12.4 C
Czech
Středa 4. března 2026
Válka na UkrajiněPutin odbyl Michelovu výzvu k setkání se Zelenským

Putin odbyl Michelovu výzvu k setkání se Zelenským

Případné setkání prezidentů Ruska a Ukrajiny závisí na výsledcích rusko-ukrajinských rozhovorů. V telefonickém rozhovoru s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem to dnes prohlásil ruský prezident Vladimir Putin, uvedla agentura TASS s odvoláním na Kreml. Michel ve středu navštívil Kyjev, kde jednal se Zelenským. Ukrajina už od konce února čelí ruské agresi, v posledních dnech ruská armáda výrazně zesílila své útoky na ukrajinském východě.

„V reakci na výzvu Charlese Michela k přímému setkání s Volodymyrem Zelenským ruský prezident znovu potvrdil známé stanovisko,“ citovala ruská agentura vyjádření Kremlu. Podle Moskvy možnost schůzky prezidentů obou zemí závisí na konkrétních výsledcích probíhajících rozhovorů ruských a ukrajinských představitelů. Kreml dnes opět obvinil ukrajinskou stranu z nedůslednosti a neochoty „hledat vzájemně přijatelné řešení“.

Ruský šéfvyjednávač, Putinův poradce Vladimir Medinskij dnes podle agentury Interax potvrdil, že dnes několikrát dlouze jednal se svým ukrajinským protějškem. Stalo se tak poté, co si šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov postěžoval, že rusko-ukrajinská jednání přešlapují na místě a Moskva ještě nedostala odpověď na své návrhy; Kyjev asi rozhovory nepotřebuje, poznamenal Lavrov. „Rusko nestrpí žádná ultimáta,“ zareagoval ministr na vyjádření Zelenského, že smrt ukrajinských obránců oceláren Azovstal v Mariupolu by udělala tečku za veškerými rozhovory s Rusy. Putin tento týden nařídil útok na ocelárny zastavit.

Putin si Michelovi také postěžoval, že „vedení většiny členských zemí Evropské unie svými kroky podporuje otevřenou nenávist k Rusku, projevující se například v kulturní, humanitární a sportovní oblasti“.

Ruskem zahájená válka vůči sousední zemi má desetitisíce obětí, svět se po ústupu ruských jednotek od Kyjeva postupně dozvídá o mučení, znásilňování a vraždách civilistů v oblastech okupovaných ruskou armádou. Michel sám při své nedávné návštěvě Ukrajiny navštívil obec Borodjanka severně od ukrajinské metropole. Na sociální síti pak napsal, že žádná slova nemohou popsat, co tam cítil „nikoliv jako předseda Evropské rady, ale jako otec a lidská bytost“.

Ruský prezident podle komuniké s Michelem diskutovali o situaci na Ukrajině. Putin zopakoval ruský pohled, že vojenské operace mají za cíl „obranu“ dvou proruskými separatisty ovládaných „republik“ v ukrajinském Donbasu, jejichž nezávislost Moskva krátce před útokem na sousední zemi uznala.

Šéfovi unijních summitů Putin prý také popisoval kroky, která ruská strana přijímá na ochranu civilního obyvatelstva, včetně „každodenního zřizování humanitárních koridorů a vyhlašování klidu zbraní v zájmu bezpečné evakuace civilistů z oblasti bojů“.

Michel na twitteru napsal, že v rozhovoru s Putinem důrazně vyzval k okamžitému zřízení humanitárního přístupu do Mariupolu a bezpečné cesty pryč z tohoto i dalších obléhaných měst, také v souvislosti s blížícími se pravoslavnými velikonočními svátky.

Ukrajina si opakovaně stěžuje, že ruská armáda na dojednané koridory útočí. Kyjev také varuje, že ruské úřady ve jménu „ochrany civilistů“ odvezly proti jejich vůli do Ruska tisíce občanů Ukrajiny.

Rusko 24. února zaútočilo na Ukrajinu, čímž rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Boje si podle odhadů již vyžádaly desítky tisíc mrtvých, ruští vojáci jsou podezřelí ze spáchání válečných zločinů, včetně vraždění civilistů v okupovaných ukrajinských městech a vsích. Ukrajinští představitelé si pravidelně stěžují, že ruská strana svým počínáním brání evakuaci civilistů z obléhaných měst, především Mariupolu.

Reklama

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: Pod svícnem útoku na Írán. V USA se připravuje půda pro AI válku

Zatímco na Blízkém východě dopadají do pouště rakety, v USA se řeší něco, co může ovlivnit všechny konflikty ve světě. Pentagon chce totiž zjevně pokročit ve využívání AI ve vojenském sektoru. Zákazku měl původně plnit Anthropic, jenže nakonec vycouval. Jeho místo pohotově zaplnila OpenAI.

Ruský útok zasáhl prázdný vlak a zranil železničáře, uvedl Kyjev

Rusko pokračuje v útocích na ukrajinskou železnici, v Mykolajivské oblasti zasáhlo prázdný vlak, ale zranilo železničáře, napsal dnes ráno na platformě Telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba. Ve Slovjansku podle místních úřadů ruský útok zabil jednoho člověka. Ukrajinské letectvo mezitím informovalo o zneškodnění 129 ze 149 dronů, kterými podle něj Rusové v noci útočili na Ukrajinu. Ruské ministerstvo obrany hlásí sestřel 70 ukrajinských bezpilotních letounů.

Americká armáda udeřila na drogové gangy v Ekvádoru

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa otevřela v rámci operace Southern Spear (Jižní kopí) další frontu. Společně s Ekvádorem zakročila proti „teroristickým organizacím“ v latinskoamerické zemi. Ekvádor se v posledních letech stal jedním z největších center obchodu s drogami na světě.

Americká ambasáda v SAE zavřela své úřady. USA radí občanům zvážit odjezd

Americká ambasáda v Abú Zabí a konzulát v Dubaji přerušily provoz. Diplomatické ambasády uvedly, že kvůli bezpečnostní situaci nebudou do odvolání poskytovat žádné služby. Spojené státy zároveň vydaly doporučení pro své občany, kteří se nacházejí ve Spojených arabských emirátech.

Resort zahraničí USA stahuje část pracovníků ze Saúdské Arábie, Ománu a Kypru

Americké ministerstvo zahraničí kvůli íránským odvetným útokům umožnilo části svých pracovníků opustit Saúdskou Arábii a Omán. Z bezpečnostních důvodů stáhlo také část svých zaměstnanců z velvyslanectví na Kypru, informovala dnes agentura AFP.

Trump a Rubio uvádějí protichůdné důvody pro úder USA na Írán

Donald Trump po čtyřech dnech amerických a izraelských úderů prohlásil, že íránské síly přišly o klíčové schopnosti. Zároveň odmítl, že by Izrael dotlačil USA k útoku. Jeho ministr zahraničí Marco Rubio ale veřejně nabídl odlišné vysvětlení, proč Washington do konfliktu vstoupil.

Ne potrat, ale vražda. Korejská žena a její lékaři odsouzeni za smrt novorozence

Soud v Jižní Koreji uznal ženu a dva lékaře vinnými z vraždy novorozence po potratu v devátém měsíci těhotenství. Případ vyvolal silnou reakci veřejnosti a znovu otevřel spor o právní vakuum kolem interrupcí v zemi.

Británie chystá škrty v klimatické pomoci chudším zemím

Svět se na summitu COP29 zavázal ztrojnásobit klimatické finance pro rozvojové země až na 300 miliard dolarů ročně do roku 2035. Velká Británie byla u toho. Teď ale čelí podezření, že místo posílení podpory plánuje škrty. Vláda mluví o modernizaci přístupu, konkrétní odpovědi však nedává.

Anonymní sázkaři vydělali na úderu na Írán. Teď se řeší, odkud měli informace

Na sázkovém trhu Polymarket se těsně před americko-izraelským útokem na Írán objevila nezvykle silná vlna velkých sázek na to, že k úderu dojde už následující den. Někteří pozorovatelé mluví o možném insider tradingu, píše The New York Times.

Rusko a Čína kritizují útoky USA a Izraele na Írán

Rusko i Čína ostře vystoupily proti americkým a izraelským úderům na Írán. Peking vyzval k okamžitému zastavení operací, Moskva tvrdí, že nevidí důkazy o íránské jaderné zbrani, a varuje před novými závody ve zbrojení. Informuje o tom agentura Al Jazeera.

Izrael provedl další vlnu úderů na Írán, ty budou dle Netanjahua pokračovat

Izraelská armáda dnes odpoledne oznámila, že uskutečnila další vlnu úderů na Írán. Podle ní útok zasáhl vojenské cíle a výrobu balistických raket. Tvrdí také, že zasáhla objekt, kde vědci pracovali na klíčovém komponentu pro jadernou zbraň, jejíž vývoj Írán popírá. Íránská média tvrdí, že zasaženo bylo například letiště v Teheránu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes odpoledne uvedl, že údery na Írán budou se silou pokračovat i nadále, píše agentura AFP.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama