Válka na UkrajiněPutin v projevu po útoku v Krasnogorsku naznačil spojitost s Ukrajinou

Putin v projevu po útoku v Krasnogorsku naznačil spojitost s Ukrajinou

Útočníci, kteří spáchali páteční teroristický útok v Krasnogorsku u Moskvy a které se všechny podařilo dopadnout, se pokoušeli uprchnout na Ukrajinu, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin v dnešním televizním projevu k národu. Putin, který před více než dvěma lety rozpoutal proti Ukrajině válku, podle agentury TASS rovněž tvrdil, že podle předběžných údajů byla na ukrajinské straně pro pachatele útoku chystána možnost přechodu hranic.

Putin rovněž ohlásil, že v Rusku bude v neděli 24. března celostátní smutek k uctění památky obětí pátečního „barbarského a krvavého teroristického činu“.

Kyjev odmítá jakékoliv spojení s útokem v Krasnogorsku na západním okraji Moskvy, kde útočníci v koncertním sále zabili nejméně 115 lidí a mnoho dalších zranili. Některé ruské zdroje přitom hovoří až o 150 obětech. K odpovědnosti se přihlásila teroristická organizace Islámský stát. V autě, ve kterém podezřelí prchali z Moskvy, se podle jednoho z ruských poslanců našly cestovní pasy Tádžikistánu.

„Všichni čtyři bezprostřední vykonavatelé teroristického útoku, všichni ti, kdo stříleli, se pokoušeli utéci a pohybovali se směrem k Ukrajině, kde podle předběžných údajů pro ně ukrajinská strana připravila ‚okno‘ k překročení státních hranic,“ prohlásil dnes v ruské televizi Putin.

Ruský prezident, který rozpoutání války vysvětloval údajnou potřebou „denacifikovat“ sousední zemi, vedenou prezidentem židovského původu a jen s okrajovou rolí krajní pravice v ukrajinských volbách, tvrdil, že šlo nejen o pečlivě a cynicky naplánovaný teroristický útok, ale i o předem zorganizované vraždění bezbranných civilistů. „Zločinci se chladnokrevně a úmyslně vydali zabíjet, střílet naše občany, naše děti, jako kdysi nacisté, kteří páchali masakry na okupovaných územích,“ prohlásil. Ruská armáda nyní okupuje části sousední země, její jednotky se snaží obsadit další ukrajinská území.

Putil přislíbil, že trestu neunikne nikdo, kdo útok v Krasnogorsku připravoval, tedy všichni vykonavatelé, organizátoři a objednavatelé, a to bez ohledu na to, o koho jde. „Zjistíme a potrestáme každého, kdo stojí za zády teroristů, kdo připravoval tuto ránu Rusku,“ prohlásil.

Rusko podle něj nejednou zvládlo těžké zkoušky a vyšlo z nich ještě silnější, a tak tomu bude i nyní. V Moskvě a okolí a ve všech regionech platí dodatečná protiteroristická opatření, protože teď je podle ruského prezidenta hlavní nedovolit těm, kdo stojí za masakrem, příležitost spáchat další zločin.

Rusko dosud nepředložilo oficiální verzi, kdo podle něj útok spáchal, ale oficiální představitelé a státní média celou dobu hovoří o „ukrajinské stopě“, jakkoli pro ni nenabídli žádný důkaz, upozornil server BBC News na svém ruskojazyčném webu. Podotkl, že Putin vystoupil až 19 hodin po útoku a ve finále jeho projev vyzněl jako snaha o mobilizaci Rusů s odkazy na válku na Ukrajině: „Nyní je naší společnou povinností – našich soudruhů v boji na frontě, všech občanů – stát spolu v jednom šiku. Věřím, že tak tomu i bude, protože nikdo a nic nemůže otřást naší semknutostí a vůlí,“ prohlásil například.

Jako jeden z prvních vyrukoval s hypotézou o ukrajinské stopě bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je nyní Putinovým zástupcem v bezpečností radě. Medveděv vyzval k „totálním popravám teroristů a k represím proti jejich rodinám“. Dodal, že pokud se ukáže, že jde o „teroristy kyjevského režimu“, tak se vůči nim a k jejich inspirátorům nelze postupovat jinak, připomněla BBC a dodala, že podle serveru Meduza, který se odvolal na své zdroje v ruských státních médiích, Kreml vydal pokyn redakcím, aby ve zprávách o teroristickém útoku možnou „ukrajinskou stopu“ zdůrazňovaly.

Doporučujeme

Merz označil Rusko za obrovskou hrozbu, varoval také před extremisty

Německo čelí tlaku extremistických stran i zahraničních nepřátel, prohlásil kancléř Friedrich Merz na sjezdu bavorské Křesťanskosociální unie. Rusko podle něj představuje obrovskou hrozbu a každý den se snaží zemi destabilizovat.

Tajfun Champi na Tchaj-wanu zabil jednoho člověka a stovky dalších zranil

Tajfun Champi si na Tchaj-wanu vyžádal jeden lidský život a zranil 527 lidí. Silný vítr vyvracel stromy, poškozoval budovy a připravil o elektřinu více než 288 000 domácností.

Ptáci pomáhají udržovat ekosystémy díky přenosu živin

Pro fungování přírodních ekosystémů mají ptáci zásadní význam. Přenášejí živiny mezi pevninou a vodou, podporují růst rostlin a pomáhají udržovat korálové útesy. Nový výzkum ukazuje, že úbytek ptačích populací může ovlivnit úrodnost půdy i schopnost přírody ukládat uhlík.

Rusko tvrdí, že zasáhlo přístav Čornomorsk a nákladní loď

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho drony zasáhly ukrajinskou přístavní infrastrukturu a nákladní loď plující do Oděsy. Moskva své tvrzení nedoložila a ukrajinská strana zásah plavidla ani případné škody zatím nepotvrdila.

Počet obětí střelby v jordánském kostele stoupl na osm

Počet obětí páteční střelby v řeckém pravoslavném kostele na jihu Jordánska vzrostl na osm. Více než tři desítky lidí utrpěly zranění a bezpečnostní složky po útočnících nadále pátrají.

Kim Čong-un dorazil na neohlášenou návštěvu Číny, uvedl Jonhap

Severokorejský vůdce Kim Čong-un podle jihokorejských zdrojů dorazil do čínského pohraničního města Tan-tung. Do země měl přicestovat přes nový silniční most spojující Čínu se Severní Koreou. Peking ani Pchjongjang zatím návštěvu oficiálně nepotvrdily.

Carrie slaví úspěch. Prime Video potvrdilo druhou řadu

Nový hororový seriál Carrie se dočká pokračování. Streamovací služba Prime Video potvrdila druhou řadu pouhé dva týdny po premiéře prvních osmi epizod. Moderní adaptace slavného románu Stephena Kinga se podle údajů společnosti dostala na první místo sledovanosti ve více než stovce zemí. Tvůrce seriálu Mike Flanagan navíc slibuje, že příběh šikanované dívky bude pokračovat daleko za událostmi známými z původní knihy.

Nepál po záplavách potřebuje miliardy dolarů. OSN mu zatím vyčlenila jen 20 milionů

Nepál získal příslib pomoci z mezinárodního klimatického fondu, peníze však pokryjí jen zlomek škod po srpnových záplavách. Fond pro řešení ztrát a škod vyčlenil 20 milionů dolarů, zatímco země odhaduje náklady na obnovu na více než 4,7 miliardy. Katastrofa si vyžádala přibližně 1 500 mrtvých a tisíce lidí se stále pohřešují.

Bílý dům oznámil dohodu o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou u města Olešky

Manželka amerického prezidenta Melania Trumpová zprostředkovala podle vyjádření Bílého domu dohodu o dočasném příměří mezi Ruskem a Ukrajinou u města Olešky. Příměří podle amerických úřadů začne 29. října a umožní dopravu humanitární pomoci do města a také evakuaci civilistů. Zástupci obou bojujících stran se zatím k informaci o příměří nevyjádřili.

Nejméně jeden mrtvý po střelbě ve Francii. Útok šetří protiteroristická jednotka

Při střelbě ve francouzském městě Trappes jihozápadně od Paříže zemřel jeden člověk a nejméně čtyři další utrpěli zranění. Policie incident vyšetřuje jako možný teroristický čin. Podezřelého 39letého muže zadržela a umístila do vazby, oznámila francouzská vláda.

Ukrajina hlásí ruské útoky na města i elektrárnu, jeden člověk zahynul

Ukrajinské úřady hlásí zraněné po nočních ruských vzdušných útocích v Dněpropetrovské oblasti a ve městě Sumy. Terčem úderů se stala také tepelná elektrárna, což si vyžádalo přerušení výroby energie, uvedla dnes ráno ukrajinská energetická společnost DTEK. Rusko oznámilo útoky na ukrajinský přístav Vylkove, loď v Černém moři a železniční depo v Poltavské oblasti. Odpoledne Rusové zasáhli také severoukrajinský Černihiv, kde jeden člověk zahynul.

Finská vláda udělila licenci na provoz prvního trvalého jaderného úložiště světa

Finská vláda udělila firmě Posiva povolení k provozu prvního trvalého úložiště vyhořelého jaderného paliva na světě. Ve čtvrtek o tom informovala tato společnost, která má zřízení a správu zařízení na starosti. Stalo se tak 22 let po začátku stavby vyhloubené v žulovém masivu asi 450 metrů pod povrchem.

Francie si půjčuje nejdráže za 24 let. Investoři se obávají další dluhové krize

Francouzské státní dluhopisy se dostaly pod největší tlak za více než dvě desetiletí. Výnos desetiletých dluhopisů ve čtvrtek vystoupal až na 5,14 procenta, nejvýše od roku 2002. Investoři ztrácejí důvěru ve schopnost země ozdravit veřejné finance. Situaci zhoršují politická nejistota, protivládní protesty i obavy z dalšího růstu cen energií.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama