Válka na UkrajiněPřijetí Ukrajiny do NATO by mohlo vést ke třetí světové válce, varuje...

Přijetí Ukrajiny do NATO by mohlo vést ke třetí světové válce, varuje Rusko

Pokud by Ukrajina byla přijata do politické a vojenské aliance NATO vedené Spojenými státy, konflikt na Ukrajině by zaručeně přerostl ve třetí světovou válku, řekl ve čtvrtek představitel Rady bezpečnosti Ruské federace. Informovaly o tom agentura Reuters, server Euractiv a další zpravodajské servery.

Ruský prezident Vladimir Putin 30. září vyhlásil anexi čtyř Ruskem okupovaných ukrajinských regionů a s jejich proruskými vůdci podepsal smlouvy o připojení těchto území k Ruské federaci. Výsledky pseudoreferend, o které se Kreml opírá, nicméně neuznává ani Ukrajina, ani Západ.

Jen několik hodin po ceremonii v Moskvě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že jeho země podává žádost o urychlené přijetí do Severoatlantické aliance. K připojení k NATO potřebuje Ukrajina souhlas všech 30 členských států.

Prezidenti České republiky, Slovenska, Polska, Rumunska, Estonska, Lotyšska, Litvy, Černé Hory a Severní Makedonie ve společném prohlášení uvedli, že „pevně stojí za“ rozhodnutím NATO přijatým na summitu v Bukurešti v roce 2008 o vyhlídkách Ukrajiny na členství v Severoatlantické alianci. Tehdy se spojenci zavázali, že Ukrajina a Gruzie se nakonec stanou členy NATO, aniž by stanovili časový plán pro přistoupení.

„Kyjev si je dobře vědom, že takový krok by znamenal zaručenou eskalaci do třetí světové války,“ citovala agentura TASS Alexandra Venediktova. „Zřejmě s tím počítají, (chtějí) vytvořit informační šum a znovu na sebe upozornit,“ prohlásil dle serveru Euractiv.

Náměstek generálního tajemníka Rady bezpečnosti Ruské federace Nikolaje Patruševa, mocného Putinova mocného spojence, také řekl, že žádost Ukrajiny považuje za propagandu. Podle jeho slov Západ chápe důsledky případného ukrajinského členství v NATO. „Sebevražedný charakter takového kroku chápou i sami členové NATO,“ poznamenal dle Reuters Venediktov.

Zároveň zopakoval ruský postoj, že Západ svou pomocí Ukrajině naznačil, že „je přímým účastníkem konfliktu“.

Jaderný konflikt by ovlivnil celý svět, připomněl Venediktov

Ruský prezident v minulosti opakovaně kritizoval Spojené státy za to, že řídily expanzi NATO na východ. Zejména v případě postsovětských republik, jako je Ukrajina a Gruzie, které Rusko považuje za součást své vlastní sféry vlivu.

Putin 21. září varoval Západ, že neblafuje, když říká, že je „připraven použít všechny dostupné prostředky“ v případě, že by byla ohrožena územní celistvost Ruska.

„Musíme si pamatovat, že jaderný konflikt ovlivní absolutně celý svět. Nejen Rusko a kolektivní Západ, ale každou zemi na této planetě,“ řekl Venediktov. „Následky by byly katastrofální pro celé lidstvo,“ uzavřel.

Americký prezident Joe Biden prohlásil, že svět čelí největšímu riziku jaderné zkázy od kubánské krize v roce 1962. NATO se zatím drží plánu příští týden uskutečnit pravidelné cvičení sil jaderného odstrašení nazvané „Steadfast Noon“.

Rusko a Spojené státy jsou zdaleka největší jaderné mocnosti. Podle agentury Reuters ovládají asi 90 procent všech jaderných hlavic na světě.

Doporučujeme

Evropští lídři řeší budoucnost Arktidy. Roste její význam i obavy z Ruska

Arktida se rychle mění z odlehlého regionu v jednu ze strategicky důležitých oblastí Evropy. Evropští lídři se proto sešli ve finském Rovaniemi, kde řeší bezpečnost severu, rostoucí význam námořních tras i přístup ke kritickým surovinám. Do debat výrazně zasahuje také Rusko a jeho vojenská aktivita.

Trump tvrdí, že Írán chce uzavřít dohodu, ale že to závisí na USA

Americký prezident Donald Trump dnes uvedl, že Írán chce uzavřít dohodu, ale že on sám rozhodne, zda se Spojené státy opět zapojí do jednání. Napsal to na své sociální síti Truth Social.

Trump uvedl, že Ukrajina a Rusko zastaví útoky na energetické cíle

Ukrajina a Rusko souhlasily s ukončením vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu, uvedl dnes americký prezident Donald Trump. Podle něj tyto útoky, nikoliv jeho válka v Íránu, vedly k nárůstu globálních cen nafty. Trump to napsal v příspěvku na své sociální síti Truth Social.

Maďarský premiér Magyar chce měnit kontroverzní zákon o ochraně dětí. Zmizí diskriminace menšin

Maďarský premiér Péter Magyar oznámil změny kontroverzního zákona o ochraně dětí, který dlouhodobě kritizuje Evropská unie i organizace na ochranu práv LGBTQ+ lidí. Novela má podle premiéra posílit ochranu nezletilých před násilným a sexuálním obsahem a zároveň odstranit diskriminační ustanovení namířená proti sexuálním menšinám.

Kanada láká světové investory. Chce rozhýbat kapitál za bilion dolarů

Kanada se snaží přilákat další zahraniční kapitál a zároveň snížit svou ekonomickou závislost na Spojených státech. Do Toronta dorazily stovky představitelů velkých investičních společností, kteří dohromady spravují aktiva za více než 120 bilionů dolarů. Vláda chce během pěti let podpořit investice za bilion kanadských dolarů.

Postup Hútíů se nedaří zastavit. Povstalci dobyli další dva ostrovy

Jemenští povstalci Hútíové nadále rychle postupují podél pobřeží Rudého moře. V pondělí dobyli další dva ostrovy. Zároveň postupují do vnitrozemí a provádějí přeshraniční útoky na Saúdskou Arábii. Tisíce Jemenců prchají ze svých domovů.

KOMENTÁŘ: Obří komplikace pro trh s ropou. Proč je v ohrožení další porce světové dodávky?

Vzkříšení války na Blízkém východě žene překotným tempem vzhůru ceny ropy. Výraznou komplikací pro obchod s komoditou se teď stal útok na saúdskoarabský ropovod East-West. Proč je to pro trh problém?

Medvědi se vracejí do severního Španělska

Populace medvědů hnědých v Kantaberském pohoří se během několika desetiletí výrazně zotavila. Zatímco na konci 80. let jich v oblasti zbývalo jen asi 60, dnes může jejich počet přesahovat 500. K návratu šelem pomohla ochrana přírody, zákaz lovu i vytváření vhodnějšího prostředí.

Trump zopakoval, že Ukrajina by neměla útočit na ruské rafinerie, Kreml to vítá

Prezident Spojených států Donald Trump v rozhovoru s novináři znovu prohlásil, že Ukrajina by neměla útočit na ruské rafinerie. Nejnovější vyjádření učinil v noci na dnešek při návratu z Irska do Spojených států, jak vyplývá ze záznamu zveřejněného Bílým domem. Kreml výzvu amerického prezidenta přivítal, informovala ruská státní agentura TASS.

Írán si předvolal rakouského diplomata kvůli zasedání MAAE bez účasti Teheránu

Írán si předvolal rakouského chargé d’affaires poté, co se jeho zástupce nemohl zúčastnit jednání Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve Vídni. Informovala o tom dnes agentura AFP. Podle íránské státní televize se šéf íránského jaderného programu Mohammad Islámí nemohl zúčastnit schůzky, na kterou byl pozván, kvůli námitkám Spojených států.

Ceny ropy letí vzhůru po útoku na saúdský ropovod. Světu hrozí výpadek až 4 procent dodávek

Ceny ropy v pondělí prudce vzrostly na nejvyšší úroveň od konce května. Trhy tak reagují na zprávy o útoku dronů na saúdský ropovod East-West, který musel být odstaven. Ropovod království umožňoval obcházet Hormuzský průliv.

Diplomacie selhává. Rozhovory o Hormuzském průlivu byly odloženy

Rozhovory mezi Íránem a zeměmi Perského zálivu o Hormuzském průlivu byly odloženy, oznámil ománský ministr zahraničí Badr Albusaidi v příspěvku zveřejněném na sociální síti X (dříve Twitter). Tato jednání zprostředkoval Omán a účastnit se jich neměly Spojené státy.

Provoz v Hormuzském průlivu klesl na čtyři lodě denně

Počet nákladních lodí, které o víkendu propluly Hormuzským průlivem, klesl na čtyři. Poslední desetidenní průměr přitom činil 14 plavidel denně, informovala dnes agentura Reuters s odkazem na údaje o pohybu lodí.

Kitagučiová překonala japonský rekord, Werrová a Paulinová zůstávají neporažené

Ultimátní atletický šampionát v Budapešti nabídl několik špičkových výkonů. Haruka Kitagučiová ovládla oštěp novým japonským rekordem, Audrey Werrová prodloužila svou vítěznou sérii na 800 metrů a Marileidy Paulinová znovu nenašla přemožitelku na čtvrtce. Rychlé časy přinesly také oba závody na 100 metrů.

Rusko a Ukrajina hlásí mrtvé a raněné po útocích, v Polsku vzlétly stíhačky

Nejméně dva mrtvé a šest raněných si vyžádal nálet ukrajinských dronů na Nižněkamsk, informoval starosta města v ruském Tatarstánu. Celkem bylo podle úřadů v regionu zraněno 12 lidí. Terčem náletu se podle serveru Ukrajinska pravda staly místní petrochemické závody. Ukrajinské drony zapálily také další rafinérii, ve Slavjansku na jihu evropského Ruska, tvrdí ukrajinská rozvědka. Mrtvé a raněné po ruských útocích hlásí rovněž ukrajinské úřady. Obě země během noci vyslaly do útoků stovky dronů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama