ZprávyProkurátor ICC žádá o zatykač na Netanjahua, Galanta a tři lídry Hamásu

Prokurátor ICC žádá o zatykač na Netanjahua, Galanta a tři lídry Hamásu

Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan dnes oznámil, že soud požádal o vydání zatykačů na lídry palestinského radikálního hnutí Hamás a představitele Izraele, včetně premiéra Benjamina Netanjahua, v souvislosti s jejich činností za sedm měsíců trvající války. Proti prokurátorovu oznámení vystoupili zástupci Izraele i Hamásu. Český premiér Petr Fiala návrh vydat zatykač na představitele izraelské demokraticky zvolené vlády spolu s vůdci islámské teroristické organizace Hamás označil za zcela nepřijatelný.

Podle Khana nesou Netanjahu, izraelský ministr obrany Joav Galant, šéf vojenského křídla Hamásu Muhammad Díf, lídr Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvár a šéf politického křídla Hamásu Ismáíl Haníja odpovědnost za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Izraeli a v Pásmu Gazy.

Hlavní prokurátor musí o vydání zatykače požádat tříčlenný soudní senát pro přípravné řízení, kterému trvá v průměru dva měsíce, než posoudí důkazy a rozhodne, zda může řízení pokračovat, píše agentura AP. Izrael není členem ICC, a i pokud budou zatykače vydány, Netanjahuovi ani Galantovi bezprostředně nehrozí zadržení, napsala AP. Předpokládá se, že Sinvár a Díf se ukrývají v Pásmu Gazy, kde se je snaží vypátrat izraelská armáda. Haníja žije v Kataru, ale pravidelně navštěvuje další blízkovýchodní země.

Netanjahu a Galant podle Khana nesou trestní odpovědnost mimo jiné za používání vyhladovění civilistů jako válečného nástroje v Pásmu Gazy, za úmyslné způsobení velkého utrpení a za úmyslné zabití nebo vraždy. V prohlášení Khan zmíněné body označuje za příklady válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Vedoucí představitelé Hamásu čelí obvinění z odpovědnosti za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti zahrnující vyhlazování a vraždění, braní rukojmích, mučení, znásilňování a další případy sexuálního násilí.

Proti Khanovu stanovisku okamžitě vystoupili zástupci Hamásu i Izraele. Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc, který je bývalým ministrem obrany a někdejším náčelníkem generálního štábu izraelské armády, označil Khanovo rozhodnutí požádat o zatykače na izraelského premiéra a ministra obrany za „zločin historických rozměrů“. Izrael podle Gance „vede jednu z nejspravedlivějších válek v moderní historii po odporném masakru, který 7. října spáchali teroristé z Hamásu“. Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac označil Khanův krok za skandální s tím, že se rovná útoku na oběti ze 7. října. Také lídr opozice Jair Lapid označil možnost vydání zatykačů na izraelské lídry za katastrofu. Hamás naopak v prohlášení uvedl, že postoj prokurátora ICC „staví na roveň oběť a kata“, a dodal, že skupina má právo na „ozbrojený odpor“ vůči izraelské okupaci.

Český premiér Fiala návrh vydat zatykače na členy izraelské vlády považuje za děsivý a nepřijatelný. „Nesmíme zapomínat, že to byl Hamás, kdo v říjnu zaútočil na Izrael a zabil, zranil a unesl tisíce nevinných lidí. A právě tento zcela nevyprovokovaný teroristický útok vedl k současné válce v Gaze a utrpení civilistů v Gaze, Izraeli i v Libanonu,“ uvedl na síti X.

Izrael zahájil válku v Pásmu Gazy v reakci na přeshraniční útok Hamásu ze 7. října, při němž zahynulo přibližně 1200 lidí, převážně civilistů, a 250 dalších bylo zajato jako rukojmí. Při prvním a dosud jediném klidu zbraní na konci listopadu byla propuštěna více než stovka rukojmích výměnou za palestinské vězně. V zajetí zůstává údajně zhruba 130 rukojmích, ne všichni jsou ale naživu. Válka si podle palestinských úřadů ovládaných Hamásem od října vyžádala životy nejméně 35.562 Palestinců, z nichž nejméně polovinu tvoří ženy a děti, a 79.652 jich utrpělo zranění. Boje v Pásmu Gazy také vyvolaly humanitární krizi, která podle představitelů OSN vyhnala z domovů zhruba 80 procent obyvatelstva a stovky tisíc lidí přivedla na pokraj hladomoru.

Další klid zbraní se zatím nepodařilo vyjednat. Jednání o příměří v Pásmu Gazy uvázla na mrtvém bodě poté, co izraelská armáda zahájila evakuace částí Rafáhu, který leží na jihu palestinského území, a začala zde provádět vojenské operace. O izraelském záměru operace rozšířit dnes Galant informoval bezpečnostního poradce Bílého domu Jakea Sullivana.

Doporučujeme

Na sto tisíc lidí přišlo na první pochod komunity LGBT+ v Tel Avivu od roku 2023

Na sto tisíc lidí se v pátek v Tel Avivu podle místních úřadů účastnilo takzvaného pochodu hrdosti komunity LGBT+, šlo o první Pride parade v Tel Avivu od října 2023, kdy útokem teroristického hnutí Hamás začala válka v Pásmu Gazy. Informoval o tom server The Times of Israel (ToI). Některým lidem policie zabránila v účasti na tomto pochodu, protože přišli s protivládními symboly.

Kryptoburzy vydělaly na horečce kolem akcií SpaceX

Vstup SpaceX na burzu přitáhl pozornost i mimo tradiční finanční trhy. Kryptoburzy před IPO nabídly obchodníkům rizikové deriváty, přes které mohli sázet na budoucí cenu akcií firmy. Do těchto produktů přitekly miliardy dolarů ještě předtím, než se akcie SpaceX začaly veřejně obchodovat.

Izrael opět bombardoval jih Libanonu s tím, že Hizballáh porušuje příměří

Izraelská armáda dnes opět bombardovala jih Libanonu poté, co vyzvala obyvatele dvou desítek obcí v oblasti k evakuaci. Zdůvodnila to tím, že libanonské militantní hnutí Hizballáh opakovaně porušilo příměří, informovala agentura AFP s odvoláním na libanonskou státní tiskovou agenturu NNA. Izraelská armáda ráno na sociální síti X arabsky vyzvala k evakuaci obyvatele 14 obcí v okrese Nabatíja a šesti v okrese Džazín. Uvedla také, že Hizballáh "opakovaně porušil příměří" a že proti němu zasáhne. Předtím se rozezněly varovné sirény na severu Izraele, podle izraelské armády kvůli dronovým útoků z Libanonu.

Úbytek včel ohrožuje lidské zdraví i úrodu

Včely nejsou důležité jen pro výrobu medu. Jejich úbytek může mít přímé dopady na lidské zdraví, protože ovlivňuje dostupnost ovoce, zeleniny a dalších potravin bohatých na důležité živiny. Nejcitelněji se to projevuje v odlehlých oblastech, kde jsou lidé závislí především na vlastní zemědělské produkci.

Švýcaři budou hlasovat o omezení počtu obyvatel

Švýcarsko čeká referendum, které může výrazně zasáhnout do jeho migrační politiky i vztahů s Evropskou unií. Voliči budou rozhodovat, zda má země zastropovat počet obyvatel na 10 milionů. Firmy varují, že přísnější pravidla pro přistěhovalectví by mohla poškodit konkurenceschopnost jedné z nejbohatších ekonomik světa.

Cizí rozvědky podle Číny provádějí podmořskou špionáž pomocí želv a ryb

Zahraniční rozvědky využívají želvy a ryby vybavené senzory ke sběru citlivých dat a mapování podmořských zón čínského pobřeží. V pátek to podle agentury AFP uvedlo čínské ministerstvo státní bezpečnosti v příspěvku na sociálních sítích nazvaném V hlubinách moře se proudy chvějí. Rozvědky podle Pekingu používají i další nové špionážní vybavení a čínští rybáři by proto měli být ostražití a hlásit veškeré podezřelé předměty, které na moři naleznou.

Ukrajinský útok způsobil požár v ruském přístavu, jeden člověk zemřel

Ukrajinský dronový útok v noci na dnešek způsobil požár v přístavu Těmrjuk v jihoruském Krasnodarském kraji. Jeden člověk zemřel a tři další utrpěli zranění, informoval gubernátor Veniamin Kondratěv. Další útok podle místních úřadů způsobil požár v průmyslovém areálu v jihoruské Volgogradské oblasti, podrobnosti však zatím nejsou k dispozici, napsala agentura Reuters.

Ve Venezuele byl zabit šéf gangu Tren de Aragua, uvedl Trump. Caracas akci koordinoval s USA

Při společné americko-venezuelské operaci byl zabit šéf venezuelského gangu Tren de Aragua zvaný Niňo Guerrero, uvedl dnes na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Informaci posléze potvrdila venezuelská vláda, podle níž byl Guerrero zabit na jihovýchodě Venezuely. Deník El País dnes napsal, že se to mohlo stát při velké operaci venezuelské armády před třemi dny u hranic s Brazílií a Guyanou.

Akcie SpaceX jsou na burze, předběžně naznačují růst alespoň o 28 procent

Na trhu Nasdaq ve Spojených státech jsou ode dneška veřejnosti k dispozici akcie americké společnosti SpaceX, kterou založil a vede podnikatel Elon Musk. V primární veřejné nabídce akcií (IPO) podnik získal 75 miliard dolarů (1,57 bilionu Kč), jde tak o největší IPO všech dob. Předběžné propočty ukazují, že akcie by mohly v úvodu obchodování zpevnit alespoň o 28 procent na 174 dolarů za kus, uvedla agentura Reuters.

Thajská princezna zemřela po letech v komatu

Thajská princezna Bajrakitiyabha Narendira Debyavati, nejstarší dcera krále Mahy Vajiralongkorna, zemřela ve věku 47 let. Oznámil to v pátek thajský královský palác. Princezna byla podle oficiálního prohlášení dlouhodobě vážně nemocná a téměř čtyři roky strávila v bezvědomí.

Evropa mizí pod betonem. Přírodu ztrácí rychleji, než se myslelo

Evropa přichází o krajinu výrazně rychleji, než ukazují oficiální statistiky. Nová studie odhalila, že skutečný rozsah úbytku půdy je téměř dvojnásobný oproti dosavadním odhadům. Vědci upozorňují, že pod betonem, asfaltem a novou zástavbou každoročně mizí mnohem více přírody i zemědělské půdy, než si evropské státy dosud uvědomovaly.

Ukrajinské a ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po dronových útocích nepřítele

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na dnešek zabily železničářku a další zranily. Dva mrtvé hlásí úřady v ruské Brjanské oblasti. Ukrajinské drony útočily také v Tatarstánu a zranily tři lidi, informoval šéf regionu Rustam Minnichanov. Ukrajinská armáda ohlásila zásah dvou ruských rafinérií a chemičky.

Nigerijská armáda za rok zabila přes 13.000 teroristů, tvrdí prezident Tinubu

Nigerijská armáda v uplynulém roce zabila více než 13.000 teroristů, prohlásil dnes prezident země Bola Tinubu. Zároveň podle něj od jeho nástupu do funkce v roce 2023 klesl počet obětí islamistického povstání o 81 procent. Informovala o tom agentura AFP.

Velké solné jezero skrývá podzemní zásoby sladké vody

Pod vysychajícím Velkým solným jezerem v americkém Utahu se nachází mnohem větší zásoba sladké vody, než se dosud předpokládalo. Vědci nově zmapovali podzemní systém, který sahá několik kilometrů pod dno jezera a může významně ovlivnit pohled na fungování této unikátní krajiny i možnosti boje s prachovým znečištěním.

Dohoda USA a Íránu otevře Hormuzský průliv a umožní prodej íránské ropy

Americko-íránské memorandum o porozumění, které by podle prezidenta Donalda Trumpa mohlo být podepsáno již o víkendu, zahrnuje prodloužení příměří o 60 dnů, okamžité znovuotevření Hormuzského průlivu, dočasnou výjimku umožňující prodej sankcionované íránské ropy či základní rámec pro řešení otázky íránských zásob vysoce obohaceného uranu. Dnes to uvedl server Axios s odvoláním na diplomata ze zprostředkovatelské země a amerického činitele. Text dohody podle zdrojů serveru schválilo íránské vedení, nicméně pravděpodobně ne přímo sám nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama