-5.6 C
Czech
Pondělí 12. ledna 2026
ZprávyProkurátor ICC žádá o zatykač na Netanjahua, Galanta a tři lídry Hamásu

Prokurátor ICC žádá o zatykač na Netanjahua, Galanta a tři lídry Hamásu

Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan dnes oznámil, že soud požádal o vydání zatykačů na lídry palestinského radikálního hnutí Hamás a představitele Izraele, včetně premiéra Benjamina Netanjahua, v souvislosti s jejich činností za sedm měsíců trvající války. Proti prokurátorovu oznámení vystoupili zástupci Izraele i Hamásu. Český premiér Petr Fiala návrh vydat zatykač na představitele izraelské demokraticky zvolené vlády spolu s vůdci islámské teroristické organizace Hamás označil za zcela nepřijatelný.

Podle Khana nesou Netanjahu, izraelský ministr obrany Joav Galant, šéf vojenského křídla Hamásu Muhammad Díf, lídr Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvár a šéf politického křídla Hamásu Ismáíl Haníja odpovědnost za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Izraeli a v Pásmu Gazy.

Hlavní prokurátor musí o vydání zatykače požádat tříčlenný soudní senát pro přípravné řízení, kterému trvá v průměru dva měsíce, než posoudí důkazy a rozhodne, zda může řízení pokračovat, píše agentura AP. Izrael není členem ICC, a i pokud budou zatykače vydány, Netanjahuovi ani Galantovi bezprostředně nehrozí zadržení, napsala AP. Předpokládá se, že Sinvár a Díf se ukrývají v Pásmu Gazy, kde se je snaží vypátrat izraelská armáda. Haníja žije v Kataru, ale pravidelně navštěvuje další blízkovýchodní země.

Netanjahu a Galant podle Khana nesou trestní odpovědnost mimo jiné za používání vyhladovění civilistů jako válečného nástroje v Pásmu Gazy, za úmyslné způsobení velkého utrpení a za úmyslné zabití nebo vraždy. V prohlášení Khan zmíněné body označuje za příklady válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Vedoucí představitelé Hamásu čelí obvinění z odpovědnosti za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti zahrnující vyhlazování a vraždění, braní rukojmích, mučení, znásilňování a další případy sexuálního násilí.

Proti Khanovu stanovisku okamžitě vystoupili zástupci Hamásu i Izraele. Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc, který je bývalým ministrem obrany a někdejším náčelníkem generálního štábu izraelské armády, označil Khanovo rozhodnutí požádat o zatykače na izraelského premiéra a ministra obrany za „zločin historických rozměrů“. Izrael podle Gance „vede jednu z nejspravedlivějších válek v moderní historii po odporném masakru, který 7. října spáchali teroristé z Hamásu“. Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac označil Khanův krok za skandální s tím, že se rovná útoku na oběti ze 7. října. Také lídr opozice Jair Lapid označil možnost vydání zatykačů na izraelské lídry za katastrofu. Hamás naopak v prohlášení uvedl, že postoj prokurátora ICC „staví na roveň oběť a kata“, a dodal, že skupina má právo na „ozbrojený odpor“ vůči izraelské okupaci.

Český premiér Fiala návrh vydat zatykače na členy izraelské vlády považuje za děsivý a nepřijatelný. „Nesmíme zapomínat, že to byl Hamás, kdo v říjnu zaútočil na Izrael a zabil, zranil a unesl tisíce nevinných lidí. A právě tento zcela nevyprovokovaný teroristický útok vedl k současné válce v Gaze a utrpení civilistů v Gaze, Izraeli i v Libanonu,“ uvedl na síti X.

Izrael zahájil válku v Pásmu Gazy v reakci na přeshraniční útok Hamásu ze 7. října, při němž zahynulo přibližně 1200 lidí, převážně civilistů, a 250 dalších bylo zajato jako rukojmí. Při prvním a dosud jediném klidu zbraní na konci listopadu byla propuštěna více než stovka rukojmích výměnou za palestinské vězně. V zajetí zůstává údajně zhruba 130 rukojmích, ne všichni jsou ale naživu. Válka si podle palestinských úřadů ovládaných Hamásem od října vyžádala životy nejméně 35.562 Palestinců, z nichž nejméně polovinu tvoří ženy a děti, a 79.652 jich utrpělo zranění. Boje v Pásmu Gazy také vyvolaly humanitární krizi, která podle představitelů OSN vyhnala z domovů zhruba 80 procent obyvatelstva a stovky tisíc lidí přivedla na pokraj hladomoru.

Další klid zbraní se zatím nepodařilo vyjednat. Jednání o příměří v Pásmu Gazy uvázla na mrtvém bodě poté, co izraelská armáda zahájila evakuace částí Rafáhu, který leží na jihu palestinského území, a začala zde provádět vojenské operace. O izraelském záměru operace rozšířit dnes Galant informoval bezpečnostního poradce Bílého domu Jakea Sullivana.

Reklama

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: Šéfa Fedu vyšetřují kvůli rekonstrukci. Trump si mne ruce a dělá, že o ničem neví

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo trestní vyšetřování vedené proti Jeromu Powellovi, předsedovi centrální banky. Šéf Fedu je dlouhodobě na kordy s Donaldem Trumpem. Předmětem vyšetřování má být předražená rekonstrukce, podle Powella jde ale o Trumpovu vendetu.

Šéfka diplomacie EU pohrozila Íránu sankcemi za potlačování protestů

Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová pohrozila Íránu novými sankcemi kvůli brutálnímu potlačování protivládních protestů. Napsal to dnes bruselský web Politico, podle kterého je reakce Kallasové mezi unijními činiteli zatím nejráznějším odsouzením násilností, kterých se teokratický režim dopouští na demonstrantech.

Teherán navrhl jednání se Spojenými státy, tvrdí americký prezident

Írán navrhl jednání se Spojenými státy poté, co Washington zvažoval i použití síly vůči íránskému režimu. Uvedl to v neděli podle tiskových agentur americký prezident Donald Trump. Možná schůzka se podle Trumpa připravuje, šéf Bílého domu ale nepotvrdil žádný konkrétní termín. V Íránu pokračují protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynulo nejméně 544 lidí, píše agentura AP.

Rusko v noci útočilo na Kyjev a Oděsu

Rusko v noci na dnešek znovu zaútočilo na Kyjev a jihoukrajinskou Oděsu. Informovaly o tom ukrajinské úřady. Z Oděsy jsou hlášeni dva zranění a škody na energetické infrastruktuře. Útoky ukrajinských dronů bez podrobností hlásí Moskva.

Powell čelí vyšetřování. Nic o tom nevím, reagoval Trump

Předseda Federálního rezervního systému (Fed) Jerome Powell oznámil, že čelí federálnímu vyšetřování, které má souviset s jeho výpovědí o rekonstrukci budov centrální banky ze začátku letošního roku.

Trump je připraven setkat se venezuelskou prozatímní prezidentkou

Americký prezident Donald Trump je připraven setkat se s venezuelskou prozatímní prezidentkou Delcy Rodriguezovou, píše agentura AFP. Rodriguezová v neděli podle agentury Reuters uvedla, že její vláda si musí zachovat moc, aby mohla zemi bránit.

Frankfurtské letiště kvůli sněhu a mrazu zrušilo stovku letů, i spojení s Prahou

Mezinárodní letiště ve Frankfurtu nad Mohanem kvůli sněžení a mrazu zrušilo dnes téměř stovku letů. Dotklo se to i spojení s Prahou. Také na německé železnici je podle společnosti Deutsche Bahn (DB) třeba dnes počítat kvůli zimnímu počasí s omezeními. Školy v některých spolkových zemích zrušily prezenční výuku.

Udělejte to hned! Trump vyzval Kubu k uzavření dohody

Uzavřete s námi dohodu, než bude pozdě, vzkázal Donald Trump Havaně. Americký prezident upozornil, že Kuba už nebude dostávat ropu a peníze od Venezuely výměnou za „bezpečnostní služby“.

Ruský útok v noci na neděli zabil na Ukrajině nejméně čtyři lidi, dalších dvacet je zraněno

Při rozsáhlém ruském nočním útoku na Ukrajinu zahynuly nejméně čtyři osoby a téměř dvacet dalších bylo zraněno. Ruské síly v noci na neděli vypustily více než 150 bezpilotních letounů, které zasáhly více než dvacet míst napříč zemí.

Poslední kurdští bojovníci opouštějí Aleppo. Po dnech bojů bylo dosaženo dohody o příměří

Kurdské síly ze Syrských demokratických sil opustily Aleppo po dnech tvrdých střetů. Nová dohoda o příměří otevřela cestu k evakuaci bojovníků i civilistů z čtvrtí Šajch Maksúd a Ašrafíja. Dojednávání zprostředkovaly zahraniční mocnosti v čele se Spojenými státy, které chtěly zabránit dalšímu rozšíření konfliktu.

Barclays vstoupila do stablecoinové infrastruktury přes Ubyx

Britská banka Barclays získala podíl v americkém startupu Ubyx, který buduje zúčtovací systém pro stablecoiny a další formy tokenizovaných peněz. Jde o první přímou investici Barclays do firmy zaměřené čistě na stablecoinovou infrastrukturu a zároveň další signál, že velké banky berou digitální peníze jako téma pro reálné použití, ne jen pro kryptosvět.

Při protestech v Íránu zahynulo nejméně 192 demonstrantů, uvádí nevládní skupina

Při masových protestech proti teokratickému režimu v Íránu bylo za poslední dva týdny zabito nejméně 192 demonstrantů, uvedla dnes nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v Oslu. Současně upozornila, že skutečný počet obětí může být mnohem vyšší. Podle neověřených informací může být mrtvých několik stovek a podle některých zdrojů i přes 2000, dodala IHR. Ve své předchozí, páteční zprávě skupina uváděla 51 obětí protestů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama