-9.6 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
ZprávyRada bezpečnosti OSN schválila vyslání zahraničních sil na Haiti

Rada bezpečnosti OSN schválila vyslání zahraničních sil na Haiti

Rada bezpečnosti OSN v pondělí schválila zahraniční bezpečnostní misi na Haiti. Je to rok poté, co karibská země požádala o pomoc v boji proti násilí gangů, které z velké části ovládly její hlavní město Port-au-Prince. Informovala o tom agentura Reuters či server CNN.

„Víc než jen pouhé hlasování, je to ve skutečnosti vyjádření solidarity s obyvatelstvem v nouzi,“ řekl radě haitský ministr zahraničí Jean Victor Geneus. „Je to záblesk naděje pro lidi, kteří příliš dlouho trpěli.“

Patnáctičlenná rada přijala rezoluci vypracovanou Spojenými státy a Ekvádorem, která zmocňuje takzvanou Multinational Security Support misi „k přijetí všech nezbytných opatření“, kodexu pro použití síly.

Čína a Rusko se zdržely hlasování, protože se obávaly povolení plošného použití síly podle kapitoly 7 zakládající Charty OSN. Zbývajících 13 členů hlasovalo pro. Rusko i Čína vyjádřily souhlas se zbrojním embargem rezoluce.

„Přikročili jsme k vytvoření nového způsobu zachování globálního míru a bezpečnosti. Odpovídáme na opakované výzvy členského státu, který čelí multidimenzionální krizi uprostřed alarmujícího spirálovitého násilí gangů,“ řekl vysoký americký diplomat Jeffrey DeLaurentis.

Zbrojní embargo

Rada bezpečnosti také rozšířila zbrojní embargo OSN na všechny gangy, informuje agentura Reuters. Haitští představitelé uvedli, že zbraně používané gangy jsou většinou dovezeny ze Spojených států. Embargo se dříve vztahovalo pouze na konkrétní osoby.

„Jde o velmi důležité rozhodnutí. Pokud by rada učinila tento krok dříve, bezpečnostní situace na Haiti by se možná nezhoršila do dnešní podoby,“ řekl radě po hlasování čínský velvyslanec při OSN Zhang Jun.

„Tento mandát není jen o míru a bezpečnosti, ale také o přestavbě Haiti. O jeho politice, ekonomickém rozvoji a sociální stabilitě,“ uvedl keňský ministr zahraničí Alfred Mutua.

Zemi vládne nevolený premiér

Po pondělním schválení zastupitelstvem není zatím bezprostředně jasné, jak rychle by mohly být síly nasazeny. „Dnešní hlasování je pouze prvním krokem. Nyní začíná práce na rozjezdu mise,“ uvedla v prohlášení americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová.

Země byly opatrné, pokud jde o podporu nevolené administrativy premiéra Ariela Henryho, který prohlásil, že spravedlivé volby nelze konat při současné nejistotě. Haiti je od ledna bez volených zástupců.

Rada bezpečnosti zdůraznila „naléhavou potřebu“ Haiti dosáhnout pokroku směrem k „transparentním, inkluzivním a důvěryhodným volebním procesům a svobodným a spravedlivým volbám“.

Nejedná se o misi OSN

Odpověď na žádost Haiti o pomoc byla zpožděna kvůli snaze najít zemi ochotnou vést misi.

Mise bezpečnostní pomoci, přestože ji schválila Rada bezpečnosti OSN, není operací OSN. Očekává se, že ji povede Keňa, která přislíbila 1000 policistů, aby se postavili do čela mise. Několik karibských sousedů Haiti – Antigua a Barbuda, Bahamy a Jamajka – také nabídlo podporu misi.

Síly „podpory mezinárodní bezpečnosti“ budou mít na Haiti 12měsíční mandát, uvádí CNN.

Očekává se, že mise posílí místní bezpečnost a haitskou národní policii při pronásledování gangů. Válčící gangy ovládají velkou část Port-au-Prince – hlavního města a hlavního přístavu Haiti – škrtí životně důležité zásobovací linky do zbytku země. Členové gangu terorizují obyvatelstvo metropole a donutili již asi 200 000 lidí opustit své domovy uprostřed vlny násilí, zabíjení, únosů, žhářství a znásilňování.

Reklama

Doporučujeme

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.

Brusel hodlá vyloučit čínské technologie z kritické infrastruktury

Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z EK.

Ugandská armáda odmítla tvrzení opozice, že den po volbách unesla jejího lídra

Mluvčí ugandské armády dnes odmítl páteční tvrzení opozice, že její prezidentský kandidát Bobi Wine byl unesen vojáky. V Ugandě by měly být dnes zveřejněny výsledky čtvrtečních prezidentských a parlamentních voleb, napsala agentura AFP. V pátek po sečtení zhruba 80 procent hlasů vedl podle ústřední volební komise s asi 74 procenty autoritářský prezident Yoweri Museveni, který je hlavou této padesátimilionové země od roku 1986.

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko, které bezmála čtyři roky pokračuje ve válce proti Ukrajině, v noci na dnešek zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě sousední země. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Rusko nejnověji ohlásilo, že jeho vojáci obsadili obec Pryluky v Záporožské oblasti. Moskva zároveň sdělila, že ruská protivzdušná obrana dnes ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.

Máslo zlevňuje, dovoz a sezona drží ceny nízko

Po týdnech vysokých cen přichází v obchodech obrat: máslo zlevňuje i po Vánocích a v některých akcích se dostává na ceny, které tu dlouho nebyly. Řetězce se předhánějí ve slevách a lidé nakupují hlavně v letákových akcích.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama