Vědci varují před tím chodit spát po půlnoci. Svět se v noci stává temným místem nebezpečným pro naši psychiku. Lidská mysl je v noci náchylná na negativní myšlenky, díky čemuž máme sklony k rizikovému chování. V noci se zvyšuje riziko užívání drog, sebepoškozování a sebevraždy. Napsal o tom web ScienceAlert.
Den se mění v noc a noc v den. Aniž bychom si to uvědomovali, spolu s tím se mění i fungování naší mysli. Upozorňují na to vědci z Harvardské univerzity v nové studii publikované v časopise Frontiers in Network Physiology.
Mnoho lidí často bývá vzhůru ještě po půlnoci. Už si ovšem neuvědomují, že je tato doba riziková pro jejich psychiku. „Miliony lidí zůstávají pravidelně vzhůru uprostřed noci. Existují důkazy o tom, že jejich mozek nefunguje v noci tak dobře jako ve dne,“ cituje ScienceAlert neuroložku Elizabeth Klerman.
The Human Mind Is Not Meant to Be Awake After Midnight, Scientists Warn https://t.co/tj4CaoEH4W
— ScienceAlert (@ScienceAlert) August 4, 2022
Klerman vypracovala se svými kolegy studii nazvanou „Mysl po půlnoci“. Vědci v ní shrnují dosavadní poznatky o tom, jak lidská mysl v noci funguje. Podle jejich výsledků je v této době lidská mysl náchylná na zlozvyky a negativní myšlenky.
Výzkum upozorňuje na cirkadiánní rytmus, biologický rytmus s periodou o délce 20 až 28 hodin. Ten se totiž nevztahuje pouze na fyziologické procesy, ale rovněž na emoce. To znamená, že lidé v určitých hodinách jednají a cítí určitým způsobem. Ve dne jsme na molekulární úrovni a mozkovou aktivitou naladěni na bdělost, v noci na spánek.
Sklony k rizikovému chování
To dává z evolučního hlediska smysl. Naši předkové potřebovali denní světlo k lovu a sběru plodin. V noci odpočívali, mimo jiné aby se sami nestali kořistí. Proto je lidská mysl v noci náchylnější na vnímání negativních podnětů, což vede ke sklonům rizikového chování.
Například lidé po půlnoci častěji sahají po cigaretě či sladkostech. V tom lepším případě. Vědci v publikaci popisují případ narkomana závislého na heroinu. Zatímco přes den svému nutkání odolal, v noci mu naopak podléhal.
The Mind After Midnight: Nocturnal Wakefulness, Behavioral Dysregulation, and Psychopathology
— Targeted International (@TargetedInt) August 7, 2022
@HornitoDog https://t.co/A6wnAgpA3k
Nebo popisují případ vysokoškoláka trpícího na nespavost. Sužovali jej pocity osamělosti, zoufalství a beznaděje. Právě v noci se pokusil o sebevraždu.
Vědci také odkazují na studii publikovanou v Journal of Clinical Sleep Medicine, která upozorňuje, že se mezi půlnocí a šestou hodinou ranní trojnásobně zvyšuje riziko sebepoškozování a sebevraždy a 4,7krát riziko předávkování.
Odborníci uvádějí, že za tím stojí neurologické změny během noci. Upozorňují, že jsou zapotřebí další výzkumy kvůli ochraně lidí, kteří jsou nočním bděním ohroženi nejvíce. Podle nich vlastně ani nevíme, jak se například lékaři, piloti a další lidé pracující v noci se svou spánkovou rutinou vyrovnávají.
