8.4 C
Czech
Úterý 11. listopadu 2025
Válka na UkrajiněPutin v projevu po útoku v Krasnogorsku naznačil spojitost s Ukrajinou

Putin v projevu po útoku v Krasnogorsku naznačil spojitost s Ukrajinou

Útočníci, kteří spáchali páteční teroristický útok v Krasnogorsku u Moskvy a které se všechny podařilo dopadnout, se pokoušeli uprchnout na Ukrajinu, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin v dnešním televizním projevu k národu. Putin, který před více než dvěma lety rozpoutal proti Ukrajině válku, podle agentury TASS rovněž tvrdil, že podle předběžných údajů byla na ukrajinské straně pro pachatele útoku chystána možnost přechodu hranic.

Putin rovněž ohlásil, že v Rusku bude v neděli 24. března celostátní smutek k uctění památky obětí pátečního „barbarského a krvavého teroristického činu“.

Kyjev odmítá jakékoliv spojení s útokem v Krasnogorsku na západním okraji Moskvy, kde útočníci v koncertním sále zabili nejméně 115 lidí a mnoho dalších zranili. Některé ruské zdroje přitom hovoří až o 150 obětech. K odpovědnosti se přihlásila teroristická organizace Islámský stát. V autě, ve kterém podezřelí prchali z Moskvy, se podle jednoho z ruských poslanců našly cestovní pasy Tádžikistánu.

„Všichni čtyři bezprostřední vykonavatelé teroristického útoku, všichni ti, kdo stříleli, se pokoušeli utéci a pohybovali se směrem k Ukrajině, kde podle předběžných údajů pro ně ukrajinská strana připravila ‚okno‘ k překročení státních hranic,“ prohlásil dnes v ruské televizi Putin.

Ruský prezident, který rozpoutání války vysvětloval údajnou potřebou „denacifikovat“ sousední zemi, vedenou prezidentem židovského původu a jen s okrajovou rolí krajní pravice v ukrajinských volbách, tvrdil, že šlo nejen o pečlivě a cynicky naplánovaný teroristický útok, ale i o předem zorganizované vraždění bezbranných civilistů. „Zločinci se chladnokrevně a úmyslně vydali zabíjet, střílet naše občany, naše děti, jako kdysi nacisté, kteří páchali masakry na okupovaných územích,“ prohlásil. Ruská armáda nyní okupuje části sousední země, její jednotky se snaží obsadit další ukrajinská území.

Putil přislíbil, že trestu neunikne nikdo, kdo útok v Krasnogorsku připravoval, tedy všichni vykonavatelé, organizátoři a objednavatelé, a to bez ohledu na to, o koho jde. „Zjistíme a potrestáme každého, kdo stojí za zády teroristů, kdo připravoval tuto ránu Rusku,“ prohlásil.

Rusko podle něj nejednou zvládlo těžké zkoušky a vyšlo z nich ještě silnější, a tak tomu bude i nyní. V Moskvě a okolí a ve všech regionech platí dodatečná protiteroristická opatření, protože teď je podle ruského prezidenta hlavní nedovolit těm, kdo stojí za masakrem, příležitost spáchat další zločin.

Rusko dosud nepředložilo oficiální verzi, kdo podle něj útok spáchal, ale oficiální představitelé a státní média celou dobu hovoří o „ukrajinské stopě“, jakkoli pro ni nenabídli žádný důkaz, upozornil server BBC News na svém ruskojazyčném webu. Podotkl, že Putin vystoupil až 19 hodin po útoku a ve finále jeho projev vyzněl jako snaha o mobilizaci Rusů s odkazy na válku na Ukrajině: „Nyní je naší společnou povinností – našich soudruhů v boji na frontě, všech občanů – stát spolu v jednom šiku. Věřím, že tak tomu i bude, protože nikdo a nic nemůže otřást naší semknutostí a vůlí,“ prohlásil například.

Jako jeden z prvních vyrukoval s hypotézou o ukrajinské stopě bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je nyní Putinovým zástupcem v bezpečností radě. Medveděv vyzval k „totálním popravám teroristů a k represím proti jejich rodinám“. Dodal, že pokud se ukáže, že jde o „teroristy kyjevského režimu“, tak se vůči nim a k jejich inspirátorům nelze postupovat jinak, připomněla BBC a dodala, že podle serveru Meduza, který se odvolal na své zdroje v ruských státních médiích, Kreml vydal pokyn redakcím, aby ve zprávách o teroristickém útoku možnou „ukrajinskou stopu“ zdůrazňovaly.

Reklama

Doporučujeme

Rumunsko na svém území zaznamenalo úlomky ruského dronu po útoku na Ukrajinu

Rumunsko dnes oznámilo, že na jeho území byly po ruských leteckých útocích na ukrajinský přístav Izmajil nalezeny možné úlomky bezpilotního letounu. Napsala to agentura AFP. Ukrajina čelí ruské vojenské agresi od února 2022.

Ministři EU posoudí dva hlavní způsoby, jak finančně podpořit Ukrajinu

Ministři financí Evropské unie budou ve čtvrtek na jednání v Bruselu debatovat o dvou hlavních způsobech, jak získat finanční podporu pro Ukrajinu. Jedním je půjčení peněz, druhou a pravděpodobnější variantou využití zmrazených ruských aktiv, uvedl nejmenovaný vysoce postavený úředník EU. Česko bude na zasedání zastupovat končící ministr Zbyněk Stanjura.

Izrael chce pro teroristy trest smrti a kontrolu nad zahraničními médii

Izrael je na cestě k zavedení trestu smrti pro odsouzené teroristy, kteří se dopustili vraždy. Návrh zákona prošel prvním čtením. Stejně tak prošel návrh legislativy, podle které by vláda mohla ukončit činnost zahraničních médií v zemi bez rozhodnutí soudů.

Jemenští povstalci vzhledem k příměří v Gaze oznámili konec útoků v Rudém moři

Jemenští povstalci oznámili, že vzhledem k příměří v Pásmu Gazy zastavují útoky na lodě v Rudém moři. V dopise palestinskému teroristickému hnutí Hamás, které podporují, ale zároveň uvedli, že své útoky obnoví, pokud boje znovu začnou. Informovala o tom v noci na dnešek agentura AP. Příměří v Pásmu Gazy mezi Izraelem a Hamásem platí od 10. října, od té doby ale bylo několikrát porušeno.

Sony zvýšila odhad zisku díky anime a slabším clům

Sony zvedla výhled provozního zisku pro finanční rok končící v březnu 2026 o osm procent na 1,43 bilionu jenů, tedy zhruba 9,5 miliardy dolarů. Důvodem je menší dopad amerických cel a silný výkon divizí zaměřených na zábavu a polovodiče.

Trump vyhrožuje BBC miliardovou žalobou kvůli sestříhanému projevu

Americký prezident Donald Trump obvinil BBC, že ho sestříhaným záznamem projevu z 6. ledna 2021 poškodila. Britské stanici tak hrozí žalobou v hodnotě nejméně jedné miliardy dolarů. Kauza vyústila v rezignaci generálního ředitele BBC Tima Davieho i šéfky zpravodajství Deborah Turness a znovu otevřela debatu o nestrannosti veřejnoprávního giganta.

Trump se v Bílém domě setkal se syrským prezidentem Ahmadem Šarou

Bez účasti kamer a prohlášení dnes skončila v Bílém domě schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa s prozatímním syrským prezidentem Ahmadem Šarou. Podle agentury Reuters nicméně poté americké ministerstvo financí oznámilo další uvolnění sankcí, které USA na Sýrii v minulosti uvalily. Šara je podle agentury vůbec prvním syrským prezidentem, který Bílý dům navštívil. Prezidentská schůzka se podle agentury měla mimo jiné týkat i připojení Sýrie k vojenské koalici bojující proti takzvanému Islámskému státu (IS), kterou vedou Spojené státy.

Libanon propustil na svobodu po deseti letech syna Kaddáfího

Syn bývalého libyjského diktátora Hannibal Kaddáfí se po deseti letech strávených ve vězení v Libanonu dostal na svobodu. Stalo se tak dnes po uhrazení kauce ve výši zhruba 900.000 dolarů (19 milionů korun), řekl agentuře AP jeden z advokátů muže. Podle zdrojů Kaddáfí bude moci opustit Libanon, kde byl vězněn, aniž by s ním začal proces.

Výbuch u Rudé pevnosti v Dillí zabil nejméně osm lidí

Nejméně osm lidí zemřelo a devatenáct dalších utrpělo zranění po explozi auta nedaleko historické Rudé pevnosti v Dillí. K výbuchu došlo v pondělí večer u jednoho z vchodů do stanice metra Lal Quila, nedaleko turisticky nejnavštěvovanější památky hlavního města.

KOMENTÁŘ: Investujete do S&P 500? Možná nevíte, jak málo chráníte svůj kapitál

Americký index S&P 500, který sdružuje pět set nejhodnotnějších firem, si i v Česku vysloužil pověst dokonalé investice, která v jediném instrumentu kombinuje širokou diverzifikaci s vysokou kvalitou. Jenže při pokračující AI mánii první desítka firem extrémně zkresluje výkonnost celého indexu, což může znamenat problém. Proč?

Exprezident Francie Sarkozy vyjde z vězení. Odseděl si jen tři týdny

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy bude předčasně propuštěn z vězení, jen tři týdny po nástupu pětiletého trestu za účast na zločinném spiknutí. Po propuštění zůstane pod přísným soudním dohledem a nesmí opustit území Francie.

Bitcoin poskočil na 106 000 dolarů. Investoři věří v konec vládního shutdownu v USA

Bitcoin se poprvé za téměř týden vyšplhal nad hranici 106 000 dolarů. Nejpopulárnější kryptoměna světa se odrazila ode dna, když americký Senát schválil návrh, který otevírá cestu k ukončení čtyřicetidenního vládního shutdownu, nejdelšího v historii země. Ether za posledních 24 hodin posílil o více než sedm procent, nahoru šla i cena dalších kryptoměn.

Supertajfun Fung-wong si na Filipínách vyžádal nejméně čtyři oběti

Tajfun Fung-wong, jeden z nejsilnějších bouřkových systémů, které letos zasáhly Filipíny, se v neděli přehnal přes nejlidnatější ostrov Luzon. Vyvolal záplavy a sesuvy půdy, vyřadil z provozu elektrickou síť v celých provinciích, připravil o život nejméně čtyři lidi a z domovů vyhnal více než 1,4 milionu dalších.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama