-10.7 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
ZprávyRoušky již nosit nemusí, přesto tak 95 % dospělých Angličanů činí

Roušky již nosit nemusí, přesto tak 95 % dospělých Angličanů činí

Anglie od 19. července zrušila veškerá pandemická opatření. Pro občany to tak mimo jiné znamená, že roušky již nejsou ze zákona povinné. 95 % dospělých Britů je však dle průzkumu stále nosí. Informuje o tom server The Guardian.

Před necelými dvěma týdny skončila pro Angličany povinnost nosit roušky. Boris Johnson nicméně uvedl, že navzdory rozvolnění očekává, že lidé budou mít na místech s davy zakrytá ústa.

Podniky i dopravní společnosti si navíc mohou nastavit svá vlastní pravidla a roušky po lidech vyžadovat. V londýnské dopravě tak kupříkladu roušky zůstávají povinné. Dle nového průzkumu ale stejně téměř všichni Angličané od zakrytí obličeje neustoupili.

První oficiální průzkum ohledně dodržování opatření týkajících se koronaviru ode „Dne svobody“ ukázal, že pouze jeden dospělý z 20 již mimo svůj domov nenosí roušku, a to navzdory rozvolnění, píše The Guardian.

Číslo, které vyšlo z průzkumu, je stejné jako týden před zrušením povinnosti. 95 % dospělých tvrdí a tvrdilo, že nosí přikrytá ústa ve chvíli, kdy jsou mimo svůj domov.

89 % lidí stále cítilo, že je důležité či velmi důležité nosit roušku při nakupování. O jedno procento méně lidí uvedlo to stejné pro sociální distancování od těch, kteří s nimi nežijí v domácnosti.

Ke sběru dat došlo mezi 21. a 25. červencem. Průzkumu pod hlavičkou Office for National Statistics (ONS) se zúčastnilo 3 784 dospělých z Velké Británie.

Více než šedesát procent uvedlo, že dodržuje vždy nebo často sociální distancování, pro které pravidla také skončila 19. července. 69 % lidí pak tvrdilo, že za posledních sedm dní při nakupování vidělo všechny nebo téměř každého nosit roušky.

„Veřejnost nebyla slabým článkem reakce na pandemii“

Dle profesora Stephena Reichera nejnovější údaje ONS potvrdily předchozí průzkumy veřejného mínění.

„Většina lidí měla pocit, že odstranění ochran 19. července bylo příliš rychlé a že budou nadále nosit roušky a dodržovat prostorovou vzdálenost. Potvrzuje to, co bylo během pandemie jasné – že veřejnost chápala nebezpečí a podle toho jednala; že veřejnost nebyla slabým článkem reakce na pandemii,“ řekl Reicher pro the Guardian.

Reicher také dodal, že se lidé drží navzdory vládě, a ne kvůli ní. Nicméně informace a podpora od vlády je také potřeba.

Reklama

Doporučujeme

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.

Brusel hodlá vyloučit čínské technologie z kritické infrastruktury

Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z EK.

Ugandská armáda odmítla tvrzení opozice, že den po volbách unesla jejího lídra

Mluvčí ugandské armády dnes odmítl páteční tvrzení opozice, že její prezidentský kandidát Bobi Wine byl unesen vojáky. V Ugandě by měly být dnes zveřejněny výsledky čtvrtečních prezidentských a parlamentních voleb, napsala agentura AFP. V pátek po sečtení zhruba 80 procent hlasů vedl podle ústřední volební komise s asi 74 procenty autoritářský prezident Yoweri Museveni, který je hlavou této padesátimilionové země od roku 1986.

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko, které bezmála čtyři roky pokračuje ve válce proti Ukrajině, v noci na dnešek zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě sousední země. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Rusko nejnověji ohlásilo, že jeho vojáci obsadili obec Pryluky v Záporožské oblasti. Moskva zároveň sdělila, že ruská protivzdušná obrana dnes ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama