ZprávyRada bezpečnosti OSN schválila vyslání zahraničních sil na Haiti

Rada bezpečnosti OSN schválila vyslání zahraničních sil na Haiti

Rada bezpečnosti OSN v pondělí schválila zahraniční bezpečnostní misi na Haiti. Je to rok poté, co karibská země požádala o pomoc v boji proti násilí gangů, které z velké části ovládly její hlavní město Port-au-Prince. Informovala o tom agentura Reuters či server CNN.

„Víc než jen pouhé hlasování, je to ve skutečnosti vyjádření solidarity s obyvatelstvem v nouzi,“ řekl radě haitský ministr zahraničí Jean Victor Geneus. „Je to záblesk naděje pro lidi, kteří příliš dlouho trpěli.“

Patnáctičlenná rada přijala rezoluci vypracovanou Spojenými státy a Ekvádorem, která zmocňuje takzvanou Multinational Security Support misi „k přijetí všech nezbytných opatření“, kodexu pro použití síly.

Čína a Rusko se zdržely hlasování, protože se obávaly povolení plošného použití síly podle kapitoly 7 zakládající Charty OSN. Zbývajících 13 členů hlasovalo pro. Rusko i Čína vyjádřily souhlas se zbrojním embargem rezoluce.

„Přikročili jsme k vytvoření nového způsobu zachování globálního míru a bezpečnosti. Odpovídáme na opakované výzvy členského státu, který čelí multidimenzionální krizi uprostřed alarmujícího spirálovitého násilí gangů,“ řekl vysoký americký diplomat Jeffrey DeLaurentis.

Zbrojní embargo

Rada bezpečnosti také rozšířila zbrojní embargo OSN na všechny gangy, informuje agentura Reuters. Haitští představitelé uvedli, že zbraně používané gangy jsou většinou dovezeny ze Spojených států. Embargo se dříve vztahovalo pouze na konkrétní osoby.

„Jde o velmi důležité rozhodnutí. Pokud by rada učinila tento krok dříve, bezpečnostní situace na Haiti by se možná nezhoršila do dnešní podoby,“ řekl radě po hlasování čínský velvyslanec při OSN Zhang Jun.

„Tento mandát není jen o míru a bezpečnosti, ale také o přestavbě Haiti. O jeho politice, ekonomickém rozvoji a sociální stabilitě,“ uvedl keňský ministr zahraničí Alfred Mutua.

Zemi vládne nevolený premiér

Po pondělním schválení zastupitelstvem není zatím bezprostředně jasné, jak rychle by mohly být síly nasazeny. „Dnešní hlasování je pouze prvním krokem. Nyní začíná práce na rozjezdu mise,“ uvedla v prohlášení americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová.

Země byly opatrné, pokud jde o podporu nevolené administrativy premiéra Ariela Henryho, který prohlásil, že spravedlivé volby nelze konat při současné nejistotě. Haiti je od ledna bez volených zástupců.

Rada bezpečnosti zdůraznila „naléhavou potřebu“ Haiti dosáhnout pokroku směrem k „transparentním, inkluzivním a důvěryhodným volebním procesům a svobodným a spravedlivým volbám“.

Nejedná se o misi OSN

Odpověď na žádost Haiti o pomoc byla zpožděna kvůli snaze najít zemi ochotnou vést misi.

Mise bezpečnostní pomoci, přestože ji schválila Rada bezpečnosti OSN, není operací OSN. Očekává se, že ji povede Keňa, která přislíbila 1000 policistů, aby se postavili do čela mise. Několik karibských sousedů Haiti – Antigua a Barbuda, Bahamy a Jamajka – také nabídlo podporu misi.

Síly „podpory mezinárodní bezpečnosti“ budou mít na Haiti 12měsíční mandát, uvádí CNN.

Očekává se, že mise posílí místní bezpečnost a haitskou národní policii při pronásledování gangů. Válčící gangy ovládají velkou část Port-au-Prince – hlavního města a hlavního přístavu Haiti – škrtí životně důležité zásobovací linky do zbytku země. Členové gangu terorizují obyvatelstvo metropole a donutili již asi 200 000 lidí opustit své domovy uprostřed vlny násilí, zabíjení, únosů, žhářství a znásilňování.

Reklama

Doporučujeme

Ztracená krajina pod Severním mořem byla plná stromů

Doggerland, dnes zatopená pevnina pod Severním mořem, byl zřejmě mnohem zelenější a živější, než se dosud předpokládalo. Nová analýza staré DNA ukazuje, že tam už před více než 16 tisíci lety rostly duby, jilmy a lísky. Krajina tak mohla nabízet zázemí pro zvířata i první lidské skupiny dlouho předtím, než se lesy běžně rozšířily v Británii a severní Evropě.

Předseda íránského parlamentu: Jednání s USA pokročila, k dohodě je však daleko

V jednáních se Spojenými státy nastal pokrok, uvedl v sobotu v noci předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Od dosažení závěrečné dohody jsou však obě země podle jeho vyjádření daleko. Informovala o tom dnes agentura AFP.

Stavba tanečního sálu v Bílém domě může pokračovat, rozhodl odvolací soud

Americký odvolací soud umožnil pokračování kontroverzní přestavby Bílého domu, kterou prosazuje prezident Donald Trump. Projekt zahrnuje výstavbu nového tanečního sálu i rozsáhlého podzemního komplexu.

Výbuch na jihu Libanonu zabil izraelského vojáka, dalších devět je zraněno

Výbuch v jižním Libanonu si vyžádal život jednoho izraelského vojáka, dalších devět je zraněno, z toho jeden vážně. S odkazem na izraelskou armádu o tom dnes informovala agentura Reuters.

KLDR odpálila několik balistických střel, oznámily sousední země

Severní Korea v noci na dnešek odpálila několik balistických střel, oznámily sousední země. Podle agentury AFP se jedná o nejnovější z řady odpalů, které tento jadernými zbraněmi vyzbrojený stát v poslední době provedl. Střely podle jihokorejské armády mířily východním směrem. Japonské ministerstvo obrany později uvedlo, že střely dopadly do vod u východního pobřeží Severní Koreje.

Hizballáh odmítl obvinění ze zabití francouzského vojáka mise OSN v Libanonu

Na jihu Libanonu byl dnes při přestřelce s neznámými ozbrojenci zabit francouzský voják mírových jednotek OSN (UNIFIL) a další tři byli zraněni. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X a z útoku obvinil militantní hnutí Hizballáh, které ale svoji účast popřelo. Libanonský premiér Naváf Salám úder odsoudil a nařídil okamžité vyšetření incidentu, ke kterému se zatím žádná strana nepřihlásila, píše agentura AFP.

Muž původem z Moskvy zabil na ulici v Kyjevě šest lidí, policie ho zastřelila

Nejméně šest lidí dnes zahynulo a dalších deset bylo zraněno poté, co útočník začal střílet z automatické zbraně na ulici v obytné čtvrti na jihu Kyjeva. Policie jej po neúspěšném pokusu o vyjednávání zastřelila při zásahu v supermarketu, kam se následně uchýlil se čtyřmi rukojmími. Oznámili to ukrajinští představitelé. Podle prokuratury útočil 58letý muž z Moskvy.

Po nočních ruských útocích jsou dva zranění v Charkovské oblasti

Ruský útok si v noci na dnešek vyžádal dva zraněné v Charkovské oblasti, informují místní úřady. V Černihivské oblast je po útoku na energetickou infrastrukturu bez proudu asi 380.000 odběratelů, uvedla distribuční společnost. Ruské úřady informovaly o ukrajinských útocích v Leningradské oblasti a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Podle ukrajinských médií zasáhla Ukrajina také rafinerii v Samarské oblasti.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama