V současnosti řada živočichů balancuje na hranici vyhynutí a mnoho druhů již vyhynulo. Podle vědců už dokonce začalo šesté masové vymírání. Právě oni se snaží ztracená zvířata oživit. Jenže genetické inženýrství je nezachrání. Důvody vysvětluje server Gizmodo.
Kvůli klimatické krizi vymírá nespočet druhů rostlin a zvířat po celém světě. Pokrok však vedl k technologiím, díky nimž můžeme tyto druhy zachránit. Hovoříme o genetickém inženýrství, s jehož pomocí by mělo být možné ztracená zvířata i rostliny „oživit“.
O jejich návrat se snaží hned několik společností. Například Revice & Restore se zaměřuje na ptáky a savce, firma Colossal Biosciences chce zase vrátit mamuty nebo blbouna nejapného. Genetické inženýrství je nesporný pokrok.
Why a Genome Can’t Bring Back an Extinct Animal https://t.co/uW5qizIeLT pic.twitter.com/CPIAdLgcuF
— Gizmodo (@Gizmodo) May 14, 2023
Jenomže na genetické informace k oživení dávno ztracených druhů se nemůžeme spoléhat, upozorňuje Isaac Schultz na webu Gizmodo a odkázal na vyjádření několik vědců, podle nichž si musíme klást otázku, zda vracíme vyhynulé druhy, nebo vytváříme nové.
V genetickém inženýrství totiž platí, že o čím starším druhu se bavíme, tím nižší šance na jeho oživení budou. Genom totiž postupem času degraduje, což je důvod, proč se musí DNA vyhynulého druhu replikovat do buněk žijícího druhu příbuzného.
Jak ovšem upozornila vědkyně z Amerického přírodovědeckého muzea Rose MacPhee, tato „vyrobená“ zvířata budou pouze prázdnými napodobeninami bez jakéhokoli evolučního vztahu ke skutečným zvířatům jejich druhu.
Dvojnásobní vrazi
Kromě toho nevíme, jak budou tito „navrátilci“ reagovat na současný svět, upozornila MacPhee. Co když se nepřizpůsobí? Znamenalo by to pro ně existenční utrpení, upozornila expertka.
Pak se může stát, že navrátíme nějaký dávno ztracený druh, který opět ztratíme. V tom případě by kvůli lidstvu vyhynul nějaký druh hned dvakrát. Z toho vyplývá, že naší prioritou by mělo být zabránit vyhynutí ohrožených, stále existujících druhů.
Mnoho zvířat by uhynulo mladých a hrozily by defekty kvůli malé populaci a manipulaci s jejich genomem jako v případě naklonované ovce Dolly. Tu museli v šesti letech utratit kvůli artritidě a plicnímu onemocnění.
Navrácení vyhynulých rostlin je o poznání lehčí. V jejich případě se totiž dá hovořit o snazším rozmnožování a semena vydrží déle než embrya. O to se úspěšně pokusila výzkumná pracovnice přírodní medicíny z Jeruzaléma Sarah Sallon.
Již před dvaceti lety se jí povedlo přivést k životu dva tisíce let stará semena datlovníku pravého. Stačilo je podle ní vložit do půdy a zalít.
