4.9 C
Czech
Pondělí 20. října 2025
Válka na UkrajiněPřijetí Ukrajiny do NATO by mohlo vést ke třetí světové válce, varuje...

Přijetí Ukrajiny do NATO by mohlo vést ke třetí světové válce, varuje Rusko

Pokud by Ukrajina byla přijata do politické a vojenské aliance NATO vedené Spojenými státy, konflikt na Ukrajině by zaručeně přerostl ve třetí světovou válku, řekl ve čtvrtek představitel Rady bezpečnosti Ruské federace. Informovaly o tom agentura Reuters, server Euractiv a další zpravodajské servery.

Ruský prezident Vladimir Putin 30. září vyhlásil anexi čtyř Ruskem okupovaných ukrajinských regionů a s jejich proruskými vůdci podepsal smlouvy o připojení těchto území k Ruské federaci. Výsledky pseudoreferend, o které se Kreml opírá, nicméně neuznává ani Ukrajina, ani Západ.

Jen několik hodin po ceremonii v Moskvě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že jeho země podává žádost o urychlené přijetí do Severoatlantické aliance. K připojení k NATO potřebuje Ukrajina souhlas všech 30 členských států.

Prezidenti České republiky, Slovenska, Polska, Rumunska, Estonska, Lotyšska, Litvy, Černé Hory a Severní Makedonie ve společném prohlášení uvedli, že „pevně stojí za“ rozhodnutím NATO přijatým na summitu v Bukurešti v roce 2008 o vyhlídkách Ukrajiny na členství v Severoatlantické alianci. Tehdy se spojenci zavázali, že Ukrajina a Gruzie se nakonec stanou členy NATO, aniž by stanovili časový plán pro přistoupení.

„Kyjev si je dobře vědom, že takový krok by znamenal zaručenou eskalaci do třetí světové války,“ citovala agentura TASS Alexandra Venediktova. „Zřejmě s tím počítají, (chtějí) vytvořit informační šum a znovu na sebe upozornit,“ prohlásil dle serveru Euractiv.

Náměstek generálního tajemníka Rady bezpečnosti Ruské federace Nikolaje Patruševa, mocného Putinova mocného spojence, také řekl, že žádost Ukrajiny považuje za propagandu. Podle jeho slov Západ chápe důsledky případného ukrajinského členství v NATO. „Sebevražedný charakter takového kroku chápou i sami členové NATO,“ poznamenal dle Reuters Venediktov.

Zároveň zopakoval ruský postoj, že Západ svou pomocí Ukrajině naznačil, že „je přímým účastníkem konfliktu“.

Jaderný konflikt by ovlivnil celý svět, připomněl Venediktov

Ruský prezident v minulosti opakovaně kritizoval Spojené státy za to, že řídily expanzi NATO na východ. Zejména v případě postsovětských republik, jako je Ukrajina a Gruzie, které Rusko považuje za součást své vlastní sféry vlivu.

Putin 21. září varoval Západ, že neblafuje, když říká, že je „připraven použít všechny dostupné prostředky“ v případě, že by byla ohrožena územní celistvost Ruska.

„Musíme si pamatovat, že jaderný konflikt ovlivní absolutně celý svět. Nejen Rusko a kolektivní Západ, ale každou zemi na této planetě,“ řekl Venediktov. „Následky by byly katastrofální pro celé lidstvo,“ uzavřel.

Americký prezident Joe Biden prohlásil, že svět čelí největšímu riziku jaderné zkázy od kubánské krize v roce 1962. NATO se zatím drží plánu příští týden uskutečnit pravidelné cvičení sil jaderného odstrašení nazvané „Steadfast Noon“.

Rusko a Spojené státy jsou zdaleka největší jaderné mocnosti. Podle agentury Reuters ovládají asi 90 procent všech jaderných hlavic na světě.

Reklama

Právě se děje

Prezidentské volby v Bolívii vyhrál centristický senátor Rodrigo Paz

Novým prezidentem Bolívie bude křesťanskodemokratický senátor Rodrigo Paz. Po rychlém sečtení 97 procent okrsků z nedělních voleb získal téměř 55 procent hlasů, zatímco bývalý konzervativní prezident Jorge Quiroga Ramírez obdržel 45 procent. Podle bolivijských médií o tom informoval nejvyšší volební tribunál s tím, že Pazovo vítězství je už nezvratné. Jeho nástup do čela dvanáctimilionové jihoamerické země ukončí dvě desetiletí vlády levice.

Doporučujeme

Kallas očekává, že nový balík sankcí proti Rusku bude schválen tento týden

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas očekává, že devatenáctý balík sankcí proti Rusku bude schválen tento týden, nicméně nikoli během dnešní schůzky ministrů zahraničí EU. Slovenský premiér Robert Fico souhlas se sankcemi podmiňuje ústupky Evropské komise v oblasti energetiky a průmyslu. Předpokládá se, že situaci by mohl odblokovat summit EU, který se koná v Bruselu ve čtvrtek.

Prezidentské volby v Bolívii vyhrál centristický senátor Rodrigo Paz

Novým prezidentem Bolívie bude křesťanskodemokratický senátor Rodrigo Paz. Po rychlém sečtení 97 procent okrsků z nedělních voleb získal téměř 55 procent hlasů, zatímco bývalý konzervativní prezident Jorge Quiroga Ramírez obdržel 45 procent. Podle bolivijských médií o tom informoval nejvyšší volební tribunál s tím, že Pazovo vítězství je už nezvratné. Jeho nástup do čela dvanáctimilionové jihoamerické země ukončí dvě desetiletí vlády levice.

Vestas neotevře továrnu v Polsku, důvodem je slabá poptávka po větrné energii

Dánská společnost Vestas pozastavila výstavbu továrny na výrobu lopatek pro větrné turbíny v Polsku. Projekt, který měl posílit evropský přechod na čistou energii, narazil na slábnoucí poptávku po větrných zdrojích.

Izraelská armáda oznámila, že začala znovu prosazovat klid zbraní v Pásmu Gazy

Izraelská armáda dnes večer oznámila, že po úderech, jimiž podle svého vyjádření reagovala na porušování příměří palestinským teroristickým hnutím Hamás, a na pokyn politického vedení začala znovu prosazovat klid zbraní v Pásmu Gazy v souladu s podmínkami dřívější dohody. Na jakékoli porušení příměří však tvrdě odpoví, varovala zároveň.

Protestů proti Trumpovi se podle organizátorů účastnilo sedm milionů lidí

Masových shromáždění proti prezidentu Donaldu Trumpovi pod heslem No Kings (Žádní králové) se podle organizátorů po celých Spojených státech účastnilo v sobotu sedm milionů lidí. Pokud se údaj potvrdí, šlo by o největší protestní akci v USA od roku 1970, uvedl server listu USA Today. Protesty zaplnily ulice či parky New Yorku, Los Angeles, Chicaga, Bostonu nebo Atlanty. Demonstranti se sešli potřetí od Trumpova lednového návratu do Bílého domu.

Izrael kvůli porušení příměří zarazil přísun pomoci do Pásma Gazy

Izraelská armáda odpoledne podnikla novou vlnu úderů na jihu Pásma Gazy namířených proti cílům spojeným s palestinským teroristickým hnutím Hamásem; podle svého vyjádření tak armáda reagovala na hrubé porušení příměří při incidentu z dnešního rána, při němž v oblasti Rafáhu zemřeli dva izraelští vojáci. Odvetné izraelské údery v Pásmu Gazy pak podle aktuální bilance místních úřadů zabily 33 Palestinců. Izrael dnes zároveň v rámci odvety zastavil přísun humanitární pomoci do Pásma Gazy, informují světové tiskové agentury citující nejmenovaný izraelský bezpečnostní zdroj.

Izrael ohlásil novou vlnu úderů proti Hamásu na jihu Pásma Gazy

Izraelská armáda odpoledne na svém účtu na síti X uvedla, že dnes zahájila novou vlnu úderů na jihu Pásma Gazy namířených proti cílům spojeným s palestinským teroristickým hnutím Hamás. Armáda podle svého vyjádření reaguje na hrubé porušení příměří z dnešního rána. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu předtím armádě nařídil, aby tvrdě zasáhla proti "teroristickým cílům" v Pásmu Gazy. Podle izraelských médií tak učinil poté, co armáda už dopoledne zaútočila v oblasti Rafáhu v odvetě za palbu palestinských ozbrojenců. Hamás ovšem svůj podíl na incidentu v Rafáhu popřel.

Princ Andrew se vzdal titulů. Britská monarchie čelí dalšímu otřesu

Po letech skandálů a tlaku veřejnosti se princ Andrew rozhodl vzdát všech svých titulů včetně vévody z Yorku. Rozhodnutí padlo po konzultaci s králem Karlem III. a dalšími členy rodiny. Andrew tvrdí, že chce chránit monarchii, ale podle kritiků jde o krok, který měl přijít už dávno.

Kering prodá kosmetickou divizi L’Oréalu za čtyři miliardy eur

Francouzská luxusní skupina Kering, vlastník značky Gucci, se podle několika zdrojů chystá uzavřít prodej své kosmetické divize společnosti L’Oréal za zhruba čtyři miliardy eur. Nový generální ředitel Luca de Meo tak zahajuje zásadní restrukturalizaci skupiny, která v posledních letech bojuje s poklesem prodejů a zadlužením.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama