Protext ČTKRok po blackoutu: Výpadků ubývá, připravenost domácností ale zůstává stejná

Rok po blackoutu: Výpadků ubývá, připravenost domácností ale zůstává stejná

Praha 10. července 2026 (PROTEXT) – Rok po rozsáhlém červencovém blackoutu se ukazuje, že Češi zažívají méně výpadků elektřiny a méně se obávají jejich opakování. Dlouhodobější změnu v připravenosti domácností však loňská zkušenost nepřinesla. Více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin a záložním zdrojem energie disponuje pouze každá osmá. Vyplývá to z aktuálního průzkumu dodavatele energií, společnosti epet.

Alespoň hodinový výpadek proudu zažily v posledním roce necelé dvě třetiny respondentů (63 %), zatímco loni to byly téměř tři čtvrtiny (74 %). Zkrátila se i délka výpadků. Blackout delší než šest hodin letos zažilo 8 % respondentů, zatímco před rokem 13 %. Data naznačují, že situace se oproti loňsku zlepšila. Současně ale ukazují, že s klesajícím počtem výpadků slábne i pozornost, kterou domácnosti věnují vlastní připravenosti. 

Loňský blackout byl pro mnoho domácností silnou zkušeností. Po roce ale vidíme, že lidé se cítí bezpečněji, protože výpadků ubylo a jejich délka se zkrátila. To je pozitivní zpráva. Na druhou stranu nás překvapuje, že se tato zkušenost téměř nepromítla do praktické připravenosti domácností na podobné situace,“ říká Roman Šmíd, obchodní ředitel společnosti epet, dodavatele elektřiny a plynu, která na českém trhu funguje již od roku 2005. 

Češi jsou možná až příliš klidní 

Výsledky průzkumu ukazují zajímavý paradox. Přestože se počet výpadků snížil, rizika spojená s fungováním energetické infrastruktury zcela nezmizela, Češi jsou ale až příliš klidní. Energetický trh je dnes stabilnější než v období energetické krize a geopolitická situace je předvídatelnější než před několika lety. Současně však rostou nároky na distribuční soustavu a stále častěji ji prověřují extrémní projevy počasí. 

Právě nadcházející letní měsíce budou dalším testem odolnosti energetické infrastruktury. Dlouhotrvající vlny veder zvyšují spotřebu elektřiny kvůli chlazení domácností, kanceláří i průmyslových provozů. Zároveň zatěžují části distribuční sítě, z nichž některé byly budovány v době, kdy podobně dlouhá období extrémních teplot nebyla běžná. 

Nejde o to, že by několik horkých dnů automaticky znamenalo problém. Česká energetika má dostatek výrobních kapacit a provozovatelé sítí dlouhodobě investují do jejich modernizace. Výzvou jsou spíše dlouhotrvající vlny veder a stále vyšší nároky na distribuci elektřiny. Právě proto je důležité nepodceňovat ani připravenost na úrovni domácností,“ vysvětluje Roman Šmíd. 

Dodavatelé energií zůstávají hlavním zdrojem informací 

Přestože za odstraňování poruch a obnovu dodávek odpovídají distributoři elektřiny, lidé očekávají informace především od svého dodavatele energií. Potvrzují to i výsledky průzkumu. Informace o tom, jak se při blackoutu zachovat, by od svého dodavatele očekávala téměř polovina Čechů. Na distributora by se obrátilo 46 % respondentů. A stát, samosprávy nebo média zůstávají výrazně pozadu. 

Nejdůvěryhodnější institucí při blackoutu zůstávají hasiči a záchranné složky, za nimi následují právě dodavatelé energií. Vlastního dodavatele považuje za důvěryhodný zdroj informací 93 % respondentů.  

Lidé chtějí v krizových situacích především rychlé, srozumitelné a ověřené informace. Výsledky průzkumu potvrzují, že dodavatelé energií dnes nejsou vnímáni pouze jako poskytovatelé služeb, ale také jako důležitý zdroj informací a partner pro řešení mimořádných situací, což jsme si ověřili i při komunikaci s vlastními zákazníky při loňském skutečném blackoutu,“ říká Roman Šmíd. 

Připravenost domácností se za rok téměř nezměnila 

Zatímco výpadků ubylo a obavy postupně slábnou, připravenost českých domácností zůstává prakticky stejná jako před rokem. Polovina domácností má pro případ blackoutu připravenou nabitou powerbanku. Dvě třetiny spoléhají na svítilnu a tři čtvrtiny na svíčky. Zásobu jídla má více než 60 % respondentů. Dostatek pitné vody na 24 hodin pro všechny členy domácnosti však stále nemá téměř 40 % domácností. Ani u vybavení, které rozhoduje při delším výpadku, se situace výrazně neposunula. Záložní zdroj energie má pouze 13 % respondentů, tedy přibližně každá osmá domácnost. 

Zkušenosti ze zahraničí přitom ukazují, že po jednom až dvou dnech bez elektřiny začínají být kritické nejen dodávky vody, ale také fungování mobilních sítí, internetu, čerpacích stanic nebo zásobování obchodů.  Aktivně se o správný postup při blackoutu zajímají čtyři z deseti Čechů, prakticky stejně jako před rokem. Beze změny zůstává i pocit informovanosti. Dostatek informací o tom, jak se na výpadek elektřiny připravit, má podle vlastních slov necelá polovina respondentů. Druhá polovina si stále není jistá, zda by v podobné situaci postupovala správně. 

Muži jsou podle průzkumu na krizové situace lépe připraveni z hlediska domácích rezerv. Častěji, než ženy uvádějí, že mají dostatek pitné vody, potravin nebo dalšího vybavení potřebného pro zvládnutí výpadku elektřiny. 

Domácnosti zůstávají nejslabším článkem 

Výsledky průzkumu naznačují, že zatímco energetický sektor ujišťuje občany o odolnosti a postupném zvyšování připravenosti, domácnosti s ním drží krok jen částečně. Výpadků ubývá, důvěra v energetický sektor roste, základní připravenost domácností se však za poslední rok téměř neposunula. 

Loňský blackout ukázal, že většina domácností zvládne několik hodin bez elektřiny poměrně dobře. Delší výpadky už ale přinášejí úplně jiné problémy. Začíná chybět voda, omezuje se komunikace a komplikují se běžné každodenní činnosti. Přitom základní připravenost není složitá ani nákladná. Právě proto by měla být stejně samozřejmá jako domácí lékárnička nebo detektor kouře,“ uzavírá Roman Šmíd, obchodní ředitel dodavatele energií společnosti epet. 

O společnosti epet 
Společnost epet je stabilním dodavatelem elektřiny a zemního plynu od roku 2005. V roce 2021 se pod epet začlenila společnost Dobrá Energie s.r.o., a z hlediska dodaného objemu energií tak vznikl největší alternativní dodavatel, který zajišťuje plyn a elektřinu pro více než 180 tisíc odběrných míst. Společnost epet je součástí Energetického a průmyslového holdingu, silné energetické společnosti, jejímž většinovým vlastníkem je Daniel Křetínský.

Průzkum společnosti epet probíhal od 16. do 22. 6. 2026 na reprezentativním vzorku 1000 respondentů ve věku 18-65 let ze všech krajů České republiky. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.  

Zdroj: epet 

Doporučujeme

Bílý dům propaguje levné pumpy Freedom Fuel

Ve Spojených státech se objevila síť čerpacích stanic Freedom Fuel, která láká na levnější benzin než konkurence v okolí. Bílý dům projekt výrazně propaguje jako ukázku snahy prezidenta Donalda Trumpa srazit ceny u pump. Provozovatel je ale soukromá firma a administrativa tvrdí, že benzin nijak nedotuje.

Svět překvapivě odolává šokům z Blízkého východu. Analytici vysvětlují proč

Po eskalaci napětí mezi USA a Íránem z počátku týdne se opět téměř zastavila doprava v Hormuzském průlivu. Ceny ropy se přitom drží hluboko pod psychologickou hranicí 100 dolarů za barel. Podle odborníků se trh na současnou situaci adaptoval. To však neznamená, že ceny černé zlato nemohou prudce růst. K největšímu poklesu tranzitů došlo podél ománského pobřeží.

Tvrdý úder u Krymu. Ukrajina zasáhla desítky lodí ruské stínové flotily

Ukrajina v posledních dnech intenzivně útočila na lodě poblíž Ruskem okupovaného poloostrova Krym. Kyjev se tak snaží oblast odříznout od námořních logistických a zásobovacích tras. Podle ukrajinské armády se pomocí dronů podařilo zasáhnout desítky plavidel. Ruský prezident Vladimir Putin vyzval vládu k udělení dotací na zdražující palivo na Krymu.

Coinbase mění vedení právního týmu

Coinbase čeká výrazná změna ve vedení. Z pozice hlavního právníka odchází Paul Grewal, který šest let patřil k nejviditelnějším tvářím burzy v právních sporech i politickém boji kryptoměnového sektoru ve Washingtonu. Firma zároveň posiluje tým, který má pomoci s další expanzí a prosazováním pravidel pro digitální aktiva.

Matka kanibalka? Žena v Austrálii obviněná z vraždy svého čtyřletého syna podle policie snědla jeho části

Policie v Novém Jižním Walesu v Austrálii řeší hrůzný případ vraždy malého dítěte, kterou má na svědomí jeho matka. Ta se podle policie sama přiznala k tomu, že části svého syna uvařila a snědla.

Klimatické cíle Googlu požírá hladová umělá inteligence

Společnost Google v nové zprávě přiznává rostoucí spotřebu elektřiny a emise v důsledku masivního budování infrastruktury umělé inteligence (AI). Na vině jsou zejména datová centra, která jsou energeticky extrémně náročná a navíc spotřebují obrovské množství vody k chlazení. Podobnou zprávu zveřejnila i společnost Amazon – také v jejím případě vzrostla spotřeba elektřiny i emise.

Německo se s USA dohodlo na nákupu střel Tomahawk a jejich rozmístění v zemi

Německo se s vládou USA dohodlo na nákupu řízených střel Tomahawk středního doletu a jejich rozmístění na německém území, řekl dnes podle agentur Reuters a DPA kancléř Friedrich Merz před poslanci. Dohoda byla podle něj uzavřena na okraj summitu NATO v Turecku a střely mají sloužit k odstrašení Ruska. Berlín se dlouhodobě o tyto střely zajímá, původně ohlášené rozmístění amerického praporu s tomahawky v Německu ale zrušil americký prezident Donald Trump, spolková republika proto jako řešení viděla nákup těchto střel.

Americké útoky v Íránu zabily 14 lidí a dalších 78 zranily

Americké útoky za poslední dva dny v Íránu zabily 14 lidí a dalších 78 zranily, uvedlo dnes podle agentury AFP íránské ministerstvo zdravotnictví. Železniční spojení mezi Teheránem a Mašhadem, kde má být dnes pohřben bývalý íránský vůdce Alí Chameneí, bylo kvůli americkým útokům přerušeno.

Ceny ropy rostou a doprava v Hormuzském průlivu téměř stojí

Ceny ropy rostou a indexy klesají po amerických a íránských úderech a prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že příměří pro něj skončilo. Šéf Bílého domu také pohrozil opětovnou blokádou íránských přístavů. Zhroucení dohody by znamenalo i obnovené riziko, že se Spojené státy pokusí obsadit pro Teherán strategicky důležitý ostrov Charg.

V indickém Dillí zahynuli čtyři lidé, když se při deštích zřítila budova

Nejméně čtyři lidé zahynuli v indickém hlavním městě Dillí, kde se během silných monzunových dešťů ve středu zřítila rozestavěná budova. Intenzivní deště zažívá také indický stát Maháráštra; ve městě Puné se sesunula obří skládka na třípodlažní budovu.

Bouře Maysak, která zasáhla jižní Čínu, si podle nové bilance vyžádala 39 obětí

Téměř čtyři desítky mrtvých si podle nové bilance vyžádala tropická bouře Maysak, která tento týden zasáhla jižní oblasti Číny. Většina obětí je spojená s protrženou přehradou ve městě Nan-ning v oblasti Kuang-si, kde zahynulo nejméně 26 lidí, informoval dnes zástupce starosty města Ting Wej, kterého citovala agentura AP.

Kryptoměny se chystají na hrozbu kvantových počítačů

Kryptoměnový sektor začíná řešit riziko, které už nezní jako vzdálený scénář ze sci-fi. Vývoj kvantových počítačů může v budoucnu ohrozit šifrování, na němž stojí digitální peněženky i samotné transakce. Firmy proto připravují obranu, i když příliš rychlý přechod na nová řešení může podle části odborníků přinést další slabiny.

Trump slíbil Ukrajině licenci na výrobu střel Patriot

Spojené státy chtějí umožnit Ukrajině vyrábět střely pro systém protivzdušné obrany Patriot. Oznámil to americký prezident Donald Trump po jednání s Volodymyrem Zelenským na summitu NATO v Ankaře. Pokud se plán uskuteční, půjde o významný posun v americké podpoře Kyjeva.

Izraelské útoky v Gaze zabily nejméně devět lidí včetně dvou dětí

Při izraelských vzdušných úderech a střelbě v Pásmu Gazy dnes zahynulo nejméně devět lidí, včetně dvou dětí ve věku 10 a šest let. S odvoláním na tamní zdravotnické zdroje to píše agentura Reuters. Izraelská armáda v útocích pokračuje navzdory příměří uzavřenému loni v říjnu. Izrael i teroristické hnutí Hamás se pravidelně obviňují z porušování tohoto příměří.

Je příměří u konce? USA a Írán na sebe opět útočí

Americká armáda uvedla, že dokončila poslední sérii útoků na Írán. Cílem úderů bylo oslabit Teherán v oblasti Hormuzského průlivu. V reakci na to se rozezněly sirény v Kuvajtu, Bahrajnu a Kataru. Islámské revoluční gardy (IRGC) v prohlášení uvedly, že zasáhly tamní americké vojenské základny. Prezident Donald Trump prohlásil, že příměří pro něj skončilo. Diplomacie podle něj sice může pokračovat, ale nevidí v ní smysl.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama