-3.2 C
Czech
Úterý 13. ledna 2026
Válka na UkrajiněReuters: Putinovi spojenci vyjádřili znepokojení nad excesy při mobilizaci

Reuters: Putinovi spojenci vyjádřili znepokojení nad excesy při mobilizaci

Dva vysoce postavení ruští zákonodárci dnes reagovali na řadu stížností ohledně částečné mobilizace, kterou vyhlásil tento týden prezident Vladimir Putin. Představitelé, kteří patří mezi blízké spojence šéfa Kremlu, nařídili regionálním úředníkům, aby se situací zabývali a urychleně vyřešili excesy, jež vyvolaly hněv veřejnosti. Uvedla to dnes agentura Reuters.

Mobilizace zapříčinila v ruských městech protesty a mnoho lidí začalo utíkat do sousedních států, což způsobilo dlouhé fronty na hranicích. Objevily se zprávy, že předvolání na vojenskou správu dostávají lidé bez předchozí vojenské zkušenosti. To je v rozporu s tím, co tvrdil Putin a ministr obrany Sergej Šojgu – a sice, že mobilizace se týká lidí s určitou vojenskou specializací či bojovou zkušeností.

To přimělo dva politiky k tomu, aby veřejně vyjádřili své znepokojení. Předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková uvedla, že si je vědoma zpráv o povolávání mužů, kteří by neměli být způsobilí k odvodu. „Takové excesy jsou naprosto nepřijatelné. A považuji za naprosto správné, že ve společnosti vyvolávají ostrou reakci,“ uvedla politička na platformě Telegram, kde zároveň vyzvala oblastní gubernátory, aby zajistili, že částečná mobilizace bude v „plném souladu s nastíněnými kritérii“.

„Pokud se stane chyba, je nezbytné ji napravit,“ napsal na telegramu předseda dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin. Zároveň přislíbil, že úřady budou na odvolání lidí reagovat.

Šojgu už dříve uvedl, že mobilizace se týká 300.000 lidí. Některá nezávislá ruská média mezitím napsala, že se Moskva snaží povolat do zbraně přes milion lidí. Kreml tuto informaci popřel, připomíná Reuters. Ruské bezpečnostní složky podle ochránců lidských práv zatkly už přes 2000 lidí, kteří proti mobilizaci tento týden protestovali.

Mobilizací se zabývají ve svých nejnovějších zprávách o vývoji ruské invaze na Ukrajinu rovněž britské ministerstvo obrany, americký Institut pro studium války (ISW) a ukrajinský generální štáb. Ten ve své svodce píše, že se ruské velení na okupovaných ukrajinských územích snaží omezit práva ruský vojáků, kteří podepsali krátkodobé smlouvy.

„V jednotkách okupantů v Záporožské oblasti bylo oznámeno…, že doba pobytu v bojové zóně od nynějška závisí na rozhodnutí velení,“ píše ukrajinský štáb. Částečná mobilizace podle něj vedla ke zpoždění dovolených a výplat, což zhoršilo morálku u vojáků.

Britské ministerstvo obrany si všímá výzvy ruského poslance Alexandra Chinštejna k rozšíření mobilizace na ruskou Národní gardu, zvanou Rosgvardija. Její jednotky podle Londýna sehrály důležitou roli v bojovém i týlovém zabezpečení invazních sil na Ukrajině a nyní figurují v hlasování, které proruské úřady na okupovaných ukrajinských územích nazývají referendy o připojení k Rusku. Kyjev a Západ tyto plebiscity neuznávají.

„Tyto síly jsou určeny k využití v domácích bezpečnostních rolích a zajištění kontinuity Putinova režimu. Na intenzivní boje, které na Ukrajině zažily, byly obzvláště špatně připraveny,“ domnívá se britské ministerstvo obrany. „S požadavkem potlačit rostoucí domácí disent v Rusku a také operační úkoly na Ukrajině je Rosgvardia velmi pravděpodobně pod zvláštním tlakem,“ dodalo ministerstvo. Podle něho je možné, že úřady mobilizaci využijí k i posílení Rosgvardije.

ISW se zabývá skandály kolem zpráv o mobilizaci ruských občanů, kteří nejsou způsobilí vojenské služby. Analytici institutu vidí možnou příčinu problému v tom, že úřady pověřené povoláním lidí do vojenské služby se snaží zajistit spíše početní stavy než bojovou kvalitu personálu.

„Místní vojenští komisaři plní mobilizační rozkazy způsobem, který naznačuje možný rozpor mezi pokyny ruského ministra obrany Sergeje Šojgua pro částečnou mobilizaci a požadavky ruského prezidenta Vladimira Putina na spěch,“ píše ISW. Zprávy o chaotické distribuci předvolání na vojenskou správu podle něj naznačují, že úředníci cítí značný tlak na co nejrychlejší provedení mobilizace.

Reklama

Doporučujeme

Exprezidentovi Jižní Koreje Jun Sok-jolovi hrozí trest smrti

Jihokorejští státní zástupci formálně požádali soud o uložení trestu smrti bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi. Ten stojí před soudem v Soulu a obžaloba jej viní z vedení povstání. Toho se měl dopustit, když se pokusil vyhlásit stanné právo.

Mattel představil první panenku Barbie, která přibližuje život s autismem

Do řady Fashionistas vstupuje novinka, která odráží rozmanitost dětských světů. Panenka s fidget spinnerem, sluchátky a komunikačním tabletem vznikla ve spolupráci s autistickou komunitou a má pomoci dětem připomenout, že být jiný je naprosto v pořádku.

Stovky traktorů blokovaly ulice Paříže při dalším zemědělském protestu

Okolo 350 traktorů dnes přijelo do ulic Paříže, kde francouzští zemědělci protestuj í proti dohodě Evropské unie s jihoamerickými zeměmi spolku Mercosur, která podle nich ohrozí jejich příjmy a potenciálně i dodávky potravin pro obyvatele. Farmáři v ranní špičce blokovali ulice metropole a požadovali okamžité kroky vlády ke zlepšení situace, informovala agentura AFP. Mluvčí vlády ve francouzské televizi uvedla, že kabinet brzy představí nová opatření na pomoc zemědělcům.

Americký Senát rozjíždí jednání o regulaci kryptoměn

Ve Washingtonu se znovu rozbíhá snaha nastavit jasná pravidla pro trh s kryptoměnami. Senátní bankovní výbor má v polovině ledna projednávat návrh legislativy, která má vymezit, jak se budou v USA digitální aktiva regulovat a kdo za co ponese dohled.

Ve Venezuele od čtvrtka propustili 73 politických vězňů, uvedla tamní opozice

Ve Venezuele bylo k pondělnímu večeru propuštěno 73 politických vězňů, informovala dnes tamní opozice na sociální síti X, kde zveřejnila jejich seznam. Čech Jan Darmovzal, který je ve Venezuele vězněn od předloňského září, na něm není. Aktuální informace o tomto českém občanovi ČTK zjišťuje. Venezuelská autoritářská vláda pod americkým tlakem minulý čtvrtek slíbila propustit "značný počet" politických vězňů a v pondělí uvedla, že propuštěno bylo 116 lidí vězněných za porušování ústavního pořádku; tento počet ale zatím opozice nepotvrdila.

Čtyři mrtví a šest raněných při ruském útoku na Charkov, uvedly úřady

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Ukrajina naopak zaútočila na přístavní město Taganrog u Azovského moře, tvrdí ruské úřady.

Íránci se po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím

Íránci se podle agentury AP po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím, nadále ale nefungují internet ani textové zprávy. Na pokračující výpadky internetu upozornila své občany také americká diplomacie, podle níž by, pokud to bude bezpečné, měli Američané zvážit odchod z Íránu přes pozemní hranice s Tureckem a s Arménií.

Grónsko a Dánsko slibují posílení bezpečnosti Arktidy

Severoatlantická aliance (NATO) a Grónsko chtějí posílit obranu dánského autonomního území v naději, že odradí amerického prezidenta Donalda Trumpa od pokusů o jeho převzetí. Šéf Bílého domu trvá na tom, že Grónsko musí být pod kontrolou USA, protože je klíčové pro národní bezpečnost.

Trump vzkázal Nejvyššímu soudu: Zrušte cla a nastane chaos

Pokud Nejvyšší soud neuzná platnost cel na základě zákona International Emergency Economic Powers Act (IEEPA), nastane chaos a ekonomická nejistota. To na své sociální síti Truth Social prohlásil americký prezident Donald Trump. Varoval, že vrátit vybrané peníze by bylo nemožné.

Grónsko odmítá americké převzetí za jakýchkoli okolností

Vláda v Nuuku odmítla, že by Spojené státy mohly převzít kontrolu nad Grónskem. Ostrov, který má širokou autonomii v rámci Dánska, zdůraznil, že patří do západních obranných struktur a bezpečnost chce řešit v rámci NATO.

Rekordní oteplení oceánů zvyšuje tlak na klima i ekosystémy

Oceány v roce 2025 pohltily více tepla než kdykoli dřív. Tento rekord nevěstí nic dobrého a vědci varují před zesílením extrémního počasí i rostoucím ohrožením podmořského života.

Výbuch plynové lahve v Islámábádu zabil novomanžele a další lidi

Novomanželé v pákistánském Islámábádu zemřeli po výbuchu plynové lahve v domě, kde po svatební oslavě přespávali. Neštěstí si vyžádalo i další oběti z řad rodiny a hostů, několik lidí utrpělo zranění.

V Kanadě zmizelo jezero Lake Rouge. Vědci zkoumají proč

V květnu 2025 se v odlehlé části severního Québecu beze stopy vytratilo jezero o rozloze tří čtverečních kilometrů. Místní obyvatele to šokovalo, odborníci dodnes hledají vysvětlení a případ znovu otevírá otázku, jak moc krajina pod tlakem lidské činnosti ztrácí stabilitu.

Zlaté glóby 2026 ovládli Timothée Chalamet a režisér Paul Thomas Anderson

Timothée Chalamet konečně prolomil smůlu, Paul Thomas Anderson si odnesl svou první sošku za režii a Jessie Buckley zaujala emocionálním projevem. Zlaté glóby letos nebyly jen o lesku a šatech, ale i o silných momentech a nečekaných výsledcích.

Milos Raonic ukončil kariéru

Bývalá světová trojka a finalista Wimbledonu Milos Raonic oznámil, že končí s profesionálním tenisem. Pětatřicetiletý Kanaďan se loučí po letech, kdy patřil k nejvýraznějším hráčům své generace.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama