Situace ukrajinských uprchlíků na hlavním nádraží v Praze, kteří jsou převážně romského původu, si všiml britský deník The Guardian. V reportáži, kde ji označil jako „hnisající krizi“, popisuje, jak na nádraží nocují stovky lidí v nehygienických podmínkách, a zabývá se postupem českých úřadů.
„Pražské hlavní nádraží navozuje v teplých jarních dnech a s návratem davů turistů, kteří zde v časech vrcholící pandemie covidu-19 chyběli, zdání normality… Jen o pár metrů dál se však stovky Romů ukrývají na jediném místě, které pro ně bylo dostupné poté, co se připojili k milionům Ukrajinců prchajících před ruskou invazí. Na rozdíl od ostatních Ukrajinců, kterým byla nabídnuta uprchlická víza, tyto rodiny zjistily, že nemají kam jít a nikdo je nechce,“ napsal list.
O situaci stovek uprchlíků deník hovoří jako o „hnisající krizi“, které se rozvinula v několika posledních týdnech. Připomíná, že v místě nocuje více lidí, než jaká je kapacita provizorního přístřeší. S odvoláním na slova humanitárních pracovníků, kteří na nádraží pomáhají, list píše, že jsou přetížení.
Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU), která na hlavním nádraží zastřešuje pomoc neziskových organizací, chce své působení ke konci května ukončit spolu s dalšími dobrovolnickými skupinami. Podle listu doufají, že tak vyvinou tlak na českou vládu, aby uprchlíkům zajistila vhodnější ubytování. Geti Mubeenová z OPU řekla, že organizace byla založena, aby poskytovala informace, ale nyní řeší humanitární krizi.
„Mnoho (romských uprchlíků) čeká, až české úřady rozhodnou o jejich statusu a o tom, zda mají nárok na trvalé ubytování; jiní jsou v ještě bezútěšnější situaci,“ napsal The Guardian.
„Snažili jsme se v registračním centru přihlásit o ochranu uprchlíků, ale nepřijali nás a nedali nám žádný dokument, který by vysvětlil proč,“ řekla listu Zanna, mladistvá matka tří dětí z Kyjeva, která podle svých slov přijela do Prahy s rodinou před čtyřmi dny. „Přijeli jsme sem a hledali místo, kde bychom mohli zůstat, ale místo toho se válíme na zemi jako psi. Jsme vyčerpaní a už nemáme žádnou energii. Cítím se opravdu beznadějně,“ dodala.
Podle humanitárních pracovníků, se kterými list hovořil, je to příběh typický pro mnoho Romů, kteří do Česka přijedou.
Česko od 24. února, kdy ruský prezident Vladimir Putin nařídil ruským vojskům vtrhnout na Ukrajinu, vydalo přes 350.000 víz dočasné ochrany.
Podle českých úřadů je však mnoho romských uprchlíků držiteli maďarských pasů, jsou tedy i občany Evropské unie, a podle pravidel proto nemají nárok na dočasnou ochranu v Česku. Mubeeková ale britskému deníku řekla, že maďarské občanství má jen asi pětina uprchlíků na hlavním nádraží a v cestě jim mimo jiné stojí protiromské předsudky.
Uprostřed chaosu má však jeden muž podle deníku poměrně šťastný příběh. Sedmatřicetiletý Heorhij Stan, původem z Oděsy, se po úspěšné žádosti o dočasnou ochranu v České republice se svými čtyřmi dětmi vypravoval na cestu do Vídně pro svou ženu. „Opravdu se tu chci integrovat a zajistit, aby moje děti chodily do školy. A chci pracovat,“ řekl deníku.
