ZprávyRada bezpečnosti OSN schválila vyslání zahraničních sil na Haiti

Rada bezpečnosti OSN schválila vyslání zahraničních sil na Haiti

Rada bezpečnosti OSN v pondělí schválila zahraniční bezpečnostní misi na Haiti. Je to rok poté, co karibská země požádala o pomoc v boji proti násilí gangů, které z velké části ovládly její hlavní město Port-au-Prince. Informovala o tom agentura Reuters či server CNN.

„Víc než jen pouhé hlasování, je to ve skutečnosti vyjádření solidarity s obyvatelstvem v nouzi,“ řekl radě haitský ministr zahraničí Jean Victor Geneus. „Je to záblesk naděje pro lidi, kteří příliš dlouho trpěli.“

Patnáctičlenná rada přijala rezoluci vypracovanou Spojenými státy a Ekvádorem, která zmocňuje takzvanou Multinational Security Support misi „k přijetí všech nezbytných opatření“, kodexu pro použití síly.

Čína a Rusko se zdržely hlasování, protože se obávaly povolení plošného použití síly podle kapitoly 7 zakládající Charty OSN. Zbývajících 13 členů hlasovalo pro. Rusko i Čína vyjádřily souhlas se zbrojním embargem rezoluce.

„Přikročili jsme k vytvoření nového způsobu zachování globálního míru a bezpečnosti. Odpovídáme na opakované výzvy členského státu, který čelí multidimenzionální krizi uprostřed alarmujícího spirálovitého násilí gangů,“ řekl vysoký americký diplomat Jeffrey DeLaurentis.

Zbrojní embargo

Rada bezpečnosti také rozšířila zbrojní embargo OSN na všechny gangy, informuje agentura Reuters. Haitští představitelé uvedli, že zbraně používané gangy jsou většinou dovezeny ze Spojených států. Embargo se dříve vztahovalo pouze na konkrétní osoby.

„Jde o velmi důležité rozhodnutí. Pokud by rada učinila tento krok dříve, bezpečnostní situace na Haiti by se možná nezhoršila do dnešní podoby,“ řekl radě po hlasování čínský velvyslanec při OSN Zhang Jun.

„Tento mandát není jen o míru a bezpečnosti, ale také o přestavbě Haiti. O jeho politice, ekonomickém rozvoji a sociální stabilitě,“ uvedl keňský ministr zahraničí Alfred Mutua.

Zemi vládne nevolený premiér

Po pondělním schválení zastupitelstvem není zatím bezprostředně jasné, jak rychle by mohly být síly nasazeny. „Dnešní hlasování je pouze prvním krokem. Nyní začíná práce na rozjezdu mise,“ uvedla v prohlášení americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová.

Země byly opatrné, pokud jde o podporu nevolené administrativy premiéra Ariela Henryho, který prohlásil, že spravedlivé volby nelze konat při současné nejistotě. Haiti je od ledna bez volených zástupců.

Rada bezpečnosti zdůraznila „naléhavou potřebu“ Haiti dosáhnout pokroku směrem k „transparentním, inkluzivním a důvěryhodným volebním procesům a svobodným a spravedlivým volbám“.

Nejedná se o misi OSN

Odpověď na žádost Haiti o pomoc byla zpožděna kvůli snaze najít zemi ochotnou vést misi.

Mise bezpečnostní pomoci, přestože ji schválila Rada bezpečnosti OSN, není operací OSN. Očekává se, že ji povede Keňa, která přislíbila 1000 policistů, aby se postavili do čela mise. Několik karibských sousedů Haiti – Antigua a Barbuda, Bahamy a Jamajka – také nabídlo podporu misi.

Síly „podpory mezinárodní bezpečnosti“ budou mít na Haiti 12měsíční mandát, uvádí CNN.

Očekává se, že mise posílí místní bezpečnost a haitskou národní policii při pronásledování gangů. Válčící gangy ovládají velkou část Port-au-Prince – hlavního města a hlavního přístavu Haiti – škrtí životně důležité zásobovací linky do zbytku země. Členové gangu terorizují obyvatelstvo metropole a donutili již asi 200 000 lidí opustit své domovy uprostřed vlny násilí, zabíjení, únosů, žhářství a znásilňování.

Doporučujeme

USA podle Trumpa neobnoví útoky na Írán před volbami do Kongresu

Spojené státy neobnoví útoky na Írán před listopadovými volbami do amerického Kongresu, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Washington vede s Teheránem produktivní jednání. Americká blokáda íránských přístavů však bude pokračovat, napsal také na sociální síti Truth Social. Američané půjdou ke kongresovým volbám 3. listopadu.

Studentovi utrhl policejní granát ruku. Francie jeho používání při protestech pozastavila

Francouzské úřady dočasně pozastavily používání omračovacích granátů EF-SON při protestech středoškoláků. Rozhodnutí přišlo poté, co patnáctiletému studentovi v Lens výbuch granátu utrhl ruku. Policejní inspekce zároveň vede 18 vyšetřování kvůli podezření na pochybení policistů a jeden z nich už čelí obvinění kvůli vážnému zranění dalšího nezletilého demonstranta.

Ropa prudce zdražuje. Brent se dostal nad 105 dolarů za barel

Ceny ropy ve čtvrtek výrazně rostou. Severomořský Brent během obchodování překonal 105 dolarů za barel a americká ropa WTI se dostala nad 92 dolarů. Trhy reagují především na obavy z omezení dodávek z Blízkého východu a výpadky těžby v Mexickém zálivu kvůli hurikánu Isaias.

Vražedkyně Christa Pike, která přežila svou popravu, už chodí a mluví. Nemůže hýbat rukama

Christa Pike po neúspěšném pokusu o popravu v americkém Tennessee poprvé vstala z nemocničního lůžka a začala chodit po pokoji. Padesátiletá odsouzená k trestu smrti však podle svého právníka stále trpí následky podání smrtící injekce a je zmatená.

Belgii v pátek a v pondělí ochromí stávky proti škrtům, čeká se narušení dopravy

Belgii tento pátek a příští pondělí ochromí stávky a protesty pořádané odbory kvůli očekávaným rozpočtovým škrtům prosazovaným belgickou vládou. Podle posledních informací belgických médií bude v pátek narušena veřejná doprava v Bruselu i ve zbytku země, komplikace se očekávají také na hlavním bruselském letišti Zaventem. Jak bude vypadat situace v pondělí, bude jasnější o víkendu.

Trump pochybuje, že letos získá Nobelovu cenu míru, připomněl postoj Nobelova výboru

Americký prezident Donald Trump se staví spíše skepticky k možnosti, že by letos dostal Nobelovu cenu za mír. Vyplývá to z dnešního prohlášení, o kterém informuje agentura Reuters. Podle ní Trump dostal nominaci na cenu od několika vlád, přičemž letošního laureáta se svět dozví v pátek. Trump se od návratu do prezidentského úřadu v lednu loňského roku netajil tím, že by ocenění rád získal.

Ruský útok v Kramatorsku zabil 30 lidí a dalších 18 zranil

Třicet lidí dnes přišlo o život při ruském útoku na město Kramatorsk ve východoukrajinské Doněcké oblasti. Informoval o tom šéf regionální civilní a vojenské správy Vadym Filaškin na telegramu. Dalších 18 lidí je zraněných. Prokuratura už dříve uvedla, že Rusové pravděpodobně použili klouzavé letecké bomby, které zasáhly dva linkové autobusy. Útok vyšetřuje kvůli podezření ze spáchání válečného zločinu.

Musk zuří kvůli Indii. Tamní miliardáře obvinil z blokování služeb Starlinku

Miliardář Elon Musk obvinil jisté zájmové skupiny z blokování spuštění jeho satelitní internetové služby Starlink, kterou provozuje jeho společnost SpaceX. Podle něj se snaží udržet dominantní postavení na trhu. Kontroverzní podnikatel to označil za „zločin vůči indickému lidu“.

Keporkaky u Austrálie stále více ohrožují lodě

Keporkaci se podél východního pobřeží Austrálie po desetiletích ochrany výrazně zotavili. S rostoucím počtem velryb ale přibývá také jejich kontaktů s loděmi. Střety a zásahy lodními šrouby mohou zvířatům způsobit vážná zranění, která je ovlivňují ještě dlouho poté.

Chlapec na základní škole v Polsku napadl tři lidi, jeden z nich zemřel

Na základní škole nedaleko Wyszkowa severovýchodně od Varšavy bývalý žák napadl ostrým předmětem tři lidi - jeden z nich zemřel a dva utrpěli zranění, oznámila policie.

Nad Íránem se stahují mračna. USA se připravují na masivní údery

Pentagon před několika dny nařídil velitelství CENTCOM, aby dokončilo přípravy na obnovení hlavních bojových operací v Íránu, uvedli podle serveru Axios američtí představitelé. Mluvčí íránské armády varoval, že síly islámské republiky jsou v případě „americké agrese“ připraveny provést preventivní údery na americké základny na Blízkém východě.

Jižní Korea stáhne svého velvyslance z Ukrajiny

Jižní Korea stáhne svého velvyslance z Ukrajiny, oznámilo dnes jihokorejské ministerstvo zahraničí. Soul tak reaguje na prohlubující se diplomatický spor kolem ukrajinského předání severokorejských válečných zajatců do Jižní Koreje, informovala agentura AFP.

Zemřela španělská důchodkyně, jejíž vystěhování vyvolalo celostátní protesty. Bylo jí 87 let

Maricarmen Abascal se během několika týdnů stala symbolem španělské bytové krize. Sedmaosmdesátiletou ženu policie v září vystěhovala z madridského bytu, kde žila více než 70 let. Skončila v nemocnici a domů se už nevrátila. Její případ rozpoutal protesty, které přispěly až k vyhlášení předčasných parlamentních voleb.

KOMENTÁŘ: Data ukazují, že AI adopce je stále na začátku. Tento nástroj drtivě vede

Mnozí, kteří propadli do králičí nory jménem AI, mají často pocit, že umělé inteligenci se věnuje úplně každý a kdo zaspí nejnovější model, nemá na trhu místo. Data z USA, kde by měla být adopce díky zástupu projektů nejrychlejší, ale vyprávějí jiný příběh.

Při útocích na saúdská letiště zemřeli tři lidé, desítky jich utrpěly zranění

Boje mezi Saúdskou Arábií a jemenskými povstalci Hútíi dál eskalují. Rebelové při útoku na saúdská letiště v posledních dvou dnech zabili tři lidi. Desítky dalších jich utrpěly zranění. Hútíové tvrdí, že znovu získali kontrolu nad průlivem Báb el-Mandéb, což jemenská vláda odmítla.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama