Na 160 milionů Brazilců může v neděli volit svého prezidenta, který pátou největší zemi světa povede v příštích čtyřech letech. Favority jsou osmdesátiletý prezident Luiz Inácio Lula da Silva a pětačtyřicetiletý syn jeho předchůdce v úřadu Flávio Bolsonaro. Levicový politický veterán Lula má v průzkumech mírný náskok, nezíská ale přes padesát procent, takže rozhodne až druhé kolo 25. října. I to bude zřejmě velmi těsné.
Volby prezidenta Brazílie jsou důležité i ze zahraničněpolitického hlediska. To dokládá i zpráva agentury Reuters z tohoto týdne, podle níž má brazilská tajná služba informace o ruském i americkém vměšování do tamních voleb.
President Luiz Inácio Lula da Silva and right-wing challenger Flávio Bolsonaro remain in a tight race days before Brazil heads to the polls, according to a new survey https://t.co/7FtdWBnvXH
— Bloomberg (@business) October 2, 2026
Stane-li se prezidentem největší latinskoamerické země 1. ledna 2027 pravicový senátor Bolsonaro, může to ovlivnit postavení zemí takzvaného globálního jihu, jehož je Brazílie za Luly silným zástupcem. Podle britského think-tanku Chatham House by v případě změny prezidenta mohlo hrozit i vystoupení Brazílie z uskupení BRICS, které tvoří desítka zemí a u jehož zrodu stál v roce 2009 Lula a lídři Ruska, Indie a Číny. Skupinu BRICS opakovaně kritizuje americký prezident Donald Trump, s nímž má velmi dobré vztahy rodina Bolsonarů.
Nicméně ani Flávio Bolsonaro jako prezident by zřejmě neomezil obchod s Čínou, ta je totiž brazilským největším obchodním partnerem. Ovšem Peking by mohl snížit dovoz z Brazílie, pokud by se mu nelíbila Bolsonarova politika, míní experti z Chatham House.
Možné vítězství Bolsonara vyvolává podle serveru Politico obavy i v Bruselu. „Potřebujeme, aby byl Lula znovu zvolen, a mohla tak být příští rok ratifikována dohoda s Mercosurem,“ míní John Clarke, dlouholetý obchodní vyjednavač Evropské komise. „Bude-li zvolen Bolsonaro, zruší opatření na ochranu životního prostředí. Umožní rozmach těžby dřeva i nerostných surovin a odlesňování (Amazonie). Dovolí těžbu i na územích obývaných původními komunitami, což Lula zastavil,“ dodal s odkazem na politiku krajně pravicového Jaira Bolsonara, který byl prezidentem od ledna 2019 do konce roku 2022 a v jehož programu chce pokračovat i jeho syn.
Volby v Brazílii také ukážou, zda se rozšíří vliv Spojených států v regionu. V posledních třech letech tam volby prezidenta v řadě zemí vyhráli pravicoví až krajně pravicoví kandidáti, mimo jiné v Argentině, Hondurasu, Chile, Peru, Bolívii či Kolumbii. Jejich prezidenti se stali spojenci Trumpa, který se snaží posílit americký vliv v regionu, mimo jiné aliancí pro boj proti drogovým gangům. Do ní se zřejmě zapojí i Brazílie, vyhraje-li Bolsonaro.
Lula nemá dobré vztahy s Trumpem. Ten Lulu loni kritizoval za soud s Jairem Bolsonarem, který dostal 27 let vězení za pokus o převrat, když se podle soudu snažil zabránit Lulovi v nástupu do úřadu. Bolsonaro je nyní v domácím vězení. Minulý měsíc Lula na zasedání Valného shromáždění OSN prohlásil, že Brazílie se nestane „zadním dvorkem nikoho“, a s odkazem na USA odsoudil hegemonické snahy největší světové mocnosti.
Poslední průzkumy přisuzují Lulovi v prvním kole asi 39 procent a Bolsonarovi 34 procent, ve druhém odhadují zatím patovou situaci. Těsný výsledek byl i v minulých volbách v říjnu 2022, kdy Lula Jaira Bolsonara porazil o 2,14 milionu hlasů.
Lula, který tento měsíc oslaví 81. narozeniny, říká, že energii mu dodává jeho celoživotní snaha zlepšit podmínky nižších sociálních vrstev, z nichž sám pochází, a v posledních letech také boj proti krajní pravici. Už v letech 2003 až 2010, kdy byl poprvé prezidentem, pomohl sociálními programy dostat miliony Brazilců z bídy. Tehdy na tom ale byla brazilská ekonomika velmi dobře, zatímco v posledních letech její růst zpomalil.
Kritiku si Lula minulý měsíc vysloužil dekretem, jímž v zemi zakázal online sportovní sázení, které je podle něj jednou z příčin rekordního zadlužování brazilských rodin. Zákaz už platí, ale musí ho do 120 dnů potvrdit parlament. Jenže v neděli se konají i volby celé dolní komory parlamentu a třetiny horní komory. Očekává se, že v obou si udrží většinu pravicové strany.
Bolsonaro má v programu radikální škrty v rozpočtu, mimo jiné chce zrušit nejméně deset ministerstev (tedy zhruba třetinu), slibuje snížení daní, privatizaci a tvrdý boj proti kriminalitě. Například prosazuje snížení trestní odpovědnosti pro některé delikty až na 14 let a prosazuje i chemickou kastraci za sexuální násilí vůči nezletilým.
Oba favorité voleb také v kampani slibovali lepší boj proti násilí na ženách, které tvoří asi 53 procent voličů. Bolsonaro navrhuje mimo jiné zvětšit kapacitu ubytoven pro oběti násilí či vytvořit asistenta umělé inteligence, který by obětem pomáhal s podáváním stížnosti a poskytoval poradenství. Lula, na mítincích často doprovázený manželkou, sliboval pokračovat v boji proti násilí na ženách, mimo jiné osvětou a „převýchovou“ mužů. Jeho vláda už zavedla například monitorování násilníků pomocí elektronických náramků.
