Válka na UkrajiněPutin odbyl Michelovu výzvu k setkání se Zelenským

Putin odbyl Michelovu výzvu k setkání se Zelenským

Případné setkání prezidentů Ruska a Ukrajiny závisí na výsledcích rusko-ukrajinských rozhovorů. V telefonickém rozhovoru s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem to dnes prohlásil ruský prezident Vladimir Putin, uvedla agentura TASS s odvoláním na Kreml. Michel ve středu navštívil Kyjev, kde jednal se Zelenským. Ukrajina už od konce února čelí ruské agresi, v posledních dnech ruská armáda výrazně zesílila své útoky na ukrajinském východě.

„V reakci na výzvu Charlese Michela k přímému setkání s Volodymyrem Zelenským ruský prezident znovu potvrdil známé stanovisko,“ citovala ruská agentura vyjádření Kremlu. Podle Moskvy možnost schůzky prezidentů obou zemí závisí na konkrétních výsledcích probíhajících rozhovorů ruských a ukrajinských představitelů. Kreml dnes opět obvinil ukrajinskou stranu z nedůslednosti a neochoty „hledat vzájemně přijatelné řešení“.

Ruský šéfvyjednávač, Putinův poradce Vladimir Medinskij dnes podle agentury Interax potvrdil, že dnes několikrát dlouze jednal se svým ukrajinským protějškem. Stalo se tak poté, co si šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov postěžoval, že rusko-ukrajinská jednání přešlapují na místě a Moskva ještě nedostala odpověď na své návrhy; Kyjev asi rozhovory nepotřebuje, poznamenal Lavrov. „Rusko nestrpí žádná ultimáta,“ zareagoval ministr na vyjádření Zelenského, že smrt ukrajinských obránců oceláren Azovstal v Mariupolu by udělala tečku za veškerými rozhovory s Rusy. Putin tento týden nařídil útok na ocelárny zastavit.

Putin si Michelovi také postěžoval, že „vedení většiny členských zemí Evropské unie svými kroky podporuje otevřenou nenávist k Rusku, projevující se například v kulturní, humanitární a sportovní oblasti“.

Ruskem zahájená válka vůči sousední zemi má desetitisíce obětí, svět se po ústupu ruských jednotek od Kyjeva postupně dozvídá o mučení, znásilňování a vraždách civilistů v oblastech okupovaných ruskou armádou. Michel sám při své nedávné návštěvě Ukrajiny navštívil obec Borodjanka severně od ukrajinské metropole. Na sociální síti pak napsal, že žádná slova nemohou popsat, co tam cítil „nikoliv jako předseda Evropské rady, ale jako otec a lidská bytost“.

Ruský prezident podle komuniké s Michelem diskutovali o situaci na Ukrajině. Putin zopakoval ruský pohled, že vojenské operace mají za cíl „obranu“ dvou proruskými separatisty ovládaných „republik“ v ukrajinském Donbasu, jejichž nezávislost Moskva krátce před útokem na sousední zemi uznala.

Šéfovi unijních summitů Putin prý také popisoval kroky, která ruská strana přijímá na ochranu civilního obyvatelstva, včetně „každodenního zřizování humanitárních koridorů a vyhlašování klidu zbraní v zájmu bezpečné evakuace civilistů z oblasti bojů“.

Michel na twitteru napsal, že v rozhovoru s Putinem důrazně vyzval k okamžitému zřízení humanitárního přístupu do Mariupolu a bezpečné cesty pryč z tohoto i dalších obléhaných měst, také v souvislosti s blížícími se pravoslavnými velikonočními svátky.

Ukrajina si opakovaně stěžuje, že ruská armáda na dojednané koridory útočí. Kyjev také varuje, že ruské úřady ve jménu „ochrany civilistů“ odvezly proti jejich vůli do Ruska tisíce občanů Ukrajiny.

Rusko 24. února zaútočilo na Ukrajinu, čímž rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Boje si podle odhadů již vyžádaly desítky tisíc mrtvých, ruští vojáci jsou podezřelí ze spáchání válečných zločinů, včetně vraždění civilistů v okupovaných ukrajinských městech a vsích. Ukrajinští představitelé si pravidelně stěžují, že ruská strana svým počínáním brání evakuaci civilistů z obléhaných měst, především Mariupolu.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama