuje přijmout.

Íránské revoluční gardy varují USA a Izrael, že jsou připraveny jednat

Šéf íránských revolučních gard Mohammad Pakpúr dnes varoval Washington, že jeho bezpečnostní složky mají po několika týdnech protestů a represí v Íránu "prst na spoušti" a jsou připraveny vykonat rozkazy íránského nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Podle agentury AFP tím jen Írán přilévá olej do ohně v době, kdy americký prezident Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu uvedl, že Teherán je otevřený vyjednávání s Washingtonem.

Územní otázky zůstávají nevyřešeny, řekl Zelenskyj před ohlášeným jednáním v SAE

Nadcházejících trojstranných jednání ve Spojených arabských emirátech (SAE) se zúčastní diplomatičtí a vojenští představitelé, přičemž ukrajinskou delegaci povede hlavní vyjednavač Rustem Umerov. Novinářům to ve švýcarském Davosu řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který jen o něco dříve konání schůzky mezi zástupci USA, Ukrajiny a Ruska oznámil. Zelenskyj se dnes v Davosu asi na hodinu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

OSN varuje před dlouhodobým nedostatkem vody ve světě

Voda byla dlouho považována za samozřejmý zdroj. Nová zpráva OSN ale varuje, že tento předpoklad přestává platit. Svět se podle odborníků dostal do fáze, kdy už nejde jen o krizi, ale o trvalý problém s hlubokými dopady.

Trumpovi vyslanci Witkoff a Kushner v Kremlu jednají s Putinem

Ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu jedná se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem, informuje agentura TASS. Schůzka se týká možností ukončení války na Ukrajině, již Rusko na rozkaz šéfa Kremlu rozpoutalo v únoru 2022.

Musk brzy očekává schválení samořídicího systému Tesly v EU a Číně

Šéf americké automobilky Tesla Elon Musk očekává, že jeho výrobce elektromobilů v Evropské unii příští měsíc získá schválení svého samořídicího systému Full Self-Driving (FSD). Podle agentury Reuters to řekl dnes na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu. Musk zároveň doufá, že v podobném termínu úřady schválí využití této technologie také v Číně.

Zelenskyj v Davosu ostře kritizoval Evropu

Volodymyr Zelenskyj v Davosu varoval, že Evropa působí bezradně a opakuje stejné chyby. Přirovnal to k filmu Na Hromnice o den více a vyčetl evropským lídrům pomalou a roztříštěnou reakci na bezpečnostní hrozby. Znovu otevřel i otázku tvrdších kroků proti Rusku a jasnější podpory Ukrajiny.

Inflace v USA zůstává vyšší a Fed váhá se snižováním sazeb

Americká inflace se v závěru roku držela výš, než by si centrální banka přála. Ceny v listopadu meziročně zrychlily a spotřeba dál roste, takže prostor pro rychlé snižování úroků se zmenšuje. Do hry navíc vstupují cla, která znovu zdražují některé zboží.

Oteplování Arktidy stojí za extrémními mrazy v USA

Extrémní mrazy, sníh a led zasahují velkou část Spojených států. Meteorologové upozorňují, že nejde o náhodný výkyv počasí. Změny v Arktidě a úbytek mořského ledu podle nich hrají klíčovou roli.

Sesuvy půdy na Novém Zélandě zabily nejméně dva lidi, další se pohřešují

Silné deště, které v posledních dnech zasáhly Severní ostrov Nového Zélandu, způsobily rozsáhlé sesuvy půdy, při nichž zemřeli nejméně dva lidé. Několik dalších osob je pravděpodobně pohřbeno pod troskami.

Trump narazil na Nejvyšší soud. Cook z funkce zřejmě neodvolá

Americký Nejvyšší soud se zdráhá odvolat z funkce guvernérku Federálního rezervního systému (Fed) Lisu Cook, obává se totiž ztráty nezávislosti centrální banky. Kromě toho podle právníků neexistují žádné důkazy o údajném hypotečním podvodu, kterého se měla Cook dopustit.

Trump a Rutte dosáhli rámcové dohody o Grónsku

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že nezavede desetiprocentní cla na osm evropských zemí, které poslaly do Grónska vojáky, neboť vedl „produktivní" rozhovor s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance (NATO), jenž slíbil řešení v otázce Grónska. Dohodli se podle něj na „rámci budoucí dohody".

V Japonsku pozastavili znovuzprovoznění největší jaderné elektrárny na světě

V Japonsku po několika hodinách pozastavili restart největší jaderné elektrárny na světě. Reaktor je ale stabilní, sdělil mluvčí firmy Tokyo Electric Power Company Holdings (TEPCO), která zařízení provozuje. Firma uvedla jaderný reaktor v elektrárně Kašiwazaki-Kariwa do provozu ve středu, a to navzdory přetrvávajícím obavám veřejnosti. Učinila tak poprvé od katastrofy v jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011, po které Japonsko jaderné reaktory načas odpojilo.

Witkoff oznámil pokrok v jednáních o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku, řekl dnes podle agentur Reuters a AFP na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff. Dodal, že během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli. Hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov o něco dříve informoval o jednání s americkými zástupci v Davosu, hlavními tématy podle něj byly ekonomický rozvoj, poválečná obnova jeho země a bezpečnostní záruky.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama