Genetická studie zahrnující data od 840 tisíc lidí se zaměřila na to, jak souvisí doba, kdy jde člověk spát a v kolik hodin vstává, s tím, zdali trpí depresemi. Výsledky poukazují na to, že pokud dojde ke změně ve spánkovém cyklu i jen o hodinu, může dojít ke snížení rizika deprese o 23 %. Studie se objevila v JAMA Psychiatry a informuje o ní server ScienceDaily.
Někteří z nás jsou zvyklí chodit spát v noci, mnohdy až k ránu, jiní k ránu naopak vstávají. Tyto návyky však dle nové studie mohou ovlivnit duševní zdraví člověka. Vědci z University of Colorado, MIT a z Harvardu představují jedny z nejsilnějších důkazů, že chronotyp (sklon člověka spát v určitou denní dobu) ovlivňuje riziko rozvoje deprese.
Nové informace by tak mohly přinést důležitá zjištění v aktuální době, kdy se lidé, kteří pracovali z domova a změnili tak mnohdy svůj režim spánku, přesunou zpět do pracovního shonu.
„Už nějakou dobu víme, že existuje vztah mezi načasováním spánku a náladou, ale otázka, kterou často slyšíme od lékařů, zní: o kolik dříve musí lidé režim spánku posunout, aby viděli zlepšení?“ uvedla autorka Celine Vetter.
Předchozí studie ukázaly, že lidé, kterým se říká noční sovy, mají až dvakrát větší pravděpodobnost, že budou trpět depresemi, než tzv. ranní ptáčata. A to bez ohledu na to, jak dlouho spí. Poukázala na to studie v roce 2018, která zahrnovala 32 tisíc zdravotních sester a jejich spánkové návyky. Ukázalo se, že u ranních ptáčat byla až o 27 % nižší pravděpodobnost rozvoje deprese v průběhu čtyř let.
Pojetí deprese od Sydney Sims. Foto: Unsplash
Vědci se proto zaměřili na to, zdali je posunutí načasování spánku opravdu tak významné a jak velký posun je zapotřebí.
Varianty genů ovlivňují, kdy jdeme spát a kdy vstáváme
Je známo, že více než 340 běžných genetických variant ovlivňuje chronotyp člověka. Genetika dle vědců vysvětluje 12–42 % našich preferencí, co se týče doby, kdy jdeme spát.
Vědci vyhodnotili data týkající se 840 tisíc jedinců. Z toho 85 tisíc lidí nosilo 7 dní zařízení pro sledování spánku, a 250 tisíc lidí vyplnilo dotazníky o preferencích spánku. To tak přineslo podrobnější obraz o tom, jak varianty genů ovlivňují, jak spíme a vstáváme.
Asi třetina dotázaných lidí se identifikovala jako ranní ptáčata, 9 % jako noční sovy a zbytek něco mezi. V průměru šli lidé spát v 11 hodin večer a vstávali v 6 hodin ráno.
To dali vědci dohromady s daty o depresi. Ukázalo se, že když lidé, kteří běžně chodí spát v jednu hodinu, půjdou o hodinu dříve, může se snížit riziko deprese o 23 %. V případě, že půjdou ještě o hodinu dříve, riziko by se mohlo snížit asi o 40 %.
Ze studie není ale jasné, zda by ti, kteří jsou ranními ptáčaty, mohli mít ze vstávání ještě dříve nějaký prospěch.
Jak je to možné?
Některé výzkumy naznačují, že by na tom svůj podíl mohlo mít v případě ranních ptáčat větší vystavení se světlu, které ovlivňuje hormony, jež mohou mít vliv na náladu.
Dalším důvodem by dle dalšího autora studie Iyase Daghlase mohlo být to, že žijeme ve společnosti, která je určena pro ranní ptáčata, a noční sovy mají často pocit, že jsou v neustálém nesouladu s těmito společenskými hodinami.
Dle něj je tak nutné provést rozsáhlou randomizovanou klinickou studii, aby bylo možné definitivně určit, zda to, že jdou lidé spát dříve může snížit depresi.
