ZprávyProkurátor ICC žádá o zatykač na Netanjahua, Galanta a tři lídry Hamásu

Prokurátor ICC žádá o zatykač na Netanjahua, Galanta a tři lídry Hamásu

Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan dnes oznámil, že soud požádal o vydání zatykačů na lídry palestinského radikálního hnutí Hamás a představitele Izraele, včetně premiéra Benjamina Netanjahua, v souvislosti s jejich činností za sedm měsíců trvající války. Proti prokurátorovu oznámení vystoupili zástupci Izraele i Hamásu. Český premiér Petr Fiala návrh vydat zatykač na představitele izraelské demokraticky zvolené vlády spolu s vůdci islámské teroristické organizace Hamás označil za zcela nepřijatelný.

Podle Khana nesou Netanjahu, izraelský ministr obrany Joav Galant, šéf vojenského křídla Hamásu Muhammad Díf, lídr Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvár a šéf politického křídla Hamásu Ismáíl Haníja odpovědnost za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Izraeli a v Pásmu Gazy.

Hlavní prokurátor musí o vydání zatykače požádat tříčlenný soudní senát pro přípravné řízení, kterému trvá v průměru dva měsíce, než posoudí důkazy a rozhodne, zda může řízení pokračovat, píše agentura AP. Izrael není členem ICC, a i pokud budou zatykače vydány, Netanjahuovi ani Galantovi bezprostředně nehrozí zadržení, napsala AP. Předpokládá se, že Sinvár a Díf se ukrývají v Pásmu Gazy, kde se je snaží vypátrat izraelská armáda. Haníja žije v Kataru, ale pravidelně navštěvuje další blízkovýchodní země.

Netanjahu a Galant podle Khana nesou trestní odpovědnost mimo jiné za používání vyhladovění civilistů jako válečného nástroje v Pásmu Gazy, za úmyslné způsobení velkého utrpení a za úmyslné zabití nebo vraždy. V prohlášení Khan zmíněné body označuje za příklady válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Vedoucí představitelé Hamásu čelí obvinění z odpovědnosti za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti zahrnující vyhlazování a vraždění, braní rukojmích, mučení, znásilňování a další případy sexuálního násilí.

Proti Khanovu stanovisku okamžitě vystoupili zástupci Hamásu i Izraele. Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc, který je bývalým ministrem obrany a někdejším náčelníkem generálního štábu izraelské armády, označil Khanovo rozhodnutí požádat o zatykače na izraelského premiéra a ministra obrany za „zločin historických rozměrů“. Izrael podle Gance „vede jednu z nejspravedlivějších válek v moderní historii po odporném masakru, který 7. října spáchali teroristé z Hamásu“. Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac označil Khanův krok za skandální s tím, že se rovná útoku na oběti ze 7. října. Také lídr opozice Jair Lapid označil možnost vydání zatykačů na izraelské lídry za katastrofu. Hamás naopak v prohlášení uvedl, že postoj prokurátora ICC „staví na roveň oběť a kata“, a dodal, že skupina má právo na „ozbrojený odpor“ vůči izraelské okupaci.

Český premiér Fiala návrh vydat zatykače na členy izraelské vlády považuje za děsivý a nepřijatelný. „Nesmíme zapomínat, že to byl Hamás, kdo v říjnu zaútočil na Izrael a zabil, zranil a unesl tisíce nevinných lidí. A právě tento zcela nevyprovokovaný teroristický útok vedl k současné válce v Gaze a utrpení civilistů v Gaze, Izraeli i v Libanonu,“ uvedl na síti X.

Izrael zahájil válku v Pásmu Gazy v reakci na přeshraniční útok Hamásu ze 7. října, při němž zahynulo přibližně 1200 lidí, převážně civilistů, a 250 dalších bylo zajato jako rukojmí. Při prvním a dosud jediném klidu zbraní na konci listopadu byla propuštěna více než stovka rukojmích výměnou za palestinské vězně. V zajetí zůstává údajně zhruba 130 rukojmích, ne všichni jsou ale naživu. Válka si podle palestinských úřadů ovládaných Hamásem od října vyžádala životy nejméně 35.562 Palestinců, z nichž nejméně polovinu tvoří ženy a děti, a 79.652 jich utrpělo zranění. Boje v Pásmu Gazy také vyvolaly humanitární krizi, která podle představitelů OSN vyhnala z domovů zhruba 80 procent obyvatelstva a stovky tisíc lidí přivedla na pokraj hladomoru.

Další klid zbraní se zatím nepodařilo vyjednat. Jednání o příměří v Pásmu Gazy uvázla na mrtvém bodě poté, co izraelská armáda zahájila evakuace částí Rafáhu, který leží na jihu palestinského území, a začala zde provádět vojenské operace. O izraelském záměru operace rozšířit dnes Galant informoval bezpečnostního poradce Bílého domu Jakea Sullivana.

Doporučujeme

Sevastopol je po ukrajinském útoku bez elektřiny a paliva

Sevastopol, největší město na Ruskem anektovaném ukrajinském poloostrově Krym, je z velké části bez elektřiny v důsledku ukrajinského útoku. Moskvou dosazený šéf místní správy Michail Razvožajev to oznámil na síti Telegram. Za nejvážnější označil situaci na západě města, který bude bez proudu do večera.

Inspektoři MAAE navštíví íránská jaderná zařízení, uvedl šéf agentury Grossi

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) provede inspekce íránských jaderných zařízení. Na tiskové konferenci v Japonsku to dnes uvedl šéf MAAE Rafael Grossi. Agentura podle něj začne velmi brzy pracovat na upřesnění postupů, termínů a lokalit, píše agentura Reuters. Grossi se odvolal na memorandum o porozumění, které minulý týden podepsaly Spojené státy a Írán. Obě země přitom v úterý ohledně návštěv inspektorů vydaly protichůdná vyjádření, což Grossi podle agentury AP označil za slovní přestřelku. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí později Grossiho slova ohledně inspekcí odmítl.

Keiko Fujimori se stane novou prezidentkou Peru

Konzervativní politička Keiko Fujimori získala v peruánských prezidentských volbách náskok, který už její soupeř nedokáže smazat. Země se tak zřejmě vrátí ke jménu, které peruánskou politiku ovlivňuje už desítky let a zároveň dál rozděluje společnost.

Markéta Vondroušová dostala čtyřletý zákaz činnosti

Tenistka Markéta Vondroušová přišla o možnost hrát profesionální tenis na čtyři roky. Nezávislý tribunál potvrdil nejvyšší možný trest za odmítnutí dopingové kontroly z prosince loňského roku. Wimbledonská vítězka z roku 2023 se ještě může odvolat k Mezinárodní sportovní arbitráži CAS.

Technologické akcie se po propadu chystají k růstu

Americké technologické akcie se po prudkém začátku týdne pokoušejí o návrat nahoru. Nervozita kolem ocenění firem spojených s umělou inteligencí během dvou dnů smazala z tržní hodnoty společností v indexu Nasdaq 100 téměř 1,3 bilionu dolarů.

Francie hlásí první případ eboly

Francie potvrdila první případ eboly. Nakaženým je lékař, který se nedávno vrátil z humanitární mise v Demokratické republice Kongo, kde se země potýká s rozsáhlou epidemií této vysoce nebezpečné nemoci.

KOMENTÁŘ: Rheinmetall na burze krvácí. Německý zbrojař přišel o miliardovou státní zakázku

Od války na Ukrajině byla německá zbrojařská společnost Rheinmetall generátorem štěstí pro všechny své akcionáře. Jenže letos se stroj zasekl, tvrdou ránu teď firmě uštědřila německá vláda. Kabinet zřejmě zruší miliardovou zakázku na výrobu válečných lodí.

Rusko i Ukrajina hlásí oběti nepřátelských vzdušných útoků

Trosky sestřelených ukrajinských dronů poškodily průmyslový objekt, obytné budovy a auta v ruské Nižegorodské oblasti, oznámil dnes tamní gubernátor Gleb Nikitin. Dva lidé podle něj zahynuli. Úřady v ruské Belgorodské oblasti hlásí jednu oběť ukrajinského útoku. Gubernátor ruské Orenburské oblasti Jevgenij Solncev informoval o sestřelení ukrajinských dronů nad průmyslovým zařízením v Orenburgu. Naopak ruský útok na Ukrajinu zabil podle úřadů ženu v Charkovské oblasti.

Okrádáte zákazníky! Trump není spokojen s cenami benzinu

Ceny ropy klesají, což se propisuje i do cen pohonných hmot. Americký prezident Donald Trump si však stěžuje, že benzin nezlevňuje dost rychle. Tvrdí, že pokles cen benzinu neodpovídá zlevňování černého zlata. Ministerstvu spravedlnosti nařídil, aby začalo vyšetřovat praktiky ropných gigantů. Ceny benzinu v USA klesají už šestý týden v řadě. Tento trend bude pokračovat, jak se bude obnovovat doprava v Hormuzském průlivu.

USA poskytnou experimentální lék proti ebole pro testování v Kongu

Spojené státy poskytnou experimentální lék proti ebole pro klinické testování v Kongu. V zemi se šíří dosud největší známá epidemie nákazy způsobená kmenem Bundibugyo. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na americké ministerstvo zdravotnictví.

Trump dostal symbolickou stopku. Kongres hlasoval proti jeho válečným pravomocím

Republikány ovládaný Senát schválil rezoluci o válečných pravomocích, která prezidenta Donalda Trumpa vyzývá k zastavení války v Íránu a nutnosti obrátit se na Kongres, pokud by chtěl obnovit vojenské akce. Rezoluce však nemá legislativní váhu, jde čistě o symboliku. Ukazuje však, jak jsou republikáni pod Trumpovým vedením roztříštěni. Bílý dům rezoluci bagatelizoval.

OSN varuje: Škrty americké pomoci v programech proti AIDS v Africe budou stát životy

Rozhodnutí Spojených států ukončit financování programů zaměřených na boj proti HIV a AIDS v Jižní Africe může mít podle Organizace spojených národů (OSN) vážné následky. Šéfka programu UNAIDS Winnie Byanyima varovala, že omezení podpory ohrozí životy nejzranitelnějších lidí. Informuje o tom BBC, Reuters a další servery.

Střelba izraelské armády zabila v jižním Libanonu dvě osoby

Izraelská střelba dnes zabila v jižním Libanonu dvě osoby a několik dalších zranila. Jde o první střelbu Izraele v Libanonu za poslední tři dny. Libanonské radikální hnutí Hizballáh incident označilo za porušení dohody o příměří mezi oběma stranami. Skupina podporovaná Íránem střelbu odsoudila, ale neuvedla, jestli podnikne nějakou odvetnou akci, informovala agentura Reuters.

Írán a Omán se shodly na jednání o budoucí správě Hormuzského průlivu

Írán a Omán vytvoří pracovní skupinu, která se zaměří na dosažení dohody o budoucí správě Hormuzského průlivu, včetně s ní spojených poskytovaných služeb a nákladů. Obě země to dnes podle agentury Reuters uvedly ve společném prohlášení s tím, že budou jednat s pobřežními státy regionu a dalšími stranami, kterých se záležitost týká. Spojené státy dlouhodobě žádají, aby Teherán průliv opět úplně otevřel a nevybíral za plavbu žádné poplatky.

Ukrajina podle Putina útočí na civilisty, k setkání se Zelenským nevidí důvod

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že Ukrajina útočí na civilisty a že kvůli těmto úderům nevidí důvod k přímým rozhovorům s hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským. Informovala o tom agentura Reuters, podle které šéf Kremlu míní, že cílem ukrajinských dronových útoků je destabilizace ruské společnosti. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi a součástí obrany jsou i údery v hloubi ruského území.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama