ZprávyRoušky již nosit nemusí, přesto tak 95 % dospělých Angličanů činí

Roušky již nosit nemusí, přesto tak 95 % dospělých Angličanů činí

Anglie od 19. července zrušila veškerá pandemická opatření. Pro občany to tak mimo jiné znamená, že roušky již nejsou ze zákona povinné. 95 % dospělých Britů je však dle průzkumu stále nosí. Informuje o tom server The Guardian.

Před necelými dvěma týdny skončila pro Angličany povinnost nosit roušky. Boris Johnson nicméně uvedl, že navzdory rozvolnění očekává, že lidé budou mít na místech s davy zakrytá ústa.

Podniky i dopravní společnosti si navíc mohou nastavit svá vlastní pravidla a roušky po lidech vyžadovat. V londýnské dopravě tak kupříkladu roušky zůstávají povinné. Dle nového průzkumu ale stejně téměř všichni Angličané od zakrytí obličeje neustoupili.

První oficiální průzkum ohledně dodržování opatření týkajících se koronaviru ode „Dne svobody“ ukázal, že pouze jeden dospělý z 20 již mimo svůj domov nenosí roušku, a to navzdory rozvolnění, píše The Guardian.

Číslo, které vyšlo z průzkumu, je stejné jako týden před zrušením povinnosti. 95 % dospělých tvrdí a tvrdilo, že nosí přikrytá ústa ve chvíli, kdy jsou mimo svůj domov.

89 % lidí stále cítilo, že je důležité či velmi důležité nosit roušku při nakupování. O jedno procento méně lidí uvedlo to stejné pro sociální distancování od těch, kteří s nimi nežijí v domácnosti.

Ke sběru dat došlo mezi 21. a 25. červencem. Průzkumu pod hlavičkou Office for National Statistics (ONS) se zúčastnilo 3 784 dospělých z Velké Británie.

Více než šedesát procent uvedlo, že dodržuje vždy nebo často sociální distancování, pro které pravidla také skončila 19. července. 69 % lidí pak tvrdilo, že za posledních sedm dní při nakupování vidělo všechny nebo téměř každého nosit roušky.

„Veřejnost nebyla slabým článkem reakce na pandemii“

Dle profesora Stephena Reichera nejnovější údaje ONS potvrdily předchozí průzkumy veřejného mínění.

„Většina lidí měla pocit, že odstranění ochran 19. července bylo příliš rychlé a že budou nadále nosit roušky a dodržovat prostorovou vzdálenost. Potvrzuje to, co bylo během pandemie jasné – že veřejnost chápala nebezpečí a podle toho jednala; že veřejnost nebyla slabým článkem reakce na pandemii,“ řekl Reicher pro the Guardian.

Reicher také dodal, že se lidé drží navzdory vládě, a ne kvůli ní. Nicméně informace a podpora od vlády je také potřeba.

Reklama

Doporučujeme

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

Válka otřásá trhy, růst čínské ekonomiky přesto překonal očekávání

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama