-3.5 C
Czech
Neděle 15. února 2026
Protext ČTKPrvní roboticky asistovaná operace v ortopedii v České republice

První roboticky asistovaná operace v ortopedii v České republice

Mladá Boleslav 8. prosince 2023 (PROTEXT) – Ortopedické oddělení Kliniky Dr. Pírka v Mladé Boleslavi se 5. prosince 2023 zařadilo mezi evropská ortopedická robotická centra. Po více než roce příprav byla provedena první robotická operace v České republice a do rutinního provozu byl zaveden robotický operační sál.

Tým lékařů a ostatních zdravotníků prošel vícestupňovým tréninkem a v nemocnici byla nainstalována technologie ROSA (Robotic Orthopedic Surgery Assistant). Nová technologie má pacientům přinést nejen zvýšení kvality zdravotní péče, ale i zlepšení subjektivní spokojenosti.

Při operaci totální kloubní náhrady kolene operatér nahrazuje poškozenou část kloubu umělým implantátem. Robotický asistent vypočítá přesně uložení komponent implantátu v 3D prostoru na základě individuální anatomie pacienta. Po naplánování a schválení operatérem robot ROSA přikládá robotické rameno s resekčním blokem na vypreparované koleno a operatér tak provádí přesné robotem řízené řezy a úpravy kloubu. Rosa současně kontroluje přesnost operatéra. Roboticky asistovaná operace umožňuje pacientovi aplikovat přesný personifikovaný umělý implantát kloubu.

Technologie umožňuje provést operaci kolene s nejvyšší přesností, zákrok naplánovat podle individuální osy a uložení končetiny, které jsou jedinečné u každého pacienta. Přesné uložení implantátu rovněž prodlužuje životnost implantátu a zkracuje pooperační délku hospitalizace. ROSA rovněž archivuje všechna data z průběhu operace včetně uložení implantátu a posiluje tak zodpovědnost celého týmu.

Roboticky asistovaná operace totální kloubní náhrady je cestou jak dále zlepšit funkci kloubu, spokojenost pacienta po operaci a zajistit šetrnější způsob operování vedoucí ke snižování krevních ztrát a riziku výskytu možných komplikací.

Celosvětově platí shoda, že subjektivní spokojenost pacientů po operacích kolene je řádově nižší než po ostatních velkých ortopedických výkonech a to především co do funkčnosti, pohyblivosti a pooperační bolestivosti kloubu. Právě individuální přístup k pacientovi a přesnost roboticky asistované operace je prostředkem ke zlepšení operačních výsledků.

Primář ortopedie MUDr. Daniel Horáček uvedl: „Tým Kliniky Dr. Pírka si velice váží toho, že se Klinice Dr. Pírka podařilo jako prvnímu zdravotnickému zařízení v České republice začlenit do celosvětové skupiny více než 1000 robotických pracovišť, získat a zavést do rutinního provozu moderní robotické metody udávající budoucí trendy v ortopedii.

MUDr. P. Hajný, MUDr. R. Lehovec a MUDr. P. Kraus nyní zavádějí robotické operace kloubních náhrad kolene. Na dalším vývoji spolupracuje celý tým lékařů a připravuje se i na roboticky asistované operace kyčelního kloubu a ostatní moderní operační postupy, které vnímají individuální a pro každého pacienta jedinečné anatomické poměry, jež jsou cestou jak dále zlepšovat operační výsledky.“

Klinika Dr. Pírka tradičně provádí výkony ověřenými standardizovanými postupy s cílem poskytovat co nejbezpečnější zdravotní péči. Moderní technologie typu roboticky asistovaných operačních výkonů 3D plánování operačních výkonů a umělé inteligence ve spolupráci s lékařem jsou pro nás způsoby, jak dále posilovat kvalitu zdravotní péče. Instalace technologie ROSA je výsledkem mnohaleté kvalitní spolupráce se zahraničním partnerem a je pro nás oknem do budoucnosti ortopedie. Uvedení moderního robotického pracoviště do rutinního provozu je velkým oceněním nejen schopností, ale zároveň nadšením celého týmu lékařů a sester Kliniky, bez kterých bychom tohoto úspěchu nedosáhli, řekl ředitel Kliniky Dr. Pírka MUDr. Stanislav Najman.

 

Kontakt:

MUDr. Stanislav Najman

najman@drpirek.cz

www.drpirek.cz

 

Reklama

Doporučujeme

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.

Merz chce silnější Evropu a opravu transatlantické důvěry

Amerika už podle německého kancléře Friedricha Merze naráží na limity, když chce řešit světové krize sama. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k opravě transatlantické důvěry, ale zároveň k tomu, aby Evropa posílila vlastní obranu. Zmínil i první rozhovory s Emmanuelem Macronem o možnosti, že by se Německo opřelo o francouzské jaderné odstrašení.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama