Recyklace ve velkém stylu. Filipínská návrhářka vyrábí šaty z novin i pytlů od rýže

Leonora Buenviaje vyrábí módní róby z odpadových materiálů posledních sedm let. Podle filipínské návrhářky může být oblečení vyrobené ze starých noviny, plastových obalů nebo pytlů od rýže šetrné k přírodě i šik. O jejím příběhu napsala agentura Reuters.

Jednapadesátiletá filipínská švadlena pomocí šicího stroje plasty a další materiály zpracovává do nápaditých módních šatů, které někdy doplňuje o pokrývky hlavy.

„Bublinkové fólie z poštovních balíčků vypadají hezky a vytvářejí pěkný design, zejména černé a bílé fólie,“ řekla agentuře Reuters. Bílé jsou dle jejích slov vhodné i k výrobě svatebních šatů.

Cena šatů se pohybuje mezi 30 a 50 dolary (zhruba 700 až 1100 korun) a zákazníci je využívají na různé příležitosti od oslav 18. narozenin až po svatby.

Buenviaje svým přístupem bojuje se znečištěním planety

V Asii se nachází velké množství odpadního materiálu, s nímž Buenviaje může pracovat. Podle zprávy serveru Our World in Data z roku 2021 se odhaduje, že zhruba 80 procent plastů v oceánech pochází z asijských řek. Samotné Filipíny se na celosvětovém množství podílejí z jedné třetiny.

„Je důležité recyklovat nebo využívat použité materiály, abychom tak pomohli planetě Zemi,“ poznamenala Lalaine Alcalde, klientka filipínské návrhářky.

Recyklovaný materiál použitý na jednotlivé šaty závisí na požadavcích klienta, uvedla Buenviaje, která žije v obci Cainta asi 15 kilometrů východně od hlavního města Manily.

Róby z její dílny se občas objevují i na soutěžích krásy. „Jsem potěšená vždy, kdykoli vyhrají. Návrhy jsou jednoduché, ale stále vyhrávají,“ prohlásila Buenviaje. Zároveň doufá, že se brzy obnoví módní přehlídky a soutěže s osobní účastí, které se kvůli šíření covidu-19 nekonaly.

V budoucnu chce také sama organizovat módní akce, aby předvedla své výtvory a ostatní inspirovala k produkci oblečení z recyklovaných materiálů.

Na Filipínách se o recyklaci odpadů nicméně nesnaží sama. Skupina Plastic Flamingo se pokouší zmírnit zhoršující se krizi tím, že přeměňuje lahve, jednorázové sáčky a obaly na občerstvení, které znečišťují řeky a pláže, na stavební materiály. Ty pak slouží k oplocení, obložení, ale i výstavbě přístřešku při katastrofách.