ZprávyRada bezpečnosti OSN schválila vyslání zahraničních sil na Haiti

Rada bezpečnosti OSN schválila vyslání zahraničních sil na Haiti

Rada bezpečnosti OSN v pondělí schválila zahraniční bezpečnostní misi na Haiti. Je to rok poté, co karibská země požádala o pomoc v boji proti násilí gangů, které z velké části ovládly její hlavní město Port-au-Prince. Informovala o tom agentura Reuters či server CNN.

„Víc než jen pouhé hlasování, je to ve skutečnosti vyjádření solidarity s obyvatelstvem v nouzi,“ řekl radě haitský ministr zahraničí Jean Victor Geneus. „Je to záblesk naděje pro lidi, kteří příliš dlouho trpěli.“

Patnáctičlenná rada přijala rezoluci vypracovanou Spojenými státy a Ekvádorem, která zmocňuje takzvanou Multinational Security Support misi „k přijetí všech nezbytných opatření“, kodexu pro použití síly.

Čína a Rusko se zdržely hlasování, protože se obávaly povolení plošného použití síly podle kapitoly 7 zakládající Charty OSN. Zbývajících 13 členů hlasovalo pro. Rusko i Čína vyjádřily souhlas se zbrojním embargem rezoluce.

„Přikročili jsme k vytvoření nového způsobu zachování globálního míru a bezpečnosti. Odpovídáme na opakované výzvy členského státu, který čelí multidimenzionální krizi uprostřed alarmujícího spirálovitého násilí gangů,“ řekl vysoký americký diplomat Jeffrey DeLaurentis.

Zbrojní embargo

Rada bezpečnosti také rozšířila zbrojní embargo OSN na všechny gangy, informuje agentura Reuters. Haitští představitelé uvedli, že zbraně používané gangy jsou většinou dovezeny ze Spojených států. Embargo se dříve vztahovalo pouze na konkrétní osoby.

„Jde o velmi důležité rozhodnutí. Pokud by rada učinila tento krok dříve, bezpečnostní situace na Haiti by se možná nezhoršila do dnešní podoby,“ řekl radě po hlasování čínský velvyslanec při OSN Zhang Jun.

„Tento mandát není jen o míru a bezpečnosti, ale také o přestavbě Haiti. O jeho politice, ekonomickém rozvoji a sociální stabilitě,“ uvedl keňský ministr zahraničí Alfred Mutua.

Zemi vládne nevolený premiér

Po pondělním schválení zastupitelstvem není zatím bezprostředně jasné, jak rychle by mohly být síly nasazeny. „Dnešní hlasování je pouze prvním krokem. Nyní začíná práce na rozjezdu mise,“ uvedla v prohlášení americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová.

Země byly opatrné, pokud jde o podporu nevolené administrativy premiéra Ariela Henryho, který prohlásil, že spravedlivé volby nelze konat při současné nejistotě. Haiti je od ledna bez volených zástupců.

Rada bezpečnosti zdůraznila „naléhavou potřebu“ Haiti dosáhnout pokroku směrem k „transparentním, inkluzivním a důvěryhodným volebním procesům a svobodným a spravedlivým volbám“.

Nejedná se o misi OSN

Odpověď na žádost Haiti o pomoc byla zpožděna kvůli snaze najít zemi ochotnou vést misi.

Mise bezpečnostní pomoci, přestože ji schválila Rada bezpečnosti OSN, není operací OSN. Očekává se, že ji povede Keňa, která přislíbila 1000 policistů, aby se postavili do čela mise. Několik karibských sousedů Haiti – Antigua a Barbuda, Bahamy a Jamajka – také nabídlo podporu misi.

Síly „podpory mezinárodní bezpečnosti“ budou mít na Haiti 12měsíční mandát, uvádí CNN.

Očekává se, že mise posílí místní bezpečnost a haitskou národní policii při pronásledování gangů. Válčící gangy ovládají velkou část Port-au-Prince – hlavního města a hlavního přístavu Haiti – škrtí životně důležité zásobovací linky do zbytku země. Členové gangu terorizují obyvatelstvo metropole a donutili již asi 200 000 lidí opustit své domovy uprostřed vlny násilí, zabíjení, únosů, žhářství a znásilňování.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama