Válka na UkrajiněPutin v projevu po útoku v Krasnogorsku naznačil spojitost s Ukrajinou

Putin v projevu po útoku v Krasnogorsku naznačil spojitost s Ukrajinou

Útočníci, kteří spáchali páteční teroristický útok v Krasnogorsku u Moskvy a které se všechny podařilo dopadnout, se pokoušeli uprchnout na Ukrajinu, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin v dnešním televizním projevu k národu. Putin, který před více než dvěma lety rozpoutal proti Ukrajině válku, podle agentury TASS rovněž tvrdil, že podle předběžných údajů byla na ukrajinské straně pro pachatele útoku chystána možnost přechodu hranic.

Putin rovněž ohlásil, že v Rusku bude v neděli 24. března celostátní smutek k uctění památky obětí pátečního „barbarského a krvavého teroristického činu“.

Kyjev odmítá jakékoliv spojení s útokem v Krasnogorsku na západním okraji Moskvy, kde útočníci v koncertním sále zabili nejméně 115 lidí a mnoho dalších zranili. Některé ruské zdroje přitom hovoří až o 150 obětech. K odpovědnosti se přihlásila teroristická organizace Islámský stát. V autě, ve kterém podezřelí prchali z Moskvy, se podle jednoho z ruských poslanců našly cestovní pasy Tádžikistánu.

„Všichni čtyři bezprostřední vykonavatelé teroristického útoku, všichni ti, kdo stříleli, se pokoušeli utéci a pohybovali se směrem k Ukrajině, kde podle předběžných údajů pro ně ukrajinská strana připravila ‚okno‘ k překročení státních hranic,“ prohlásil dnes v ruské televizi Putin.

Ruský prezident, který rozpoutání války vysvětloval údajnou potřebou „denacifikovat“ sousední zemi, vedenou prezidentem židovského původu a jen s okrajovou rolí krajní pravice v ukrajinských volbách, tvrdil, že šlo nejen o pečlivě a cynicky naplánovaný teroristický útok, ale i o předem zorganizované vraždění bezbranných civilistů. „Zločinci se chladnokrevně a úmyslně vydali zabíjet, střílet naše občany, naše děti, jako kdysi nacisté, kteří páchali masakry na okupovaných územích,“ prohlásil. Ruská armáda nyní okupuje části sousední země, její jednotky se snaží obsadit další ukrajinská území.

Putil přislíbil, že trestu neunikne nikdo, kdo útok v Krasnogorsku připravoval, tedy všichni vykonavatelé, organizátoři a objednavatelé, a to bez ohledu na to, o koho jde. „Zjistíme a potrestáme každého, kdo stojí za zády teroristů, kdo připravoval tuto ránu Rusku,“ prohlásil.

Rusko podle něj nejednou zvládlo těžké zkoušky a vyšlo z nich ještě silnější, a tak tomu bude i nyní. V Moskvě a okolí a ve všech regionech platí dodatečná protiteroristická opatření, protože teď je podle ruského prezidenta hlavní nedovolit těm, kdo stojí za masakrem, příležitost spáchat další zločin.

Rusko dosud nepředložilo oficiální verzi, kdo podle něj útok spáchal, ale oficiální představitelé a státní média celou dobu hovoří o „ukrajinské stopě“, jakkoli pro ni nenabídli žádný důkaz, upozornil server BBC News na svém ruskojazyčném webu. Podotkl, že Putin vystoupil až 19 hodin po útoku a ve finále jeho projev vyzněl jako snaha o mobilizaci Rusů s odkazy na válku na Ukrajině: „Nyní je naší společnou povinností – našich soudruhů v boji na frontě, všech občanů – stát spolu v jednom šiku. Věřím, že tak tomu i bude, protože nikdo a nic nemůže otřást naší semknutostí a vůlí,“ prohlásil například.

Jako jeden z prvních vyrukoval s hypotézou o ukrajinské stopě bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je nyní Putinovým zástupcem v bezpečností radě. Medveděv vyzval k „totálním popravám teroristů a k represím proti jejich rodinám“. Dodal, že pokud se ukáže, že jde o „teroristy kyjevského režimu“, tak se vůči nim a k jejich inspirátorům nelze postupovat jinak, připomněla BBC a dodala, že podle serveru Meduza, který se odvolal na své zdroje v ruských státních médiích, Kreml vydal pokyn redakcím, aby ve zprávách o teroristickém útoku možnou „ukrajinskou stopu“ zdůrazňovaly.

Doporučujeme

Putina válka unavuje. Chce ji ukončit, vzkázal skeptické Evropě Trump

Americký prezident Donald Trump se po summitu v Číně telefonicky spojil s evropskými lídry na schůzce v Berlíně. Ujistil je o úmyslech ruského diktátora Vladimira Putina co nejrychleji ukončit válku. Trump měl na Putina tlačit, aby uzavřel mírovou dohodu. Ruský prezident poprvé vyjádřil otevřenost vůči účasti Evropy na mírových jednání.

EET se od ledna vrací, za chyby ale nebudou pokuty. Schillerová potvrdila zkušební měsíc

Elektronická evidence tržeb se od 1. ledna 2027 vrací do českých podniků. Finanční správa však během prvního měsíce nebude provádět kontroly ani ukládat pokuty za chyby. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že leden poslouží jako zkušební období, během kterého si podnikatelé mohou nový systém vyzkoušet.

Padl historický verdikt: Myanmar spáchal genocidu

Více než 10 tisíc mrtvých, vypálené vesnice a statisíce lidí vyhnaných z domovů. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl, že se Myanmar v roce 2017 dopustil genocidy muslimské menšiny Rohingů. Jde o přelomový rozsudek, který může ovlivnit i další případy genocidy řešené mezinárodními soudy.

Německý student měl chystat útok na mešitu. Zbraně si vyráběl na 3D tiskárně

Osmnáctiletý student z německého Severního Porýní-Vestfálska je podezřelý z přípravy teroristického útoku na mešitu. Podle vyšetřovatelů si doma pomocí 3D tiskárny vyráběl zbraně a munici, které chtěl použít proti muslimům. Mladík je od srpna ve vazbě, nyní vyšetřovatelé zveřejnili další podrobnosti o jeho údajných plánech.

Předsedou srbského parlamentu se stal Čupić, bude i prozatímním prezidentem

Novým předsedou srbského parlamentu se stal univerzitní profesor a poslanec Studentské kandidátky Aleksandar Čupić. Z této pozice bude prozatím zastávat i funkci prozatímního prezidenta země, protože dlouholetý prezident Aleksandar Vučić v září rezignoval. Ve 250členné komoře pro Čupiče hlasovalo 140 poslanců, zatímco kandidát Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) získal 97 hlasů, píše agentura AP.

Pastrňák a Zacha zařídili výhru Bostonu nad Detroitem. Oba zaznamenali gól a asistenci

Čeští hokejisté David Pastrňák a Pavel Zacha výrazně pomohli Bostonu k vítězství 4:1 na ledě Detroitu. Oba útočníci si připsali gól a asistenci a dostali se mezi tři nejlepší hráče zápasu. Bruins tak ukončili sérii tří porážek, zatímco Detroit nezvládl slavnostní utkání, kterým si připomněl sto let od svého prvního zápasu v NHL.

Ruský útok na Kyjev poškodil budovu rakouského velvyslanectví

Ruský útok na Kyjev poškodil včera budovu rakouského velvyslanectví. Na síti X to oznámil rakouský kancléř Christian Stocker s tím, že zaměstnanci neutrpěli žádné zranění. Stocker poznamenal, že ho zpráva o ohrožení pracovníků rakouské diplomatické mise v ukrajinském hlavním městě šokovala. O zásahu rakouského velvyslanectví na X informoval i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který zveřejnil snímky rozbitých oken a dalších škod. Rakousko si v konfliktu, ve kterém Ukrajina čelí ruské invazi, zachovává neutralitu, ač politiky Kyjev podpořilo.

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama