ZprávyRada bezpečnosti OSN schválila vyslání zahraničních sil na Haiti

Rada bezpečnosti OSN schválila vyslání zahraničních sil na Haiti

Rada bezpečnosti OSN v pondělí schválila zahraniční bezpečnostní misi na Haiti. Je to rok poté, co karibská země požádala o pomoc v boji proti násilí gangů, které z velké části ovládly její hlavní město Port-au-Prince. Informovala o tom agentura Reuters či server CNN.

„Víc než jen pouhé hlasování, je to ve skutečnosti vyjádření solidarity s obyvatelstvem v nouzi,“ řekl radě haitský ministr zahraničí Jean Victor Geneus. „Je to záblesk naděje pro lidi, kteří příliš dlouho trpěli.“

Patnáctičlenná rada přijala rezoluci vypracovanou Spojenými státy a Ekvádorem, která zmocňuje takzvanou Multinational Security Support misi „k přijetí všech nezbytných opatření“, kodexu pro použití síly.

Čína a Rusko se zdržely hlasování, protože se obávaly povolení plošného použití síly podle kapitoly 7 zakládající Charty OSN. Zbývajících 13 členů hlasovalo pro. Rusko i Čína vyjádřily souhlas se zbrojním embargem rezoluce.

„Přikročili jsme k vytvoření nového způsobu zachování globálního míru a bezpečnosti. Odpovídáme na opakované výzvy členského státu, který čelí multidimenzionální krizi uprostřed alarmujícího spirálovitého násilí gangů,“ řekl vysoký americký diplomat Jeffrey DeLaurentis.

Zbrojní embargo

Rada bezpečnosti také rozšířila zbrojní embargo OSN na všechny gangy, informuje agentura Reuters. Haitští představitelé uvedli, že zbraně používané gangy jsou většinou dovezeny ze Spojených států. Embargo se dříve vztahovalo pouze na konkrétní osoby.

„Jde o velmi důležité rozhodnutí. Pokud by rada učinila tento krok dříve, bezpečnostní situace na Haiti by se možná nezhoršila do dnešní podoby,“ řekl radě po hlasování čínský velvyslanec při OSN Zhang Jun.

„Tento mandát není jen o míru a bezpečnosti, ale také o přestavbě Haiti. O jeho politice, ekonomickém rozvoji a sociální stabilitě,“ uvedl keňský ministr zahraničí Alfred Mutua.

Zemi vládne nevolený premiér

Po pondělním schválení zastupitelstvem není zatím bezprostředně jasné, jak rychle by mohly být síly nasazeny. „Dnešní hlasování je pouze prvním krokem. Nyní začíná práce na rozjezdu mise,“ uvedla v prohlášení americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová.

Země byly opatrné, pokud jde o podporu nevolené administrativy premiéra Ariela Henryho, který prohlásil, že spravedlivé volby nelze konat při současné nejistotě. Haiti je od ledna bez volených zástupců.

Rada bezpečnosti zdůraznila „naléhavou potřebu“ Haiti dosáhnout pokroku směrem k „transparentním, inkluzivním a důvěryhodným volebním procesům a svobodným a spravedlivým volbám“.

Nejedná se o misi OSN

Odpověď na žádost Haiti o pomoc byla zpožděna kvůli snaze najít zemi ochotnou vést misi.

Mise bezpečnostní pomoci, přestože ji schválila Rada bezpečnosti OSN, není operací OSN. Očekává se, že ji povede Keňa, která přislíbila 1000 policistů, aby se postavili do čela mise. Několik karibských sousedů Haiti – Antigua a Barbuda, Bahamy a Jamajka – také nabídlo podporu misi.

Síly „podpory mezinárodní bezpečnosti“ budou mít na Haiti 12měsíční mandát, uvádí CNN.

Očekává se, že mise posílí místní bezpečnost a haitskou národní policii při pronásledování gangů. Válčící gangy ovládají velkou část Port-au-Prince – hlavního města a hlavního přístavu Haiti – škrtí životně důležité zásobovací linky do zbytku země. Členové gangu terorizují obyvatelstvo metropole a donutili již asi 200 000 lidí opustit své domovy uprostřed vlny násilí, zabíjení, únosů, žhářství a znásilňování.

Doporučujeme

USA se chystají obvinit kubánského vůdce Raúla Castra

Spojené státy se chystají vznést obvinění proti Raúlu Castrovi, který byl několik desetiletí předním lídrem na Kubě, kde má dodnes i ve svých 94 letech velký vliv. O kroku, který zvýší tlak USA na komunistický režim karibské země, dnes informovaly tiskové agentury a další média s odvoláním na zdroje z americké vlády. Podle agentury Reuters se Washington chystá obvinění oznámit ve středu. Mluvčí ministerstva spravedlnosti se k plánu podle stanice CBS odmítl vyjádřit.

Polsko řeší kryptoskandál i novou regulaci

Polský parlament schválil nový zákon o kryptoměnách. Země tím reaguje nejen na evropská pravidla MiCA, která musí členské státy Evropské unie zavést do července, ale také na kauzu kolem burzy Zondacrypto. Tisíce uživatelů se podle vyšetřovatelů stále nemohou dostat ke svým penězům.

Putin příští týden navštíví Čínu, bude jednat s čínským prezidentem

Ruský prezident Vladimir Putin bude příští úterý a středu na návštěvě Číny, oznámil dnes Kreml. Putin bude v Číně jednat se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem o dvoustranných vztazích a vymění si s ním názory na zásadní mezinárodní a regionální otázky, dodal Kreml v prohlášení, z něhož cituje agentura Reuters.

Izrael při útoku v Libanonu zabil šest lidí a dalších 22 zranil

Izraelský útok na centrum civilní obrany v jižním Libanonu zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky. Dalších 22 lidí utrpělo zranění. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na libanonskou státní tiskovou agenturu. Izrael a Libanon se dnes podle Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o 45 dní. Izrael v dubnu rozšířil pozemní invazi do jižního Libanonu, od oznámení příměří 16. dubna boje pokračovaly, i když v nižší intenzitě.

Lékař, který přežil ebolu, varuje před rizikem pro zdravotníky

Na východě Konga se šíří nová epidemie eboly. Úřady evidují stovky podezřelých případů a desítky úmrtí, největší obavy se teď týkají zdravotníků, kteří přicházejí do blízkého kontaktu s nakaženými v nejrizikovější fázi nemoci.

Češi vstoupili do mistrovství světa výhrou nad Dánskem

Čeští hokejisté zvládli první zápas na mistrovství světa ve Švýcarsku. Ve Fribourgu porazili Dánsko 4:1 a do turnaje vstoupili bez větších komplikací. O góly se postarali Dominik Kubalík, Daniel Voženílek, Roman Červenka a Matěj Blümel, v brance si první start na velké mezinárodní akci připsal Josef Kořenář.

Trump váhá s prodejem zbraní Tchaj-wanu

Americký prezident Donald Trump po jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem nevyloučil změnu postoje k prodeji zbraní Tchaj-wanu. Nejistý je kvůli tomu i zbrojní balík za 14 miliard dolarů, který Kongres schválil už v lednu.

Ebola se v Kongu může šířit dál. Úřady čekají na potvrzení kmene viru

Ve východní provincii Ituri v Demokratické republice Kongo vypukla nová epidemie eboly. Podle dosavadních údajů bylo zaznamenáno přibližně 246 případů nákazy a 65 úmrtí.

Bohatí investoři hledají jistotu ve staré ekonomice

Rodinné investiční kanceláře se stále víc zajímají o tradiční podniky s hmotným majetkem. Prodejci techniky, rybí farmy nebo zemědělské firmy sice nepůsobí tak lákavě jako technologické start-upy, investorům ale nabízejí stabilitu, hotovostní tok a menší riziko rychlého zastarání kvůli umělé inteligenci.

Eurovize slaví 70 let. Velké finále hostí Vídeň

Eurovize míří do velkého finále. Jubilejní 70. ročník soutěže se koná ve Vídni a nabídne vystoupení 25 zemí. Na jednu z nejsledovanějších hudebních událostí roku ale vrhá stín politické napětí kolem letošní účasti Izraele.

Na severovýchodě Konga propukla epidemie eboly, hlášeno je 65 úmrtí

Na severovýchodě Konga v provincii Ituri propukla epidemie eboly, oznámilo dnes na síti X africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Oznámeno bylo 65 mrtvých a bezmála 250 případů s podezřením na nákazu virem.

Vedra v Indii a Pákistánu mění představu o normálním počasí

Jarní vlny veder v Indii a Pákistánu, během nichž teploty dosahují až 40 stupňů Celsia, brzy nebudeme považovat za extrémní výkyvy, ale za běžné podmínky před monzunovým obdobím. Tvrdí to odborníci z organizace World Weather Attribution, mezinárodní vědecké skupiny analyzující roli klimatické krize způsobené člověkem v extrémních projevech počasí.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 205 válečných zajatcích

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 205 válečných zajatcích, oznámilo dnes dopoledne ruské ministerstvo obrany podle státní agentury TASS. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj výměnu potvrdil, když na platformě Telegram informoval o návratu 205 ukrajinských vojáků. Je to podle něj první fáze výměny 1000 zajatců na každé straně.

USA údajně nepošlou do Polska nové vojáky, podle Varšavy se to týká SRN

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska 4000 vojáků ze základen v USA, píše agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení 5000 vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Polský vládní mluvčí Adam Szlapka ale uvedl, že američtí vojáci působí v Polsku na rotační bázi a že Varšava nemá žádné potvrzení toho, že by se na tomto principu něco změnilo. Náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk na síti X napsal, že nevyslání nových vojáků nedolehne na Polsko, ale na Německo.

Trump odletěl z Pekingu po jednání se Siem, oba summit označili za úspěch

Prezidentský speciál Air Force One s americkým prezidentem Donaldem Trumpem dnes zamířil z Pekingu zpět do Washingtonu. Trump během první návštěvy americké hlavy státu v Číně za bezmála deset let jednal čínským prezidentem Si Ťin-pchingem o obchodu, Blízkém východu či Tchaj-wanu. Si podle Trumpa vyjádřil ochotu pomoci vyjednat konec války s Íránem a otevření Hormuzského průlivu. Čínský lídr označil Tchaj-wan za nejdůležitější bod čínsko-amerických vztahů. Oba státníci summit podle médií považují za úspěšný.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama